24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Nový seriál

názvosloví ulic

V části obce Praha–Bohnice je

evidováno 49 ulic, 847 adres.

Všechny adresy v části obce

mají PSČ 181 00.

Bukolská  Bukol, ves ve

středních Čechách ležící

jihozápadně od Mělníka. Ulice

pojmenována v roce 1986.

Bydhošťská  Bydhošť, město

ležící na řece Visle v severním

Polsku. Ulice nese název od

svého vzniku v roce 1975.

Cafourkova  Alois Cafourek

(1897–1942), pomocný dělník

v Kolbenově továrně, člen a vedoucí místní organizace KSČ

v Kyjích, zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Dolákova  Jaroslav Dolák

(1910–1942), typograf,

v roce 1939 vybudoval

ilegální organizaci KSČ

v Holešovičkách, roku 1940

zatčen a 1. 8. 1942 popraven

nacisty ve Flossenbürgu.

Eledrova  František Eledr

(1896–1942), zámečník,

během nacistické okupace ve

spojení s odbojovou skupinou

kolportoval ilegální tisk,

zemřel na následky úrazu,

které utrpěl ve vězení.

Feřtekova  Oldřich Feřtek

(1903–1942), odbojový pracovník, člen KSČ. Za nacistické okupace distribuoval letáky

a vybíral příspěvky pro rodiny

postižené perzekucí ze strany

okupantů. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Gdaňská  Gdaňsk, významné

přístavní město na baltickém

pobřeží Polska. Ulice

pojmenována v roce 1973.

Hanouškova  Rudolf Hanoušek (1891–1945), člen a před

zatčením v roce 1944 funkcionář ilegální obvodní organizace KSČ na Královských

Vinohradech, zahynul v koncentračním táboře Dachau.

Hlivická  Hlivice (Gliwice)

město v Polsku, které vešlo do

dějin v souvislosti s počátkem

2. světové války. Ulice

pojmenována v roce 1975.

K Pískovně  Název podle směru ulice platí od jejího

vzniku před rokem 1947.

Katovická  Katovice, vojvodské město v Polsku. Ulice

pojmenována v roce 1975.

Kostřínská  Kostřín (Kostrzyn), město v Polsku. Ulice

pojmenována v roce 1981.

Košalinská  Košalin

(Koszalin), vojvodské město

v Polsku. Ulice pojmenována

v roce 1981.

Kusého  František Kusý

(1884–1945) strojní zámečník,

člen KSČ, založil hospodářské

družstvo Kladenská komuna,

v dubnu 1943 byl zatčen

nacisty, zahynul v Terezíně.

Lehnická  Lehnice, město

v Polsku. Komunikace pro pěší

byla pojmenována v roce 1977.

Lindavská  Lindava,

ves na Českolipsku. Ulice

pojmenována v roce 1988.

Lodžská  Lodž, město

v Polsku. Ulice pojmenována

v roce 1975.

Na Bendovce  Bendovka

(též Bendlovka, Pentlovka),

vinice, pak hospodářská usedlost, před vznikem bohnického sídliště samota a k ní původně náležící pozemky s pomístním jménem, které je snad

připomínkou jednoho z jejich

bývalých majitelů – Bendy či

Bendla.

Na Pískovně  Ulice prochází

místem bývalé pískovny, kterou v době pojmenování komunikace v roce 1986 připomínalo již jen identické

pomístní jméno.

Nad Pentlovkou  Bendovka

(též Bendlovka, Pentlovka),

vinice, pak hospodářská usedlost, před vznikem bohnického sídliště samota a k ní původně náležící pozemky s pomístním jménem, které je snad

připomínkou jednoho z jejich

bývalých majitelů – Bendy či

Bendla.

Opolská  Opole, polské město, dnes sídlo vojvodství. Ulice

pojmenována roku 1975.

Pod Čimickým hájem  Ulice

pojmenována po svém vzniku

v roce 1935 podle své polohy

pod stejnojmenným lesoparkem.

Podhajská pole  Ulice, která

existovala již v roce 1938, byla

pojmenována roku 1947 podle

toho, že tehdy procházela přes

pozemky pod blízkým Čimickým hájem.

Buďte hrdi na m

nnV loňském roce začala městská část Praha 8

instalovat doplňkové cedule, které vysvětlují

proč má ulice takový název, jaký má.

Je jasné, že nikdo nebude běhat

po městě, aby se seznámil se

všemi ulicemi. Proto vám v Osmičce postupně budeme přinášet

ze všech našich čtvrtí výběr ulic

s vysvětlením jejich názvů, jak

jsem je při zpracování načerpal

z kronik a veřejných zdrojů. Ptáte

se – k čemu to? Abyste věděli.

Abyste znali. Abyste byli hrdí

na místo, kde žijete. Protože

nedílnou součástí lidské identity

bylo odjakživa i vědomí člověka,

že někam patří. A je dobré vědět,

Odkud se vzaly

dnešní Bohnice

Bohnice jsou městská čtvrť

a katastrální území o rozloze

465,9 ha. Nadmořská výška

v nejnižším bodě dosahuje

177 m, v nejvyšším pak 330 m.

Mají velmi dlouhou historii,

sahající až do 12. století – osídleno bylo toto území ale již mnohem dříve.

Lidé zde žili již v eneolitu, době

bronzové, době Halštatské a nejpozději v raném středověku zde

vzniklo opevněné hradiště, které

zaniklo požárem na konci devátého století.

Bohnice byly zemědělskou vsí

s vinicemi na jižních svazích. Ves

je prvně zmiňována už v zakládací listině zdejšího kostela sv.

Petra a Pavla z r. 1158. Ve 13. století byla majetkem jiřského

kláštera benediktinek na Hradčanech. Správcem tu byl vyšehradský kanovník Johan, který

se psal s přídomkem Boemus,

aby se odlišil od jiného kanovníka Johana, který byl Němec.

Tímto přídomkem je vysvětlován vznik původního názvu vsi

Bojmice z latinského Boemici.

Od konce 16. století byly

Bohnice majetkem nejvyššího

purkrabství, od roku 1791 pak

zemských stavů. V roce 1820

přichází do Bohnic poslední

majitel anglický baron Isaac

Osborne, který koupil oba zdejší

dvory a spojil je. Zatímco zámeček se stal jeho obydlím, někdejší

dolní dvůr se změnil na ratejnu

pro personál nazvanou Štrasburk. V roce 1904 se objekty

obou dvorů staly součástí nově

budovaného ústavu pro choromyslné (dokončen 1911), MUDr.

Jakob Osborne. V areálu dnešní

Psychiatrické nemocnice Bohnice se nachází kostel sv. Václava,

k léčebně patří také ústavní

hřbitov („hřbitov bláznů“), který

byl zřízen roku 1909 a využíval

se až do 70. let 20. století.

V r. 1900 spadaly Bohnice

(Bojmice) s 679 obyvateli a zemským blázincem do okresu

Karlín. V r. 1922, kdy se Bohnice

staly součástí Prahy VIII, měly

už 3179 obyvatel (bez pacientů

léčebny). V r. 1949 byly Bohnice

přičleněny ke správnímu obvodu Praha 8 (společně s Kobylisy, Střížkovem a částmi Libně, Karlína a Troje).

V r. 1960 zůstaly Bohnice součástí Prahy 8 a v roce 1990 se staly

součástí městské části Praha 8.

V 70. letech 20. století bylo

postaveno velké sídliště Bohnice.

Komplex dimenzoval jeho architekt V. Havránek pro zhruba

30 000 obyvatel. Spolu se sídlišti Čimice, Kobylisy, Ďáblice a Prosek vytváří takřka souvislý pás,

který je někdy nazýván Severní

Město. Sídliště Bohnice bylo

stavěno jako stavba česko-polského přátelství, a proto je velká

část ulic pojmenována po polských městech.

Území, na němž se rozprostírají Bohnice, bylo vždy spjato

s vysokou hustotou zeleně.

Prstenec přírodních památek

Velká skála, Zámky, Bohnické

a Čimické údolí a přírodní rezervace Podhoří dal v roce 1922

vzniknout přírodnímu parku

Drahaň–Troja.

Vladimír Slabý