OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / září 2019
Podlipného
JUDr. Jan Podlipný (1848–1914),
český politik a právník, od r. 1885
zasedal ve sboru pražských obecních starších, v letech 1897–1900
jako primátor (v té době bylo připraveno připojení Libně ku Praze). Ve
své funkci se snažil upevnit český
ráz Prahy, dal např. odstranit dvojjazyčná pojmenování ulic a nahradit je
tabulkami s českými názvy. Činný ve
výboru Sokola pražského, od r. 1889
prvním starostou České obce sokolské a od r. 1897 prvním starostou
Svazu československého sokolstva,
starosta Spolku pro postavení Husova pomníku v Praze.
Přerov, projektoval zámecké parky
a soukromé zahrady. Řídil školkařský závod v Říčanech u Prahy. Jako
jeden z mála našich zahradních
architektů projektoval parky ve
Francii, Rusku, Německu a Anglii.
Wichterlova
Prof. Ing. RNDr. Otto Wichterle, DrSc.
(1913–1998), světově proslulý český
vědec a vynálezce, pracující zejména
v oblasti makromolekulární organické chemie, mezi jejíž zakladatele
patřil. Objevitel hydrogelů, vynálezce
kontaktních čoček, položil základy
výroby silonu. Je autorem více než
200 odborných publikací a 150 vynálezů a patentů. V r. 1991 mu byl
udělen čestný doktorát dvěma americkými univerzitami, v Chicagu
a v New Yorku, v r. 1993 Univerzitou
Karlovou. Roku 1990 byl zvolen prezidentem ČSAV a na této pozici setrval
do r. 1993, kdy byl po něm pojmenován asteroid Wichterle. Od r. 2002
uděluje každoročně Akademie věd
ČR cenu Otty Wichterleho jako uznání pro mladé talentované vědce.
Thomayerovy sady
František Thomayer (1856–1938),
zahradní architekt, bratr lékaře Josefa Thomayera, podle jehož projektu byly tyto sady založeny, byl koncem 19. století ředitelem parků
„veleobce pražské“ a jeden z největších odborníků v oblasti zahradní
architektury své doby. Významně
zasáhl do podoby pražských zahrad
a parků (Karlovo nám., úprava Letenských sadů, stromořadí na Václavském nám., městský park před
hlavním nádražím). Působil i v dalších městech – Nymburk, Chrudim,
U Libeňského zámku Ulice
pojmenována podle své polohy
u Libeňského zámku.
U Meteoru Název podle blízkého sportovního stadionu klubu Meteor. V letech 1896–1900
působil v Libni klub velocipedistů, později atletický klub Meteor. Sportovní klub Meteor zde
vznikl v roce 1902. Dnešní SK
Meteor Praha se hlásí dokonce
do roku 1884, kdy měl být založen jako tělovýchovná jednota.
U Pekařky Ulice pojmenována roku 1925 podle své polohy
u Pekařky, bývalé vinice, později hospodářské usedlosti s cihelnou.
U Pošty Pošta se nachází
oproti vyústění ulice v Sokolovské ulici.
U Rokytky Ulice pojmenována podle svého místa u Rokytky, potoka pramenícího jihovýchodně od Prahy. Současný
název zaveden roku 1904.
U Slovanky Ulice pojmenována podle své polohy u sídliště
Slovanka vybudovaného před
rokem 1925. Název Slovanka
vznikl na návrh písmáka Josefa
Schneidra-Krejčího, který stál
v čele tamní stolní a zřejmě silně národně laděné společnosti
Slovanka.
Rakousova
Vojtěch Rakous (1862–1935), vlastním jménem Adalbert Österreicher,
později Östrreiche, český prozaik
a publicista. Pocházel z chudé venkovské židovské rodiny. V Libni si
otevřel r. 1895 obchod s obuví, ale
věnoval se spíše psaní povídek, které uveřejňoval v Palečku, Českožidovských listech, v Národních listech, v Čase apod. Jeho humorné
a satirické povídky s českožidovskou tematikou se staly velmi populární, a jejich „hrdinové“ Modche
a Rezi se dostali dokonce na divadelní prkna a filmové plátno.
www.praha8.cz
Zenklova
JUDr. Petr Zenkl (1884–1975), český
národně socialistický politik a respektovaný odborník na sociální problematiku; 1919–1922 zastával funkci
karlínského starosty, 1937–1939
a 1945–1946 byl pražským primátorem. Během kritického roku 1938
patřil k nejaktivnějším propagátorům
ozbrojeného odporu proti nacistické
agresi, za nacistické okupace byl zatčen a převezen do Buchenwaldu, kde
strávil celých 6 let. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 odešel
do emigrace, kde se stal předsedou
Rady svobodného Československa
a aktivním členem dalších exilových
orgánů. V americké emigraci Petr
Zenkl také zemřel, 18. září 1993 byly
ostatky manželů Zenklových uloženy
na vyšehradském hřbitově.
U Stírky Ulice pojmenovaná
podle svého umístění. Stírka či
Štírka, bývalá vinice a později hospodářská usedlost v místech dnešní ulice Na Stírce. Ulice vznikla novou výstavbou
v roce 1984.
U Synagogy Podle polohy
u synagogy zaniklého libeňského ghetta, jejíž je architektonickou připomínkou. Stavba postavena v novorománském stylu
v letech 1846–1857.
U Vlachovky Vlachovka, bývalá vinice a hospodářská usedlost. Název podle polohy zaveden roku 1935.
25
V Zahradách Název je odvozen od zahrádek, obklopujících
rodinné domky, tvořící zástavbu ulice. Název od vzniku ulice
v roce 1925.
Vacínova Vojtěch Vacín
(1887–1942), náčelník libeňského Sokola a župy Barákovy,
účastník I. a II. odboje. Za nacistické okupace organizoval přechody do zahraničí a pomoc
rodinám odbojářů, roku 1941
zatčen, zahynul v koncentračním táboře Osvětim.
Valčíkova Josef Valčík (1914–
1942), četař čs. armády, jeden
z parašutistů, kteří provedli 27. 5. 1942 atentát na R. Heydricha, s dalšími parašutisty
padl v boji s nacisty v kostele sv.
Cyrila a Metoděje v Praze.
Ve Štěpnici Ulice vznikla po
roce 1938 na místě bývalého
sadu – štěpnice.
Ve Vrchu Uliční název převzal
původní pomístní jméno. Název
od vzniku před rokem 1895.
Vinopalnická Vinopalnou
myšlena Hubínova továrna na
likéry, která se nalézala v č. p.
667. Původně v tomto domě
její zakladatel Otomar Hubínek
provozoval mydlárnu.
Voctářova Josef Voctář
(1823–1908), libeňský starosta
v letech 1870 až 1893.
Vojenova Vojen podle Kosmovy Kroniky české čtvrtý (legendární) kníže kmene Čechů.
Vosmíkových Vosmíkovi, rodina libeňského řezníka Bohumila Vosmíka, byli popraveni
nacisty 24. 6. 1942 na střelnici
v Kobylisích za pomoc poskytnutou účastníkům atentátu
na R. Heydricha. Rodina bydlela v dnešní Zenklově ulici proti
ústí ulice Vosmíkových.
Za Slovankou Podle polohy
za sídlištěm Slovanka, ulice pojmenována roku 1991.
V Holešovičkách Holešovičky
či také Malé Holešovice bývaly
původně součástí vsi Holešovic,
v 16. století včleněny do libeňského panství. Současný název
nese od roku 1925.
Za Vodárnou Ulice vznikla
a byla pojmenována podle své
polohy v roce 1935.
V Mezihoří Mezihoří, starý pomístní název pro krajinu
mezi vrchem Vítkovem a kopcem nad Palmovkou.
Zvonařovská Název ulice
podle jména domu, který v ní
stojí, U Zvonařů (č. p. 692).
V Podvrší Podle své polohy
pojmenována roku 1930.
Dvoustranu připravila
Pavla Tomšíková
Zahradnická Název ulice podle jejího okolí tvořeného zahradami a sady, zaveden roku 1930.