Ocenění získaly čtyři osobnosti

Zastupitelé Prahy 8 schválili ocenění Čestný občan městské části Praha 8 pro další čtyři osobnosti. Stalo se tak již poosmé.

Mezi oceněnými jsou sportovní gymnastka a dodnes nejúspěšnější česká olympionička Věra Čáslavská (in memoriam), Eva Foglová, dlouholetá pedagožka, cvičitelka a organizátorka v Sokole Libeň, Jaroslav Čvančara, český spisovatel, publicista, pedagog a hudebník, a Josef Zumr, významný filosof, historik a literní vědec.

VĚRA ČÁSLAVSKÁ

Na olympijských hrách získala ve sportovní gymnastice sedm zlatých, dále vybojovala čtyři tituly mistryně světa, jedenáctkrát vyhrála mistrovství Evropy a celkem čtyřikrát byla vyhlášena nejlepší Sportovkyní Československa. Po sametové revoluci byla v letech 1990– 1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru. V roce 1968 se zapojila do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Zemřela v roce 2016. „Narodila se a vyrůstala v Karlíně. S ním se pojí i její sportovní začátky. Letos jsme si navíc připomněli 80 let od jejího narození a při této příležitosti byla na jejím rodném domě v Sokolovské ulici odhalena pamětní deska. Ocenění čestný občan městské části si jednoznačně zaslouží,“ vysvětlil starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).

EVA FOGLOVÁ

Dlouholetá pedagožka, cvičitelka a organizátorka v Sokole Libeň. V 70. až 90. letech učitelka tělocviku na ZDŠ Zámeček, propagátorka a cvičitelka moderní gymnastiky, džezgymnastiky a jógy v mimoškolních oddílech libeňského Sokola. Jejími kurzy prošly generace cvičenek všeho věku od dívek přes dospělé ženy až po seniorky.

JAROSLAV ČVANČARA

Český spisovatel, publicista, pedagog a hudebník v country skupině Taxmeni. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník Pražské paroplavební společnosti, kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik. Dlouhodobě se věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám, například operaci Anthropoid. Působí také jako odborný poradce a spoluautor při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav. V současné době působí jako badatel v odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR, kde spolupracuje na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc.

JOSEF ZUMR

Významný filosof, historik, literární vědec a historik. V roce 1952 vystudoval na Karlově univerzitě filozofii a slavistiku, po krátkém působení na místě nakladatelského redaktora nastoupil do Filozofického ústavu ČSAV. Za normalizace byl propuštěn a živil se jako překladatel na volné noze. V roce 1990 byl přijat zpět, krátce působil i jako ředitel ústavu. Také externě přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je řádným členem pařížského Institut international de philosophie a předsedou kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Přispívá do Filozofického časopisu, Literárních novin a Analogonu. Zabývá se vývojem revolučního demokratismu 19. století, námětem jeho doktorské práce byl Alexandr Ivanovič Gercen. Věnuje se také estetice, především dílu Johanna Friedricha Herbarta (studie Máme-li kulturu, je naší vlastí Evropa, 1998). Uspořádal výbor z díla Ladislava Klímy Vteřiny věčnosti (1967), jedinou Klímovu knihu, která za minulého režimu vyšla. Byl členem ediční rady Spisů Bohumila Hrabala, napsal esej Obraz býka v díle Bohumila Hrabala. (MŠ, TK)