34

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / LISTOPAD 2017

www.praha8.cz

Územní rozvoj

VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ

Celková vize by měla být

nadřazena dílčím pohledům

n Co je jedním z největších

problémů ulic a náměstí

v Praze? Skutečnost, že péče

o každou ulici a náměstí je

rozdrobena mezi desítky

různých správců (viz infografika na vedlejší straně).

Pojďme se na to podívat blíže.

Každý ze správců pak má

pochopitelně vliv na to, jak

veřejná prostranství vypadají.

Tu se přidá stožár, tady se zalátá

díra v asfaltu, přidají se zábradlí,

tu se rozkope chodník kvůli

přípojce plynu, tamhle zase

kvůli pokládání kabelů s internetem. Výsledkem je, že podoba

veřejných prostranství je

určována desítkami dílčích

zásahů bez zřetelu k celku.

Jednotlivé záměry navíc

projektují pouze techničtí

specialisté, kterým nejde

o výsledné estetické kvality

anebo uživatelskou příjemnost

prostoru, ale jen o technické

řešení. Dílčí úpravy jednotlivých

správců navíc často nejsou

koordinovány ani mezi sebou

navzájem. Utrácí se tak mnoho

prostředků, které by – pokud by

se vše udělalo najednou

a promyšleně – mohly přinést

mnohem výraznější zlepšení

celkové kvality prostranství.

Množství správců je ovšem

problém i v situaci, kdy se

připravuje rekonstrukce daného

prostoru. O to se v posledních

letech snaží IPR Praha: pokud se

v některé ulici plánuje více

jednotlivých záměrů, snažíme se

připravovat tzv. koncepční studii,

která by zajistila, že se ulice skutečně změní k lepšímu, a to jako

celek. I zde ovšem narážíme na

problém rozdrobeného správcovství: Plány je totiž potřeba

projednat s každým jednotlivým

správcem, což bývají desítky

a desítky schůzek a jednání.

Každý ze správců přitom

obvykle trvá na naplnění

příslušné normy, ať už jde

o doporučené odstupy sítí, délky

tramvajových ostrůvků,

rozmístění sloupů či cokoli

jiného. Příprava projektu se pak

logicky stává především snahou

všechno poskládat tak, aby

všichni dotčení souhlasili.

VÍTE, KDO A CO má ve vaší ulici – i pod ní – na starost? Foto: Vladimír Slabý

Výsledek je pak sice podle

norem, z pohledu uživatelů

– obyvatel města – ale často

postrádá logiku. Situace je

přitom o to absurdnější, že

normy ve své většině vůbec

nejsou zákonným opatřením,

ale jen nezávazným doporučením – určují optimální řešení,

nikoli nutné minimum. Kdyby

byli zúčastnění ochotni z norem

slevit, mnohdy by to umožnilo

realizovat mnohem praktičtější

řešení. Síla, která by jednotlivé

hráče motivovala či nutila vzít

ohled i na obecnější hodnoty,

jako je například uživatelská

příjemnost veřejného prostoru,

však v hlavním městě chybí.

„V Praze to dnes mnohdy

probíhá tak, že je podoba

veřejných prostranství výsled-

kem licitování mezi čtyřiceti

dílčími úhly pohledu. Lpěním na

naplňování nepovinných norem

a dalších technokratických

požadavků přitom přívětivé

město nevznikne," říká Ondřej

Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy. „Mnohem spíš

je potřeba držet vizi, jak mají

veřejná prostranství vypadat

– a teprve u toho pak zohledňovat oněch čtyřicet dílčích

pohledů,“ dokončuje Boháč.

NA OKRAJ:

• Rozpočet hl. m. Prahy neobsahuje samostatnou kapitolu

investičních výdajů na veřejná

prostranství. Zvyšování kvality

veřejných prostranství je tak

v rozpočtu, a tedy i politice hl.

města v podstatě redukováno na

KDO ZA CO DLE VLASTNICTVÍ ODPOVÍDÁ

Chodníky: Městské části,

magistrát nebo TSK.

Stožáry tramvají: DPP.

Přístřešky MHD: JC Decaux

nebo DPP.

Skříně a sloupky

s elektrotechnikou: PRE,

Eltodo, TSK, DPP, Pražská

plynárenská nebo magistrát.

Vozovka: Městská část,

magistrát nebo TSK.

Lavičky: Městské části,

magistrát, TCP nebo soukromý

majitel.

Stromy v ulici: TSK nebo

městská část.

Stromy v parku: Magistrát

nebo Lesy hl. m. Prahy.

Lampy: Magistrát nebo TCP.

Podzemí: Pod povrchem

chodníku se rozkládá

specifický svět kabelů, potrubí

a kanalizace – a v některých

ulicích je až 34 takových

správců působících „pod

chodníkem“.

technické a infrastrukturní

investice. Plánované výdaje na

veřejná prostranství jsou

rozptýleny do různých kapitol

většinou technického charakteru a jsou alokovány přímo

na správcovské organizace

(zejména Technickou správu

komunikací a Dopravní podnik

hl. m. Prahy), což často znemožňuje celostní přístup. Výše

plánovaných investic do kvality

veřejných prostranství je současně minimální.

• V posledních letech probíhá

proměna různých příspěvkových organizací města na

akciové společnosti (DPP, TSK…).

Z pohledu IPR je to nesystémový krok, kvůli kterému město

ztrácí důležitý vliv na správu

a provoz důležitých součástí

veřejných prostranství.

• Kvůli technickým sítím pod

chodníkem, respektive kvůli

ochranným pásmům jednotlivých kabelů či potrubí v podzemí už často nezbývá místo pro

kořeny stromů. Často nastává

i situace, že za pokácený strom

není možné vysadit nový,

protože pod chodník byly

položeny nové sítě a na kořeny

již tak podle norem nezbývá

místo a není možné výsadbu

povolit. Kdyby ovšem pokládání

sítí někdo koordinoval, většinou

by se daly vedle sebe poskládat

tak, aby na stromy místo zbylo.

(red)