24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / listopad 2019
www.praha8.cz
Ulice osmé městské části
Buďte hrdi na místo, kde žijete
názvosloví ulic
Dřínová Dřín, keř z čeledi dřínovitých. Poskytuje tvrdé dřevo, často se pěstuje v parcích.
Název, který má odrážet přírodní prostředí okolí, nese ulice od svého vzniku v roce 1999.
Dunajecká Dunajec, řeka
tvořící částí svého toku hranici
mezi Polskem a Slovenskem.
Ulice pojmenována po svém
vzniku v roce 1977.
Farky Fark, též Fárky, pomístní název původně volného prostoru (dnes zastavěného sídlištěm Bohnice) na hranicích
katastrů Bohnic a Troje, snad
odvozený ze skutečnosti, že se
v něm nalézaly zřejmě nesouvislé pozemky fary bohnického
kostela sv. Petra a Pavla.
Hnězdenská Hnězdno, město ve Velkopolsku, za přispění Slavníkovce sv. Vojtěcha zde
bylo založeno první biskupství
v Polsku. Ulice takto pojmenována v roce 1996.
K Haltýři Název ulice
podle směru k prameništi
(potoku) Haltýř. Pojem haltýř
označuje sádky na ryby, zde
pravděpodobně označuje
jímací nádrž, z níž vedlo dříve
potrubí do Trojského zámku.
Ulice nese název od svého
vzniku v roce 1999.
K Pazderkám Název ulice odvozen z pomístního názvu lokality Pazderka, podle stejnojmenné blízké hospodářské
usedlosti, pozdější samoty, kde
se zpracovával len.
K Sadu Ulice roku 1979 pojmenována podle své polohy.
K Velké skále Velká
skála je přírodní památka
s nejvyšším bodem 314 metrů
nadmořské výšky. Důvodem
ochrany je buližníkový skalní
suk – význačný geologický
a krajinný objekt. Název je
odvozen od směru ulice.
Krosenská Krosno, město v Polsku, místo velkých válečných bojů za 2. světové války. Ulice pojmenována v roce
1977.
Krynická Krynice, lázeňské
město v Polsku u Krakova. Ulice pojmenována roku 1976.
Lešenská Lešno, město v Polsku, v době pobělohorské středisko exilové Jednoty bratrské
a dalších nekatolických emig-
rantů z Čech. Pobýval zde i Jan
Amos Komenský. Ulice pojmenována roku 1977.
Lublinská Lublin, polské
univerzitní město. Ulice
pojmenována roku 1977.
Mazovská Mazovsko, region
historického původu v Polsku,
kolem středního toku největší
polské řeky Visly. Ulice
pojmenována roku 1976.
Mazurská Mazursko, region
historického původu v Polsku,
zhruba mezi centrální
polskou řekou Vislou a řekou
Němenem. Ulice pojmenována
roku 1976.
Na Dlážděnce Jméno je odvozeno ze staršího neoficiálního
názvu Dlážděnka. Čeští panovníci tudy v 16. a 17. století jezdili do Staré Boleslavi a na své
letní sídlo v Brandýse. Cesta
proto byla upravena a částečně vydlážděna, proto se začala
lidově nazývat Dlážděnka. Název ulice od roku 1920.
Na Jabloňce Dle pomístního
názvu Jabloňka, vztahujícího
se původně nejspíše k jedné
ze zahrad, mezi kterými
vede. Název může mít původ
nejen v dodnes rozšířené
dřevině okolních zahrad, ale
i v existenci pozemků bývalého
Pomologického ústavu. Ulice
pojmenována roku 1947.
Na Šutce Šutka, bývalá
vinice, později i hospodářská
usedlost, která patrně náležela
po určitou dobu k majetku
pražské rodiny erbovních
měšťanů Šudů ze Semanína.
Ulice pojmenována roku 1947.
Nad Hercovkou Ulice v roce
1925 nazvána podle své polohy
nad Hercovkou (původně
vinice, později hospodářská
usedlost, dnes vila), kterou
v roce 1741 zdědila dcera Karla
Hubatia Veronika, provdaná
Herzogová.
Nad Kazankou Kazanka,
bývalá vinice a hospodářská
usedlost z konce 17. století.
Ulice byla po svém vzniku
roku 1925 pojmenována podle
svého umístění.
Nad Popelářkou Popelářka,
bývalá vinice a později hospodářská usedlost, která náležela
v 16. století Jakubu Popelářovi,
a po něm byla také pojmenována. Na jejích pozemcích byl
Troja
nnTroja, název vyvolávající vzdálené dějiny, bitvy a boje
o krásu. Troja, bájné město spojené s příběhem z Homérovy Iliady o Heleně, kterou unesl princ Paris, a tím
rozpoutal nelítostnou válku. Troja, příběh o lásce, která
postavila proti sobě dva národy, kdy řeckému rekovi
Achillovi vzdoroval trojský princ Hektor.
O Trojské válce jsme se všichni
učili ve škole, a zatímco jiné
války v hlavě příliš dlouho
nezůstaly, tak ta Trojská válka,
desetileté obléhání města a lest
Odyssea v podobě dřevěného
koně, se mnohým do paměti
zapsala. Pokud ne ve škole, pak
určitě díky historickému filmu
Troja režiséra Wolfganga Petersena z roku 2004, jemuž byla
tato válka námětem. Brad Pitt
v roli bájného hrdiny řecké
mytologie Achilla, udatný, krásný, nepřemožitelný, rebel i polobůh, zkrátka hrdina, který osloví, Orlando Bloom v roli
trojského prince Parise či Diane
Kruger jako krásná Helena, žena
spartského krále. Zážitkem ve
velkofilmu, jehož rozpočet
přesáhl 200 milionů dolarů,
ovšem byl i výkon slavného
Petera O´Toola jako trojského
krále Priama.
Ruiny starověké Troje, bájného města, které hledal Heinrich
Schliemann pomocí stopek, leží
v severním Egejsku na pahorku
Hissarlik v Turecku. Katastrální
území Troja leží na pravém
břehu řeky Vltavy a na přilehlém kopci (Bohnické plošině) na
severu města Prahy. Od správní
reformy v roce 1949 je severní
(horní) část Troji součástí nejprve městského obvodu a později
městské části Praha 8 a patří
sem jižní část sídliště Bohnice,
oblast Šutka, Na Dlážděnce
a také přírodní památka Velká
skála. Jižní část, v údolí Vltavy,
patří do městského obvodu
Praha 7 a od 1. ledna 1992 tvoří
samostatnou městskou část
Praha-Troja.
Dějiny obce, přestože její jádro
se nenachází v Praze 8, jsou
stejné i pro její severní část.
Původní ves se jmenovala Zadní
Ovenec a je v písemných pramenech uváděna již v roce 1197,
kdy byla majetkem premonstrátského kláštera v Teplé. Pro
svou rozlehlost se od 13. století
rozlišovala jako Přední Ovenec
(Bubeneč) a Zadní Ovenec. Za
husitských bouří se původně
rybářská osada dostala do rukou
Pražanů, roku 1547 byl však
majetek Starému Městu zkonfiskován a potom patřil nejvyššímu
purkrabství. Kolem roku 1630
byl poplužní dvůr a vinice prodány do soukromého vlastnictví
Šternberkům. Václav Vojtěch
Baltazar ze Šternberka zde
nechal v letech 1679–1685
vybudovat překrásný barokní
zámek.
Trojský zámek je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než
zámkem by se vlastně měl
nazývat vilou: je totiž ozvěnou
honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé
cestě viděl její stavebník, Václav
Vojtěch hrabě ze Šternberka.
Mladý hrabě měl šťastnou ruku
při výběru místa i umělců, kteří
měli jeho sen uskutečnit. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean
Baptiste Mathey. V návrhu
zúročil zkušenosti ze svého
pobytu v Itálii a přinesl to nejprogresivnější na poli architektury z Říma do Čech.
Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího
do zahrady byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi
a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů
s antickými bohy. Jednotlivé
plastiky po obvodu schodiště
představují antické bohy, alegorie denních i ročních období
a světadílů. Zeus, Mars, Neptun,
Saturn, Herakles, Artemis, Chronos, Apollón, Merkur, Hefaistos,
Prométheus, Deméter, Dyonýsios se tu sešli, aby zvítězili nad
Titány. Myšlenka vítězství řádu
nad temným chaosem byla
ideovým základem stavby Trojského zámku a byla spojena
s oslavou vítězství Habsburků
nad Turky u Vídně, které se stalo
námětem nástropních a nástěnných fresek v hlavním sále
zámku. Mytologická a historická
linie se tu propojila a antické
výjevy na schodišti patrně
ovlivnily i název Troja, který
se pak rozšířil na celou oblast,
původně zvanou Zadní Ovenec.