24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / listopad 2019 

www.praha8.cz

Ulice osmé městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Dřínová  Dřín, keř z čeledi dřínovitých. Poskytuje tvrdé dřevo, často se pěstuje v parcích.

Název, který má odrážet přírodní prostředí okolí, nese ulice od svého vzniku v roce 1999.

Dunajecká  Dunajec, řeka

tvořící částí svého toku hranici

mezi Polskem a Slovenskem.

Ulice pojmenována po svém

vzniku v roce 1977.

Farky  Fark, též Fárky, pomístní název původně volného prostoru (dnes zastavěného sídlištěm Bohnice) na hranicích

katastrů Bohnic a Troje, snad

odvozený ze skutečnosti, že se

v něm nalézaly zřejmě nesouvislé pozemky fary bohnického

kostela sv. Petra a Pavla.

Hnězdenská  Hnězdno, město ve Velkopolsku, za přispění Slavníkovce sv. Vojtěcha zde

bylo založeno první biskupství

v Polsku. Ulice takto pojmenována v roce 1996.

K Haltýři  Název ulice

podle směru k prameništi

(potoku) Haltýř. Pojem haltýř

označuje sádky na ryby, zde

pravděpodobně označuje

jímací nádrž, z níž vedlo dříve

potrubí do Trojského zámku.

Ulice nese název od svého

vzniku v roce 1999.

K Pazderkám  Název ulice odvozen z pomístního názvu lokality Pazderka, podle stejnojmenné blízké hospodářské

usedlosti, pozdější samoty, kde

se zpracovával len.

K Sadu  Ulice roku 1979 pojmenována podle své polohy.

K Velké skále  Velká

skála je přírodní památka

s nejvyšším bodem 314 metrů

nadmořské výšky. Důvodem

ochrany je buližníkový skalní

suk – význačný geologický

a krajinný objekt. Název je

odvozen od směru ulice.

Krosenská  Krosno, město v Polsku, místo velkých válečných bojů za 2. světové války. Ulice pojmenována v roce

1977.

Krynická  Krynice, lázeňské

město v Polsku u Krakova. Ulice pojmenována roku 1976.

Lešenská  Lešno, město v Polsku, v době pobělohorské středisko exilové Jednoty bratrské

a dalších nekatolických emig-

rantů z Čech. Pobýval zde i Jan

Amos Komenský. Ulice pojmenována roku 1977.

Lublinská  Lublin, polské

univerzitní město. Ulice

pojmenována roku 1977.

Mazovská  Mazovsko, region

historického původu v Polsku,

kolem středního toku největší

polské řeky Visly. Ulice

pojmenována roku 1976.

Mazurská  Mazursko, region

historického původu v Polsku,

zhruba mezi centrální

polskou řekou Vislou a řekou

Němenem. Ulice pojmenována

roku 1976.

Na Dlážděnce  Jméno je odvozeno ze staršího neoficiálního

názvu Dlážděnka. Čeští panovníci tudy v 16. a 17. století jezdili do Staré Boleslavi a na své

letní sídlo v Brandýse. Cesta

proto byla upravena a částečně vydlážděna, proto se začala

lidově nazývat Dlážděnka. Název ulice od roku 1920.

Na Jabloňce  Dle pomístního

názvu Jabloňka, vztahujícího

se původně nejspíše k jedné

ze zahrad, mezi kterými

vede. Název může mít původ

nejen v dodnes rozšířené

dřevině okolních zahrad, ale

i v existenci pozemků bývalého

Pomologického ústavu. Ulice

pojmenována roku 1947.

Na Šutce  Šutka, bývalá

vinice, později i hospodářská

usedlost, která patrně náležela

po určitou dobu k majetku

pražské rodiny erbovních

měšťanů Šudů ze Semanína.

Ulice pojmenována roku 1947.

Nad Hercovkou  Ulice v roce

1925 nazvána podle své polohy

nad Hercovkou (původně

vinice, později hospodářská

usedlost, dnes vila), kterou

v roce 1741 zdědila dcera Karla

Hubatia Veronika, provdaná

Herzogová.

Nad Kazankou  Kazanka,

bývalá vinice a hospodářská

usedlost z konce 17. století.

Ulice byla po svém vzniku

roku 1925 pojmenována podle

svého umístění.

Nad Popelářkou  Popelářka,

bývalá vinice a později hospodářská usedlost, která náležela

v 16. století Jakubu Popelářovi,

a po něm byla také pojmenována. Na jejích pozemcích byl

Troja

nnTroja, název vyvolávající vzdálené dějiny, bitvy a boje

o krásu. Troja, bájné město spojené s příběhem z Homérovy Iliady o Heleně, kterou unesl princ Paris, a tím

rozpoutal nelítostnou válku. Troja, příběh o lásce, která

postavila proti sobě dva národy, kdy řeckému rekovi

Achillovi vzdoroval trojský princ Hektor.

O Trojské válce jsme se všichni

učili ve škole, a zatímco jiné

války v hlavě příliš dlouho

nezůstaly, tak ta Trojská válka,

desetileté obléhání města a lest

Odyssea v podobě dřevěného

koně, se mnohým do paměti

zapsala. Pokud ne ve škole, pak

určitě díky historickému filmu

Troja režiséra Wolfganga Petersena z roku 2004, jemuž byla

tato válka námětem. Brad Pitt

v roli bájného hrdiny řecké

mytologie Achilla, udatný, krásný, nepřemožitelný, rebel i polobůh, zkrátka hrdina, který osloví, Orlando Bloom v roli

trojského prince Parise či Diane

Kruger jako krásná Helena, žena

spartského krále. Zážitkem ve

velkofilmu, jehož rozpočet

přesáhl 200 milionů dolarů,

ovšem byl i výkon slavného

Petera O´Toola jako trojského

krále Priama.

Ruiny starověké Troje, bájného města, které hledal Heinrich

Schliemann pomocí stopek, leží

v severním Egejsku na pahorku

Hissarlik v Turecku. Katastrální

území Troja leží na pravém

břehu řeky Vltavy a na přilehlém kopci (Bohnické plošině) na

severu města Prahy. Od správní

reformy v roce 1949 je severní

(horní) část Troji součástí nejprve městského obvodu a později

městské části Praha 8 a patří

sem jižní část sídliště Bohnice,

oblast Šutka, Na Dlážděnce

a také přírodní památka Velká

skála. Jižní část, v údolí Vltavy,

patří do městského obvodu

Praha 7 a od 1. ledna 1992 tvoří

samostatnou městskou část

Praha-Troja.

Dějiny obce, přestože její jádro

se nenachází v Praze 8, jsou

stejné i pro její severní část.

Původní ves se jmenovala Zadní

Ovenec a je v písemných pramenech uváděna již v roce 1197,

kdy byla majetkem premonstrátského kláštera v Teplé. Pro

svou rozlehlost se od 13. století

rozlišovala jako Přední Ovenec

(Bubeneč) a Zadní Ovenec. Za

husitských bouří se původně

rybářská osada dostala do rukou

Pražanů, roku 1547 byl však

majetek Starému Městu zkonfiskován a potom patřil nejvyššímu

purkrabství. Kolem roku 1630

byl poplužní dvůr a vinice prodány do soukromého vlastnictví

Šternberkům. Václav Vojtěch

Baltazar ze Šternberka zde

nechal v letech 1679–1685

vybudovat překrásný barokní

zámek.

Trojský zámek je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než

zámkem by se vlastně měl

nazývat vilou: je totiž ozvěnou

honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé

cestě viděl její stavebník, Václav

Vojtěch hrabě ze Šternberka.

Mladý hrabě měl šťastnou ruku

při výběru místa i umělců, kteří

měli jeho sen uskutečnit. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean

Baptiste Mathey. V návrhu

zúročil zkušenosti ze svého

pobytu v Itálii a přinesl to nejprogresivnější na poli architektury z Říma do Čech.

Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího

do zahrady byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi

a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů

s antickými bohy. Jednotlivé

plastiky po obvodu schodiště

představují antické bohy, alegorie denních i ročních období

a světadílů. Zeus, Mars, Neptun,

Saturn, Herakles, Artemis, Chronos, Apollón, Merkur, Hefaistos,

Prométheus, Deméter, Dyonýsios se tu sešli, aby zvítězili nad

Titány. Myšlenka vítězství řádu

nad temným chaosem byla

ideovým základem stavby Trojského zámku a byla spojena

s oslavou vítězství Habsburků

nad Turky u Vídně, které se stalo

námětem nástropních a nástěnných fresek v hlavním sále

zámku. Mytologická a historická

linie se tu propojila a antické

výjevy na schodišti patrně

ovlivnily i název Troja, který

se pak rozšířil na celou oblast,

původně zvanou Zadní Ovenec.