OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2017
www.praha8.cz
13
Územní rozvoj
Smart Cities
Koncept
Inteligentního
města na
území Prahy 8
nnCo si vlastně představit pod pojmy Smart Cities nebo
Inteligentní město? Ideovým návrhem, jak by mohl
z tohoto pohledu vypadat Rohanský ostrov, se na ČVUT
Fakultě stavební pod vedením Bohumíra Garlíka zabýval
minulý rok ve své diplomové práci Petr Hlaváček.
Aby mohlo být jakékoliv území
jako celek považováno za
inteligentní, musí být v tomto
duchu navrženy všechny prvky
v daném území obsažené.
Nejedná se tedy pouze o samotné budovy – Smart Building
& Homes (v rámci udržitelné
výstavby), ale také o systémy
energetiky a integrovanou
technickou infrastrukturu –
Smart Energy (technická
infrastruktura ovlivňuje
urbanistickou koncepci města,
tedy také hl. města Prahy),
zásobování vodou – Smart Water,
prevenci kriminality při
plánování a realizaci staveb
včetně ochrany obyvatel,
kybernetické bezpečnosti,
nakládání s odpady, řízení všech
druhů dopravy – Smart Mobility,
veřejného osvětlení či internet
věcí – Smart Data Center a také
Smart Public Services včetně
Smart city administrativ.
Hlavní myšlenky celého
konceptu by se daly postihnout
heslem: „co nejšetrnější přístup
k životnímu prostředí“, které
v sobě ukrývá jak snižování
spotřeb jednotlivých energií
(elektřina, teplo) či médií (voda)
za pomoci patřičné kvality
návrhu a vysoké účinnosti
systémů jejich výroby, přípravy
i spotřeby a jejich oproštění od
neobnovitelných zdrojů energie,
tak propracované systémy řízení
a správy celých území, dohromady vedoucí ke zvyšování
efektivity jejich komplexního
využití.
Výběr lokality
Pro aplikaci konceptu byla
vybrána lokalita Rohanského
ostrova, na podkladu urbanistic-
ké studie Veroniky Soukupové,
zpracované na téže fakultě.
Součástí práce bylo vytvoření
metodiky návrhu inteligentního
území a její následná aplikace na
vybranou lokalitu. Vzhledem
k obsáhlosti celé problematiky
byl výsledný návrh pojat jako
ideový s vyčíslením energetických potřeb a spotřeb řešeného
území a následným návrhem
konkrétních způsobů jejich
pokrytí.
Funkční řešení území
V rámci urbanistické studie bylo
do řešeného území nově
navrženo 36 objektů o celkové
podlahové ploše 751 027 m2
a navrhované kapacitě cca
32 650 osob, zařazených
do jednoho z následujících
funkčních typů (počet budov,
podlahová plocha, počet osob):
administrativně-obchodní
(9 budov, 275 431 m2,
16 900 osob), smíšeně obytný
(11 budov, 329 552 m2,
11 000 osob), čistě obytný
(13 budov, 78 545 m2,
1 300 osob), kulturní (2 budovy,
60 185 m2, 3 200 osob), sportovní
(1 budova, 7 314 m2, 250 osob).
Tepelně-technické
a energetické řešení
Skladby konstrukcí tvořících
obálky budov byly v rámci
zjednodušení uvažovány v celém
území ve stejné tepelně-technické kvalitě tak, aby jejich
parametry odpovídaly nejpřísnějším doporučeným hodnotám
pro nově navrhované budovy.
Obdobně bylo postupováno při
návrhu procentuálního podílu
prosklení jednotlivých fasád,
stanoveného rozdílně pro
Nadhledové perspektivy řešené lokality – funkční využití objektů,
pohled JZ (vlevo) a SV (vpravo).
jednotlivé funkční typy objektů,
úrovně jejich podlaží a orientace
daných fasád ke světovým
stranám. Na základě uvedených
kritérií se hodnoty v rámci celého
území pohybovaly od 5 do 75 %
prosklené plochy konstrukce.
Pro posuzované objekty byly
dále navrženy předpokládané
systémy pokrývající tepelné
ztráty prostupem obalovými
konstrukcemi a tepelné ztráty
větráním a tepelnou potřebu
přípravy teplé vody.
S uvažováním všech výše
uvedených okrajových podmínek
a zjednodušujících metod byla
vypočítána celková tepelná
ztráta řešeného území na
8,022 MW a pro její pokrytí byla
navržena kombinace tepelných
čerpadel (TČ) a kotlů na zemní
plyn. TČ byla zvolena typu
země-voda s využitím hlubinných vrtů vykazujících v daných
podmínkách díky vysoké hladině
podzemní vody vysoký měrný
výkon jímání. Potřebný počet
vrtů se podařilo u všech
posuzovaných objektů umístit
do plochy půdorysu budovy
a v rámci celé oblasti pak
pokrývají TČ cca 74 % potřebného tepelného výkonu. Zbytek
tepla je za nízkých venkovních
teplot, kdy není provoz TČ
efektivní, dodáván kondenzačními kotli na zemní plyn.
Další posuzovanou vlastností
navrhovaných budov byla
spotřeba elektrické energie
a způsob jejího pokrytí. Vzhledem k ideové povaze návrhu byly
spotřeby elektrické energie a její
proměny v různých měsících pro
jednotlivé objekty odhadnuty
na základě detailního posouzení
typových objektů z každého výše
uvedeného funkčního typu
a jejich následné přepočítání
na ostatní objekty. Pro celou
lokalitu byla dle uvedených
kritérií odhadnuta průměrná
roční spotřeba elektrické energie
na 23,723 GWh. Pro pokrytí této
spotřeby byla navržena kombinace centrálně propojených
fotovoltaických (FV) systémů,
umístěných na střechy a vhodné
fasády jednotlivých budov,
a dodávky z distribuční sítě.
V roční bilanci dosahují FV systémy pokrytí cca 31 % roční
spotřeby elektrické energie
celého území.
Závěrem je tedy možné říci,
že při aplikování systémového
přístupu k problematice návrhu
nových měst či jejich částí lze
docílit vysoké efektivity
a funkčnosti jednotlivých prvků,
jak bylo v rámci diplomové práce
ověřeno při návrhu a posouzení
systémů TČ a FV, kdy bylo pro
celou řešenou lokalitu dosaženo
pokrytí potřeby tepla ze 74 %
a roční spotřeby elektrické
energie z 31 % lokální výrobou
z obnovitelných zdrojů energie.
Vize do budoucna
Problematikou SC se v současné
době aktivně zaobírá pod
významnou iniciativou primátorky hl. m. Prahy Adriany
Krnáčové akciová společnost
zřízená hl. m. Praha s názvem
Operátor ICT. Na ČVUT Fakultě
stavební zahajujeme řešení
dalších dvou diplomových prací
a jedné doktorské disertační
práce z oblasti SC (jako perspektivního vědního oboru) pod
vedením docenta Bohumíra
Garlíka. Zahajujeme též úzkou
spolupráci se zahraničními
univerzitami zejména
ve Španělsku.
BOHUMÍR GARLÍK,
předseda Komise pro územní rozvoj
a památkovou péči MČ Praha 8