24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / září 2019
www.praha8.cz
Ulice naší městské části
Buďte hrdi na místo, kde žijete
názvosloví ulic
Primátorská Primátoři (tj.
první z městských radních; též
primasové, purkmistři, starostové), od středověku titul pro
představeného městské rady
jako nejvyššího orgánu městské
samosprávy. Staroměští purkmistři vlastnili zdejší Libeňský
zámek.
Přádova Karel Přáda (1886–
1942), dělník, člen KSČ, za nacistické okupace se podílel na tištění ilegálních novin KSČ (Rudé
právo), zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Přeťatá Název vycházel z polohy ulice, v době pojmenování v roce 1947 byla přeťatá ulicí
V Novém Střížkově.
Ronkova Tomáš Roněk (1832–
1888) ředitel školy v Libni, ulice
tento název nese od svého vzniku v roce 1895.
Rozšířená Pojmenování podle charakteru ulice platí od roku
1947.
Ryzlinková Ryzlink, odrůda
vína. Název zavedený po vzniku ulice r. 1993 vychází ze skutečnosti, že se jedná o lokalitu, na které se nacházela jedna
z mnoha dnes již zaniklých libeňských vinic.
S. K. Neumanna Stanislav
Kostka Neumann (1875–1947),
český básník, prozaik, novinář
a literární kritik. Ve vile Hercovka v této ulici prožil poslední
dva roky svého života a zde rovněž 28. 6. 1947 zemřel.
Soví vršek Soví vrch je původní pojmenování vršku mezi
Libní a Prosekem. Vlastní Soví
vršek se nalézal ve značné
vzdálenosti od dnešní ulice.
Společná Název ulice je odvozen od skutečnosti, že je společná dvěma sídlištím vybudovaným zde okolo r. 1925 a r. 1935.
Ulice pojmenována po vzniku
druhého ze sídlišť, tj. v r. 1935.
Srbova JUDr. Vladimír Srb
(1856–1916), advokát a starosta
Prahy v letech 1900–1906.
Stejskalova Martin Stejskal
(1806–1885), sládek a později nájemce místního pivovaru, v letech 1866–1875 starosta Libně.
Střížkovská Střížkov, původně samostatná ves, od r. 1922
součást Prahy, dnes jako katastr v rámci městských částí Praha 8 a Praha 9. Jméno vsi
pochází zřejmě od Střížka, majitele původního dvora.
Stupňová Dle charakteru ulice v době jejího vzniku a pojmenování v roce 1930.
Světova Jan Svět (1797–
1869), poslední libeňský rychtář. Pocházel ze starolibeňské
rodiny, která zde vlastnila statek, jenž zanikl při demolici
v 50. letech 20. století.
Štěpničná Podle polohy
u místního ovocného sadu –
štěpnice. Již dříve existující ulice byla pojmenována roku 1947.
Štorchova Eduard Štorch
(1878–1956), pedagog a spisovatel, jeho tvorba pro mládež byla
inspirována archeologickými
objevy z pravěké a raně historické éry našich dějin. Na blízkém Libeňském ostrově roku
1926 zřídil tzv. dětskou farmu,
vzor pozdějších škol v přírodě.
Trojmezní Název byl odvozen
z polohy ulice na rozmezí tří katastrů, proseckého, libeňského a střížkovského. Tento název ulice nese od svého vzniku
v roce 1938.
Turnovská Turnov, město
v severovýchodních Čechách
v oblasti Českého ráje. Ulice vede blízko železniční trati
z Prahy do Turnova.
U Balabenky Podle polohy
u bývalé usedlosti Balabenka,
dříve stejnojmenné vinice, která
byla na konci 18. století v majetku pražského bankéře Karla
Balabeneho.
U Českých loděnic Ulice prochází podél břehu vltavského ramene, který ji odděluje od Libeňského ostrova, na kterém jsou
objekty firmy České loděnice.
U Hercovky Ulice byla pojmenována po svém vzniku roku
1925 podle své polohy. Hercovka – původně vinice, jíž roku
1741 zdědila dcera Karla Hubatia Veronika, provdaná Herzogová. Později hospodářská
usedlost, dnes vila.
Libeň, 3. díl
nnV textu jedné staré lidové písně se zpívá: Kde se pivo vaří,
tam se dobře daří, kde se pivo pije, tam se dobře žije…
Nejstarší pivovar na území
dnešní Prahy 8 se nacházel
v Libni pod Libeňským zámkem.
V letech 1545 až 1590 jej nechal
postavit Albrecht Bryknar
z Brukštejna, tehdejší majitel
libeňského panství. Místní
krčmáři museli povinně toto
pivo odebírat, a tak se vrchnostenské pivo čepovalo ve všech
libeňských krčmách. V roce 1899
si Zámecký pivovar pronajal
První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích a výrobu po
více než čtyřech stoletích
ukončil.
Vaření piva v Libni připomínají názvy ulic U Libeňského
pivovaru, Pivovarnická a Bednářská (bednáři vyráběli dřevěné nádoby k úschově a přepravě
kapalin, tj. i pivovarské kádě
a sudy). Tento trojlístek ulic
odkazuje svým názvem na
zaniklý Libeňský pivovar, který
vznikl v letech 1872–1874 a stával na místě bývalé Gottlasovy
kartonky. Majitelem tohoto
pivovaru, který se na konci
19. století řadil mezi deset největších českých pivovarů, se
stala roku 1889 britská akciová
společnost The Bohemian
Breweries Ltd. Ta se však na
přelomu století dostala do
finančních obtíží a pivovar
v roce 1906 prodala. Od té doby
začal pivovar ztrácet na významu a dnes jej připomíná zachovaný komín, který se tyčí nad
supermarketem Albert.
Kromě názvů ulic připomínajících vaření piva v Libni nalezneme v této čtvrti také ulici
Ryzlinkovou, která odkazuje na
jiný lahodný mok. O ryzlinku,
především o tom rýnském, se
říká, že je to víno králů a král vín.
Některé prameny uvádějí, že
ryzlink k nám dovezl již Karel
IV., ale pravděpodobnější je, že
zde byl rozšířen řádem svatého
Benedikta v 17. století. Co však
nikdo Karlu IV., králi českému
a císaři římskému, neodpáře, je
fakt, že roku 1358 vydal nařízení
o zakládání vinic. Kolem Prahy
se měly vinice zakládat na všech
horách a kopcích obrácených
k poledni do vzdálenosti tři míle.
Libeňská krajina byla pro
pěstování vína velmi příhodná
a jména bývalých vinic, později
usedlostí, se uchovala v místních
názvech, které byly odvozeny od
jmen majitelů (Kotlaska, Balabenka, Palmovka, Bulovka,
Kundratka, Hercovka aj.) nebo
od jejich povolání (Pekařka,
Truhlářka, Císařecká – podle
císařského rychtáře). Místní
názvy se staly základem pro
pojmenování ulic, které tak
připomínají vinařskou historii
Libně, z níž se do současnosti
zachoval jen nepatrný zlomek.
Kromě vaření piva a pěstování
vína se v Libni pálil i alkohol.
Na tuto skutečnost upozorňuje
název ulice Vinopalnická, kde se
nacházela v č. p. 667 Hubínova
továrna na likéry. Ulice Lihovarská odkazuje na zaniklý průmyslový areál, který se nacházel ve
východní části Libně mezi ulicí
Sokolovská a potokem Rokytka,
dnes Praha 9. Tento lihovar byl
známý po celém Rakousku-Uhersku a své výrobky vyvážel
téměř do všech koutů Evropy.
Roku 1907 byl dokonce vyhodnocen jako největší lihovar ze
sedmi „průmyslových lihovarů
v komorním obvodu pražském“.
U Libeňského mostu Ulice
byla pojmenována podle polohy v roce 2008.
U Libeňského pivovaru Podle polohy ulice v době zavedení
názvu v roce 1925. Vaření piva
v Libni připomínají i další názvy ulic – Bednářská, Pivovarnická.
Libeňský pivovar, konec 19. století. Foto: archiv Romana Kučery