12
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2019
www.praha8.cz
Rozhovor
Gerontopsychiatr
Mudr. Richard Krombholz:
Demence není
nevyhnutelná
perspektiva
stárnutí
nn„Patříš do Bohnic!“ můžete co chvíli někde slyšet. Bohnice jsou v lidové mluvě dlouhodobě spojené s blázincem
– ve zdejší Psychiatrické nemocnici má péče o duševně
choré více než stoletou tradici. Jedním z těch, kdo se
o pacienty starají, je i MUDr. Richard Krombholz, primář
Akutního gerontopsychiatrického oddělení.
Můžete vyvrátit běžnou představu, že psychiatr i ve vlakovém
kupé pozoruje a diagnostikuje své
náhodné spolucestující?
„Ale jo, když si jedu někam
odpočinout, pracovní nastavení
mozku vypínám. I když na
druhou stranu… Jeli jsme s rodinou na nějaký zámek, a když
jsme si kupovali vstupenky, tak
se z autobusu vyhrnul zástup
mentálně handicapovaných.
Manželka se mi smála, že před
prací nikam neuteču.“
Fajn. Přibližte tedy laikům vaši
specializaci, kterou je gerontopsychiatrie.
„Velmi stručně řečeno, je to
psychiatrie seniorů, nebo ještě
lépe psychiatrie stáří.“
Senioři jsou přece staří lidé…
„Jak se to vezme. Úředně stanovená věková hranice pro seniory
je 65 let, což celkem odpovídá změnám, které v organismu probíhají a nezvratně ohlašují stáří.
Ale biologicky je nástup stáří
u každého individuální – někdo
je stařec už ve čtyřiceti, a jiný je
i po sedmdesátce mladík.“
V čem se liší psychiatrie stáří od
psychiatrie jiných věkových
skupin?
„Tak jako dítě není zmenšenina
dospělého, tak ani senior nestůně stejně jako dospělý. Všechny
tři kategorie potřebují své. Čtyři
základní nemoci seniorů z pohledu psychiatra jsou demence,
deprese, závislosti a deliria.“
Já myslel, že jsou to Alzheimer,
Parkinson a podobně.
„Mnohým to splývá. Ale je v tom
rozdíl – Alzheimerova nebo
Parkinsonova choroba jsou
příčiny, demence je příznak.
Demenci zapříčiňuje asi šedesát
nemocí, z nichž právě Alzheimer
je nejčastější, ale demence provází i další, jako třeba Parkinsonovu nemoc.“
Dají se choroby, vedoucí k demenci, léčit?
„Současná medicína je neumí
vyléčit, jen zpomalit průběh
nebo v nejlepším případě stabilizovat stav. Návrat do úplně
zdravého stavu je zatím nemožný a je otázka, jestli právě tyto
problémy nebudou limitujícím
faktorem prodlužování života.“
Chápu, že zlomená noha se dá
zafixovat a sroste, ale co probíhá
v organismu při postupující
demenci?
„Začínají odumírat nervové
buňky, nervová spojení. Mozek je
již neobnovuje. Pacienti přestávají dělat věci, které pro ně byly
do nedávna naprosto samozřejmé, anebo naopak začínají dělat
věci, které by za normálních
okolností nikdy neudělali.“
Například?
„Třeba když babička chodí
každý den do obchodu a pokaždé koupí kilo cukru. Nebo
v negližé vyrazí v noci ven
a tvrdí, že jede za tetičkou do
Kardašovy Řečice, přičemž
tetička už dávno nežije. Těch
situací je nekonečné množství
a je velmi pravděpodobné, že se
s nimi setká dříve nebo později
každý – podle toho, jak mu
budou stárnout nejbližší
příbuzní.“
MUDr. KrombholZ v zahradě bohnické nemocnice...
Je tedy demence nevyhnutelná
perspektiva stárnutí?
„Vůbec ne. Demence se objevuje
většinou po sedmdesátce, ale to
neznamená, že starý rovná se
dementní! V Česku jí trpí asi
200 tisíc osob, z toho 150 tisíc
Alzheimerovou nemocí a častější
je u žen než u mužů.“
Muži jsou proti demenci víc
imunní?
„Muži v průměru dřív umřou.
Čím vyšší věk, tím častější výskyt. Zajímavé je, že se rodí
o chlup více kluků než dívek,
odborně se tomu říká index
feminity. Kolem 50 let se stav
vyrovnává, a mezi seniory je
už převaha žen. V Praze je mezi
starými lidmi poměr 4:1 ve prospěch žen.“
Platí ten poměr i u vás na
oddělení?
„Ano. Máme 108 lůžek, z toho
je jen 27 obsazeno muži.“
Říkal jste, že demence je nevyléčitelná. Pacienti jsou u vás tedy na
dožití?
„Někdy to tak dopadne. Demence má tři fáze – lehkou, střední
a těžkou, a proto hodně záleží
na tom, v jaké fázi k nám pacienta přivezou. Ale vždy se snažíme
stav natolik stabilizovat, aby se
pacient mohl vrátit tam, odkud
přišel – domů, do rodiny, do
domova pro seniory a podobně.
Zhruba v 50 procentech případů
se nám to na našem oddělení
daří.“
Jak může rodina poznat, že
u dědečka propukla demence?
„To je poměrně obtížné. První
fáze je pro laika neznatelná.
Dědeček si občas nevzpomene,
začne hledat, co si kam položil.
Nechce se učit novým věcem,
třeba používat nový mobil.
Řeknete si, že stárne, takže je to
normální. Přesto bych doporučoval, abyste dědečka přivedli.
Jenže vy si řeknete – dědeček
přece není blázen! A přijdete
s ním ve druhé fázi, kdy už
potřebuje dohled – zanedbává
hygienu, má problémy s hospodařením s penězi, začíná být
vztahovačný, což často odskáčou
jeho nejbližší. Ve třetím stádium
demence pacient už jen leží,
nemluví, nekomunikuje, nepoznává příbuzné ani sám sebe.“
Takže se k vám dostávají pacienti
pozdě?
„Bohužel stále přetrvává názor,
že jít k psychiatrovi je špatně,
že je to stigma. A pacienta přivedou, až když se vydá do té Kardašovy Řečice... Přitom čím dřív
se na pacienta můžeme podívat
a zahájit léčbu, tím větší je šance
na zlepšení a prodloužení jeho
života.“
Říkal jste, že demenci nelze
vyléčit. Je tedy smrtelná?
„Demence samotná zprostředkovaně. Pacient umírá na nemoc,
která je s ní spojená. Může to být
zápal plic, mrtvice, proleženiny…
Pacient postupně ztrácí i ty
nejzákladnější schopnosti a reflexy, které vědomě nedokážeme
ani ovlivnit, ale mozek je přesto
řídí – třeba schopnost polykat
nebo odkašlat. Tím, jak nervové
spoje odumírají, mozek už nedokáže polykací svaly ovládat.
Prostě k nim nevyšle pokyn.“