24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / září 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Primátorská  Primátoři (tj.

první z městských radních; též

primasové, purkmistři, starostové), od středověku titul pro

představeného městské rady

jako nejvyššího orgánu městské

samosprávy. Staroměští purkmistři vlastnili zdejší Libeňský

zámek.

Přádova  Karel Přáda (1886–

1942), dělník, člen KSČ, za nacistické okupace se podílel na tištění ilegálních novin KSČ (Rudé

právo), zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Přeťatá  Název vycházel z polohy ulice, v době pojmenování v roce 1947 byla přeťatá ulicí

V Novém Střížkově.

Ronkova  Tomáš Roněk (1832–

1888) ředitel školy v Libni, ulice

tento název nese od svého vzniku v roce 1895.

Rozšířená  Pojmenování podle charakteru ulice platí od roku

1947.

Ryzlinková  Ryzlink, odrůda

vína. Název zavedený po vzniku ulice r. 1993 vychází ze skutečnosti, že se jedná o lokalitu, na které se nacházela jedna

z mnoha dnes již zaniklých libeňských vinic.

S. K. Neumanna  Stanislav

Kostka Neumann (1875–1947),

český básník, prozaik, novinář

a literární kritik. Ve vile Hercovka v této ulici prožil poslední

dva roky svého života a zde rovněž 28. 6. 1947 zemřel.

Soví vršek  Soví vrch je původní pojmenování vršku mezi

Libní a Prosekem. Vlastní Soví

vršek se nalézal ve značné

vzdálenosti od dnešní ulice.

Společná  Název ulice je odvozen od skutečnosti, že je společná dvěma sídlištím vybudovaným zde okolo r. 1925 a r. 1935.

Ulice pojmenována po vzniku

druhého ze sídlišť, tj. v r. 1935.

Srbova  JUDr. Vladimír Srb

(1856–1916), advokát a starosta

Prahy v letech 1900–1906.

Stejskalova  Martin Stejskal

(1806–1885), sládek a později nájemce místního pivovaru, v letech 1866–1875 starosta Libně.

Střížkovská  Střížkov, původně samostatná ves, od r. 1922

součást Prahy, dnes jako katastr v rámci městských částí Praha 8 a Praha 9. Jméno vsi

pochází zřejmě od Střížka, majitele původního dvora.

Stupňová  Dle charakteru ulice v době jejího vzniku a pojmenování v roce 1930.

Světova  Jan Svět (1797–

1869), poslední libeňský rychtář. Pocházel ze starolibeňské

rodiny, která zde vlastnila statek, jenž zanikl při demolici

v 50. letech 20. století.

Štěpničná  Podle polohy

u místního ovocného sadu –

štěpnice. Již dříve existující ulice byla pojmenována roku 1947.

Štorchova  Eduard Štorch

(1878–1956), pedagog a spisovatel, jeho tvorba pro mládež byla

inspirována archeologickými

objevy z pravěké a raně historické éry našich dějin. Na blízkém Libeňském ostrově roku

1926 zřídil tzv. dětskou farmu,

vzor pozdějších škol v přírodě.

Trojmezní  Název byl odvozen

z polohy ulice na rozmezí tří katastrů, proseckého, libeňského a střížkovského. Tento název ulice nese od svého vzniku

v roce 1938.

Turnovská  Turnov, město

v severovýchodních Čechách

v oblasti Českého ráje. Ulice vede blízko železniční trati

z Prahy do Turnova.

U Balabenky  Podle polohy

u bývalé usedlosti Balabenka,

dříve stejnojmenné vinice, která

byla na konci 18. století v majetku pražského bankéře Karla

Balabeneho.

U Českých loděnic  Ulice prochází podél břehu vltavského ramene, který ji odděluje od Libeňského ostrova, na kterém jsou

objekty firmy České loděnice.

U Hercovky  Ulice byla pojmenována po svém vzniku roku

1925 podle své polohy. Hercovka – původně vinice, jíž roku

1741 zdědila dcera Karla Hubatia Veronika, provdaná Herzogová. Později hospodářská

usedlost, dnes vila.

Libeň, 3. díl

nnV textu jedné staré lidové písně se zpívá: Kde se pivo vaří,

tam se dobře daří, kde se pivo pije, tam se dobře žije…

Nejstarší pivovar na území

dnešní Prahy 8 se nacházel

v Libni pod Libeňským zámkem.

V letech 1545 až 1590 jej nechal

postavit Albrecht Bryknar

z Brukštejna, tehdejší majitel

libeňského panství. Místní

krčmáři museli povinně toto

pivo odebírat, a tak se vrchnostenské pivo čepovalo ve všech

libeňských krčmách. V roce 1899

si Zámecký pivovar pronajal

První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích a výrobu po

více než čtyřech stoletích

ukončil.

Vaření piva v Libni připomínají názvy ulic U Libeňského

pivovaru, Pivovarnická a Bednářská (bednáři vyráběli dřevěné nádoby k úschově a přepravě

kapalin, tj. i pivovarské kádě

a sudy). Tento trojlístek ulic

odkazuje svým názvem na

zaniklý Libeňský pivovar, který

vznikl v letech 1872–1874 a stával na místě bývalé Gottlasovy

kartonky. Majitelem tohoto

pivovaru, který se na konci

19. století řadil mezi deset největších českých pivovarů, se

stala roku 1889 britská akciová

společnost The Bohemian

Breweries Ltd. Ta se však na

přelomu století dostala do

finančních obtíží a pivovar

v roce 1906 prodala. Od té doby

začal pivovar ztrácet na významu a dnes jej připomíná zachovaný komín, který se tyčí nad

supermarketem Albert.

Kromě názvů ulic připomínajících vaření piva v Libni nalezneme v této čtvrti také ulici

Ryzlinkovou, která odkazuje na

jiný lahodný mok. O ryzlinku,

především o tom rýnském, se

říká, že je to víno králů a král vín.

Některé prameny uvádějí, že

ryzlink k nám dovezl již Karel

IV., ale pravděpodobnější je, že

zde byl rozšířen řádem svatého

Benedikta v 17. století. Co však

nikdo Karlu IV., králi českému

a císaři římskému, neodpáře, je

fakt, že roku 1358 vydal nařízení

o zakládání vinic. Kolem Prahy

se měly vinice zakládat na všech

horách a kopcích obrácených

k poledni do vzdálenosti tři míle.

Libeňská krajina byla pro

pěstování vína velmi příhodná

a jména bývalých vinic, později

usedlostí, se uchovala v místních

názvech, které byly odvozeny od

jmen majitelů (Kotlaska, Balabenka, Palmovka, Bulovka,

Kundratka, Hercovka aj.) nebo

od jejich povolání (Pekařka,

Truhlářka, Císařecká – podle

císařského rychtáře). Místní

názvy se staly základem pro

pojmenování ulic, které tak

připomínají vinařskou historii

Libně, z níž se do současnosti

zachoval jen nepatrný zlomek.

Kromě vaření piva a pěstování

vína se v Libni pálil i alkohol.

Na tuto skutečnost upozorňuje

název ulice Vinopalnická, kde se

nacházela v č. p. 667 Hubínova

továrna na likéry. Ulice Lihovarská odkazuje na zaniklý průmyslový areál, který se nacházel ve

východní části Libně mezi ulicí

Sokolovská a potokem Rokytka,

dnes Praha 9. Tento lihovar byl

známý po celém Rakousku-Uhersku a své výrobky vyvážel

téměř do všech koutů Evropy.

Roku 1907 byl dokonce vyhodnocen jako největší lihovar ze

sedmi „průmyslových lihovarů

v komorním obvodu pražském“.

U Libeňského mostu  Ulice

byla pojmenována podle polohy v roce 2008.

U Libeňského pivovaru  Podle polohy ulice v době zavedení

názvu v roce 1925. Vaření piva

v Libni připomínají i další názvy ulic – Bednářská, Pivovarnická.

Libeňský pivovar, konec 19. století. Foto: archiv Romana Kučery