Cyklus setkání, který bude přinášet témata spojená s rodinným životem, odstartoval v lednu v karlínské klubové místnosti. Tam se obvykle potkávají senioři v rámci Centra aktivizačních programů, ale podvečerní přednášku o poruchách příjmu potravy si přišla poslechnout velmi pestrá skupina účastníků.
Mezi duševní poruchy patří i patologická posedlost zdravým stravováním
„Podvečery pro rodinu a o rodině vznikly na pomoc všem, kteří hledají informace. V sociálních službách často pracujeme s lidmi, kteří právě informace nedostali včas, možná je dřív nehledali, případně v dobré víře čekali, až jim někdo poradí. My tomu chceme jít naproti,“ konstatovala místostarostka Vladimíra Ludková (ODS).
Závažné duševní onemocnění
Poruchy příjmu potravy jsou velmi závažným duševním onemocněním. Lze je souhrnně charakterizovat jako nepřetržité chorobné jídelní chování, přičemž mezi tři nejzávažnější patří mentální anorexie, následovaná mentální bulimií a záchvatovitým přejídáním, dále jsou to nespecifické formy poruch, jako jsou patologická posedlost zdravým stravováním a jiné. Nezanedbatelnou stránkou onemocnění je jeho sociální kontext, protože řada lidí poruchy příjmu potravy za nemoc nepovažuje, a s tím je následně spojeno nepochopení potřeb nemocného člověka, dospělého i dítěte, a rovněž i složitost léčby. Léčebný proces je v jejich případě dlouhodobý a klikatý, stejně jako u jiných duševních nemocí s možností opakovaného návratu akutní fáze a s možností mnoha remisí. Žádný z odborníků pacientovi či klientovi nezaručí, že hospitalizace problém vyřeší a za pár týdnů bude vše dobré. Ať už k hospitalizaci, jejímž smyslem je stabilizace nutričního a celkového zdravotního vztahu, dojde, či nikoliv, bez podpůrné terapeutické péče se onemocnění zvládá velmi těžce.
Najít vyhovujícího terapeuta je běh na dlouhou trať. Jedním z faktorů účinné terapie je dobrý vztah mezi klientem a terapeutem. Zjednodušeně řečeno, terapeut a klient si musí „sednout“. Překážkou mohou být i delší objednací lhůty těch, kteří spolupracují se zdravotní pojišťovnou, protože jejich kapacity jsou limitované.
Centrum Anabell pomáhá
Situace s delší lhůtou objednání bohužel v tuto chvíli platí i pro Centrum Anabell. Nicméně na setkání zazněla dobrá zpráva, že by se to mohlo díky nově schválenému úvazku v síti sociálních služeb brzy změnit. Mnohdy je proto třeba jít cestou samoplátce a velmi inspirativní možností podpory je i knihovna Centra Anabell. Internetovou knihovnu organizace lze nalézt na jejich webových stránkách. Mezi publikacemi volně ke stažení jsou příběhy klientů, manuály pro rodiče, videa o potravinách, odborné časopisy a mnoho dalšího. „Poruchy příjmu potravy jsou vážné duševní onemocnění, které zasahuje do různých oblastí života. Nezůstávejte na tuto náročnou situaci sami,“ řekla sociální pracovnice Centra Anabell Kateřina Sloviaková.
Bezpečí s psychoterapeutem
Psychoterapie může navazovat na hospitalizaci, může jí předcházet a může být dalším podpůrným prostředkem, vždy bude velmi záležet na potřebách každého nemocného. Představy, jak takové sezení s psychoterapeutem probíhá, může mít většina z nás zkreslené a dané nějakou filmovou předlohou. „Terapeutických přístupů je mnoho a každý z nich má své specifické postupy. Jinak se pracuje s dětmi, jinak s dospívajícími a jinak s dospělými. Nicméně obecně se dá říci, že základem dobré a účinné terapie je navázání bezpečného vztahu mezi klientem a terapeutem. V prostředí bezpečí a přijetí se pak lze věnovat tématům, kvůli kterým klient do terapie přichází. Tento bezpečný vztah se většinou vytváří postupně s přibývajícím počtem sezení,“ informovala Hana Čížková, psychoterapeutka a pedagožka odborných předmětů na VOŠ JABOK.
Podle ní nelze čekat zázraky okamžitě. Pokud teď mluvíme o individuální psychoterapii a půjdete k terapeutovi poprvé, při prvním sezení se vás zeptá, proč jste ho vyhledali a v čem by vám měla terapie pomoci. Budete se věnovat tomu, jaké jsou možnosti terapie v rámci vašeho tématu, terapeuta se vyptáte na vše, co o terapii potřebujete vědět. Pokud přichází do terapie nezletilý klient, budou na začátku spolupráce přítomni i zákonní zástupci, aby se pravidla spolupráce domluvila společně. Psychoterapie většinou vypadá jako rozhovor, ve kterém byste měli mít hlavní prostor pro vyjadřování vy. Terapeut klade otázky, případně nabízí za sebe to, co považuje za důležité (zpětnou vazbu, edukaci, terapeutické techniky) – ale měl by ověřovat, jak působí jeho intervence na vás, co se děje v prostoru „tady a teď“. Terapie se není třeba bát, pokud vám terapeut osobnostně nesedne, nebojte se ho změnit, vzájemný vztah je důležitý.
První volba: rodinná terapie
Jakákoliv duševní nemoc, výjimkou nejsou ani poruchy příjmu potravy, zasahuje do vztahů a sociálních vazeb. Rodina, pracoviště, škola, přátelé a další skupiny, v nichž se nemocný pohybuje, mohou však být důležitou součástí léčebného procesu, a i proto se doporučuje forma rodinné terapie, zejména pak je-li nemocným dítě. V čem je benefit rodinné terapie hodnotí Petr Hroch, manželský a rodinný poradce z olomoucké poradny pro rodinu. „Rodinnou terapii nebo obdobnou formu odborné podpory celého rodinného systému, kde se poruchy příjmu potravy objeví, považuji zcela rozhodně za takzvanou první volbu. Podle mě je rodinný přístup, zejména u dětí a dospívajících, nezbytný a měl by být doporučen vždy. Proč? Protože právě rodinný systém, rodina, její atmosféra, vztahy a tlaky mezi jejími členy, a to i přes generace, to je právě to, co poruchy příjmu potravy když už ne přímo vytváří, tak udržuje,“ uvedl.
Je velmi důležité, aby nejen nemocný, ale jeho blízcí byli schopni tohle přijmout, i když je to nepříjemné, bolavé a pro ně zprvu obviňující. Zdravě vedená rodinná terapie je v tom podpoří. Ukáže, jak tyto bolavé provázanosti přijmout právě bez toho obviňování, zato s odpovědností a zejména se zdravým postojem. Rodina totiž nemá podporovat nemocného v boji proti těmto poruchám, proti nemoci. „Rodina, zvláště rodiče, jej přeci mají podporovat pro zdravý život. Láska je řešení, ne nenávist. Láska k sobě a k životu, tu přeci mají za úkol rodiče v dítěti vybudovat, ne nenávist k nemocem tohoto světa. A základem toho je přijetí. Ukázat dítěti, že jej přijímáme, jaké je, i s tím, co má jinak, než bychom rádi. Třeba i s tou bulimií. Tento postoj mu pak zásadně pomůže změnit postoj ze zaměření na nemoc na zaměření se na zdraví,“ doplnil.
Cílem nemá být odstranění poruchy, že se něčeho zbavím, ale to, že se proměním. Nikoli „mám nemoc, nechci ji mít“, ale „jsem teď nemocný, chci být zdravý“. A právě ten zdravý život, to, za co stojí žít, co mají rodiče za úkol dětem nabídnout. A rodinná terapie jim v tom výrazně může pomoci.
Pokud máte dotazy, neváhejte a nestyďte se obrátit na odborníky z Centra Anabell. I kdyby se mělo jednat pouze o preventivní dotaz, může být odpověď na něj to, co zabrání budoucím potížím.
https://czap.cz (Česká asociace pro psychoterapii)
https://www.praha8.cz Podvecery-pro-rodinu-o-rodine-1.html (záznam setkání)
https://www.youtube.com/watch?v=cT-3vhE_E6k&t=910s (O individuální psychoterapii)