Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2023
Karolína
Gattermayerová
členka komise
pro kulturu
Hana Novotná
zastupitelka
MČ Praha 8
www.praha8.cz 11
Jiří Vítek
místostarosta
MČ Praha 8
Vítězslav Novák,
zastupitel
MČ Praha 8
PIRÁTI
TOP 09 A STAN
PATRIOTI
SPD A TRIKOLORA
A co děti?
Podporujme
aktivní občany
a kulturu pro
znevýhodněné
I s nízkým
rozpočtem se
dá dělat pestrá
kultura
Jaká vlastně je, respektive jaká
by měla být role městské části
v organizaci kulturního života?
Městská část nemůže a ani by
neměla konkurovat akcím
soukromého sektoru. Jednou
z výhod života v hlavním městě
je každodenní nepřeberné
množství kulturních událostí.
Pražan si může zajet za kulturou
po celém městě, a nemusí tak
spoléhat na městskou část.
Je důležité připomenout, že
kultura v městské části je financována z veřejných peněz. Podle
mého soudu bychom z našich
společných financí měli pořádat
akce pro občany, kteří si jinak
kulturní vyžití nemohou dovolit. Jsou to třeba senioři, samoživitelé nebo skupiny obyvatel na
okraji zájmu. Často například
matky s dětmi, které pro komerční pořadatele akcí nejsou
zajímavé, protože nemohou za
jeden den zábavy utratit velkou
část svého měsíčního rozpočtu.
V Praze 8 úspěšně funguje
systém kulturních dotací. V minulém volebním období jsem
jako předsedkyně komise pro
kulturu s kolegy nastavila parametry dotací tak, aby cíleně
podporovaly především místní
spolky, tradiční akce a neziskové projekty. Věřím, že právě
směrem podpory aktivních
občanů, kteří se zajímají o místo, kde žijí, a pořádají akce pro
své sousedy, by se měla i nadále
ubírat kulturní politika městské
části.
Investujme prostředky do
aktivit, které podporují rozvoj
komunit (masopust, Zažít město jinak), mají vzdělávací charakter (připomínka výročí
Anthropoidu, výstavy o významných občanech Prahy 8)
nebo jinak oživují místa Prahy 8
a sousedské vztahy (Karlínské
trhy).
Jestli něco nabízí kultura v Praze 8, tak je to pestrost. Začnu
od velmi populárního dětského
divadla Karla Hackera a loutkového souboru Jiskra přes oblíbené akce, jako jsou Libeňská
pouť, bohnická předvánoční
těšení, koncerty pro začínající
hudební skupiny u KD Ládví
nebo skvělý Karlínský masopust. Nelze nezmínit akce na
Libeňském zámku či v libeňském světě, jako jsou tolik
populární Dušičkový večer
a veřejné koncerty.
Jako bývalý radní pro kulturu
velmi dobře vím, jak se za šest
až osm milionů dá dělat kultura
ve stotisícovém městě, hlavně
s nadšením a úzkém propojení s kroužky, kluby a soubory
z Prahy 8. Po nástupu jsem
musel výrazně snížit náklady na
pronájmy například pódia, které
na akci stálo téměř třicet tisíc.
Tak jsem rozhodl a zakoupil
pódium pro Prahu 8 a dnes se
investice již dvakrát vrátila,
stejné je to s letním kinem,
které provozujeme v létě. Určitě
bych zmínil tři kluziště, což je
sice volnočasový sport, ale
organizuje ho odbor kultury.
Jistě jsem na mnoho a mnoho
akcí zapomněl, od divadelních
představení v KD Krakov až po
taneční jaro pro seniory s Petrem Sovičem a tak dále.
Jistě kultura může být atraktivnější, ale to stojí peníze
a upřímně ty nebudou. Tedy na
dotaz, co v kultuře chybí, jsem
odpověděl v minulé větě. Dnes
má kultura novou paní radní
Solomonovou a jsem si jist, že
ve své roli bude výborná. Já byl
spíše radní, který optimalizoval
finance a konsolidoval rozpočet
tak, aby se to nedotklo kulturního vyžití vás, mých sousedů.
Přeji vám krásné chvíle plné
úsměvů a slz radosti při „osmičkové“ kultuře.
Pestrost
kulturního
života má v rámci
obvodu různou
úroveň
Naše městská část plodí pestrobarevné kulturní plakátky. Akce,
které propagují, ale už tak
pestré nejsou. Stačí se podívat
do kalendáře událostí Prahy 8
za poslední roky a získáte dojem, že zde nežijí žádní teenageři a převažují tu zcela muži 50+
se zálibou ve 2. světové válce.
Ano, Praha 8 hrála důležitou roli
v boji proti nacismu v období
protektorátu a nikdy bychom na
to neměli zapomenout. To ale
neznamená, že by mělo probíhat více přednášek o 20. století
než akcí pro děti. Kultura má
moc vzdělávat, nasměrovat,
vzbudit emoce – a proto je
zásadní zpřístupnit ji dětem
a dospívajícím. Dále chybí
podpora sousedských akcí,
které pomohou spojovat
společnost.
Jako velkou ztrátu vnímám
konec Kina Atlas – jediného kina
Prahy 8 s každodenním programem a s vynikající dramaturgickou péčí. Doufám, že se MČ
podaří najít kinu jiné prostory
a tyto snahy i z opozice
podporujeme.
Pestrost ale není jen o typu.
V naší rozlehlé městské části se
nestačí ptát „co chybí“, ale také
„kde to chybí“. Třeba Karlín má
širokou kulturní nabídku, a to
nejen díky MČ, ale především
díky iniciativě různorodých
podniků. Někdy stačí jiskra
a v okolí se zažehne oheň.
A takovou kulturní jiskru by
potřebovalo mnoho míst Prahy 8. Znovuoživit by si zasloužily třeba Kulturní domy Ládví
a Krakov.
Ovšem i na „osmičce“ najdete
výjimečné projekty, třeba v tanečním světě (Studio Lenky
Vagnerové & Company, Studio
Alta…). Kromě takových kouzelných vlaštovek ale naše kultura
potřebuje také dlouhodobou
vizi a podporu radnice – namísto jednorázových líbivých
estrád.
Samozřejmě vydatnou měrou se
na kultuře obvodu podílí velké
scény, jako jsou Divadlo pod
Palmovkou či Hudební divadlo
Karlín. K pestrosti přispívají
i Divadlo za plotem, Salesiánské
divadlo v Kobylisích, Fórum
Karlín či Kasárna Karlín. Nejsou
však v gesci MČ Praha 8.
Co se týče činnosti v oblasti
kultury v produkci MČ Praha 8,
ta není sourodá. Jak již bylo
řečeno, ne všude je kulturní
činnost vyvážená a lépe jsou na
tom občané území Libně a Karlína. V severní části jsou k dispozici dva KD Ládví a KD Krakov,
které ne vždy jsou plně využívány. Bohatší program vykazuje
KD Ládví. Častěji by se mohly
vytěžovat pro pravidelné koncerty, estrády a vystoupení
populárních osobností. Zájem by
mohl být pro pořádání společenských akcí (bály a plesy). Provoz
by mohl být zaměřen i na představení neziskových organizací
a spolkový život. Oživil by se tak
kulturní i společenský život
v této části Prahy 8.
Starobohnické posvícení
absenci celoročního společenského dění nevyřeší. Dobrým
příkladem je Divadlo Karla
Hackera, které může být svým
počtem představení příkladem.
Ke kulturnímu povědomí by
měla patřit i větší propagace
historie osmého obvodu. Vzpomínkové akce typu Anthropoid
nebo prezentace osobností
(Bohumil Hrabal, Vladimír
Boudník) by bylo možné obohatit a rozšířit o další významné
osobnosti či události.
Co se týče druhé otázky, zde
je obtížné hodnotit, které kulturní akce jsou zbytečné, neboť
každá akce má své publikum.
Kritériem potřebnosti by tak
měla být pouze návštěvnost
a zájem veřejnosti.