12 Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / LISTOPAD 2022
www.praha8.cz
Rozhovor
MAJITEL BOHNICKÉHO MINIPIVOVARU ROMAN ŠEDIVÝ:
Várku jsme zatím nikdy nevylili
Možná řada z vás netuší, že na bohnickém sídlišti
již delší dobu funguje minipivovar Šedivák.
Přitom je do značné míry unikátní.
Sídlí v paneláku, což je i v České republice rarita.
Majitel minipivovaru Roman
Šedivý ho provozuje už osm let.
A nelituje. „Naštěstí jsem se
tehdy takto rozhodl. Je to úplně
jiná liga, než mít jen hospodu
s kupovaným pivem,“ říká.
V Bohnicích podnikáte už léta.
Máte i jinou vazbu k Praze 8?
Absolutní. Bydlel jsem 40 let
u Velké skály, na základní školu
jsem chodil do Ústavní ulice.
Takže tu znám každý kámen.
Teď sice bydlím ve Zdibech, ale
napůl vlastně stále v Bohnicích.
Co vás přesvědčilo pořídit si
minipivovar? To zrovna není
levná záležitost…
U Odry po revoluci provozoval
hospodu už můj táta. Točili
jsme Gambrinus, měli jsme
jednu z prvních tankoven
v zemi. Ale cena se zvyšovala,
a na tak velkou kapacitu výtoč
klesala. A to jsme ještě podnikali v jiném oboru, kterému se
příliš nedařilo. A přišla chvíle,
kdy jsme tanky museli demontovat, a v tom mě to napadlo.
Pivo jste před tím nikdy
nevařil. Nebyl to pověstný skok
do neznáma?
Ne tak úplně. Zprostředkovaně
jsem znal dnes už slavného
pivovarníka Josefa Krýsla, který
působil v Prazdroji a poté se
zaměřil i na stavby minipivovarů. Hodně mi pomohl. Doporučil
mi i sládka, Jiřího Nováka, mladého kluka, který vymyslel
recepty, podle nichž vaříme
dodnes. Dnes dělá sládka v Hostivaru. Poslední rok a půl vařím
pivo sám, občas i můj syn. Stále
ho učím, protože na jaře příštího
roku musím na složitou operaci.
Ale už mu to jde. Před dvěma
lety jsem si udělal pivovarnický
kurs. Nejen proto, abych to
uměl, ale také pro dobrý pocit a s
touhou vědět o pivu víc.
Předpokládám, že mezi hosty
patří hlavně místní…
Určitě. Ale v létě je tu dost
turistů a cyklistů, co svět minipivovarů objevují. Včetně sběratelů tácků či sklenic.
Nelze se nezeptat na nynější
situaci s razantním růstem
nákladů, hlavně za energie. Jak
to zvládáte?
Začínal jsem na desítce za 18
korun. Teď je po osmi letech na
35 korunách. Nejhorší je elektřina, která skočila o stovky procent. Používá se na vaření piva
a jeho chlazení v tancích. Drahá
voda a jiné energie se zatím
Vlastně celá produkce minipivovaru se tu i prodá,
říká majitel bohnického podniku
celkem zvládnout dají. K tomu
třeba slad zdražil o třetinu od
začátku roku. A pak máte dilema, zda permanentně zvyšovat
ceny, nebo zákazníky udržet.
Mojí politikou je druhá cesta.
Naposledy jsem totiž zdražil
v dubnu.
Předpokládám, že největší
zájem je o desítku…
Ano. Té vaříme nejvíc. V nabídce je i nějaký ten speciál nebo
dvanáctka. Na nic si nehrajeme,
vše je o pivu. Proto máme jen
studenou kuchyni, k tomu
kulečník či projekci.
Počítáte s rozšířením výroby?
V podstatě ne. Jde o příležitostné akce, na některé občas jezdíme se synem se stánkem.
Zvažujeme nějaké technologické změny. Ale hlavně bychom
příští rok chtěli rozšířit zahrádku, vybudovat tam i zázemí
typu dětského hřiště včetně
obsluhy. Což může být problém,
protože v gastronomii lidé
zkrátka nejsou. V době covidu si
našli jistější zaměstnání a už se
nechtějí vracet.
„Pokazili“ jste někdy pivo tak,
že jste ho museli vylít?
Z hospody vám ale obsluha
„neprchla“?
Dodáváte vaše pivo i jinam?
Nestrašte. Zatím nikdy. Víte,
pracujeme s potravinami, vše je
o čistotě a hygieně. Když ji
dodržujete, jste v pohodě.
Roman Šedivý ve spilce kontroluje desítku, kterou uvařil jeho syn
Docela jsme ho zvládli. Lidé se
naučili kupovat pivo v okénku
v PET láhvích. Také přišly nějaké peníze od státu. Takže bych
chtěl moc poděkovat zákazníkům za podporu, a také vedení
družstva, od kterého si prostory
pronajímáme. Snížilo nám
nájem, bez toho bychom se do
problémů asi dostali.
Jak do vašeho podnikání
zasáhl covid?
Jsme v podstatě rodinný podnik. Za pípou se střídá má sestra
Petra Davidová s mým bratrem
Vladimírem. V tomto podnikání
je to obrovská výhoda, mohu
jim věřit, což je pro provoz
restaurace zásadní. (TK)