Objekt lotosového květu nepřesáhne výškovou hladinu střechy památkově chráněného objektu

Architekti sdružení A.D.O. PRAHA přišli zřejmě jako první s konkrétním uceleným návrhem, jak proměnit poslední nevzhledný a desítky let neudržovaný blok karlínských kasáren v prostor s odpovídajícím městským využitím sloužícím nejen tamním občanům.

Kasárna mají přejít z majetku státu do rukou hlavního města. I proto je návrh řešen jako celek, aby žil jako část metropole se všemi jeho prvky v kreativitě nadčasového designu.

„Do roviny dvora 75 krát 135 metrů, obehnaného strohou klasicistní architekturou, vyrůstá v jeho středu oblý šestipodlažní ‚květ lotosu‘, který rozkvétá proti plochým fasádám stávajících kasáren. Nástupy do náruče bytového květu z ulic Křižíkova, Prvního pluku, Vítkova a Jirsíkova vyhřeznou do přízemních poloh nového kruhového náměstí lotosového květu. Ten je samostatným uměleckým dílem zasazeným do městské krajiny s respektem a s vůlí k harmonii k okolí,“ přiblížil návrh prezident sdružení Miloš Grigorij Parma.

Zmíněný lotosový květ nepřesáhne výškovou hladinou hřeben střechy klasicistního památkově chráněného objektu, je tedy z horizontu karlínského klasicistního urbanismu nevnímatelný. Nová stavba při průměru 75 m2/byt nabídne zhruba dvě stovky činžovních bytů s odpovídajícím počtem parkování. „Dvorní parter je pojat jako empírově klasicistní park s výraznými vodními prvky kašen a umělých vodních stěn stékajících z lístků květu,“ doplnil architekt Parma. Historický objekt kasáren po jeho revitalizaci a při zachování památkových hodnot bude sloužit pro startovací nájemní bydlení mladých rodin, studentské koleje, seniorské bydlení včetně odpovídajícího parkování. Chybět nesmí běžné služby, které v Karlíně schází, například pekařství, obuvník, krejčí či poliklinika.

„Narodil jsem se v Karlíně, kde jsem dlouhá leta žil. Mám k němu srdečný vztah. Loni na podzim jsem začal vymýšlet projekt na záchranu tohoto, v podstatě posledního nedokonale využitého bloku. Současně je Karlín čtvrtí administrativy a businessu, která žije především od pondělí do pátku. Je oblastí konzumní, nikoli komunikativní, pečující o sousedské vztahy, tak, jak by městská čtvrť v přímé územní vazbě na centrum Prahy měla fungovat. To je hlavní myšlenkou mého návrhu,“ vysvětlil architekt.

S novým návrhem na využití prostoru přišel i zakladatel dárcovské platformy Donio David Procházka. Ten by z kasáren chtěl vybudovat startupové centrum, které usnadní začínajícím firmám rozjezd podnikání. (TK)