OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2019 

místo, kde žijete

že takové místo máte – často se

jedná o místo, kde žijete. Vědomí,

že takové místo má svou zajímavou minulost, současnost, ale

i budoucnost, dodává velmi

pádný důvod, proč si svého místa

vážit a být na něj hrdý. Znám

hodně lidí, kteří přišli odjinud

a postupně si Prahu 8 zamilovali,

je to taková láska k místu na

Hackerova

Učitel Karel Hacker (15. 4 . 1876

až 1. 7. 1972) v roce 1913 koupil

za 150 korun rakouskouherských od vášnivého kobyliského

ochotníka Karla Popilky loutkové divadlo, které patrně pamatovalo ještě doby lidových loutkařů. Cílem tohoto činu bylo

především hrát pro děti z obce

loutkové divadlo a dále pak

získat ze vstupného prostředky

pro menšinové české školy

v pohraničí. Nově založené

divadlo v Kobylisích se proto

jmenovalo Divadlo Národní

jednoty severočeské, jejíž

pobočku v Kobylisích vedl právě

Karel Hacker. Divadlo zahájilo

pravidelná představení na

podzim 1913 hrou Kníže Oldřich

a Božena. V čele souboru byl

Karel Hacker až do roku 1946.

I poté však do divadla pravidelně docházel jako čestný

principál. Karel Hacker byl jako

první loutkař oceněn čestným

členstvím SAL, zlatým odznakem Matěje Kopeckého a také

titulem zasloužilý učitel.

K Farkám

Fark, též Fárky, pomístní název

původně volného prostoru na

hranicích katastrů Bohnic

a Troje, snad odvozený ze

druhý pohled. Nejprve vám

přijde moc rušná a živá jako třeba

Karlín, nebo naopak moc klidná

či někde zase moc betonová, ale

nakonec zjistíte, že je to skvělé

místo pro život s úžasnou historií. Buďte dobří a hrdí sousedé!

Jiří Vítek,

místostarosta MČ Praha 8

skutečnosti, že se v něm

nalézaly zřejmě nesouvislé

pozemky fary bohnického

kostela sv. Petra a Pavla.

Na rozsah prostoru ukazuje

vzdálenost ulic Farky a Na

Farkách i pomístní název Farka,

který dnes není v jejich přímé

blízkosti. Klikatá cesta Farky

procházející tímto prostorem

a respektující původní hranice

pozemků je s tímto jménem na

mapách již roku 1906. Po r. 1947

se pro ni ujal název Na Farkách.

Prostřední část této komunikace byla pak později upravena,

přesměrována a prochází dnes

jinými místy. Spolu se severní

částí, která si zachovala původní

směrování, byla v roce 1976

opět přejmenována na původní

Farky, jižní části zůstal název

Na Farkách. Výstavbou sídliště

Bohnice v 70. a 80. letech

20. stol. byla od těchto ulic

zcela oddělena dnešní ulice

K Farkám. Ta vznikla v souvislosti s výstavbou, která probíhala

po r. 1900 na okraji tehdy

samostatných Bohnic. Pojmenována byla v r. 1925, a to právě

podle toho, že vedla k ještě

nezastavěnému prostoru

takzvaných Farek.

Kusého

Ulice Kusého dává vzpomenout

na strojního zámečníka

Františka Kusého (1884–1945),

který založil hospodářské

družstvo Kladenská komuna.

Po vypuknutí druhé světové

války odjel s dalšími kolegy na

Kavkaz do Sovětského svazu.

Když zjistil, že jeho manželka

v protektorátu onemocněla,

rozhodl se k návratu do Prahy.

Zde byl v roce 1943 zatčen

gestapem a v roce 1945

popraven v koncentračním

táboře Terezín.

www.praha8.cz

Poznaňská  Poznaň, centrum stejnojmenné oblasti (Poznaňsko) v Polsku, dnes sídlo

vojvodství. Ulice pojmenována

v roce 1975.

Před ústavem  Ulice pojmenována po svém vzniku v roce

1933 podle své polohy před

zdejším, na počátku 20. století

založeným, Zemským ústavem

pro choromyslné.

Radomská  Radom, polské

město. Ulice byla pojmenována

roku 1976.

Řepínská  Řepín, obec

severně od Prahy na Mělnicku.

Název zaveden se vznikem

ulice roku 1981.

Řešovská  Řešov, město a centrum stejnojmenného vojvodství na jihozápadě dnešního

Polska. Název zaveden se vznikem ulice v roce 1976.

Sopotská  Sopoty, přímořské

lázeňské město v Polsku,

v 60.–80. letech 20. století

u nás známé tamními festivaly

populární hudby.

Štětínská  Štětín, významné

přístavní město na pobřeží Baltického moře v Polsku. Název

od vzniku ulice v roce 1973.

Toruňská  Toruň, polské město a rodiště Mikuláše Koperníka. Ulice pojmenována po

svém vzniku v roce 1975.

U Drahaně  Podle polohy ulice, která je částí původní cesty směřující do Drahanského

údolí a k území přírodního parku Drahaň–Troja. Ulice pojmenována roku 1979.

U Pazderek  Název ulice podle

jejího umístění. Byl odvozen

z pomístního názvu lokality

Pazderka, podle stejnojmenné

blízké hospodářské usedlosti,

pozdější samoty, kde se

zpracovával len. Současný

název nese od svého

pojmenování v roce 1925.

U Skalky  Název ulice pojmenované roku 1933 převzal starší pomístní jméno vyjadřující

původní charakter místa.

U Velké skály  Název dle

přírodního útvaru. Skála je

chráněná přírodní památka,

součást proteozoického buližníkového hřbetu, která vznikla

před více než 640 miliony let.

Ústavní  Ulice podél přední

strany areálu bývalého Zemského ústavu pro choromysl-

25

né, s kterým vznikla současně.

Byla dlouho bezejmenná, takto

pojmenována až roku 1935.

V Nových Bohnicích  Ulice

prochází částí Bohnic, která

vznikla krátce po připojení původní obce k Praze v roce 1920

a byla pojmenována roku 1925.

V Zámcích  Pomístní jméno vzniklo v souvislosti s počátky archeologického výzkumu lokality, která je jedním

z archeologicky nejcennějších chráněných území v Praze. Na skalním ostrohu nad Vltavou bylo od 5. století před n.

l. (haštalská a laténská doba) až

do 9. století n. l. takřka nepřetržitě osídlené hradiště.

Ve Vrších  Uliční název zavedený roku 1962 převzal původní pomístní jméno.

Vraňanská  Vraňany, ves severně od Prahy na Mělnicku.

Název pro tehdy nově vybudovanou ulici zaveden roku 1981.

Vratislavská  Vratislav, dnes

vojvodské město v Polsku,

dříve hlavní město stejnojmenného knížectví a největší

město ve Slezsku, které patřilo

od doby Jana Lucemburského

až do 40. let 18. století

k zemím Koruny české. Ulice

pojmenována roku 1975.

Zelenohorská  Zelená Hora,

město v Polsku, správní

centrum vojvodství. Ulice jako

tehdy nová pojmenována roku

1976.

Zhořelecká  Zhořelec,

hraniční město mezi Polskem

a Německem. V minulosti

centrum lužického knížectví,

které bylo od 14. století do

roku 1635 součástí zemí

Koruny české. Ulice jako tehdy

nová pojmenována roku 1976.

ZAJÍMAVOST:

Na sídlišti Bohnice se nachází

nejdelší panelový dům v České republice – dům v ulici Zelenohorská měří 300 metrů

a má 18 vchodů. Série obdobných paneláků (ulice Poznaňská, Krynická, Feřtekova ad.)

vizuálně vytvořila z pohledu

z pražského centra iluzi jaskýchsi novodobých „hradeb“

na okraji Prahy, což podnítilo v 70. a 80. letech vznik městské legendy o tom, že pás sídlišť typu Bohnice vznikl jako

bariéra pro případný atomový

útok na hlavní město.