OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2019
Dětská prolézačka Žlaby, 1979. Foto: © soukromý archiv
a protože bylo sídliště zadavateli
vnímáno jako experimentální,
měli autoři sochařské výzdoby
v realizaci svých představ a idejí
zcela volné ruce. Vznikla tu tak
umělecká díla na pomezí volné
a užité tvorby v tzv. bruselském
stylu, která patří k těm nejlepším
v Československu 60. let 20. století. Byl to koncepčně a funkčně
promyšlený celek, který propojeností veřejné zeleně s uměleckými díly a prvky dětských hřišť se
mohl stát pro budoucí sídlištní
realizace vzorový.
Technický i sociální
experiment
Vrcholem novátorských experimentů je na sídlišti Invalidovna
hotelový dům s atypickými byty
hned u stanice metra. V tomto
domě se točil Kinoautomat
– Člověk a jeho dům, který se
stal hitem české expozice na
světové výstavě Expo 1967
v Montrealu. Hotelový dům čili
hotelák býval skutečně bydlením pro vyvolené a vrchol
socialistického přepychu. Dům
měl vrátnici, moderní zařízení
a elegantní plechovou fasádu.
Byty byly startovací, určeny
převážně mladým a nezadaným
lidem a mladým rodinám. Jednalo se o jednotně zařízené garsonky a jednopokojové až dvoupokojové byty s minimální
koupelnou a kuchyňským koutem. Nájemníci měli v maximální míře využívat služeb poskytovaných domem. Vše bylo
zajištěno, úklid, ostraha, praní
prádla. Byl to dům pro snadný
život, produkt optimismu a vizionářství šedesátých let, v kterém se částečně naplnil funkcionalistický ideál rodiny bez
domácnosti.
Olympijská etuda
Se sídlištěm Invalidovna souvisí
také záměr uspořádat v Praze
Letní olympijské hry, o něž se
mělo usilovat v roce 1980. Olympiáda se ale nakonec uskutečnila
v Moskvě, a proto jedinou památkou na snahy a představy
o olympijském městečku v Praze
je hotel Olympik (rozšířený roku
Život na sídlišti Invalidovna, 1979. Foto: © soukromý archiv
www.praha8.cz
1976 o Olympik Garni), který
měl být součástí areálu ubytovacích kapacit pro olympiádu.
Slavnostní otevření hotelu
proběhlo za přítomnosti představitelů vlády ČSSR roku 1971.
V době svého otevření byl Interhotel Olympik nejvyšším a největším hotelem v Československu, splňoval tehdejší třídu A
(dnes čtyřhvězdičkový) a stál
78 milionů korun. Dvacetipatrový mrakodrap se schody z leštěné žuly, s hermeticky nehlučným
výtahem, jídelnou obloženou
teple tmavým dřevem, kde se
jídelní lístek podával vázaný
v černé kůži, sloužil ve své době
k ubytování delegátů sjezdů KSČ
či některých nejlepších pracovníků vyznamenaných prezidentem republiky. Svému účelu
slouží hotel dodnes, avšak již bez
původních interiérů, které vzaly
za své během mnoha úprav
a rekonstrukcí, včetně té nejradikálnější po požáru roku 1995.
Sídliště dnes
Díky vyvážené proporci bydlení,
veřejných budov a služeb se
stalo sídliště atraktivním bydlištěm. Jako u všech sídlišť se však
do vzhledu a života jednotlivých
budov i celého sídliště promítl
porevoluční vývoj a změna
životního stylu. V roce 1990
byla zprovozněna stanice metra
Invalidovna, o dvanáct let
později do života sídliště zasáhly velkou měrou povodně. Ty
nepřežil areál mateřské školy
a budovy statistického úřadu
u barokní Invalidovny, kde nyní
stojí nový administrativní
komplex Futurama Business
Park. Na pozemku bývalé mateřské školy stojí tři nové bytové
domy. Ani občanská vybavenost
v celé své šíři do současnosti
21
nepřežila. Unikátní restaurace
Experiment skončila v letech
1995–1996, kdy byla včleněna
pod supermarket Albert. Na
jejím místě je dnes prodejna
rychlého občerstvení, ve středisku dále funguje jen kadeřnictví
a fitness. Také plastiky nepřežily všechny, část z nich zanikla
bez údržby a ochrany v 90. letech 20. století.
Co však při postupné proměně místa zamrzí, je likvidace
mazutové výtopny, která svým
odvážným půdorysným a konstrukčním řešením tvořila
jakousi tečku za technologickými novinkami sídliště a bezesporu patřila mezi ojedinělé stavby
industriální architektury tzv.
bruselského stylu, který se po
úspěšné účasti Československa
na výstavě Expo '58 v Bruselu
velice rychle ujal jak v architektuře, tak i ve výtvarném umění
a měl na architektonické pojetí
sídliště velký vliv. Jedním z nejkvalitnějších příkladů tohoto
stylu v české obytné architektuře je hotelový dům, dnes nazývaný Rezidence Expo, který byl
v roce 2001 prohlášen za kulturní památku. Snaha zapsat mazutovou výtopnu na seznam
kulturních památek nevyšla,
stejně tak snaha zapsat sídliště
na seznam památkově chráněných území, a ochránit tak jeho
urbanistické řešení. Nic však
se nemění na tom, že experimentální sídliště Invalidovna
je zásadní urbanistický počin
československé architektury,
dodnes jedinečný architektonický celek, jeden z mála dobře
provedených a dokončených
obytných souborů nejen
v Praze.
Pavla tomšíková