10
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2019
www.praha8.cz
Fórum zastupitelů
Jakým způsobem
by měla radnice
systémově
zapojovat
veřejnost
do rozhodování
o projektech
výstavby
a místního
rozvoje
(poté co byla
bez náhrady
zrušena
Agenda 21)
Tento měsíc
se ptAJÍ:
Piráti
V této rubrice
najdete názory
zástupců stran
zvolených
do Zastupitelstva
MČ Praha 8.
Každý měsíc postupně
jedna z nich vybere
otázku, na kterou
odpovídají i ostatní.
Tomáš Mrázek
zastupitel
MČ Praha 8
za ODS
ODS
Zapojení
veřejnosti řeší
(nejen) sociální
sítě
Vedení radnice stojí o co nejotevřenější vztah s veřejností.
Jakkoli to zní jako stále se opakující politické prohlášení,
nastala doba, kdy dochází naplnění. Sliby politiků se dříve či
později rozpouštěly ne proto,
že všichni politici jsou prohnilí.
Politici jsou přece vzorkem
společnosti. Ty sliby se neplnily
proto, že bylo velmi lákavé je
neplnit, a myslet více na sebe
než na veřejnost. Neexistovala
taková přímá konfrontace
s voličem jako v současné době.
Dosud se akce pro veřejnost
stávaly spíše příležitostmi pro
utrácení peněz a skutek utek.
Projektů, kdy občané měli možnost se k dané záležitosti (týkající se i výstavby) vyjádřit, bylo
v minulosti několik. Lidé však
reagovali až na výjimky jen
velmi chladně.
Dnes jsme v obecné rovině
v přechodové fázi mezi schováváním se a naprostou otevřeností. Ať už jde o zastupitele
nebo novináře, kteří také ovlivňují zásadně naše životy.
Máme totiž sociální sítě,
jejichž použití je zcela dobrovolné. Proto politici, kteří nechtějí
zůstat úplně mimo, čím dál více
používají v komunikaci s veřejností právě své profily na internetu. Politik, který aktivně
vystupuje v kyberprostoru, si
zasluhuje a vyžaduje pozornost,
lhostejno, jaké má názory. To je
základní vodítko i přesto, že
řada lidí aktivně internet nepoužívá. Během krátké doby se
ukáže, kteří politici se svými
původními sliby obstojí a kteří
se jen chvíli předváděli. Do té
doby je tu ale i osvědčený časopis Osmička, na jehož stránkách
dáváme prostor této debatě
o debatě.
Alice Hamalová
zastupitelka
MČ Praha
8 za Piráty
Piráti
Občané by
především měli
mít dostatečný
a včasný přístup
k informacím
Projekty výstavby a územního
rozvoje můžeme dělit na dvě
části, a to na projekty, které jsou
připravovány a realizovány
městskou částí a na projekty
soukromé. Soukromí investoři
musí rozhodně respektovat
stavební zákon, územní plán,
příslušné koeficienty zastavěnosti a výškové hladiny. U projektů se změnou územního
plánu či realizovaných městskou částí může radnice zase
daleko více zohlednit názory
a podněty občanů.
V obou těchto případech by
měla mít veřejnost vždy k dispozici veškeré informace a podklady plánovaných projektů. Pořádání veřejných prezentací
o projektech, by mělo být samozřejmostí. Neměly by se ale
zveřejňovat a projednávat jen
rozběhnuté projekty, ale i fronta
těch, nad kterými se teprve
uvažuje. U připravovaných
projektů je třeba se zabývat
návrhy občanů pro danou
lokalitu a tyto návrhy potom
schraňovat pro možné budoucí
využití.
Radnice v čele se současnou
koalicí by měla podle Pirátů
aktivně zjišťovat potřeby, preference a názory občanů a tyto
zjištění včetně metodiky zveřejňovat. Může se stát, že některé
projekty jsou prioritní podle
radnice, ale občané to třeba
vnímají zcela jinak. Každý
realizovaný či plánovaný projekt by měl mít na webu městské části svoji samostatnou
podstránku. Tam by měly být
zveřejňovány všechny informace, stanoviska, rozhodnutí,
prezentace, odpovědi na dotazy
a samozřejmě také kontakty na
odpovědné osoby.
Společnými silami bychom
měli diskutovat s občany o změnách územního plánu – a to jak
offline, tak i online. Na to by se
radnice i my všichni měli
soustředit.
Vlaďka Vojtíšková
zastupitelka
MČ Praha 8
za 8žije
8žije
Inspirujme se
od Prahy 7
V této otázce je důležité slovo
„systémově“. Právě ona systémovost totiž nyní chybí a veřejnost
ví většinou jen o tom, co náhodou někdo z pozorných sousedů
zachytí na úřední desce.
Máme tu sice poradní orgán
Rady městské části, v němž
může být veřejnost zastoupena
– komisi pro územní rozvoj.
Ovšem do této komise jsou
předkládány jen některé projekty, v podstatě namátkově v závislosti na rozhodnutí starosty
či příslušného radního. A tak
některé zásadní stavební záměry projdou bez pozornosti veřejnosti a bez námitek městské
části, často až do chvíle, kdy
už developer získá územní
rozhodnutí.
Přitom městská část má
v územních řízeních výsadní
postavení – je ze zákona účastníkem územního řízení a starosta
či příslušný radní je tak o veškerém dění informován. Díky
tomuto postavení má městská
část právo dávat do řízení námitky (dalšími účastníky pak
bývají zpravidla sousedé, ale
když nesledují úřední desku,
někdy to ani nezjistí).
Komise pro územní rozvoj by
tedy měla přestat být pouhou
formalitou. Sousední Praha 7
nám může být vzorem – ukazuje, že lze postavit jako podmínku
developerům, že ještě před
zahájením územního řízení
musí svůj záměr včetně vizualizace v komisi představit a po
diskusi s přítomnými členy
komise (již disponují patřičným
vzděláním) a s architektem
městské části své záměry případně upravit, pokud např.
nezapadají do okolní zástavby,
jsou příliš objemné apod.
Pokud by to bylo takto nastaveno, developeři by věděli,
že pokud chtějí něco v Praze 8
postavit, musí své záměry
předem konzultovat.