OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / listopad 2019
www.praha8.cz
27
VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI LIBEŇSKÉHO HŘBITOVA
Brabec Jindřich (1933–2001)
Hudební skladatel, dramaturg, autor
scénické, muzikálové a populární
hudby, hudební kritik a publicista
a v mnoha případech i objevitel
nových zpěváckých talentů,
dramaturg Čs. rozhlasu v Praze, člen
řady orchestrů, uplatnil se i jako
sbormistr a pedagog.
Cikánek Alois (1844–1899)
Kupec, starosta a majitel domu
v Libni.
Černý Vilém (1864–1913)
Rakouský a český politik Českoslovanské sociálně demokratické
strany dělnické, poslanec Říšské
rady. Profesí byl vrchním montérem
v Praze, pracoval v karlínské továrně
firmy Akciová společnost, dříve
Breitfeld, Daněk a spol. a patřil mezi
autority ve svém oboru. I v průběhu
poslanecké dráhy si udržoval
kontakt se svou profesí a byl
opakovaně odvoláván z jednání
parlamentu kvůli technickým
konzultacím.
Famíra Emanuel (1900–1970)
Sochař, malíř a tanečník, choreograf,
ve všech oborech tvorby samouk.
Vyučil se nožířem a v Libni
provozoval nožířskou živnost. Jako
tanečník byl v letech 1922–1933
sólistou baletu Národního divadla,
v letech 1945–47 balet řídil a vedl
dětskou přípravku. V letech
1957–1962 byl ředitelem Střední
odborné školy výtvarné v Praze
na Hollarově náměstí.
Filip František (1865–1926)
Rakouský a český podnikatel,
starosta Sokola v Libni, politik,
městský radní a obecní starší hl. m.
Prahy, poslanec Českého zemského
sněmu. V Libni se angažoval v
podnikatelských a veřejných
spolcích. Zasadil se o připojení Libně
ku Praze. Předsedal pražské Městské
spořitelně. Angažoval se ve snahách
o postavení pomníku Janu
Podlipnému v Libni.
Divadla Semafor, kde působil jako
kapelník, byl autorem hudby
úspěšné hry Kytice.
Hejtmánek Ladislav (1860–1919)
Libeňský učitel, dějepisec,
historiograf a překladatel z francouzštiny, autor dosud nejrozsáhlejšího
díla o starších libeňských dějinách
Libeň, historický nástin (1896).
Hlaváček Karel (1874–1898)
Významný básník a výtvarník,
představitel českého symbolismu
a dekadence, přispíval svými
ilustracemi, výtvarnými kritikami
a básněmi do Moderní revue, Nivy,
Vesny, Rozhledů a také psal do
časopisu Sokol.
Jarolímek František (1903–1986)
Hostinský, člen libeňského Sokola
a zároveň člen sboru starších české
pravoslavné církve, po dobu tří týdnů
se staral o zásobování sedmi
parašutistů, kteří provedli atentát na
R. Heydricha, potravinami, nikdo jej
neprozradil, a tím se dočkal konce
II. světové války.
Krištof Jan (1862–1915)
Architekt a stavitel, majitel domu,
obecní starší Královského hl. m.
Prahy, zakládající člen Sokola v Libni
a v Nové Říši.
Krofta Václav Karel (1896–1974)
Novinář, básník, spisovatel a kulturní
historik, většinu života pracoval
v Úrazové pojišťovně dělnické,
v závěru kariéry jako její ředitel (do
roku 1946). K jeho rozsáhlejším
dílům patří románový cyklus
zachycující život Libně coby
dělnického předměstí (Oklamaný
bůh, Život začíná dnes, Rudé
granáty).
Lašťovka Vlasta (1900–1949)
Čestný předseda a režisér Besedy
Tyl; na pomníku je rovněž nápis:
Našemu milému členu a zakladateli
Antonínu Kropáčkovi věnuje Beseda
Tyl v Libni dne 2. VII. 1899.
Filip Ladislav (1898–1986)
Lékař, kardiolog, dietolog a docent
Univerzity Karlovy. Byl zakladatelem
kardiologického sanatoria
v Poděbradech. Aktivní sportovec,
skaut a vedoucí Svojsíkova oddílu.
Jeho skautská přezdívka byla
„Brácha“. Za druhé světové války
spolupracoval s protinacistickým
odbojem, kvůli čemuž byl v letech
1943–1944 vězněn v Norimberku
a v terezínské Malé pevnosti.
Lojda František (1882–1944)
Čestný předseda spol. Svépomoc,
sportovního klubu Čechie VIII,
čestný člen a předseda spolku děl.
truhlářských.
Gruzín Vladimír (1902–1967)
Slavista, autor knihy Slovanský svatý
Václav (1929), obsahující staroslověnské literární památky věnované
sv. Václavu, (v hrobě rodiny
Radvanovy).
Rodina Světova
Tradiční statkářská libeňská rodina,
Antonín a Jan Svět byli starosty
Libně. Antonín byl i pražským
zastupitelem (1901–1905).
Havlík Ferdinand (1928–2013)
Klarinetista, hudební aranžér,
skladatel, kapelník, dirigent
divadelního orchestru, příležitostný
filmový herec a spoluzakladatel
Páv Jan (1844–1900)
Duchovní správce v Libni, který roku
1886 vysvětil druhou část
libeňského hřbitova.
Pech Josef (1887–1925)
Člen České filharmonie.
Voctář Josef (1823–1908)
Majitel domu, dlouholetý a poslední
starosta města Libně, majitel
zlatého záslužného kříže s korunou,
zakládající a čestný člen mnohých
vlasteneckých spolků.
POSTRANNÍ ALEJ I. HŘBITOVA, vlevo náhrobek rodiny Utěšilovy.
navštěvovat redakci. Když jej
přišli přátelé z Moderní revue
navštívit, byli překvapeni, v jakých nuzných podmínkách
Karel Hlaváček žil. Libeňský
aristokrat totiž o své tíživé
finanční situaci mlčel a o neutěšeném bytí libeňského proletáře
neměli tušení ani jeho nejbližší
přátelé.
Modlitba pro Martu
Po první světové válce byla
za druhým hřbitovem založena
ještě jeho třetí část. V roce 1946
byly podél zdí druhého a třetího
hřbitova, kde zbývalo místo,
zřízeny urnové hroby. V této
třetí části, s nádherným výhledem přes hřbitovní zeď na
Prahu, se nachází hrob významného skladatele písňových
melodií Jindřicha Brabce, který
složil hudbu k písni Modlitba
pro Martu. Text na motivy Jana
Amose Komenského napsal
Petr Rada.
Tato píseň z roku 1968 zpívaná Martou Kubišovou se po
vojenské okupaci 21. srpna stala
symbolem odporu českého
národa proti vpádu vojsk
Varšavské smlouvy do komunistického Československa. V době
normalizace bylo zcela zakázáno
její vysílání v rozhlase a v televizi. Píseň se stala nejen jedním ze
symbolů Pražského jara 1968,
ale později i Sametové revoluce
1989 poté, co ji Marta Kubišová
zazpívala 21. listopadu z balkonu Melantrichu pro zcela zaplněné Václavské náměstí v Praze.
Možná tato píseň zazní i letos
17. listopadu, kdy si připomeneme třicetileté výročí pádu komunistického režimu.
Pavla tomšíková
foto: Antonín Střížek
Večer u Libeňského hřbitova
Karel Hlaváček
Slunce svit padl v snítek klín,
každý rov stápěl se v jasu,
křížů řad vrhl temný stín
po zídce do pole klasů.
Zachvěl se všecek klasný lán,
v úděsu zavlnil stébly,
jak z moře dna když bouřný van
vyrve hrst chaluh a škeblí...
Poslední paprs'k v mraku snil
křížů stín v temnu kdes bloudil,
ke klasu klas se naklonil,
s chrpou se v obětí snoubil.
S hvězd se teď line k zemi mír,
klasný lán v spánku již dýchá;
v dálce jen bleskne z mraků vír
-- blýskání na časy -- z ticha...
Výklenkový náhrobek rodiny
Möldnerovy, u zdi dělící I. a II. hřbitov.