Herec, fotbalista a trenér Jan Maršál

Sympatický usměvavý mladý muž plný elánu. Miluje fotbal, vše španělské a herectví. Právě ze seriálových či filmových rolí ho zná většina z nás. 

Jan Maršál si zahrál například v kultovním seriálu Comeback, ve filmech Pojedeme k moři nebo Něžné vlny. Na přelomu roku přešel na hostování z Aritmy do fotbalového Meteoru, kde si zahrál divizi.  

Jak jste se vlastně k herectví dostal. Byla to náhoda?

Můj starší bratr k herectví od mládí inklinoval, chodil do dramaťáku. Já byl zase spíše sportovní typ. Nicméně jsem se dostal na casting seriálu Helena, kde jsem vlastně získal svou první roli. V ateliéru, kde se točily pilotní díly, si mě všiml scénárista Tomáš Baldýnský, který tam připravoval Comeback. A vytvořil pro mě roli na tělo v epizodě s názvem Bejk.

Která role vás asi nejvíce bavila?

Právě Comeback, který mi vlastně otevřel dveře, moc jsem si užil i seriál Gympl a film Pojedeme k moři. Jirka Mádl hledal snad po celé republice vhodného člověka, a vybral si naštěstí mě. Je to unikátní, úspěšný film, natáčení bylo velmi zábavné.

Kde vidíte jako neherec své herecké přednosti?

Jsem menšího vzrůstu, takže i přes svůj věk působím mladě. A umím reagovat na povely (smích). Takže jsem dostával hlavně „mladší“ role. Třeba naučit se text není velký problém, cítím se dobře, když se před kamerou mohu chovat přirozeně. I proto mám určité potíže ze sebe dostat například „umělý“ pláč. 

Meteor má skvělou organizaci klubu, výborně pracuje s mládeží.

Hledáte aktivně příležitosti dostat nějakou tu roli?

Držím se toho, co nabízejí agentury, žádného agenta nemám. Víc mě zkrátka vždy bavil sport. Nedávno jsem s úspěchem šel na casting reklamy na pivo Birell. Moc si vážím rodičů, že mi v rozhodování třeba mezi fotbalem a herectvím nechávali svobodu a ve všem mě přitom podporovali.

Milujete fotbal, jste aktivní hráč. Co herectví na trávníku?

Simulování mi také nikdy moc nešlo. Víte, od dětství jsem velkým fanouškem Barcelony, Lionela Messiho, Xaviho, Andrése Iniesty. Tito hráči inspirují tím, že se vždy snaží či snažili udržet se na nohách, nepadat za každou cenu. Takových fotbalistů si vážím.

Kdy jste s fotbalem začínal?

Mám pocit, že snad hned poté, co jsem se narodil. Miluji míčové sporty. Od přípravky jsem vyrůstal v Aritmě, v žácích jsem na rok zamířil na Spartu, pak na Duklu a zpět do Aritmy. Od nového roku působím na hostování v Meteoru. 

Proč do Meteoru?

V Aritmě jsem se příliš neprosazoval, chtěli mě jako trenéra, ale já jsem potřeboval hrát. Tak se domluvilo půlroční hostování. Meteor je klub s obrovskou historií a kvalitou.

Překvapilo vás něco?

Na Meteoru je skvělá organizace klubu, a to i takových drobností, jako jsou připravené dresy, svačiny. Zkrátka vše výborně funguje, je cítit podpora ze strany radnice. Mládežnické týmy Meteoru hrají na rozdíl od Aritmy vyšší soutěže, snaží se o skauting, aby udrželi kvalitu a měli konkurenci nejlepších týmů, jako jsou Sparta či Slavia.

Vyhovuje mi, že v klubu mohu trénovat i hrát. Jsem asistent hlavního trenéra starších žáků. Máme podobný moderní trenérský přístup a skvělý pocit z toho, jak se naši svěřenci chtějí zlepšovat, že mají silnou motivaci. 

Studujete Fakultu tělesné výchovy a sportu. Předpokládám, že vás to baví…

Určitě. Studuji tělovýchovu se zaměřením právě na trenérství. V rámci školy už jsem získal trenérskou B licenci. Teď dodělávám třetí ročník, podzimní semestr strávím ve Španělsku v rámci programu Erasmus.

Vím, že Španělsko je vaše vášeň. Proč?

Souvisí to s mojí láskou k fotbalu a zmiňované Barceloně. Už na gymnáziu jsem se začal učit španělsky, koukal na seriály v originále, našel si ve Španělsku kamarády, díval se na fotbalové přenosy. Nepamatuji se, kdy bych propásl zápas Barcelony. 

Budete tam hrát fotbal?

Jedu do prvoligového města Elche, kde bych chtěl zkusit aspoň krátce spolupracovat při výchově mládeže. Dávám si už spíše trenérské než hráčské cíle. 

V čem se tolik liší český a španělský fotbal?

Ve Španělsku se více dbá na techniku, ale hlavně na fotbalové přemýšlení. Fyzička se trénuje v podstatě všude stejně. K fotbalovému myšlení samozřejmě musíte mít jisté vlohy, ale pokud se začne brzy, dá se mu naučit.

A co po návratu?

Nebránil bych opět spolupracovat s Meteorem.

Kromě Barcelony, Slavia, či Sparta?

Nejsem jako fanoušek vyhraněný, přeji si úspěch českého fotbalu na mezinárodní scéně, abych i tady mohl vidět nejlepší evropské týmy.

Existuje celorepublikový projekt Trenéři ve škole. Účastníte se ho?

Ano. Jde o pomoc trenérů při výuce tělocviku na školách. A nejde jen o fotbal. Snahou je ukázat více sportů, třeba gymnastiku, tanec nebo rugby, vstřícnou a zajímavou formou. Děti zaujmout a ukázat jim, že pohyb může být i zábavou. Seznamuji je s fotbalovými základy. Má to smysl, rozhodně to není otrava.

Jaký je ideální svět Jana Maršála?

Dopoledne jako učitel tělocviku, odpoledne trenér, večer herec. (tk)