24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2017
www.praha8.cz
Historie
Před 40 lety ožilo sídliště Bohnice – Troja
Nejdřív byty,
až pak vybavenost
nnPražské Severní město vznikalo v letech 1970–80. Sídliště Bohnice tehdy bylo
pojato jako stavba česko-polského přátelství a podle toho většina ulic nese
polská jména. Já osobně tu bydlím už přes 40 let – jak to tu tehdy vypadalo?
pro nebezpečí zřícení; na ni
navazuje k západu cesta
Na Farkách k bývalému
zahradnictví a k Pentlovce, kde
bývala prachárna.
Naše domy byly těsně před
obsazováním roku 1976
vykradeny a musely být nově
doplněny koupelny, záchody,
kuchyňská zařízení aj. V květnu
1976 po nastěhování do
Pomořanské parkovala před
našimi věžovými domy č. 481
a 482 jen dvě auta, podobně
i v sousedství. Dnes je parkovacích míst téměř nedostatek,
přestože tu v průběhu let
vznikla tři podzemní parkoviště.
Na sídlišti nebyl zaveden telefon;
až po létech byla postavena nová
ústředna u řadového domu
v Katovické. Do té doby se
využívaly telefonní budky
a několik spojů funkcionářů,
příp. v objektu pošty.
Školy přišly později
Sídliště Bohnice z pohledu od Horoměřic. Foto: Vladimír Slabý
Kdysi tu bývala trojská pole
s alejemi ovocných stromů. Nad
poli byla kolem roku 1900
postavena Psychiatrická
léčebna (ústav, dnes nemocnice)
a vedle na okraji Čimic kasárna.
Prostor dnešního sídliště
vojákům sloužil také jako
cvičiště. Dnešní pražská čtvrť
Bohnice leží západně ústavu.
Najdeme tu nejen například
nejdelší český panelák (stojí
v Zelenohorské ulici a měří
skoro 340 metrů), ale i historický
statek a kostel sv. Petra a Pavla
z roku 1158.
Výstavba sídliště podle plánů
architekta Václava Havránka
byla rozvržena do čtyř etap.
Nejdříve se stavěla severovýchodní část jižně ústavu,
s hlavní ulicí Lodžskou a dále
ulicemi Hlivická, Poznaňská,
Vratislavská, Štětínská, Toruňská, Lehnická, Gdaňská. Ve
druhé etapě se západně ústavu
a Bohnic stavěla severozápadní
část s ulicemi Zhořelecká,
Feřtekova, Dolákova, Eledrova,
Zelenohorská, Řešovská
a Radomská. Třetí etapou byla
naše jihozápadní trojská část
s ulicemi Mazurská, Krynická,
U Pentlovky, Pomořanská,
Mazovská, Svídnická a Ratibořská. Ve čtvrté etapě vznikala
jihovýchodní část s ulicemi
Marchlevského, Krosenská,
Rokosovského (nyní Hnězdeňská), Glowackého, Dunajecká,
Notečská a Lublinská (některé
menší ulice zde neuvádím).
V tomtéž pořadí byly části
sídliště osídlovány.
U tehdejších Podhajských polí
západně od Čimického háje
INSTALATÉR
TOPENÁŘ
veškeré opravy a instalace
čištění odpadů, kanalizace
NEPŘETRŽITĚ
Tel: 603 421 968
283 881 375
Rothenberg s. r. o.
Na Slovance 38, Praha 8
placená inzerce
placená inzerce
vznikl sportovní areál s hřišti
a tělocvičnou, využívaný
zejména pražskými vysokými
školami. U areálu byly postaveny řady panelových domů – ulice
Bukolská a Lindavská s obchodním centrem, a dráha pro
sportovní kola BMX. Původní
sokolovna ve starých Bohnicích
zanikla. Podél Čimické ulice
mezi Kobylisemi a Velkou skálou
byla v době výstavby sídliště
ještě obdělávaná pole, kde si
naše děti pouštěly draky
a letadélka. Vedla tudy z Troje
podél zahrad polní cesta Pod
Havránkou do Kobylis a u ní
samota Vavrouška na konci
ovocného sadu.
Na tramvaj už nedošlo
Severně od Kobylis se prostírá
Čimický háj. Naproti háji jižně,
po svazích buližníkové Velké
skály nad Trojou a západně se
táhne les Farky. Bylo v něm
několik zahrádkářských kolonií
a u vrchu Salabka osada
Na Pazderce o dvou řadách
domků se zahrádkami. Hlavní
příjezd do sídliště je Čimickou
ulicí od Kobylis kolem Psychiatrické nemocnice dál do Čimic.
Původně byla pro sídliště
uvažována tramvajová doprava
zdola od Troje nebo z Kobylis,
a proto byly budovány cesty
neobvykle široké, jenže k výstavbě tratě nedošlo. Druhá – původní Bohnická cesta vedla
serpentýnou od zoo do kopce,
ale stavbou sídliště byla
ukončena a z počátku i uzavřena
Do sídliště se přistěhovalo
mnoho mladých rodin s dětmi,
přitom sídliště zpočátku nemělo
ani školy, ani obchody. První
škola byla postavena v Hlivické
ulici poblíž Odry, kde je dnes
gymnázium, ale tehdy to byla
hlavně Základní škola o mnoha
třídách s vyučováním na směny.
Jako druhá vznikla škola
Dolákova, jako třetí Svídnická.
Mezitím byla doplánována
a postavena na konci Mazurské
nová ZŠ, ale po jejím dokončení
už bylo méně dětí, takže ze
ZŠ Svídnická vznikla Vysoká
hotelová škola. Jako poslední
byla postavena ZŠ Glowackého
poblíž Velké skály.
Mateřské školy, hřiště
a ozelenění přišly na řadu
mnohem později, dlouhá léta
byly všude haldy hlíny. Tehdejší
obyvatelé vynaložili mnoho
energie a neplacených brigád na
zkrášlení svého okolí. Kde dnes
stojí služebna policie, bývala
dlouho bahnitá louže, pak tam
byly postaveny tři velké
paneláky s hřištěm. Naproti
služebně policie byl postaven
další obchodní dům – dnes Billa.
Nahoře v Nise bylo kulturní
středisko se sálem a výukou
klavíru. Kde dnes stojí Kulturní
dům Krakov, tam bývaly dva
přízemní dřevěné baráky
a v nich nouzové obchody pro
celé sídliště – potřeby pro
domácnost, trafika, lahvové pivo
a maso s potravinami. Dostavby
dalších objektů se provádějí
dodnes průběžně.
Jeroným Knížek