OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / prosinec 2019
buďte hrdi na místo, kde žijete
Rohan City
nnZemě Rohan, provincie Gondoru, která byla za vlády
gondorských králů známá jako Calenardhon, tvořila od
pradávna strategickou severní výspu bránící hranici Jižního království proti útokům ze západu a severovýchodu.
Země Rohan je J. R. R. Tolkienem nejpodrobněji popisována v druhém a třetím dílu jeho trilogie Pán prstenů.
Developerský projekt s názvem
Rohan City, který je znám z řady
vizualizací, bude tvořit novou
pražskou čtvrť při Rohanském
nábřeží v Karlíně na Praze 8.
Výhodou této městské aglomerace pro budoucí obyvatele má
být množství zelených ploch,
blízkost řeky, výborná dopravní
dostupnost i kompletní občanská vybavenost nedaleké starší
zástavby Karlína, Invalidovny
či Libně. Podrobněji se o tomto
projektu píše na webových
stránkách developera projektu
– společnosti Sekyra Group.
Gondorští pojmenovali zemi,
kterou věnovali Seveřanům,
Rochand (roch = kůň), protože
severský národ Rohirů byl
proslulý svými koňmi a jezdeckým uměním. Jak už to však
u názvů bývá, postupem času se
proměňují. Ani Karlín nebyl
vždy Karlínem. Název Rochand
se později změnil na Rohan.
Společnost Sekyra Group pojmenovala svůj projekt na zástavbu
záplavové oblasti Rohan City,
protože se bude stavět na území
původního Rohanského ostrova.
Ten byl pojmenován po Josefu
Rohanovi (1812–1892), pražském měšťanovi a tesařském
mistrovi, který po roce 1850
tento ostrov vlastnil. Název
se postupem času neměnil.
Zatímco nížinatá země Rohan
se sídelním městem Edoras byla
tvořena především lukami
a pastvinami a byla málo obydlená, Rohan City postavený
v nížinné oblasti u řeky Vltavy
bude tvořen moderní zástavbou
obchodů, kancelářských a obytných budov. S vysokou mírou
obydlenosti se počítá.
Ve Středozemi leží země
Rohan severně od svého spojence Gondorského království
a severozápadně od nepřátelské
země Mordor. Rohan City bude
z jižní části oklopen mírumilovnými obyvateli Karlína a v jihovýchodní části neméně mírumilovnými a chrabrými obyvateli
Libně. Severní strana Rohan
City však může skrývat nebez-
pečí podobně jako země Mordor
ve Středozemi.
Rohanský ostrov totiž vznikl
koncem 16. století jako písečný
násyp, tehdy sahal až k Těšnovu.
Ve 20. a 30. letech 20. století ale
kvůli regulaci Vltavy přestal
fakticky být ostrovem a stal se
při značných terénních úpravách a navážkách vytěžené
zeminy suchou součástí Karlína.
Zhruba v místech někdejšího
ramene řeky Vltavy mezi Rohanským ostrovem a Karlínem dnes
vede ulice Rohanské nábřeží.
Řeka Vltava byla v těchto místech usměrněna, byla svázána,
byl jí sebrán prostor.
Ulice v Rohan City
Není to však pouze Vltava, která
z jedné strany obklopuje Rohan
City, jsou to také světové veletoky, které se staly nedílnou součástí Karlína. Je tu Nile House,
dům pojmenovaný podle druhé
nejdelší řeky na světě, která
protéká východní Afrikou. Řeky,
jejíž pravidelné záplavové cykly
přinášející úrodné nánosy daly
vzniknout staroegyptské civilizaci. V těsném sousedství Nilu
stojí komplex Amazon Court
odkazující na Amazonku, nejvodnatější a nejdelší řeku na
Zemi, která se nachází v rovníkové oblasti Jižní Ameriky.
Danube House a řeka Dunaj je
v této společnosti takový drobeček, i když mezi světovými
řekami má několik prvenství leží na něm nejvíce hlavních
měst (Vídeň, Bratislava, Budapešť a Bělehrad) a protéká
nejvíce státy (10).
Výstavba nové čtvrti s sebou
přinese určitě i otázku pojmenování nových ulic, veřejných
prostranství a případně také
označení jednotlivých domů či
kancelářských konglomerátů,
jako se to již stalo u tří výše
zmíněných administrativních
budov. Co nám v Karlíně tedy
z veletoků ještě chybí? Například Lena, řeka na východní
Sibiři v Rusku, která patří mezi
největší ruské veletoky a do
www.praha8.cz
první desítky nejdelších světových řek. Když v Praze nemáme
pandu, tak nesmíme zapomenout ani na Jang-c’-ťiang, řeku
ve střední Číně, která je svou
délkou nejdelší řekou celého
eurasijského kontinentu. V celosvětovém měřítku je třetí
nejdelší.
Možná by však bylo lepší
zůstat při vymýšlení nových
názvů při zemi a místo do světa
se obrátit na naše území, vždyť
sama Vltava s přítoky Malší,
Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou je naše nejdelší řeka,
která své jméno dostala od
starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa – divoká voda.
Možná právě proto, aby její síla
nebyla umocněna nervozitou
ze světové konkurence, by měla
být obklopena svými nejbližšími
přítoky, alespoň v názvech, aby
se zklidnila a neměla potřebu
ukazovat svou sílu.
Názvy ulic by mohly také
zrcadlit historii blízkého okolí
a samotného ostrova, který
předtím, než se stal Rohanským,
vystřídal řadu názvů podle
svých majitelů. Roku 1777
ostrov koupila Gabriela Rottenhanová, manželka pozdějšího nejvyššího purkrabí
Jindřicha hraběte
Rottenhana. Ostrovu se tak říkalo
Rottenhanský.
V roce 1830
jej získal
pražský
25
měšťan Jan Jiří Köppl (1791–
1857) a ostrovu se začalo říkat
Köpplův. O dvacet let později jej
získal Josef Rohan a název
ostrova se od té doby již
nezměnil.
Inspiraci bychom však také
mohli hledat ve Středozemi,
vzhledem k tomu, že Rohan City
vznikne ve středoevropském
prostoru a v názvu samotném
se země Středozemě vyskytuje.
Jméno hraničních hor v zemi
Rohan, Hithaeglir, by mohlo
tvořit základ pro pojmenování
některé administrativní či
obchodní budovy, které mají
stát podél rušného Rohanského
nábřeží a tvořit přirozenou
protihlukovou „hraniční“ bariéru. Železný pas by mohl být
inspirací pro pojmenování
protipovodňového valu
a Orthank, Edoras, hlavní a největší město Rohanu, Meduseld,
či pevnost Aglarond pro kancelářské budovy. Kdo by nechtěl
pracovat v sídle rohanských
vládců, bydlet v nedobytné věži
či nakupovat ve zlatém paláci?
Dvoustranu připravila
Pavla Tomšíková
Čp. 218, Ronzův mlýn, 1978, dnes kancelářská budova IBC. Foto: SDOI MČ P8