6
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2019
www.praha8.cz
Fórum zastupitelů
Martin Cibulka
Jakým způsobem
zastupitel
by městská část
MČ Praha 8
za ODS
Praha 8 měla reagovat v rámci
ODS
vlastních kompeStromy, stromy
tencí, rozpočtu
a zase stromy
a zastavěné plochy
na případný nedo- Problém zadržení vody v krajině
města a obce jako
statek vody v kra- rozhodně
Praha 8 nevyřeší. Většina opatření, která se v této souvislosti
jině, zahřívání
zmiňují, mají povahu pořekadla
obytných oblas„jít s dělem na vrabce“. Zadržení
v krajině je spíše otázkou
tí v horkých měsí- vody
změn v českém lesnictví, zemědělství a rybníkářství. V součascích a především
nosti se teploty v ČR pohybují
na využívání deš- na úrovni doby vlády císaře
Josefa II. Krajinu a její schopnosťové vody?
ti nám ale změnil způsob hospo-
Tento měsíc
se ptá:
Patrioti
pro Prahu 8
V této rubrice
najdete názory
zástupců stran
zvolených
do Zastupitelstva
MČ Praha 8.
Každý měsíc postupně
jedna z nich vybere
otázku, na kterou
odpovídají i ostatní.
daření, kdy systém dotací podporuje pěstování plodin na
velkých územích. Když si k tomu
připočteme, na jak obrovských
výměrách se pěstují plodiny pro
biopaliva, jako třeba pověstná
řepka, je katastrofa dokonána.
O to paradoxněji pak vyznívá
hysterie, s níž se někteří politici
vrhají do vyhlašování různých
klimatických krizí ve městech,
místo aby řešili problém tam,
kde opravdu je. Zatím to totiž
vypadá tak, že naprostá většina
opatření, která měla planetu
zachraňovat, nám spíš životní
prostředí ničí. Ale jsou skvělým
kšeftem pro ty „šikovné“.
Problém měst je ve vzniku
tepelných ostrovů, tj. míst, kde
se drží vyšší teplota oproti okolí
a neklesá ani v noci. Města
nemají moc možností, jak s tímto fenoménem bojovat. Jediným,
ale za to opravdu účinným
prostředkem je výsadba stromů.
Ty vytvářejí stín, zachycují
prach a do svého okolí vypouštějí vlhkost. Pomáhají i zelené
střechy. Mají podobný efekt jako
stromy, ale současně jsou i dlouhodobě ekonomicky výhodné,
protože fungují jako tepelná
izolace domu. Dalším podpůrným prostředkem jsou ozeleněné fasády budov. Propustné
povrchy chodníků a cest, tedy
dlažba místo asfaltu, už pak jsou
jen drobným doplněním celé
mozaiky.
Příjemné léto!
Alice Hamalová
zastupitelka
MČ Praha 8
za Piráty
Ondřej Tuček
architekt, člen Komise pro územní rozvoj
a památkovou péči
Piráti
8žije
Více zelených
ploch
a propustných
povrchů
Neposmívejme se
a jednejme
Máme před sebou hned několik
úkolů. Rozšiřme místa pro
vsakování vody, aby se v době
veder mohla odpařovat, a tím
ochlazovat okolí. Parkovištím,
hřištím, náměstím a vnitroblokům to jistě přijde vhod. Rozšiřme také zelené plochy i na
střechy a stěny budov a vysázejme nové stromy a keře. Zachytávejme dešťovou vodu do
nádrží, a ne do kanalizace, a následně ji postupně vypouštějme
do přilehlé zeleně a dalších
propustných povrchů. Pro
zvýšení komfortu lidí v době
veder zajistěme více pítek do
ulic.
Jenže, kde na to všechno vzít?
Protože pokladna Prahy 8 po
působení minulé koalice vyschla
ještě více než půda, musíme najít
jiné zdroje financí. V rámci
operačních programů Státního
fondu životního prostředí ČR lze
žádat o finanční podporu pro
projekty, které vyžadují jen malý
podíl spolufinancování. Ty může
čerpat jak městská část, tak
i občané samotní. Jsou to výzvy
č. 115 Zlepšení kvality prostředí
v sídlech, č. 119 Děšťovka pro
obce a č. 132 Revitalizace sídelní
zeleně. Měli bychom toho umět
využít.
Měli bychom také jednat i na
základě analýz, které si sami
nebo s pomocí jiných veřejných
a odborných institucí zajístíme
– mezi nimi by jako nejbližší
spojenci měly figurovat Magistrát hlavního města Prahy, Technická správa komunikací, dopravní podnik, Institut
plánování a rozvoje nebo také
Ministerstvo životního
prostředí.
Městská část Praha 8 by měla
tyto možnosti využívat, ale také
o nich důsledně informovat
občany, SVJ a spolky a pomoci
jim s přípravou žádostí a s realizací projektů alespoň co do
administrativy.
Praha 8 je srostlá z čtvrtí různých tváří – blokového města,
průmyslové periferie, vilových
čtvrtí, velkorysých sídlišť, rozlehlých přírodních ploch a také
různých „území nikoho“. Už
z toho vyplývá, že jednoduchá
odpověď neexistuje. To však
neznamená, že máme na výzvy,
které přináší klimatická změna,
rezignovat. Naopak, začít můžeme koneckonců každý sám
u sebe – snižováním vlastní
spotřeby a celkově větší ohleduplností k přírodě. Veřejná správa
má ale v ruce silnější nástroje.
Může trvat na zadržování
srážek v rámci všech nových
staveb a komunikací. Může
naplánovat zasakování dešťové
vody v parcích nebo tvorbu
vodních ploch. Může trvat na
používání odrazných střešních
krytin. Samospráva by mohla
mluvit i do toho, jak se hospodaří na polích, která spravuje, co se
na nich pěstuje a čím hnojí. Toto
vše by určitě klima vylepšilo,
i když za delší dobu.
Něco můžeme udělat hned.
Všichni jistě rádi podpoří výsadbu stromů. Víme ale jaké a kam?
Chtělo by to krajinný plán, má
ho řada měst. A pak, když už se
něco vysadí, tak se o to správně
postarat. Nevím, jestli máme
vyhlásit stav klimatické nouze.
Určitě bych se té myšlence
nevysmíval a nejdříve bych se
zamyslel. Třeba nad rozšiřováním MHD včetně nových tramvajových tratí, jako účinnou
alternativou aut. Nebo nad
koupí elektromobilu pro potřeby radnice. Jistý jsem si ale
jedním – toto téma budeme řešit
čím dál častěji, tak se na to
připravme.