16
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / LISTOPAD 2017
www.praha8.cz
Historie
NOVÁ LIBEŇSKÁ SYNAGOGA SLAVÍ 171. „NAROZENINY“
Modlitebna, skladiště
i kulturní centrum
n Na křižovatce Palmovka
majestátně shlíží na okolní
dění Nová libeňská synagoga. 23. listopadu slaví své
narozeniny – ten den byl
v roce 1846 položen její
základní kámen.
Není tajemstvím, že první
historická zpráva o židovském
osídlení v Libni pochází už
z roku 1561. Tehdy se spolumajitel Libně – rytíř Albrecht
Bryknar, královský prokurátor,
ujal Židů vysídlených z Prahy
a dovolil jim usadit se zde.
Koncem 16. století žilo v Libni
více obyvatel židovského
vyznání než křesťanů! Majitel
Libně Jan Hartvík v roce 1656
udělil libeňským Židům
privilegium vlastní samosprávy.
V 18. století tady vznikla
samostatná židovská obec. Měla
radnici, školu – a synagogu.
V Koželužské ulici ji vystavěli
v roce 1592, přestavby se
dočkala roku 1770.
NOVÁ LIBEŇSKÁ SYNAGOGA na snímku z přelomu 19. a 20. století.
Velkou hrozbou byla blízkost
Vltavy: Povodeň v roce 1823
synagogu poškodila natolik, že se
už nemohla stát místem bohoslužeb. Po řádění vodního živlu
v roce 1845 získala židovská
obec vhodný pozemek na vyvýšeném (!) místě v Ludmilině ulici.
Tak se zde 23. listopadu 1846
SOUČASNÝ VZHLED interiéru Nové libeňské synagogy. Foto: Vladimír Slabý
odehrála velká sláva při položení
základního kamene k nové
synagóze. Mezi četnými hosty
vynikal arcivévoda Štěpán.
V letech 1843–1847 byl místodržícím v Čechách. Na novou
synagogu významně finančně
přispěl. (To ještě nevěděl, že
zemře ve věku pouhých 49 let na
těžké plicní onemocnění.)
Přesto svatostánek v novorománském slohu s orientálními
prvky se dočkal slavnostního
vysvěcení až v roce 1858.
Historik Jaroslav Kopš upřesňuje: „Za libeňskou synagogu při
jejím vzniku bylo zaplaceno
7369 zlatých a 52 krejcarů.
Stavbu finančně podpořil
libeňský průmyslník Dornitzer,
majitel kartounky.“
Bohoslužby pro obyvatele
židovského vyznání se zde
konaly až do 2. světové války.
Tak alejí s nízkými stromy, která
vedla ke vchodu, tenkrát
cupitával i malý Arnošt Lustig.
Čekal ho vnitřek kopírující
interiér křesťanského kostela.
Uspořádání se orientuje na
Jeruzalém.
Katastrofu znamenala
německá okupace. V roce 1941
němečtí „nadlidé“ v tzv. protektorátu synagogy pro věřící
uzavřeli. Proměnili je ve sklad
majetku, který zkonfiskovali
svým židovským obětem.
Obyvatele libeňského ghea
zdecimovali! Mnozí z nich
umírali krutou smrtí daleko od
svých, od domova!
Po skončení válečných hrůz se
jich do milované Libně příliš
nevrátilo. Proto se ani nevyplatilo konat bohoslužby. Synagoga
se stala skladištěm ovoce,
později dekorací blízkého
Divadla S. K. Neumanna (dnešní
Divadlo pod Palmovkou), kde se
tehdy jako kulisák činil i „pábitel“ Bohumil Hrabal. Ten tu
v uvolněném ovzduší 60. let
20. století mohl pořádat
filozofické debaty. Ve stejné době
synagoze několikrát hrozila
demolice! Přežila výstavbu
metra v 80. letech 20. století.
Tzv. sametová revoluce
přinesla vyklizení synagogy
a částečnou opravu. Začala se
využívat ke kulturním účelům.
Hlavně se zde několikrát konaly
bohoslužby. V roce 1994 se
libeňská synagoga vrátila
do vlastnictví Židovské obce
v Praze. Na besedy sem mj.
docházel libeňský patriot Arnošt
Lustig.
Plánuje se multifunkční
využití libeňské synagogy (dnes
též zvané Synagoga na Palmovce). Kulturní akce tady pořádá
umělecké sdružení Serpens.
Slouží i České unii židovské
mládeže. Naštěstí se pod klenbu
svatostánku stále častěji vracejí
modlitby, kvůli kterým se v listopadu před 171 lety začala rodit.
MILAN KOUKAL
STALO SE (NEJEN) V PRAZE 8...
1. 11. 1860 } Společnost
Karlínských omnibusů získala
koncesi k pravidelné dopravě
mezi Karlínem a Smíchovem.
2. 11. 1984 } Odhalen pomník
k stému kilometru rekonstrukcí
tramvajových tratí na
Palmovce.
3. 11. 1956 } Otevřena hvězdárna v Ďáblicích na východním
okraji vrchu Ládví.
4. 11. 1866 } Vysvěcena o svátku sv. Karla Boromejského kaple s pseudogotickou kazatelnou
v Karlíně v dnešní Křižíkově
a Vítkově ulici.
9. 11. 1999 } V Libni byla
slavnostně odhalena Hrabalova
zeď.
21. 11. 1967 } Bohnická léčebna
omezila kazajky a ty se časem
staly muzeálním předmětem.
5. 11. 1882 } Libeňský hřbitov
slavnostně otevřen a vysvěcen
a hned se koná první pohřeb
dělníka Františka Dvořáka.
12. 11. 1903 } Výbor Městské
rady rozhodl zakoupit velkostatek Bohnice o rozloze 303 hektarů a vybudovat zde pavilonovým způsobem moderní
léčebný ústav pro choromyslné.
23. 11. 1846 } Položen základní
kámen Libeňské synagogy
za přítomnosti arcivévody
Štěpána.
6. 11. 1913 } Založení loutkového divadla Jiskra.
15. 11. 1957 } V Kobylisích
otevřeno Klicperovo divadlo.
30. 11. 1967 } Vydán zákon
o hlavním městě Praze.
Ku Praze 8 připojeny
Dolní Chabry a Ďáblice.