24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Andrštova  František Andršt

(1897–1941), sociální demokrat, za okupace vedoucí činitel odbojové organizace PVVZ.

Za prvního stanného práva popraven v Ruzyni.

Elsnicovo náměstí  Karel Elsnic (1905–1941), politik, tajemník libeňské okresní organizace KSČ, za okupace člen

I. ilegálního ÚV KSČ, popraven

na Kobyliské střelnici.

Bednářská  Bednáři v minulosti vyráběli dřevěné nádoby

k úschově a přepravě kapalin,

tj. i pivovarské kádě a sudy. Název ulice připomíná zaniklý libeňský pivovar, poblíž něhož

se komunikace nachází.

Františka Kadlece  František

Kadlec (1876–1942), odbojový

pracovník, funkcionář Čs. sociální demokracie, hlavní tajemník Odborového svazu kovodělníků. Roku 1941 byl zatčen,

zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Bedřichovská  Bedřichov, ves

v severních Čechách u Jablonce nad Nisou, název zaveden

v roce 1973.

Bublíkova  Josef Bublík

(1920–1942), četař, člen zahraničního protinacistického odboje, jako parašutista operační skupiny Bioscop seskočil

28. 4. 1942 na Křivoklátsku.

Padl společně s dalšími účastníky atentátu na R. Heydricha

v kryptě kostela sv. Cyrila

a Metoděje v Praze.

Budilova  Vendelín Budil

(1847–1928), český herec, režisér, divadelní ředitel. V letech

1887–1900 řídil vlastní divadelní společnost. Po smrti byl

jmenován čestným členem Národního divadla v Praze.

Budínova  Bohumír Budín

(1907–1945), lékař, chirurg.

V letech 1937–39 pracoval v nemocnici na Bulovce, 1939–42

vězněn pro odbojovou činnost,

po propuštění pracoval ilegálně jako lékař a podílel se na tajné přípravě českého penicilinu

(mykoinu BF-50). Padl 6. 5. 1945

během Pražského povstání.

Čertův vršek  Ulice převzala

starší pomístní název lokality

podle zaniklé skalky, na níž stával zámeček Šilboch, pojmenována byla v roce 1947.

Červená báň  Červená báň,

nejdříve vinice, od 18. století

hospodářská usedlost, později

s cihelnou.

Čuprova  František Čupr

(1821–1882), český pedagog, indolog, filozof a politik, který na

svém statku Kolčavka vytvořil

a finančně dotoval nový typ reálného gymnázia.

Davídkova  Václav Davídek

(1797–1855), ředitel libeňského

panství, které patřilo Starému

Městu pražskému. Velmi se zasloužil o jeho všestranný rozvoj.

Gabčíkova  Jozef Gabčík

(1912–1942), příslušník zahraničního protinacistického odboje, rotmistr čs. armády. Spolu

s J. Kubišem provedl 27. května

1942 atentát na R. Heydricha.

Padl s dalšími parašutisty 18. 6.

1942 obklíčen nacisty v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Hejtmánkova  Ladislav

Hejtmánek (1900–1945), učitel v Libni, kronikář, který jako

první zpracoval souborné dějiny této lokality – Libeňskou

kroniku.

Heydukova  Adolf Heyduk

(1835–1923), český lyrický básník, spisovatel, čelný představitel básnické skupiny „Májovců“, významný propagátor

česko-slovenských vztahů, autor více než šedesáti básnických sbírek.

Horovo nám.  Josef Hora

(1891–1945), český básník, překladatel, novinář a literární

kritik. Roku 1934 byl zvolen

předsedou Obce českých spisovatelů. Od proletářské poezie

se v průběhu let posunul k intimní poezii a lyrickoepickým

skladbám.

Chocholouškova  Prokop

Chocholoušek (1819–1864),

český novinář a spisovatel,

s oblibou psal humorně satirické črty ze současného života,

ale i historické romány z českých a jihoslovanských dějin.

Libeň, 1. díl

nnLibeň (německy Lieben) je městská čtvrť a katastrální

území, tvořící jižní část městské části Praha 8 a zasahující

i do městských částí Praha 7 a Praha 9.

Do Prahy 7 patří pouze malý

pruh území západně od severního předmostí mostu Barikádníků, do Prahy 9 oblast východně

od křižovatky Balabenka. Čtvrť

se neformálně dělí na Starou

(také Dolní) Libeň a Novou

(Horní) Libeň.

V minulosti díky svému členitému reliéfu patřila Libeň k nejromantičtějším pražským předměstím. Čtvrť se nachází mezi

pražskými kopci Labuťka, Hájek,

Sluncová, Vítkov, Ládví, Okrouhlík a Zámecký vrch. Členitost

terénu a zároveň blízkost vodního toku se zalíbila našim prapředkům, kteří se usazovali

v okolí řek a potoků. Podle archeologických nálezů se předpokládá, že Libeň byla osídlena už

ve starší době kamenné. Byla zde

nalezena řada kostrových i žárových hrobů. Nejvýznamnější

stopy zde zanechaly kultura

únětická, knovízská, bylanská

a laténská doba Keltů. Je také

pravděpodobné, že se tu nacházela slovanská osada, která byla

první svého druhu v pražské

kotlině.

Toto období připomíná v Libni

ulice Na Žertvách. Ulice vznikla

již v roce 1895 a až do roku 1904

se jmenovala Smetanova podle

českého hudebního skladatele.

Dobově podmíněné pojmenování

mělo v čase svého vzniku připomínat staré Slovany, kteří zde

měli údajně prováděli zápalné

oběti – žertvy. V době první

republiky vznikla v okolí libeňské vodárenské věže celá malá

čtvrť rodinných domů Slovanka.

Jak byla čtvrť parcelována,

připomíná název ulice Na Dílcích.

A jakou měli tenkrát noví obyvatelé radost z vlastní střechy nad

hlavou, vyjadřuje zas název ulice

Pod Vlastním krovem. Název

Slovanka však s pobytem Slovanů v těchto místech nemá mnoho

společného. Název v tomto

případě vznikl na návrh písmáka

Josefa Schneidra-Krejčího, který

stál v čele tamní stolní a zřejmě

silně národně laděné společnosti

Slovanka.

Pohled na stavbu pavilonu Nemocnice Na Bulovce (1925–1931), v popředí

dnes již přestavěná vila č. p. 1343. Foto: archiv MČ P8

K Okrouhlíku  Ulice nese název dle směru ke dvouvrší

Okrouhlík. Ulice byla pojmenována roku 1984.

Ke Kouli  Ulice směřující k bývalému libeňskému plynojemu

– kouli, postavenému v roce

1931.

Kandertova  Josef Kandert

(1838–1901), český stavitel,

Pohled na domy č. p. 479/19 a rohový dům č. p. 404/1 v ulicích Na Žertvách

a Ronkově, oba zbořeny v roce 1986. Foto: archiv MČ P8