OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / prosinec 2019 

www.praha8.cz

Vedle kytary nedáte dopustit

na rybaření...

Chytám od čtyř let. První plotici

jsem lapil na přehradě ve Vraném nad Vltavou. Ještě teď

vidím, jak se ten obrovský splávek začal hýbat, já ji vytáhl, to

víte, ta sláva. Táta ji oškrábal,

maminka upekla, já myslel, že

jím ambrozii. Od té doby chytám

pořád. Nejdřív na černo, pstruhy,

těch bylo plné pohraničí, pak na

povolenky, v Hlinsku, na Seči,

kde máme chalupu. Tam byli

dravci, hlavně candáti. Já jsem

fanatik, rybář.

Foto: Tomáš Kňourek

Milan Zelenka nejraději hraje skladby Johanna Sebastiana Bacha.

který pomáhal při atentátu na

Heydricha, otec spálil všechny

doklady, abychom přežili. Po

letech se vynořil jakýsi příbuzný, který vyhrál soud o vlastnictví vily, museli jsme tedy najít

jiné bydlení. Tady žijeme od

roku 1994. Manželka ten byt

objevila na inzerát. Já stojím

tady u Rokytky, říkám si, to je

mi nějak povědomý dům, až mi

došlo, že jsem se tu narodil.

Miluju to tady, udělali nám

pěkné náměstí dr. Holého,

procházet se alejí podél Vltavy,

co může být hezčího.

Je něco, co byste současnému

vedení obce vytknul?

Chtěl bych posílení pořádkové

služby. Ten bordel kolem Rokytky je až nehorázný. Sice to uklízejí, na to bych si nestěžoval, ale

ten dobytek, co tady bydlí. Současné vedení městské části ale

chválím. Já nejsem na to dekorování, ale předávání ocenění se

mně líbilo. Žádné zbytečné kecy,

střídmost, jednoduchost, a přitom úcta a pozornost.

Čím se udržujete v kondici? Vaše

paní říkala, že pes byl váš nápad,

abyste s ním chodil na vycházky.

A teď s ním chodí ona. Chudina.

Já mám handicap. Vypadá to, že

je všechno ok, ale třeba schody

jsou můj velký nepřítel.

Kromě první plotice, je nějaký jiný

úlovek, který vás nejvíc potěšil?

Na chalupě mám candátí ploutev. Z Hostivařské přehrady.

Ryba měřila 83 centimetrů, můj

největší úlovek. To byla nádhera.

A pochutnáte si na vlastnoručně

chycené rybě?

Většinou všechno pouštím zpátky do vody. Jedině dravce si

necháváme. Mrzí mě, když vidím,

jak někteří rvou ryby do pytlů,

kolikrát ani nemají povolenku.

Kde máme porybné, policisty?

Já bych jim ten vercajk sebral.

Máte čas na jiného koníčka?

Jsem člověk, který miluje přírodu. Tak mě vychoval tatínek.

Když mě budete zkoušet, znám

každý strom, dokonce i každou

luční květinu. To se nevytahuju.

Je to moje vášeň. Rád chodím na

houby.

A co ty obrazy, kterých máte plný

obývák?

19

To jsou skvosty. Sbíral jsem je,

když mě postihlo to zdravotní

neštěstí. Některé už měl tatínek.

Ale některé mi ukradli, protože

jsem byl předtím dvakrát ženatý.

Dvakrát mi vybílili byt.

Jeden z vašich synů se tak říkajíc

potatil, co se rybaření týče. Jdou

ve vašich šlépějích i v umělecké

sféře?

Jeden syn absolvoval ČVUT, ale

je tak hudebně nadaný, že se

jeho skladby hrají na koncertech, které pořádá Svaz skladatelů. Taky mi napsal koncert pro

kytaru a orchestr. Druhý syn je

umělecký kovář.

Co děláte přes den?

Když je ošklivo jako teď, přiznám

se, ven nechodím. Třeba něco

píšu. Paměti ne. To by bylo

porno. Něco málo literárního.

Komponuju. Ted jsem napsal

opravdu hezkou skladbu, kterou

jsem nazval Padesát ve stínu.

Bohužel mi zemřel letitý kamarád, který kdysi složil básničku,

jež začínala Padesát ve stínu,

tam není naděje. Padesát ve

stínu, tam štěstí nepřeje… V těch

Strašnicích jsem bydlel v ulici

Ve Stínu. Já jsem si to vzal jako

motto a napsal kompozici.

Za chvíli máme Vánoce. Těšíte se?

To jsou pro mě nejkrásnější

svátky v roce. Vánoce pro mě

znamenají pohodu duchovního

charakteru, byť nejsem věřící.

Velikonoce mám taky rád, protože se probouzí příroda.

Lucie Filová

placená inzerce