24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2019
www.praha8.cz
Ulice naší městské části
Nový seriál
názvosloví ulic
V části obce Praha–Bohnice je
evidováno 49 ulic, 847 adres.
Všechny adresy v části obce
mají PSČ 181 00.
Bukolská Bukol, ves ve
středních Čechách ležící
jihozápadně od Mělníka. Ulice
pojmenována v roce 1986.
Bydhošťská Bydhošť, město
ležící na řece Visle v severním
Polsku. Ulice nese název od
svého vzniku v roce 1975.
Cafourkova Alois Cafourek
(1897–1942), pomocný dělník
v Kolbenově továrně, člen a vedoucí místní organizace KSČ
v Kyjích, zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Dolákova Jaroslav Dolák
(1910–1942), typograf,
v roce 1939 vybudoval
ilegální organizaci KSČ
v Holešovičkách, roku 1940
zatčen a 1. 8. 1942 popraven
nacisty ve Flossenbürgu.
Eledrova František Eledr
(1896–1942), zámečník,
během nacistické okupace ve
spojení s odbojovou skupinou
kolportoval ilegální tisk,
zemřel na následky úrazu,
které utrpěl ve vězení.
Feřtekova Oldřich Feřtek
(1903–1942), odbojový pracovník, člen KSČ. Za nacistické okupace distribuoval letáky
a vybíral příspěvky pro rodiny
postižené perzekucí ze strany
okupantů. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Gdaňská Gdaňsk, významné
přístavní město na baltickém
pobřeží Polska. Ulice
pojmenována v roce 1973.
Hanouškova Rudolf Hanoušek (1891–1945), člen a před
zatčením v roce 1944 funkcionář ilegální obvodní organizace KSČ na Královských
Vinohradech, zahynul v koncentračním táboře Dachau.
Hlivická Hlivice (Gliwice)
město v Polsku, které vešlo do
dějin v souvislosti s počátkem
2. světové války. Ulice
pojmenována v roce 1975.
K Pískovně Název podle směru ulice platí od jejího
vzniku před rokem 1947.
Katovická Katovice, vojvodské město v Polsku. Ulice
pojmenována v roce 1975.
Kostřínská Kostřín (Kostrzyn), město v Polsku. Ulice
pojmenována v roce 1981.
Košalinská Košalin
(Koszalin), vojvodské město
v Polsku. Ulice pojmenována
v roce 1981.
Kusého František Kusý
(1884–1945) strojní zámečník,
člen KSČ, založil hospodářské
družstvo Kladenská komuna,
v dubnu 1943 byl zatčen
nacisty, zahynul v Terezíně.
Lehnická Lehnice, město
v Polsku. Komunikace pro pěší
byla pojmenována v roce 1977.
Lindavská Lindava,
ves na Českolipsku. Ulice
pojmenována v roce 1988.
Lodžská Lodž, město
v Polsku. Ulice pojmenována
v roce 1975.
Na Bendovce Bendovka
(též Bendlovka, Pentlovka),
vinice, pak hospodářská usedlost, před vznikem bohnického sídliště samota a k ní původně náležící pozemky s pomístním jménem, které je snad
připomínkou jednoho z jejich
bývalých majitelů – Bendy či
Bendla.
Na Pískovně Ulice prochází
místem bývalé pískovny, kterou v době pojmenování komunikace v roce 1986 připomínalo již jen identické
pomístní jméno.
Nad Pentlovkou Bendovka
(též Bendlovka, Pentlovka),
vinice, pak hospodářská usedlost, před vznikem bohnického sídliště samota a k ní původně náležící pozemky s pomístním jménem, které je snad
připomínkou jednoho z jejich
bývalých majitelů – Bendy či
Bendla.
Opolská Opole, polské město, dnes sídlo vojvodství. Ulice
pojmenována roku 1975.
Pod Čimickým hájem Ulice
pojmenována po svém vzniku
v roce 1935 podle své polohy
pod stejnojmenným lesoparkem.
Podhajská pole Ulice, která
existovala již v roce 1938, byla
pojmenována roku 1947 podle
toho, že tehdy procházela přes
pozemky pod blízkým Čimickým hájem.
Buďte hrdi na m
nnV loňském roce začala městská část Praha 8
instalovat doplňkové cedule, které vysvětlují
proč má ulice takový název, jaký má.
Je jasné, že nikdo nebude běhat
po městě, aby se seznámil se
všemi ulicemi. Proto vám v Osmičce postupně budeme přinášet
ze všech našich čtvrtí výběr ulic
s vysvětlením jejich názvů, jak
jsem je při zpracování načerpal
z kronik a veřejných zdrojů. Ptáte
se – k čemu to? Abyste věděli.
Abyste znali. Abyste byli hrdí
na místo, kde žijete. Protože
nedílnou součástí lidské identity
bylo odjakživa i vědomí člověka,
že někam patří. A je dobré vědět,
Odkud se vzaly
dnešní Bohnice
Bohnice jsou městská čtvrť
a katastrální území o rozloze
465,9 ha. Nadmořská výška
v nejnižším bodě dosahuje
177 m, v nejvyšším pak 330 m.
Mají velmi dlouhou historii,
sahající až do 12. století – osídleno bylo toto území ale již mnohem dříve.
Lidé zde žili již v eneolitu, době
bronzové, době Halštatské a nejpozději v raném středověku zde
vzniklo opevněné hradiště, které
zaniklo požárem na konci devátého století.
Bohnice byly zemědělskou vsí
s vinicemi na jižních svazích. Ves
je prvně zmiňována už v zakládací listině zdejšího kostela sv.
Petra a Pavla z r. 1158. Ve 13. století byla majetkem jiřského
kláštera benediktinek na Hradčanech. Správcem tu byl vyšehradský kanovník Johan, který
se psal s přídomkem Boemus,
aby se odlišil od jiného kanovníka Johana, který byl Němec.
Tímto přídomkem je vysvětlován vznik původního názvu vsi
Bojmice z latinského Boemici.
Od konce 16. století byly
Bohnice majetkem nejvyššího
purkrabství, od roku 1791 pak
zemských stavů. V roce 1820
přichází do Bohnic poslední
majitel anglický baron Isaac
Osborne, který koupil oba zdejší
dvory a spojil je. Zatímco zámeček se stal jeho obydlím, někdejší
dolní dvůr se změnil na ratejnu
pro personál nazvanou Štrasburk. V roce 1904 se objekty
obou dvorů staly součástí nově
budovaného ústavu pro choromyslné (dokončen 1911), MUDr.
Jakob Osborne. V areálu dnešní
Psychiatrické nemocnice Bohnice se nachází kostel sv. Václava,
k léčebně patří také ústavní
hřbitov („hřbitov bláznů“), který
byl zřízen roku 1909 a využíval
se až do 70. let 20. století.
V r. 1900 spadaly Bohnice
(Bojmice) s 679 obyvateli a zemským blázincem do okresu
Karlín. V r. 1922, kdy se Bohnice
staly součástí Prahy VIII, měly
už 3179 obyvatel (bez pacientů
léčebny). V r. 1949 byly Bohnice
přičleněny ke správnímu obvodu Praha 8 (společně s Kobylisy, Střížkovem a částmi Libně, Karlína a Troje).
V r. 1960 zůstaly Bohnice součástí Prahy 8 a v roce 1990 se staly
součástí městské části Praha 8.
V 70. letech 20. století bylo
postaveno velké sídliště Bohnice.
Komplex dimenzoval jeho architekt V. Havránek pro zhruba
30 000 obyvatel. Spolu se sídlišti Čimice, Kobylisy, Ďáblice a Prosek vytváří takřka souvislý pás,
který je někdy nazýván Severní
Město. Sídliště Bohnice bylo
stavěno jako stavba česko-polského přátelství, a proto je velká
část ulic pojmenována po polských městech.
Území, na němž se rozprostírají Bohnice, bylo vždy spjato
s vysokou hustotou zeleně.
Prstenec přírodních památek
Velká skála, Zámky, Bohnické
a Čimické údolí a přírodní rezervace Podhoří dal v roce 1922
vzniknout přírodnímu parku
Drahaň–Troja.
Vladimír Slabý