16 Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ZÁŘÍ 2022
www.praha8.cz
Kultura
VÝTVARNÉ UMĚNÍ
Unikát.
Do Libně
míří dílo
Vladimíra
Boudníka
Kulturní centrum
Libeňský svět nabídne ve
svých prostorách lahůdku.
Výstavu děl jednoho
z nejoriginálnějších
tuzemských malířů
a grafiků minulého století
Vladimíra Boudníka. Byl
nezapomenutelnou
postavou z próz svého
přítele, spisovatele
Bohumila Hrabala.
Vernisáž se v Pivovarnické ulici 3
uskuteční 7. září v 18 hodin.
„Nabídka bratří Placáků
dlouhodobě zapůjčit Libeňskému světu sbírku tvorby Vladimíra Boudníka je velkorysá a skvělá. Na důkaz, že si jí vážíme,
jsme se rozhodli pozměnit
název centra na Libeňský svět
– Hrabal, Lustig, Boudník
a spol.,“ sdělil radní Michal Švarc
(Patrioti). Centrum bude z důvodu výše uvedených změn
vybaveno novými výstavními
vitrínami, zabezpečením a širší
otevírací dobou.
Podle Petra Placáka, jednoho
z iniciátorů výstavy, se lidé
v Libni mohou těšit na desítku
na sebe navazujících výstav, ty
se budou měnit zhruba po půl
roce. První z nich představí
i díla spolužáků ze Státní
grafické školy, kterou Boudník
vystudoval po válce – Jaroslava
Rothbauera, Zdeňka Boušeho
a Hannese Reegena. „Naší
ambicí je ukázat místo Vladimíra Boudníka nejen v českém
umění a jeho spojitost s Libní,
ale v budoucnu vytvořit jakési
jeho stálé muzeum. Jde o postavu celosvětového formátu
poválečného výtvarného
umění, podotýkám, že stále
nedoceněnou,“ konstatoval
Petr Placák. (TK)
SPISOVATEL, PUBLICISTA A HISTORIK PETR PLACÁK:
V každém z nás je tvůrce,
pěstujme fantazii
Bratři Jan a Petr Placákovi
se značnou měrou podíleli
na vzniku dlouhodobé
výstavy grafik, dokumentů,
manifestů či dopisů
Vladimíra Boudníka
v Libni. „Postupně bude
představeno to
nejvýznamnější z jeho
mimořádného díla,“ říká
Petr Placák.
Jak jste se vlastně dostal
k dílům Vladimíra Boudníka?
Sbírka patří mému bratrovi.
Kořeny nynějšího projektu pocházejí z časů dávno před listopadem 1989, ze 70. let. Vladimír
Boudník byl znám v nezávislých
kruzích, četli jsme v samizdatu
Hrabalova Něžného barbara,
Vladimír Boudník
(17. března 1924 Praha – 5. prosince 1968 Praha)
Krásu mimo jiné
objevoval v továrním
odpadu, proslul jako
experimentátor
s grafickými
technikami
a založil i vlastní
umělecký směr
– explosionalismus.
Český grafik a malíř, autor originálních technik aktivní a strukturální
grafiky. Založil vlastní umělecký směr, takzvaný explosionalismus,
patřil k předchůdcům českého abstraktního umění.
Pracoval i jako nástrojář a dílenský rýsovač. Z industriálního prostředí si udělal zdroj své tvůrčí inspirace. Odstřižky plechu, zlomené
pilníky, matky či šrouby lisoval a vtloukal do plechových plátů, které
pak ještě propaloval autogenem, rozrušoval je vrypy nebo údery
kladiva.
Ze vzniklých kovových matric pak tiskl své specifické abstrakce,
takzvané aktivní grafiky. Každý tisk byl procesem tvorby, vznikal
v jiném okamžiku a za jiného rozpoložení.
Dalším z výtvarníkových objevů byla i magnetická grafika z poloviny
roku 1965. Její reliéf byl tvořen kovovými pilinami, uspořádanými
pomocí jednoduchých operací s magnetickým polem.
a bratr v roce 1975 zakoupil
první Boudníkovu grafiku. Dal za
ni tehdy 1500 korun, což při jeho
příjmu tisíc korun měsíčně byly
opravdu velké peníze. Dnes patří
jeho sbírka k největším.
vu, že Boudníkova tvorba by
měla zůstat jako celek v rámci
galerie či muzea. Projekt teprve
ukáže, zda k tomuto cíli
směřujeme.
V Libeňském světě se objeví
celá?
Docela ano. Bratr jednal se
zástupci nejrůznějších i veřejných institucí s tím, že jim
sbírku věnuje za předpokladu,
když zajistí adekvátní prostory,
kde by to bylo dílo vystaveno.
Neuspěl, což je s podivem.
To určitě ne, protože obsahuje
zhruba šest stovek děl. Nejedná
se jen o grafiky, ale také o dopisy, manifesty a jiné dokumenty.
Bratr měl od začátku předsta-
Cesta k výstavě byla složitá?
Přitom se kvalitou díla jedná
o autora světového měřítka.
Jak se stalo, že se sbírka
nakonec objeví v Libni?
Vladimír Boudník je s ní úzce
spjatý. V 50. letech pracoval
nedaleko v ČKD Vysočany
a především byl velkým přítelem Bohumila Hrabala. V roce
1950 se s ním seznámil na
brigádě v Kladně, vzniklo mezi
nimi velké pouto. Následně
spolu bydleli na tehdy slavné