12
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / srpen 2019
www.praha8.cz
Územní rozvoj
urbanismus
Mapa stavebních projektů
na území Prahy 8
nnŽijeme v době hospodářské konjunktury, která se
vždy projevuje především vzestupem stavební
činnosti. Bouřlivým rozvojem dnes prochází Karlín,
Libeň, ale i další čtvrti naší městské části.
Jde o přirozený proces, ostatně
Praha se rozvíjela po celou svou
historii a bude tomu tak i do
budoucna. Měli bychom ale
vědět, jakou Prahu 8 chceme
mít třeba za 10 nebo za 50 let,
a tuto vizi účinně prosazovat
a kontrolovat.
Je proto zvláštní, že naše
městská část až do letošního
roku neměla odborné pracoviště pro územní rozvoj, jak by se
slušelo na stotisícovou městskou část (funkce architekta
městské části tuto roli bohužel
neplnila odborně ani kapacitně). To se nyní změnilo. Vedoucím nově založeného odboru
se stal architekt Lukáš Vacek,
který se svým týmem bude
čelit mnoha dlouho opomíjeným výzvám.
Na obzoru je řada záměrů od
velkých projektů celých čtvrtí
až po jednotlivé budovy, které
ovšem také mají sílu výrazně
změnit tvář svého okolí. Je proto důležité, aby naše samospráva dokázala nastavit investorům a developerům jasné
a kontrolovatelné mantinely
pro jejich záměry, a to nejlépe
dříve, než podrobné projekty
začnou vznikat. Kvalitní urbanismus a jeho dobré i slabší
příklady ostatně můžeme
pozorovat denně ve svém okolí.
Karlín je založený na uliční
síti, která byla vytyčena již roku
1816. Plán čtvrti definoval
Masarykovo nádraží
Část dnešních drážních
pozemků, které se mají
proměnit v novou část města, leží na území naší městské části. Komisi územního
rozvoje byl představen aktualizovaný návrh, který bude
dále projednáván. Opět je ve
hře veřejný zájem – pestrá
funkční skladba domů,
kvalitní veřejná prostranství
s vstřícností k pěším a jiné.
kromě zástavby také náměstí
a parky a byl dodržován více než
století. Jeho jasné ortogonální
struktuře se nakonec podřídilo
i sídliště Invalidovna, byť za
využití typologicky odlišných
domů. Další sídliště severní
terasy sice přinesla dobově
determinované unifikované
stavební typy, ale ty byly osazeny kvalitním parkovým prostředím, byly vybaveny školami
i dalšími veřejnými budovami
a jsou i dnes dobře dopravně
obslouženy.
Oproti tomu vidíme porevoluční zástavbu, např. v Libni
kolem Voctářovy ulice, kde
pojmy jako stavební čára, jednotná výška, nebo dokonce jednota
materiálů či měřítka působí jako
z jiného světa. Aby bylo jasno
– nekladu to za vinu investorům
či jejich architektům, ti se pohybují v mantinelech, které jim
veřejná správa nastaví. Zodpovědnost za podobu města nemá
nikdo jiný než jeho vedení.
Pouze volená samospráva může
(a musí) dbát o vzájemný soulad
nejen nových domů, ale i ulic,
náměstí nebo infrastruktury
s celkovou představou o podobě
města a zájmů místních lidí.
Zde je na místě otevřená
a nezatížená debata mezi odborníky a obyvateli naší městské
části o tom, co naše okolí potřebuje a snese.
Pro začátek by bylo skvělé
zprovoznit např. online mapu
s vyznačením jednotlivých
stavebních záměrů, jejich vizualizací a vzájemnými vztahy. Jaké
záměry je záhodno pečlivě
promýšlet? Zde je výčet jen těch
nejdůležitějších.
Ondřej Tuček, architekt,
člen komise pro územní rozvoj