OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2019
místo, kde žijete
že takové místo máte – často se
jedná o místo, kde žijete. Vědomí,
že takové místo má svou zajímavou minulost, současnost, ale
i budoucnost, dodává velmi
pádný důvod, proč si svého místa
vážit a být na něj hrdý. Znám
hodně lidí, kteří přišli odjinud
a postupně si Prahu 8 zamilovali,
je to taková láska k místu na
Hackerova
Učitel Karel Hacker (15. 4 . 1876
až 1. 7. 1972) v roce 1913 koupil
za 150 korun rakouskouherských od vášnivého kobyliského
ochotníka Karla Popilky loutkové divadlo, které patrně pamatovalo ještě doby lidových loutkařů. Cílem tohoto činu bylo
především hrát pro děti z obce
loutkové divadlo a dále pak
získat ze vstupného prostředky
pro menšinové české školy
v pohraničí. Nově založené
divadlo v Kobylisích se proto
jmenovalo Divadlo Národní
jednoty severočeské, jejíž
pobočku v Kobylisích vedl právě
Karel Hacker. Divadlo zahájilo
pravidelná představení na
podzim 1913 hrou Kníže Oldřich
a Božena. V čele souboru byl
Karel Hacker až do roku 1946.
I poté však do divadla pravidelně docházel jako čestný
principál. Karel Hacker byl jako
první loutkař oceněn čestným
členstvím SAL, zlatým odznakem Matěje Kopeckého a také
titulem zasloužilý učitel.
K Farkám
Fark, též Fárky, pomístní název
původně volného prostoru na
hranicích katastrů Bohnic
a Troje, snad odvozený ze
druhý pohled. Nejprve vám
přijde moc rušná a živá jako třeba
Karlín, nebo naopak moc klidná
či někde zase moc betonová, ale
nakonec zjistíte, že je to skvělé
místo pro život s úžasnou historií. Buďte dobří a hrdí sousedé!
Jiří Vítek,
místostarosta MČ Praha 8
skutečnosti, že se v něm
nalézaly zřejmě nesouvislé
pozemky fary bohnického
kostela sv. Petra a Pavla.
Na rozsah prostoru ukazuje
vzdálenost ulic Farky a Na
Farkách i pomístní název Farka,
který dnes není v jejich přímé
blízkosti. Klikatá cesta Farky
procházející tímto prostorem
a respektující původní hranice
pozemků je s tímto jménem na
mapách již roku 1906. Po r. 1947
se pro ni ujal název Na Farkách.
Prostřední část této komunikace byla pak později upravena,
přesměrována a prochází dnes
jinými místy. Spolu se severní
částí, která si zachovala původní
směrování, byla v roce 1976
opět přejmenována na původní
Farky, jižní části zůstal název
Na Farkách. Výstavbou sídliště
Bohnice v 70. a 80. letech
20. stol. byla od těchto ulic
zcela oddělena dnešní ulice
K Farkám. Ta vznikla v souvislosti s výstavbou, která probíhala
po r. 1900 na okraji tehdy
samostatných Bohnic. Pojmenována byla v r. 1925, a to právě
podle toho, že vedla k ještě
nezastavěnému prostoru
takzvaných Farek.
Kusého
Ulice Kusého dává vzpomenout
na strojního zámečníka
Františka Kusého (1884–1945),
který založil hospodářské
družstvo Kladenská komuna.
Po vypuknutí druhé světové
války odjel s dalšími kolegy na
Kavkaz do Sovětského svazu.
Když zjistil, že jeho manželka
v protektorátu onemocněla,
rozhodl se k návratu do Prahy.
Zde byl v roce 1943 zatčen
gestapem a v roce 1945
popraven v koncentračním
táboře Terezín.
www.praha8.cz
Poznaňská Poznaň, centrum stejnojmenné oblasti (Poznaňsko) v Polsku, dnes sídlo
vojvodství. Ulice pojmenována
v roce 1975.
Před ústavem Ulice pojmenována po svém vzniku v roce
1933 podle své polohy před
zdejším, na počátku 20. století
založeným, Zemským ústavem
pro choromyslné.
Radomská Radom, polské
město. Ulice byla pojmenována
roku 1976.
Řepínská Řepín, obec
severně od Prahy na Mělnicku.
Název zaveden se vznikem
ulice roku 1981.
Řešovská Řešov, město a centrum stejnojmenného vojvodství na jihozápadě dnešního
Polska. Název zaveden se vznikem ulice v roce 1976.
Sopotská Sopoty, přímořské
lázeňské město v Polsku,
v 60.–80. letech 20. století
u nás známé tamními festivaly
populární hudby.
Štětínská Štětín, významné
přístavní město na pobřeží Baltického moře v Polsku. Název
od vzniku ulice v roce 1973.
Toruňská Toruň, polské město a rodiště Mikuláše Koperníka. Ulice pojmenována po
svém vzniku v roce 1975.
U Drahaně Podle polohy ulice, která je částí původní cesty směřující do Drahanského
údolí a k území přírodního parku Drahaň–Troja. Ulice pojmenována roku 1979.
U Pazderek Název ulice podle
jejího umístění. Byl odvozen
z pomístního názvu lokality
Pazderka, podle stejnojmenné
blízké hospodářské usedlosti,
pozdější samoty, kde se
zpracovával len. Současný
název nese od svého
pojmenování v roce 1925.
U Skalky Název ulice pojmenované roku 1933 převzal starší pomístní jméno vyjadřující
původní charakter místa.
U Velké skály Název dle
přírodního útvaru. Skála je
chráněná přírodní památka,
součást proteozoického buližníkového hřbetu, která vznikla
před více než 640 miliony let.
Ústavní Ulice podél přední
strany areálu bývalého Zemského ústavu pro choromysl-
25
né, s kterým vznikla současně.
Byla dlouho bezejmenná, takto
pojmenována až roku 1935.
V Nových Bohnicích Ulice
prochází částí Bohnic, která
vznikla krátce po připojení původní obce k Praze v roce 1920
a byla pojmenována roku 1925.
V Zámcích Pomístní jméno vzniklo v souvislosti s počátky archeologického výzkumu lokality, která je jedním
z archeologicky nejcennějších chráněných území v Praze. Na skalním ostrohu nad Vltavou bylo od 5. století před n.
l. (haštalská a laténská doba) až
do 9. století n. l. takřka nepřetržitě osídlené hradiště.
Ve Vrších Uliční název zavedený roku 1962 převzal původní pomístní jméno.
Vraňanská Vraňany, ves severně od Prahy na Mělnicku.
Název pro tehdy nově vybudovanou ulici zaveden roku 1981.
Vratislavská Vratislav, dnes
vojvodské město v Polsku,
dříve hlavní město stejnojmenného knížectví a největší
město ve Slezsku, které patřilo
od doby Jana Lucemburského
až do 40. let 18. století
k zemím Koruny české. Ulice
pojmenována roku 1975.
Zelenohorská Zelená Hora,
město v Polsku, správní
centrum vojvodství. Ulice jako
tehdy nová pojmenována roku
1976.
Zhořelecká Zhořelec,
hraniční město mezi Polskem
a Německem. V minulosti
centrum lužického knížectví,
které bylo od 14. století do
roku 1635 součástí zemí
Koruny české. Ulice jako tehdy
nová pojmenována roku 1976.
ZAJÍMAVOST:
Na sídlišti Bohnice se nachází
nejdelší panelový dům v České republice – dům v ulici Zelenohorská měří 300 metrů
a má 18 vchodů. Série obdobných paneláků (ulice Poznaňská, Krynická, Feřtekova ad.)
vizuálně vytvořila z pohledu
z pražského centra iluzi jaskýchsi novodobých „hradeb“
na okraji Prahy, což podnítilo v 70. a 80. letech vznik městské legendy o tom, že pás sídlišť typu Bohnice vznikl jako
bariéra pro případný atomový
útok na hlavní město.