24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / prosinec 2019
www.praha8.cz
Ulice osmé městské části
NOVÉ ULICE
Karlín
U Mlýnského kanálu Název připomíná existenci mlýnů na Vltavě také v této lokalitě. Mlýn na Kameni, zvaný také
Kamenský, později Šaškovský
a Kopplův, zde stával snad již
od 11. století. Mlynář Martin
Šašek v 16. století tento mlýn
zvelebil a postavil další mlýn.
Konec zdejší mlynářské tradice
nastal roku 1958, kdy byl zbořen mlýn Na Kameni, druhý
byl zbořen roku 1978.
Za Karlínským přístavem
Název připomíná existenci říčního přístavu zřízeného v roce 1822. Vltavské rameno mezi karlínským nábřežím
a přilehlými ostrovy tomu plně
vyhovovalo. Bylo asi 600 metrů dlouhé, 22–29 metrů široké a v zimě málokdy zamrzalo. V 50. letech kotvilo ročně
v karlínském přístavu 150–
–200 lodí. Přístav zanikl přeložením ramene Vltavy severozápadním směrem v roce 1926.
Libeň
Březenská Název ulice podle města Velké Březno ležícího
mezi Ústím nad Labem a Děčínem navazuje na názvy několika nedalekých ulic pojmenovaných podle severočeských
měst.
Menclova Ing. František
Mencl (1879–1960) byl mostní
stavitel, inženýr a projektant,
1902–1939 byl zaměstnán na
mostním odboru stavebního
Boudníkova
úřadu pražského magistrátu.
Byl příznivcem klenutých betonových a železobetonových
mostních konstrukcí; svým působením nepochybně ovlivnil současnou tvář Prahy. Jako
spoluautor, s architektem Pavlem Janákem, se podílel na projektu Libeňského mostu, dále
se účastnil na projekci Hlávkova, Mánesova a Jiráskova
mostu.
Nad Odbočkou Podle odbočky železniční trati vedoucí v zářezu v těsné blízkosti tohoto místa.
Nad Bání Pojmenování podle pomístního názvu připomínajícího v těchto místech někdejší viniční usedlost. Vinice
zde byla doložena již ve středověku, usedlost v 18. století. Roku 1872 byla při ní zřízena cihelna. Usedlost zanikla ve
40. letech 20. století. Část vinice existovala ještě na začátku
20. století.
Vladimír Boudník (1924–1968),
český grafik a malíř, představitel
aktivní a strukturální grafiky.
Založil vlastní umělecký směr,
tzv. explosionalismus. Vyučil se
nástrojařem, za druhé světové
války byl totálně nasazen v Německu. Po válce vystudoval
Státní grafickou školu. Pracoval
v ČKD Vysočany, v továrně
Boudník nacházel materiál a inspiraci pro svou tvorbu. Byl blízkým přítelem spisovatele Bohumila Hrabala, se kterým v letech
1950–1952 bydlel v Libni v ulici
Na Hrázi. Boudník s velkým
předstihem ohlásil nástup informelu, směru čistě abstraktního,
předznamenal některé postupy
tzv. akčního umění. Od roku
1995 je na jeho počest každoročně udělována významným
grafikům za celoživotní dílo
Cena Vladimíra Boudníka.
Nad Šetelkou Název připomíná usedlost Šetelku zaniklou
koncem 19. století, která stála
pod jihozápadním svahem vrchu Hájek. Později byla na místě usedlosti a vinice postavena
Gottlasova kartounka, přestavěná roku 1872 na druhý libeňský pivovar, který koupil
r. 1927 Václav Jirásko a nechal
zde postavit továrnu na kancelářský nábytek.
Tkalcovská Ve druhé polovině 19. století zde byla tkalcovna a přádelna bratrů Perutzů.
Smrčkova
Foto: Ladislav Michálek, 1965
Bryknarova
Bryknarové z Brukštejna byl německý rod žijící od 15. století v
Čechách. Název ulice připomíná
Albrechta Bryknara, který získal
v roce 1545 Libeň a Holešovice
a dále ještě přikoupil Vysočany,
Kobylisy, Dolní Chabry, Čimice,
Střížkov, Klecany a Brázdim. Albrecht nechal v Libni postavit
pivovar, palírnu, hamr a pravděpodobně to byl on, kdo zde nechal na místě staré gotické tvrze
vystavět renesanční zámek. Albrecht zastával úřad královského prokurátora a rady, zemřel
v roce 1590.
Kaftanova
Čp. 162, papírna, původně fy. František Hadrbolec, dnes parkoviště hotelu
Hilton v Karlíně, 1978. Foto: SDOI MČ P8
přístavu v Libni. Byl synem krejčovského mistra. Vychodil reálnou školu a pak absolvoval pražskou polytechniku. Od roku
1863 pracoval pro Českou západní dráhu. Následně se podílel jako inženýr na trasování
a výstavbě četných železničních
tratí. Od roku 1877 se zaměřoval
na výstavbu kanalizačních sítí.
Od roku 1889 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu.
V letech 1892–1898 zasedal
v pražském obecním zastupitelstvu, 1891–1907 byl poslancem
Říšské rady. Roku 1906 získal
čestný doktorát na Vysoké technické škole v Praze. Od roku
1905 je čestným občanem města Louny.
Ing. Jan Kaftan (1841–1909),
český železniční inženýr a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, v roce
1891 vypracoval první projekt
Ing. Antonín Smrček (1859–
1951), český stavební inženýr,
odborník v oboru vodního stavitelství a politik. Od roku 1902 až
do roku 1930 působil jako řádný
profesor vodního stavitelství na
brněnské technice, v letech
1913–1914 zastával funkci jejího rektora. Zabezpečoval Karlův
most po velké povodni roku
1890. U firmy A. Lanna se stal
vedoucím oddělení, které navrhlo a provedlo plavební stupně na
Vltavě pod Prahou i na Labi. Podílel se na realizaci dunajsko-vltavsko-labského průplavu, navrhl a provedl Libeňský přístav,
Karlínský přístav a zčásti i Holešovický přístav v Praze, patero
vltavských zdymadel od Troje po
Vraňany a také desetikilometrový kanál Vraňany-Hořín. Během
práce v Brně se podílel na regulaci řeky Moravy, výstavbě budov techniky a řadě vodních děl.
Od roku 1906 byl poslancem
Moravského zemského sněmu,
poslanec Říšské rady v letech
1907–1918.