OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / srpen 2019
Nad Kotlaskou I–V
Kotlaska, viniční a později hospodářská usedlost, pod libeňským vrchem Hájek, kde se rozkládala vinice původně zvaná
Brindischova, posléze Primaska
(jejím držitelem byl patrně primátor pražský). Na ní byly na
konci 18. století postaveny dvě
usedlosti. Ve 30. letech 19. století je koupil společně se statkem U Helmů podnikatel Antonín Gottlas. Usedlosti spojil
v jednu, založil v jedné z nich
(v Šetelce) kartounku a koupil
barvírny na Slovanském ostrově. V polovině 40. let se dostal
do finančních potíží, přišel
o úvěr a z dluhů se již nedostal.
Komunikace v bývalé dělnické
kolonii Hájek byly pojmenovány
podle své polohy roku 1988.
náměstí
Bohumila Hrabala
Bohumil Hrabal (1914–1997)
český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších
spisovatelů druhé poloviny 20.
století. Vystudoval gymnázium
v Brně, Nymburce a Českém
Brodě, Právnickou fakultu UK
v Praze. Muž mnoha povolání –
železniční dělník, výpravčí, pojišťovací agent, brigádník v ocelárnách, dělník ve Sběrných
surovinách atd., kterými se nechal inspirovat ve své tvorbě.
Zpočátku psal lyrické básně,
knížka Skřivánci na niti v roce
1959 z politických důvodů nevyšla, a tak debutoval až v roce
1963 povídkami Perličky na
dně. Opustil své poslední zaměstnání kulisáka v Divadle
pod Palmovkou a stal se spisovatelem z povolání. V 70. letech
normalizace se stal „nežádoucím“ spisovatelem, píše však
svá nejlepší díla, která ovšem
vycházejí jen s obtížemi, mnohdy v samizdatu. Řada jeho děl
byla zfilmována. V Libni prožil
část svého života.
náměstí Dr.
Václava Holého
JUDr. Václav Holý (1900–1941),
právník, působil v oblasti sociální péče, v letech 1934–39 úředník ministerstva sociální péče,
1939–41 na Nejvyšším cenovém
úřadě. Člen a funkcionář Čs. sociální demokracie a Dělnické
Akademie, významný představitel domácího protinacistického
odboje. Působil jako zástupce
Politického ústředí v Ústředním
vedení odboje domácího
(ÚVOD) a pracoval v oboru zpravodajské činnosti. Byl mu svěřen
styk se Slovenskem a Polskem.
Úzce spolupracoval se známými
odbojáři Balabánem, Mašínem
a Morávkem. Podílel se na vydávání a rozšiřování časopisu
„V boj“ a na opatřování falešných
osobních průkazů. Zprávy exilové vládě do Londýna posílal nejprve přes Jugoslávii do Paříže
nebo tajnou vysílačkou, v roce
1941 byl zatčen a 30. 9. 1941 za
první heydrichiády zastřelen
v Ruzyňských kasárnách.
z úbočí, tvořících strany údolí
tzv. Holešoviček.
Na Vartě Pojmenování ulice
dle pověsti viz ulice Na Stráži –
Na Vartě.
Na Zedníkové Na Zedníkové,
též Komisarka, názvy bývalé vinice v Holešovičkách, později
s hospodářskou usedlostí.
Na Žertvách Dobově podmíněné pojmenování mělo v čase
svého vzniku připomínat staré
Slovany, kteří údajně v těchto
místech prováděli zápalné oběti – žertvy.
Nad Košinkou Současný název podle polohy ulice nad Košinkou, bývalou vinicí a později
hospodářskou usedlostí.
Nad Kundratkou Kundratka až do začátku 19. století vinice a pak hospodářská usedlost, mj. v majetku Voříškových
z Kunratic.
Nad Mazankou Mazanka,
zdejší bývalá vinice a později
hospodářská usedlost z 18. století s přístavbou z roku 1823.
Nad Novou Libní Nová Libeň
– severní (hořejší) část dnešní
Libně, která vznikla v 18. století na výše položeném místě nad
původní vsí Libeň v údolí Vltavy. Ulice pojmenována dle své
polohy v roce 1925.
Nad Okrouhlíkem Viz ulice
Na Okrouhlíku.
Novákových
Rodina Václava Nováka (1893–
1942), náčelníka krušnohorské
sokolské župy, musela po záboru
Sudet odejít do vnitrozemí, usídlila se v Libni v této ulici v čp.
351. Za pomoc atentátníkům na
R. Heydricha bylo všech šest
členů rodiny: manželka Marie,
syn Václav, dcery Anna, Miroslava a Jindřiška, která odvezla zakrvácené kolo zraněného J. Kubiše od tehdejší prodejny Baťa,
kde ho zanechal, popraveno
24. 10. 1942 v Mauthausenu.
Pátkova
Foto: Hana Hamplová
www.praha8.cz
RNDr. Karel Pátek (1927–1967),
český fyzik, od ukončení studia
na Přírodovědecké fakultě UK
pracoval ve Fyzikálním ústavu
ČSAV v Praze. Zabýval se elektroluminiscencí a od roku 1963
lasery. Postavil první čsl. laser,
napsal mj. Lasery – kvantové
generátory světla (1964), publikoval i v zahraničí. Ulice vede
k areálu Matematicko-fyzikální
fakulty UK.
Nad Rokoskou Rokoska, bývalá vinice, později s usedlostí
a barokním zámečkem z 2. pol.
17. století.
Náměstí Na Stráži Náměstí vzniklo okolo roku 1900 a
1904 bylo pojmenováno dnešním názvem dle pověsti viz ulice Na Stráži.
Palmovka Bývalá vinice, pak
hospodářská usedlost, v 17. století patřila Vojtěchu Milerovi
z Mildenburka, po němž zdědila
usedlost dcera Voršila, provdaná za pražského měšťana Daniela Klementa Palmu.
Pivovarnická Ulice je v blízkosti dnes již zaniklého Knoblochova libeňského pivovaru,
v roce 1889 zakoupeného londýnskou společností.
Pod Bání Červená báň, nejdříve vinice, od 18. století hospodářská usedlost, později s cihelnou. Ulice vznikla před rokem
1900 a pojmenována byla podle
svého umístění.
25
Pod Čertovou skalou Ulice
převzala starší pomístní název
lokality podle zaniklé skalky,
na níž stával zámeček Šilboch,
pojmenována byla v roce 1925.
Pod Dlážděnkou Ulice pojmenována v roce 1985 podle své
polohy k dnešní ulici Na Dlážděnce.
Pod Hájkem Viz ul. Na Hájku.
Pod Kotlaskou Název ulice
dle jejího umístění. Kotlaska,
viniční a později hospodářská
usedlost, která patřila Antonínu Gottlasovi (19. století).
Pod Kuchyňkou Kuchyňka,
hospodářská usedlost, klasicistní jednopatrová stavba přestavěná na počátku 19. století.
Jde o místní dominantu, takže
se její jméno stalo pomístním
i pro přilehlý prostor.
Pod Labuťkou Labuťka, vrch
nad Libní, v době 1 čs. republiky zde vznikla dělnicko-zahrádkářská kolonie. Dnešní
ulice vznikla roku 1972.
Pod Plynojemem Ulice leží
pod kulovým plynojemem nad
Palmovkou postaveným v roce
1932, který byl dlouho jedinou
dominantou Libně.
Pod Stírkou Ulice pojmenovaná podle svého umístění
roku 1947. Stírka či Štírka, bývalá vinice a později hospodářská usedlost v místech dnešní
ulice Na Stírce.
Pod Vlachovkou Vlachovka,
bývalá vinice a hospodářská
usedlost. Oficiální pojmenování dostala ulice podle své polohy roku 1925.
Pod Vlastním krovem Název ulice vzniklé a pojmenované v roce 1935 naznačuje cíl, za
kterým vybudoval soukromý
podnikatel architekt Drvota celou místní zástavbu: zakoupením rodinného domku bydlet
pod vlastním krovem.
Pod Vodárenskou věží Ulice
po svém vzniku nazvána v roce
1925 dle své polohy pod libeňskou vodárenskou věží, postavenou zde nad touto čtvrtí na
počátku 20. století.
Pomezní Ulice pojmenována
po svém vzniku v roce 1930
podle polohy na rozhraní bývalých Malých Holešovic
a Kobylis.
Dvoustranu připravila
Pavla Tomšíková