Desetiletý Jakub Douša hraje kriket už více než čtyři roky. Žák Základní školy Palmovka se s tímto v tuzemsku netradičním sportem dostal už do národní reprezentace. 

Díky Kriketové Akademii ČR si tento sport v posledních letech oblíbila celá řada dětí, které udělaly již takový pokrok, že září i na turnajích v zahraničí.

Proč sis vybral právě tento sport? Děláš ještě nějaké další?

Hraju fotbal třikrát týdně, a to v pondělí, ve středu a v pátek. A do školy přijeli nabídnout tento kroužek, který se koná v úterý. Takže mi to časově vyhovovalo. 

Za jaký klub fotbal hraješ?

Teď za vysočanskou Pragovku. Od čtyř let jsem hrál za Meteor, ale z klubu jsem nakonec odešel.

Co tě na kriketu nejvíce baví?

Hrát si s malým míčem, házet a také krásný pocit, když napálíš míč. Mám rád celý tým, který funguje, našel jsem si v něm kamarády.

Co je pro úspěch v kriketu nejdůležitější?

Velká trpělivost, musíš si věřit a obrovsky se soustředit.

Dají se kriketové zápasy sledovat v televizi?

To se koukám spíše na fotbal, kriket v televizi bohužel příliš nedávají.

V listopadu tě kriketová akademie vybrala, abys jako kapitán národního juniorského týmu reprezentoval Českou republiku na mistrovství v Bělehradě. Jak se ti to líbilo?

Moc jsem si to užil. Konečně jsme hráli i proti jiným týmům, v nich byli i starší hráči, takže to byla velká zkušenost. Příští rok v březnu se mistrovství koná v Maďarsku. 

Příbuzné a obecně populárnější sporty jako softbal či basebal tě nelákají? 

Ani ne. Softbal hrál můj tatínek, mě baví kriket. Ale zatím se nechci zaměřit na fotbal či kriket, záleží na tom, co mě bude více bavit nebo kde budu mít lepší výsledky.

Co bys chtěl dokázat?

Reprezentovat Českou republiku. Oba dědové či strejda mě od kriketu zrazovali. Že je to hroznej sport, nikdo ho nezná. A teď jsem letěl do Bělehradu. 

Základem úspěchu je velké soustředění, říká Jakub Douša

(tk)