OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / srpen 2019 

Nad Kotlaskou I–V

Kotlaska, viniční a později hospodářská usedlost, pod libeňským vrchem Hájek, kde se rozkládala vinice původně zvaná

Brindischova, posléze Primaska

(jejím držitelem byl patrně primátor pražský). Na ní byly na

konci 18. století postaveny dvě

usedlosti. Ve 30. letech 19. století je koupil společně se statkem U Helmů podnikatel Antonín Gottlas. Usedlosti spojil

v jednu, založil v jedné z nich

(v Šetelce) kartounku a koupil

barvírny na Slovanském ostrově. V polovině 40. let se dostal

do finančních potíží, přišel

o úvěr a z dluhů se již nedostal.

Komunikace v bývalé dělnické

kolonii Hájek byly pojmenovány

podle své polohy roku 1988.

náměstí

Bohumila Hrabala

Bohumil Hrabal (1914–1997)

český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších

spisovatelů druhé poloviny 20.

století. Vystudoval gymnázium

v Brně, Nymburce a Českém

Brodě, Právnickou fakultu UK

v Praze. Muž mnoha povolání –

železniční dělník, výpravčí, pojišťovací agent, brigádník v ocelárnách, dělník ve Sběrných

surovinách atd., kterými se nechal inspirovat ve své tvorbě.

Zpočátku psal lyrické básně,

knížka Skřivánci na niti v roce

1959 z politických důvodů nevyšla, a tak debutoval až v roce

1963 povídkami Perličky na

dně. Opustil své poslední zaměstnání kulisáka v Divadle

pod Palmovkou a stal se spisovatelem z povolání. V 70. letech

normalizace se stal „nežádoucím“ spisovatelem, píše však

svá nejlepší díla, která ovšem

vycházejí jen s obtížemi, mnohdy v samizdatu. Řada jeho děl

byla zfilmována. V Libni prožil

část svého života.

náměstí Dr.

Václava Holého

JUDr. Václav Holý (1900–1941),

právník, působil v oblasti sociální péče, v letech 1934–39 úředník ministerstva sociální péče,

1939–41 na Nejvyšším cenovém

úřadě. Člen a funkcionář Čs. sociální demokracie a Dělnické

Akademie, významný představitel domácího protinacistického

odboje. Působil jako zástupce

Politického ústředí v Ústředním

vedení odboje domácího

(ÚVOD) a pracoval v oboru zpravodajské činnosti. Byl mu svěřen

styk se Slovenskem a Polskem.

Úzce spolupracoval se známými

odbojáři Balabánem, Mašínem

a Morávkem. Podílel se na vydávání a rozšiřování časopisu

„V boj“ a na opatřování falešných

osobních průkazů. Zprávy exilové vládě do Londýna posílal nejprve přes Jugoslávii do Paříže

nebo tajnou vysílačkou, v roce

1941 byl zatčen a 30. 9. 1941 za

první heydrichiády zastřelen

v Ruzyňských kasárnách.

z úbočí, tvořících strany údolí

tzv. Holešoviček.

Na Vartě  Pojmenování ulice

dle pověsti viz ulice Na Stráži –

Na Vartě.

Na Zedníkové  Na Zedníkové,

též Komisarka, názvy bývalé vinice v Holešovičkách, později

s hospodářskou usedlostí.

Na Žertvách  Dobově podmíněné pojmenování mělo v čase

svého vzniku připomínat staré

Slovany, kteří údajně v těchto

místech prováděli zápalné oběti – žertvy.

Nad Košinkou  Současný název podle polohy ulice nad Košinkou, bývalou vinicí a později

hospodářskou usedlostí.

Nad Kundratkou  Kundratka až do začátku 19. století vinice a pak hospodářská usedlost, mj. v majetku Voříškových

z Kunratic.

Nad Mazankou  Mazanka,

zdejší bývalá vinice a později

hospodářská usedlost z 18. století s přístavbou z roku 1823.

Nad Novou Libní  Nová Libeň

– severní (hořejší) část dnešní

Libně, která vznikla v 18. století na výše položeném místě nad

původní vsí Libeň v údolí Vltavy. Ulice pojmenována dle své

polohy v roce 1925.

Nad Okrouhlíkem  Viz ulice

Na Okrouhlíku.

Novákových

Rodina Václava Nováka (1893–

1942), náčelníka krušnohorské

sokolské župy, musela po záboru

Sudet odejít do vnitrozemí, usídlila se v Libni v této ulici v čp.

351. Za pomoc atentátníkům na

R. Heydricha bylo všech šest

členů rodiny: manželka Marie,

syn Václav, dcery Anna, Miroslava a Jindřiška, která odvezla zakrvácené kolo zraněného J. Kubiše od tehdejší prodejny Baťa,

kde ho zanechal, popraveno

24. 10. 1942 v Mauthausenu.

Pátkova

Foto: Hana Hamplová

www.praha8.cz

RNDr. Karel Pátek (1927–1967),

český fyzik, od ukončení studia

na Přírodovědecké fakultě UK

pracoval ve Fyzikálním ústavu

ČSAV v Praze. Zabýval se elektroluminiscencí a od roku 1963

lasery. Postavil první čsl. laser,

napsal mj. Lasery – kvantové

generátory světla (1964), publikoval i v zahraničí. Ulice vede

k areálu Matematicko-fyzikální

fakulty UK.

Nad Rokoskou  Rokoska, bývalá vinice, později s usedlostí

a barokním zámečkem z 2. pol.

17. století.

Náměstí Na Stráži  Náměstí vzniklo okolo roku 1900 a

1904 bylo pojmenováno dnešním názvem dle pověsti viz ulice Na Stráži.

Palmovka  Bývalá vinice, pak

hospodářská usedlost, v 17. století patřila Vojtěchu Milerovi

z Mildenburka, po němž zdědila

usedlost dcera Voršila, provdaná za pražského měšťana Daniela Klementa Palmu.

Pivovarnická  Ulice je v blízkosti dnes již zaniklého Knoblochova libeňského pivovaru,

v roce 1889 zakoupeného londýnskou společností.

Pod Bání  Červená báň, nejdříve vinice, od 18. století hospodářská usedlost, později s cihelnou. Ulice vznikla před rokem

1900 a pojmenována byla podle

svého umístění.

25

Pod Čertovou skalou  Ulice

převzala starší pomístní název

lokality podle zaniklé skalky,

na níž stával zámeček Šilboch,

pojmenována byla v roce 1925.

Pod Dlážděnkou  Ulice pojmenována v roce 1985 podle své

polohy k dnešní ulici Na Dlážděnce.

Pod Hájkem  Viz ul. Na Hájku.

Pod Kotlaskou  Název ulice

dle jejího umístění. Kotlaska,

viniční a později hospodářská

usedlost, která patřila Antonínu Gottlasovi (19. století).

Pod Kuchyňkou  Kuchyňka,

hospodářská usedlost, klasicistní jednopatrová stavba přestavěná na počátku 19. století.

Jde o místní dominantu, takže

se její jméno stalo pomístním

i pro přilehlý prostor.

Pod Labuťkou  Labuťka, vrch

nad Libní, v době 1 čs. republiky zde vznikla dělnicko-zahrádkářská kolonie. Dnešní

ulice vznikla roku 1972.

Pod Plynojemem  Ulice leží

pod kulovým plynojemem nad

Palmovkou postaveným v roce

1932, který byl dlouho jedinou

dominantou Libně.

Pod Stírkou  Ulice pojmenovaná podle svého umístění

roku 1947. Stírka či Štírka, bývalá vinice a později hospodářská usedlost v místech dnešní

ulice Na Stírce.

Pod Vlachovkou  Vlachovka,

bývalá vinice a hospodářská

usedlost. Oficiální pojmenování dostala ulice podle své polohy roku 1925.

Pod Vlastním krovem  Název ulice vzniklé a pojmenované v roce 1935 naznačuje cíl, za

kterým vybudoval soukromý

podnikatel architekt Drvota celou místní zástavbu: zakoupením rodinného domku bydlet

pod vlastním krovem.

Pod Vodárenskou věží  Ulice

po svém vzniku nazvána v roce

1925 dle své polohy pod libeňskou vodárenskou věží, postavenou zde nad touto čtvrtí na

počátku 20. století.

Pomezní  Ulice pojmenována

po svém vzniku v roce 1930

podle polohy na rozhraní bývalých Malých Holešovic

a Kobylis.

Dvoustranu připravila

Pavla Tomšíková