OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2019 

Dětská prolézačka Žlaby, 1979. Foto: © soukromý archiv

a protože bylo sídliště zadavateli

vnímáno jako experimentální,

měli autoři sochařské výzdoby

v realizaci svých představ a idejí

zcela volné ruce. Vznikla tu tak

umělecká díla na pomezí volné

a užité tvorby v tzv. bruselském

stylu, která patří k těm nejlepším

v Československu 60. let 20. století. Byl to koncepčně a funkčně

promyšlený celek, který propojeností veřejné zeleně s uměleckými díly a prvky dětských hřišť se

mohl stát pro budoucí sídlištní

realizace vzorový.

Technický i sociální

experiment

Vrcholem novátorských experimentů je na sídlišti Invalidovna

hotelový dům s atypickými byty

hned u stanice metra. V tomto

domě se točil Kinoautomat

– Člověk a jeho dům, který se

stal hitem české expozice na

světové výstavě Expo 1967

v Montrealu. Hotelový dům čili

hotelák býval skutečně bydlením pro vyvolené a vrchol

socialistického přepychu. Dům

měl vrátnici, moderní zařízení

a elegantní plechovou fasádu.

Byty byly startovací, určeny

převážně mladým a nezadaným

lidem a mladým rodinám. Jednalo se o jednotně zařízené garsonky a jednopokojové až dvoupokojové byty s minimální

koupelnou a kuchyňským koutem. Nájemníci měli v maximální míře využívat služeb poskytovaných domem. Vše bylo

zajištěno, úklid, ostraha, praní

prádla. Byl to dům pro snadný

život, produkt optimismu a vizionářství šedesátých let, v kterém se částečně naplnil funkcionalistický ideál rodiny bez

domácnosti.

Olympijská etuda

Se sídlištěm Invalidovna souvisí

také záměr uspořádat v Praze

Letní olympijské hry, o něž se

mělo usilovat v roce 1980. Olympiáda se ale nakonec uskutečnila

v Moskvě, a proto jedinou památkou na snahy a představy

o olympijském městečku v Praze

je hotel Olympik (rozšířený roku

Život na sídlišti Invalidovna, 1979. Foto: © soukromý archiv

www.praha8.cz

1976 o Olympik Garni), který

měl být součástí areálu ubytovacích kapacit pro olympiádu.

Slavnostní otevření hotelu

proběhlo za přítomnosti představitelů vlády ČSSR roku 1971.

V době svého otevření byl Interhotel Olympik nejvyšším a největším hotelem v Československu, splňoval tehdejší třídu A

(dnes čtyřhvězdičkový) a stál

78 milionů korun. Dvacetipatrový mrakodrap se schody z leštěné žuly, s hermeticky nehlučným

výtahem, jídelnou obloženou

teple tmavým dřevem, kde se

jídelní lístek podával vázaný

v černé kůži, sloužil ve své době

k ubytování delegátů sjezdů KSČ

či některých nejlepších pracovníků vyznamenaných prezidentem republiky. Svému účelu

slouží hotel dodnes, avšak již bez

původních interiérů, které vzaly

za své během mnoha úprav

a rekonstrukcí, včetně té nejradikálnější po požáru roku 1995.

Sídliště dnes

Díky vyvážené proporci bydlení,

veřejných budov a služeb se

stalo sídliště atraktivním bydlištěm. Jako u všech sídlišť se však

do vzhledu a života jednotlivých

budov i celého sídliště promítl

porevoluční vývoj a změna

životního stylu. V roce 1990

byla zprovozněna stanice metra

Invalidovna, o dvanáct let

později do života sídliště zasáhly velkou měrou povodně. Ty

nepřežil areál mateřské školy

a budovy statistického úřadu

u barokní Invalidovny, kde nyní

stojí nový administrativní

komplex Futurama Business

Park. Na pozemku bývalé mateřské školy stojí tři nové bytové

domy. Ani občanská vybavenost

v celé své šíři do současnosti

21

nepřežila. Unikátní restaurace

Experiment skončila v letech

1995–1996, kdy byla včleněna

pod supermarket Albert. Na

jejím místě je dnes prodejna

rychlého občerstvení, ve středisku dále funguje jen kadeřnictví

a fitness. Také plastiky nepřežily všechny, část z nich zanikla

bez údržby a ochrany v 90. letech 20. století.

Co však při postupné proměně místa zamrzí, je likvidace

mazutové výtopny, která svým

odvážným půdorysným a konstrukčním řešením tvořila

jakousi tečku za technologickými novinkami sídliště a bezesporu patřila mezi ojedinělé stavby

industriální architektury tzv.

bruselského stylu, který se po

úspěšné účasti Československa

na výstavě Expo '58 v Bruselu

velice rychle ujal jak v architektuře, tak i ve výtvarném umění

a měl na architektonické pojetí

sídliště velký vliv. Jedním z nejkvalitnějších příkladů tohoto

stylu v české obytné architektuře je hotelový dům, dnes nazývaný Rezidence Expo, který byl

v roce 2001 prohlášen za kulturní památku. Snaha zapsat mazutovou výtopnu na seznam

kulturních památek nevyšla,

stejně tak snaha zapsat sídliště

na seznam památkově chráněných území, a ochránit tak jeho

urbanistické řešení. Nic však

se nemění na tom, že experimentální sídliště Invalidovna

je zásadní urbanistický počin

československé architektury,

dodnes jedinečný architektonický celek, jeden z mála dobře

provedených a dokončených

obytných souborů nejen

v Praze.

Pavla tomšíková