24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / prosinec 2019 

www.praha8.cz

Ulice osmé městské části

NOVÉ ULICE

Karlín

U Mlýnského kanálu  Název připomíná existenci mlýnů na Vltavě také v této lokalitě. Mlýn na Kameni, zvaný také

Kamenský, později Šaškovský

a Kopplův, zde stával snad již

od 11. století. Mlynář Martin

Šašek v 16. století tento mlýn

zvelebil a postavil další mlýn.

Konec zdejší mlynářské tradice

nastal roku 1958, kdy byl zbořen mlýn Na Kameni, druhý

byl zbořen roku 1978.

Za Karlínským přístavem

 Název připomíná existenci říčního přístavu zřízeného v roce 1822. Vltavské rameno mezi karlínským nábřežím

a přilehlými ostrovy tomu plně

vyhovovalo. Bylo asi 600 metrů dlouhé, 22–29 metrů široké a v zimě málokdy zamrzalo. V 50. letech kotvilo ročně

v karlínském přístavu 150–

–200 lodí. Přístav zanikl přeložením ramene Vltavy severozápadním směrem v roce 1926.

Libeň

Březenská  Název ulice podle města Velké Březno ležícího

mezi Ústím nad Labem a Děčínem navazuje na názvy několika nedalekých ulic pojmenovaných podle severočeských

měst.

Menclova  Ing. František

Mencl (1879–1960) byl mostní

stavitel, inženýr a projektant,

1902–1939 byl zaměstnán na

mostním odboru stavebního

Boudníkova

úřadu pražského magistrátu.

Byl příznivcem klenutých betonových a železobetonových

mostních konstrukcí; svým působením nepochybně ovlivnil současnou tvář Prahy. Jako

spoluautor, s architektem Pavlem Janákem, se podílel na projektu Libeňského mostu, dále

se účastnil na projekci Hlávkova, Mánesova a Jiráskova

mostu.

Nad Odbočkou  Podle odbočky železniční trati vedoucí v zářezu v těsné blízkosti tohoto místa.

Nad Bání  Pojmenování podle pomístního názvu připomínajícího v těchto místech někdejší viniční usedlost. Vinice

zde byla doložena již ve středověku, usedlost v 18. století. Roku 1872 byla při ní zřízena cihelna. Usedlost zanikla ve

40. letech 20. století. Část vinice existovala ještě na začátku

20. století.

Vladimír Boudník (1924–1968),

český grafik a malíř, představitel

aktivní a strukturální grafiky.

Založil vlastní umělecký směr,

tzv. explosionalismus. Vyučil se

nástrojařem, za druhé světové

války byl totálně nasazen v Německu. Po válce vystudoval

Státní grafickou školu. Pracoval

v ČKD Vysočany, v továrně

Boudník nacházel materiál a inspiraci pro svou tvorbu. Byl blízkým přítelem spisovatele Bohumila Hrabala, se kterým v letech

1950–1952 bydlel v Libni v ulici

Na Hrázi. Boudník s velkým

předstihem ohlásil nástup informelu, směru čistě abstraktního,

předznamenal některé postupy

tzv. akčního umění. Od roku

1995 je na jeho počest každoročně udělována významným

grafikům za celoživotní dílo

Cena Vladimíra Boudníka.

Nad Šetelkou  Název připomíná usedlost Šetelku zaniklou

koncem 19. století, která stála

pod jihozápadním svahem vrchu Hájek. Později byla na místě usedlosti a vinice postavena

Gottlasova kartounka, přestavěná roku 1872 na druhý libeňský pivovar, který koupil

r. 1927 Václav Jirásko a nechal

zde postavit továrnu na kancelářský nábytek.

Tkalcovská  Ve druhé polovině 19. století zde byla tkalcovna a přádelna bratrů Perutzů.

Smrčkova

Foto: Ladislav Michálek, 1965

Bryknarova

Bryknarové z Brukštejna byl německý rod žijící od 15. století v

Čechách. Název ulice připomíná

Albrechta Bryknara, který získal

v roce 1545 Libeň a Holešovice

a dále ještě přikoupil Vysočany,

Kobylisy, Dolní Chabry, Čimice,

Střížkov, Klecany a Brázdim. Albrecht nechal v Libni postavit

pivovar, palírnu, hamr a pravděpodobně to byl on, kdo zde nechal na místě staré gotické tvrze

vystavět renesanční zámek. Albrecht zastával úřad královského prokurátora a rady, zemřel

v roce 1590.

Kaftanova

Čp. 162, papírna, původně fy. František Hadrbolec, dnes parkoviště hotelu

Hilton v Karlíně, 1978. Foto: SDOI MČ P8

přístavu v Libni. Byl synem krejčovského mistra. Vychodil reálnou školu a pak absolvoval pražskou polytechniku. Od roku

1863 pracoval pro Českou západní dráhu. Následně se podílel jako inženýr na trasování

a výstavbě četných železničních

tratí. Od roku 1877 se zaměřoval

na výstavbu kanalizačních sítí.

Od roku 1889 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu.

V letech 1892–1898 zasedal

v pražském obecním zastupitelstvu, 1891–1907 byl poslancem

Říšské rady. Roku 1906 získal

čestný doktorát na Vysoké technické škole v Praze. Od roku

1905 je čestným občanem města Louny.

Ing. Jan Kaftan (1841–1909),

český železniční inženýr a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, v roce

1891 vypracoval první projekt

Ing. Antonín Smrček (1859–

1951), český stavební inženýr,

odborník v oboru vodního stavitelství a politik. Od roku 1902 až

do roku 1930 působil jako řádný

profesor vodního stavitelství na

brněnské technice, v letech

1913–1914 zastával funkci jejího rektora. Zabezpečoval Karlův

most po velké povodni roku

1890. U firmy A. Lanna se stal

vedoucím oddělení, které navrhlo a provedlo plavební stupně na

Vltavě pod Prahou i na Labi. Podílel se na realizaci dunajsko-vltavsko-labského průplavu, navrhl a provedl Libeňský přístav,

Karlínský přístav a zčásti i Holešovický přístav v Praze, patero

vltavských zdymadel od Troje po

Vraňany a také desetikilometrový kanál Vraňany-Hořín. Během

práce v Brně se podílel na regulaci řeky Moravy, výstavbě budov techniky a řadě vodních děl.

Od roku 1906 byl poslancem

Moravského zemského sněmu,

poslanec Říšské rady v letech

1907–1918.