18
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2019
www.praha8.cz
Zdravotní a sociální péče
MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Epidemii spalniček
zastaví jedině očkování
nnKaždou chvíli média informují o stoupajících počtech
výskytu spalniček. Jsou
vysoce nakažlivé a mohou
zanechat velmi závažné
následky.
vání proti spalničkám doporučuji všem, i když se neuvažuje
o zahájení celoplošného očkování. To zatím není, pokud vím,
nikde ve světě.
Místostarostka Vladimíra Ludková (ODS) požádala primářku Hanu Roháčovou z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických
nemocí Nemocnice Na Bulovce,
zda by jí odpověděla na několik
otázek, a pomohla tak vyvrátit
zažité spalničkové mýty a (nejen)
rodičům malých dětí poradila,
aby se nebránili očkování.
Paní primářko, v souvislosti se
spalničkami už se hovoří o epidemii. Kolik je momentálně
nakažených a jak jsme na tom ve
srovnání se zahraničím?
Aktuální statistiky lze dohledat
na stránkách Státního zdravotního ústavu nebo Ministerstva
zdravotnictví ČR. Situace kolem
spalniček se začala zhoršovat už
loni a dál dochází k výraznému
nárůstu výskytu onemocnění.
V České republice bylo v roce
2018 hlášeno celkem 207 případů, ale letos jsme už v květnu
měli 500 lidí nakažených spalničkami. Navíc je potřeba si
uvědomit, že nežijeme v izolovaném světě a problém se spalničkami mají i ostatní evropské
země. Podle údajů Světové
zdravotnické organizace (WHO)
virus spalniček v zemích evropského regionu v roce 2018 nakazil více než 80 000 lidí a způsobil
přes 70 úmrtí. Bohužel údaje za
první měsíce roku 2019 ukazují,
že se spalničky dále šíří nejen
Evropou, ale prakticky celým
světem.
Odmítání očkování je uváděno
jako jeden z hlavních důvodů, proč
se nemoc začala tolik šířit. Jak to
prosím vidíte vy?
Je všeobecně známý fakt, že
spalničky se v populaci šíří velmi
rychle. Jsou dokonce šestkrát
nakažlivější než chřipka. Problém nastává, pokud není dostatečná takzvaná kolektivní imunita, což představuje
proočkovanost minimálně
95 procent. Pod tuto hranici se
Hana Roháčová je primářkou Kliniky infekčních, parazitárních a tropických
nemocí v Nemocnici Na Bulovce. Foto: NNB
ČR poprvé dostala v roce 2015
a od té doby proočkovanost stále
klesá, aktuálně je už pod 85 procenty. Spalničky představují
závažnou hrozbu a očkování je
jediným účinným způsobem
ochrany proti nim. Neočkovaní
jedinci znemožňují eliminaci
nemoci v národním i světovém
měřítku.
Když budeme mluvit konkrétně
o očkování proti spalničkám, tak
není možné nezmínit klesající
hladinu paměťových protilátek proti spalničkám v dospělosti.
Má smysl, aby si dospělí nechali
testovat tuto hladinu, a doporučila byste přeočkování? Případně
kde se toto vyšetření provádí?
Začnu tím posledním, vyšetření
se provádí nejčastěji v ordinaci
praktického lékaře. Svoji hladinu protilátek je vhodné znát,
protože imunita po letech
skutečně takzvaně vyvane.
Navíc někteří lidé byli očkováni
jen jednou očkovací dávkou,
když se s očkováním proti
spalničkám začínalo. Ale i ti,
kteří byli očkováni dvěma
dávkami, imunitu postupně
ztrácejí, řekněme po dvaceti až
třiceti letech. To znamená, že
potom už nejsou chráněni a je
nutné přeočkování.
Znát svůj „sérostatus“ by měly
i ženy, které se chystají na těhotenství a už jsou ve věku mezi
zhruba 35 a 45 lety, což je dneska
běžný věk. Měly by ještě před
těhotenstvím vědět, jestli mají
protilátky, aby pak neonemocněly například spalničkami v době
gravidity.
Slýcháme o tom, že zaměstnanci
některých oborů toto přeočkování podstupují. Doporučujete
přeočkování u všech dospělých,
nebo se to týká jen určitých
rizikových skupin, ať už z pohledu
věku, nebo rizikového prostředí
v rámci zaměstnání?
To je samozřejmě na úvaze
každého jedince, jak se rozhodne, očkování není vynutitelné.
Ale jistě je očkování vhodné
především pro zaměstnance
zdravotnických a školských
zařízení, protože tam je expozice
tím onemocněním největší.
Ostatně ve zdravotnických
zařízeních už v loňském roce
ministr zdravotnictví doporučil
očkování rizikových oborů, jako
jsou například infekce nebo
kožní oddělení. Takže ano, očko-
Průběh nemoci u dítěte a dospělého mívá odlišný průběh. I to bývá
jedním z argumentů, proč rodiče
odmítající očkování svých dětí.
Tvrdí, že dítě zvládne nemoc
snadno a dojde k přirozenému
vytvoření ochrany organismu.
Toto tvrzení se ale nezakládá
vůbec na žádných podložených
důkazech. Onemocnění spalničkami může probíhat těžce v dětském i v dospělém věku. Zvlášť
vysoce ohrožené jsou malé děti,
to znamená novorozenci, respektive kojenci do jednoho roku.
Tam bývá i důvod k podání
imunoglobinu při kontaktu se
spalničkami. Nicméně onemocnění v dětském věku může
probíhat opravdu velmi těžce, se
zánětem mozku nebo třeba plic,
jedna, byť vzácná komplikace
může nastat i po měsících až
letech. V některých případech
může dojít k trvalým následkům,
nebo dokonce k úmrtí. Stejné
komplikace a těžký průběh
mohou mít spalničky samozřejmě i u dospělého pacienta. Čili
nelze se spoléhat na to, že čím je
ten človíček menší, tím to bude
mít při spalničkách lehčí. Kvůli
tomu se vlastně také očkování
proti spalničkám zahájilo, protože mají celou řadu komplikací, ať
už virových, nebo bakteriálních.
Rozhodně to není žádné banální
onemocnění.
Kam se mohou zájemci o přeočkování obrátit?
Očkujeme samozřejmě také
v Nemocnici Na Bulovce, v našem očkovacím centru. V prvních jarních měsících jsme sice
byli limitováni množstvím
očkovacích látek, nicméně od
poloviny června by látky měly
být dostupné v dostatečném
množství, takže v průběhu léta
se chystáme doočkovat zaměstnance nemocnice a pochopitelně
také zájemce z řad široké
veřejnosti.
Simona Krautová