OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2019
Batličkova
Otakar Batlička (1895–1942), český
spisovatel, cestovatel, průkopník
radioamaterismu u nás. Psal dobrodružné příběhy, hojně publikoval
v časopisech pro mládež. Během
okupace působil v odboji jako telegrafista. Když ho po objevení jeho
vysílačky gestapo obklíčilo, pokusil
se o dramatický útěk po okapové
rouře z 5. patra, ale zranil se, byl zatčen, zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Dolejškova
Prof. Dr. Václav Dolejšek
(1895–1945), český fyzik zabývající
se především spektroskopií, v letech
1918–26 působil ve Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy, na univerzitě
v Lundu, ve Švédsku a v Německu.
Spolupracoval s J. Heyrovským, roku
1929 založil oddělení rentgenové
spektroskopie, z kterého pak vznikl
Spektroskopický ústav UK. Roku
1935 se stal profesorem UK. V říjnu
1944 byl zatčen za odbojovou činnost, zemřel v terezínské Malé
pevnosti.
Chlumčanského
Braunerova
František Augustin Brauner (1810–
1880), politik, právník, též zemský
advokát a nadšený vlastenec, předseda sekce Průmyslové jednoty
a jednatel Měšťanské besedy v Praze. V roce 1848 se podílel na koncipování požadavků památné schůze
z 11. března. Byl zvolen do Svatováclavského výboru, pracoval v Národním výboru, později v říšském sněmu.
Do roku 1853 byl činný v zemské, tzv.
vyvazovací komisi, která řešila otázky
kolem zrušení roboty. Ve své době
patřil spolu s F. Palackým a F. L. Riegrem k nejvlivnějším politikům. Staročechy zastupoval v zemském sněmu a v říšské radě.
Bulovka
Bernard Ignác Bulla z Bullenau
(18. století), vlastník zdejší vinice
původem z Itálie, který v Praze brzy
zdomácněl, stal se předním měšťanem a radním Starého Města. Spolu
s radním Václavem Beckem se stal
nájemcem státního tabákového monopolu, byl iniciátorem tabákového
řádu pro pěstování a obchod s tabákem. Velmi zbohatl a dosáhl pro rodinu povýšení do šlechtického stavu.
Jeho syn Antonín rytíř Bulla z Bullenau se stal radou české komory.
Václav Leopold Chlumčanský
z Chlumčan a z Přestavlk (1749–
1830), pražský arcibiskup, pocházel
ze starobylého rytířského rodu, roku
1801 byl jmenován litoměřickým
biskupem, 1814 pak pražským arcibiskupem. Působil jako nezištný mecenáš, zřizoval nadace pro chudé
studenty, založil a dotoval také první
reálky jako nový typ škol v Čechách.
Museu království českého věnoval
při jeho založení 8000 zlatých. Josefu
Jungmannovi platil písaře pro vydání
Česko-německého slovníku.
www.praha8.cz
člen pražské městské rady
a náměstek pražského starosty. Vlastenec, své jmění odkázal Ústřední matici školské.
Zemřel v roce spojení Libně
s Prahou, což mimo jiné sehrálo roli při volbě názvu v roce
1904.
Karla Hlaváčka Karel Hlaváček (1874–1898), český básník,
výtvarný kritik, grafik a malíř.
Patří k představitelům české
dekadentní poezie, symbolismus uplatňoval i v ilustracích
a grafických úpravách knih.
Kašparovo náměstí Adolf
Kašpar (1877–1934), český malíř, ilustrátor a grafik. Zabýval
se krajinářskými motivy, akvarelem, ale především ilustrací knih A. Jiráska, K. V. Raise,
J. Nerudy, B. Němcové.
Klihařská Název ulice od výrobny klihu bratří Malánů, která zde bývala v domě č. p. 214.
Ulice byla poprvé oficiálně pojmenována roku 1900 a vznikla
někdy před tímto datem.
Klínová Současný název
platný od vzniku ulice v roce
1935 je odvozen z pomístního názvu Klíny, který reflektoval původní tvar zdejších pozemků.
Krejčího
RNDr. Jan Krejčí (1825–1887), zakladatel české geologie, profesor Univerzity Karlovy, organizátor vědeckého a kulturního života. Podílel se na
geologickém mapování Čech a při
Národním muzeu prosadil zřízení
Komitétu pro přírodnické vyzkoumání Čech, pro které jako poslanec
zemského sněmu získal dotaci. Geologický a mineralogický obor doplnil
o paleontologii, zasloužil se o rozvoj
geografie. Napsal řadu učebnic, především první české geologické kompendium. Byl jedním z iniciátorů vybudování tunelu pod Vyšehradem,
u jehož portálu míval pamětní desku,
dnes přenesenou na Vyšehrad.
Lhotákova
Kamil Lhoták (1912–1990), český
malíř, grafik a ilustrátor. Neměl speciální umělecké školy, studoval na
Karlově univerzitě. Od roku 1940 byl
členem Umělecké besedy, působil ve
Skupině 42 a od roku 1945 ve Sdružení českých umělců Hollar. Tématem jeho maleb byla zejména velkoměstská periferie a dopravní prostředky počátku 20. století (železnice,
automobilismus a letectví).
Koláčkova Prof. František
Koláček (1851–1913), světoznámý fyzik, vypracoval elektromagnetickou teorii disperze světla, profesor Univerzity
Karlovy. Člen České akademie
věd a umění a Královské české
akademie nauk.
Konšelská Konšelé (z latinského consules), starší jméno
pro městské radní. Libeň byla
v majetku Starého Města pražského (1662–1848) a Libeňský
zámek letním sídlem jeho primátora.
Korábské schody Schody
mezi parkem Pod Korábem
a zahrádkářskou kolonií Košinka.
Kotlaska Kotlaska, viniční
a později hospodářská usedlost, která patřila Antonínu
Gottlasovi (19. století), majiteli barvíren na dnešním Slovanském ostrově.
Koželužská V místě ulice bývaly koželužské dílny. Ulice
vznikla před rokem 1900.
Kubišova Jan Kubiš (1913–
1942), rotmistr čs. armády,
s J. Gabčíkem provedl atentát
na R. Heydricha. Padl s dalšími
25
parašutisty 18. 6. 1942 obklíčen nacisty v kryptě kostela sv.
Cyrila a Metoděje v Praze.
Kundratka Kundratka až
do začátku 19. století vinice a pak hospodářská usedlost, mj. v majetku Voříškových
z Kunratic.
Květinářská Po vzniku ulice
mezi lety 1931 a 1935 nazvána
podle polohy mezi květinovými zahradami.
Libeňský most Most spojující Libeň s Holešovicemi. Na
místě dnešního mostu stálo od
roku 1903 dřevěné provizorium, přenesené sem po skončení stavby mostu Legií. To
bylo nahrazeno dnešním mostem z let 1925–1928, architekti
mostu jsou Pavel Janák a František Mencl.
Libeňský ostrov Původně
ostrov, dnes poloostrov při libeňském břehu Vltavy, byl
v majetku libeňského panství
a pak obce.
Liberecká Liberec, město
v severních Čechách. Ulice
vznikla v souvislosti s výstavbou sídliště Severní Město.
Název nese od roku 1968.
Lindnerova PhDr. Gustav
Adolf Lindner (1828–1887), filozof a pedagog. První profesor pedagogiky na univerzitě
v Praze. Ve filozofii stoupenec herbartismu až pozitivismu, v pedagogice navazoval na
J. A. Komenského.
Ludmilina Sv. Ludmila (žila
na přelomu 9. a 10. století),
z kmene Pšovanů, manželka
knížete Čechů Bořivoje, šiřitelka křesťanství, pro něž získala svého vnuka sv. Václava.
Zavražděna na příkaz své pohanské snachy Drahomíry. Ulice nese název od roku 1895.
Malý Okrouhlík Ulice prochází v místech Malého Okrouhlíku, nižšího návrší s dnes již
zaniklou vinicí, které sousedí
s vyšším vrchem Okrouhlík.
Na Dědince Podle vinice Dědinka a stejnojmenné hospodářské usedlosti postavené
později, ke které svým severním koncem směřovala.
Na Dílcích Pojmenování odvozeno z tehdejšího tvaru okolních pozemků. Název od vzniku ulice v roce 1935.
Dvoustranu připravila
Pavla Tomšíková