OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / září 2019 

Podlipného

JUDr. Jan Podlipný (1848–1914),

český politik a právník, od r. 1885

zasedal ve sboru pražských obecních starších, v letech 1897–1900

jako primátor (v té době bylo připraveno připojení Libně ku Praze). Ve

své funkci se snažil upevnit český

ráz Prahy, dal např. odstranit dvojjazyčná pojmenování ulic a nahradit je

tabulkami s českými názvy. Činný ve

výboru Sokola pražského, od r. 1889

prvním starostou České obce sokolské a od r. 1897 prvním starostou

Svazu československého sokolstva,

starosta Spolku pro postavení Husova pomníku v Praze.

Přerov, projektoval zámecké parky

a soukromé zahrady. Řídil školkařský závod v Říčanech u Prahy. Jako

jeden z mála našich zahradních

architektů projektoval parky ve

Francii, Rusku, Německu a Anglii.

Wichterlova

Prof. Ing. RNDr. Otto Wichterle, DrSc.

(1913–1998), světově proslulý český

vědec a vynálezce, pracující zejména

v oblasti makromolekulární organické chemie, mezi jejíž zakladatele

patřil. Objevitel hydrogelů, vynálezce

kontaktních čoček, položil základy

výroby silonu. Je autorem více než

200 odborných publikací a 150 vynálezů a patentů. V r. 1991 mu byl

udělen čestný doktorát dvěma americkými univerzitami, v Chicagu

a v New Yorku, v r. 1993 Univerzitou

Karlovou. Roku 1990 byl zvolen prezidentem ČSAV a na této pozici setrval

do r. 1993, kdy byl po něm pojmenován asteroid Wichterle. Od r. 2002

uděluje každoročně Akademie věd

ČR cenu Otty Wichterleho jako uznání pro mladé talentované vědce.

Thomayerovy sady

František Thomayer (1856–1938),

zahradní architekt, bratr lékaře Josefa Thomayera, podle jehož projektu byly tyto sady založeny, byl koncem 19. století ředitelem parků

„veleobce pražské“ a jeden z největších odborníků v oblasti zahradní

architektury své doby. Významně

zasáhl do podoby pražských zahrad

a parků (Karlovo nám., úprava Letenských sadů, stromořadí na Václavském nám., městský park před

hlavním nádražím). Působil i v dalších městech – Nymburk, Chrudim,

U Libeňského zámku  Ulice

pojmenována podle své polohy

u Libeňského zámku.

U Meteoru  Název podle blízkého sportovního stadionu klubu Meteor. V letech 1896–1900

působil v Libni klub velocipedistů, později atletický klub Meteor. Sportovní klub Meteor zde

vznikl v roce 1902. Dnešní SK

Meteor Praha se hlásí dokonce

do roku 1884, kdy měl být založen jako tělovýchovná jednota.

U Pekařky  Ulice pojmenována roku 1925 podle své polohy

u Pekařky, bývalé vinice, později hospodářské usedlosti s cihelnou.

U Pošty  Pošta se nachází

oproti vyústění ulice v Sokolovské ulici.

U Rokytky  Ulice pojmenována podle svého místa u Rokytky, potoka pramenícího jihovýchodně od Prahy. Současný

název zaveden roku 1904.

U Slovanky  Ulice pojmenována podle své polohy u sídliště

Slovanka vybudovaného před

rokem 1925. Název Slovanka

vznikl na návrh písmáka Josefa

Schneidra-Krejčího, který stál

v čele tamní stolní a zřejmě silně národně laděné společnosti

Slovanka.

Rakousova

Vojtěch Rakous (1862–1935), vlastním jménem Adalbert Österreicher,

později Östrreiche, český prozaik

a publicista. Pocházel z chudé venkovské židovské rodiny. V Libni si

otevřel r. 1895 obchod s obuví, ale

věnoval se spíše psaní povídek, které uveřejňoval v Palečku, Českožidovských listech, v Národních listech, v Čase apod. Jeho humorné

a satirické povídky s českožidovskou tematikou se staly velmi populární, a jejich „hrdinové“ Modche

a Rezi se dostali dokonce na divadelní prkna a filmové plátno.

www.praha8.cz

Zenklova

JUDr. Petr Zenkl (1884–1975), český

národně socialistický politik a respektovaný odborník na sociální problematiku; 1919–1922 zastával funkci

karlínského starosty, 1937–1939

a 1945–1946 byl pražským primátorem. Během kritického roku 1938

patřil k nejaktivnějším propagátorům

ozbrojeného odporu proti nacistické

agresi, za nacistické okupace byl zatčen a převezen do Buchenwaldu, kde

strávil celých 6 let. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 odešel

do emigrace, kde se stal předsedou

Rady svobodného Československa

a aktivním členem dalších exilových

orgánů. V americké emigraci Petr

Zenkl také zemřel, 18. září 1993 byly

ostatky manželů Zenklových uloženy

na vyšehradském hřbitově.

U Stírky  Ulice pojmenovaná

podle svého umístění. Stírka či

Štírka, bývalá vinice a později hospodářská usedlost v místech dnešní ulice Na Stírce. Ulice vznikla novou výstavbou

v roce 1984.

U Synagogy  Podle polohy

u synagogy zaniklého libeňského ghetta, jejíž je architektonickou připomínkou. Stavba postavena v novorománském stylu

v letech 1846–1857.

U Vlachovky  Vlachovka, bývalá vinice a hospodářská usedlost. Název podle polohy zaveden roku 1935.

25

V Zahradách  Název je odvozen od zahrádek, obklopujících

rodinné domky, tvořící zástavbu ulice. Název od vzniku ulice

v roce 1925.

Vacínova  Vojtěch Vacín

(1887–1942), náčelník libeňského Sokola a župy Barákovy,

účastník I. a II. odboje. Za nacistické okupace organizoval přechody do zahraničí a pomoc

rodinám odbojářů, roku 1941

zatčen, zahynul v koncentračním táboře Osvětim.

Valčíkova  Josef Valčík (1914–

1942), četař čs. armády, jeden

z parašutistů, kteří provedli 27. 5. 1942 atentát na R. Heydricha, s dalšími parašutisty

padl v boji s nacisty v kostele sv.

Cyrila a Metoděje v Praze.

Ve Štěpnici  Ulice vznikla po

roce 1938 na místě bývalého

sadu – štěpnice.

Ve Vrchu  Uliční název převzal

původní pomístní jméno. Název

od vzniku před rokem 1895.

Vinopalnická  Vinopalnou

myšlena Hubínova továrna na

likéry, která se nalézala v č. p.

667. Původně v tomto domě

její zakladatel Otomar Hubínek

provozoval mydlárnu.

Voctářova  Josef Voctář

(1823–1908), libeňský starosta

v letech 1870 až 1893.

Vojenova  Vojen podle Kosmovy Kroniky české čtvrtý (legendární) kníže kmene Čechů.

Vosmíkových  Vosmíkovi, rodina libeňského řezníka Bohumila Vosmíka, byli popraveni

nacisty 24. 6. 1942 na střelnici

v Kobylisích za pomoc poskytnutou účastníkům atentátu

na R. Heydricha. Rodina bydlela v dnešní Zenklově ulici proti

ústí ulice Vosmíkových.

Za Slovankou  Podle polohy

za sídlištěm Slovanka, ulice pojmenována roku 1991.

V Holešovičkách  Holešovičky

či také Malé Holešovice bývaly

původně součástí vsi Holešovic,

v 16. století včleněny do libeňského panství. Současný název

nese od roku 1925.

Za Vodárnou  Ulice vznikla

a byla pojmenována podle své

polohy v roce 1935.

V Mezihoří  Mezihoří, starý pomístní název pro krajinu

mezi vrchem Vítkovem a kopcem nad Palmovkou.

Zvonařovská  Název ulice

podle jména domu, který v ní

stojí, U Zvonařů (č. p. 692).

V Podvrší  Podle své polohy

pojmenována roku 1930.

Dvoustranu připravila

Pavla Tomšíková

Zahradnická  Název ulice podle jejího okolí tvořeného zahradami a sady, zaveden roku 1930.