Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2023 

Karolína

Gattermayerová

členka komise

pro kulturu

Hana Novotná

zastupitelka

MČ Praha 8

www.praha8.cz 11

Jiří Vítek

místostarosta

MČ Praha 8

Vítězslav Novák,

zastupitel

MČ Praha 8

PIRÁTI

TOP 09 A STAN

PATRIOTI

SPD A TRIKOLORA

A co děti?

Podporujme

aktivní občany

a kulturu pro

znevýhodněné

I s nízkým

rozpočtem se

dá dělat pestrá

kultura

Jaká vlastně je, respektive jaká

by měla být role městské části

v organizaci kulturního života?

Městská část nemůže a ani by

neměla konkurovat akcím

soukromého sektoru. Jednou

z výhod života v hlavním městě

je každodenní nepřeberné

množství kulturních událostí.

Pražan si může zajet za kulturou

po celém městě, a nemusí tak

spoléhat na městskou část.

Je důležité připomenout, že

kultura v městské části je financována z veřejných peněz. Podle

mého soudu bychom z našich

společných financí měli pořádat

akce pro občany, kteří si jinak

kulturní vyžití nemohou dovolit. Jsou to třeba senioři, samoživitelé nebo skupiny obyvatel na

okraji zájmu. Často například

matky s dětmi, které pro komerční pořadatele akcí nejsou

zajímavé, protože nemohou za

jeden den zábavy utratit velkou

část svého měsíčního rozpočtu.

V Praze 8 úspěšně funguje

systém kulturních dotací. V minulém volebním období jsem

jako předsedkyně komise pro

kulturu s kolegy nastavila parametry dotací tak, aby cíleně

podporovaly především místní

spolky, tradiční akce a neziskové projekty. Věřím, že právě

směrem podpory aktivních

občanů, kteří se zajímají o místo, kde žijí, a pořádají akce pro

své sousedy, by se měla i nadále

ubírat kulturní politika městské

části.

Investujme prostředky do

aktivit, které podporují rozvoj

komunit (masopust, Zažít město jinak), mají vzdělávací charakter (připomínka výročí

Anthropoidu, výstavy o významných občanech Prahy 8)

nebo jinak oživují místa Prahy 8

a sousedské vztahy (Karlínské

trhy).

Jestli něco nabízí kultura v Praze 8, tak je to pestrost. Začnu

od velmi populárního dětského

divadla Karla Hackera a loutkového souboru Jiskra přes oblíbené akce, jako jsou Libeňská

pouť, bohnická předvánoční

těšení, koncerty pro začínající

hudební skupiny u KD Ládví

nebo skvělý Karlínský masopust. Nelze nezmínit akce na

Libeňském zámku či v libeňském světě, jako jsou tolik

populární Dušičkový večer

a veřejné koncerty.

Jako bývalý radní pro kulturu

velmi dobře vím, jak se za šest

až osm milionů dá dělat kultura

ve stotisícovém městě, hlavně

s nadšením a úzkém propojení s kroužky, kluby a soubory

z Prahy 8. Po nástupu jsem

musel výrazně snížit náklady na

pronájmy například pódia, které

na akci stálo téměř třicet tisíc.

Tak jsem rozhodl a zakoupil

pódium pro Prahu 8 a dnes se

investice již dvakrát vrátila,

stejné je to s letním kinem,

které provozujeme v létě. Určitě

bych zmínil tři kluziště, což je

sice volnočasový sport, ale

organizuje ho odbor kultury.

Jistě jsem na mnoho a mnoho

akcí zapomněl, od divadelních

představení v KD Krakov až po

taneční jaro pro seniory s Petrem Sovičem a tak dále.

Jistě kultura může být atraktivnější, ale to stojí peníze

a upřímně ty nebudou. Tedy na

dotaz, co v kultuře chybí, jsem

odpověděl v minulé větě. Dnes

má kultura novou paní radní

Solomonovou a jsem si jist, že

ve své roli bude výborná. Já byl

spíše radní, který optimalizoval

finance a konsolidoval rozpočet

tak, aby se to nedotklo kulturního vyžití vás, mých sousedů.

Přeji vám krásné chvíle plné

úsměvů a slz radosti při „osmičkové“ kultuře.

Pestrost

kulturního

života má v rámci

obvodu různou

úroveň

Naše městská část plodí pestrobarevné kulturní plakátky. Akce,

které propagují, ale už tak

pestré nejsou. Stačí se podívat

do kalendáře událostí Prahy 8

za poslední roky a získáte dojem, že zde nežijí žádní teenageři a převažují tu zcela muži 50+

se zálibou ve 2. světové válce.

Ano, Praha 8 hrála důležitou roli

v boji proti nacismu v období

protektorátu a nikdy bychom na

to neměli zapomenout. To ale

neznamená, že by mělo probíhat více přednášek o 20. století

než akcí pro děti. Kultura má

moc vzdělávat, nasměrovat,

vzbudit emoce – a proto je

zásadní zpřístupnit ji dětem

a dospívajícím. Dále chybí

podpora sousedských akcí,

které pomohou spojovat

společnost.

Jako velkou ztrátu vnímám

konec Kina Atlas – jediného kina

Prahy 8 s každodenním programem a s vynikající dramaturgickou péčí. Doufám, že se MČ

podaří najít kinu jiné prostory

a tyto snahy i z opozice

podporujeme.

Pestrost ale není jen o typu.

V naší rozlehlé městské části se

nestačí ptát „co chybí“, ale také

„kde to chybí“. Třeba Karlín má

širokou kulturní nabídku, a to

nejen díky MČ, ale především

díky iniciativě různorodých

podniků. Někdy stačí jiskra

a v okolí se zažehne oheň.

A takovou kulturní jiskru by

potřebovalo mnoho míst Prahy 8. Znovuoživit by si zasloužily třeba Kulturní domy Ládví

a Krakov.

Ovšem i na „osmičce“ najdete

výjimečné projekty, třeba v tanečním světě (Studio Lenky

Vagnerové & Company, Studio

Alta…). Kromě takových kouzelných vlaštovek ale naše kultura

potřebuje také dlouhodobou

vizi a podporu radnice – namísto jednorázových líbivých

estrád.

Samozřejmě vydatnou měrou se

na kultuře obvodu podílí velké

scény, jako jsou Divadlo pod

Palmovkou či Hudební divadlo

Karlín. K pestrosti přispívají

i Divadlo za plotem, Salesiánské

divadlo v Kobylisích, Fórum

Karlín či Kasárna Karlín. Nejsou

však v gesci MČ Praha 8.

Co se týče činnosti v oblasti

kultury v produkci MČ Praha 8,

ta není sourodá. Jak již bylo

řečeno, ne všude je kulturní

činnost vyvážená a lépe jsou na

tom občané území Libně a Karlína. V severní části jsou k dispozici dva KD Ládví a KD Krakov,

které ne vždy jsou plně využívány. Bohatší program vykazuje

KD Ládví. Častěji by se mohly

vytěžovat pro pravidelné koncerty, estrády a vystoupení

populárních osobností. Zájem by

mohl být pro pořádání společenských akcí (bály a plesy). Provoz

by mohl být zaměřen i na představení neziskových organizací

a spolkový život. Oživil by se tak

kulturní i společenský život

v této části Prahy 8.

Starobohnické posvícení

absenci celoročního společenského dění nevyřeší. Dobrým

příkladem je Divadlo Karla

Hackera, které může být svým

počtem představení příkladem.

Ke kulturnímu povědomí by

měla patřit i větší propagace

historie osmého obvodu. Vzpomínkové akce typu Anthropoid

nebo prezentace osobností

(Bohumil Hrabal, Vladimír

Boudník) by bylo možné obohatit a rozšířit o další významné

osobnosti či události.

Co se týče druhé otázky, zde

je obtížné hodnotit, které kulturní akce jsou zbytečné, neboť

každá akce má své publikum.

Kritériem potřebnosti by tak

měla být pouze návštěvnost

a zájem veřejnosti.