12

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / srpen 2019 

www.praha8.cz

Územní rozvoj

urbanismus

Mapa stavebních projektů

na území Prahy 8

nnŽijeme v době hospodářské konjunktury, která se

vždy projevuje především vzestupem stavební

činnosti. Bouřlivým rozvojem dnes prochází Karlín,

Libeň, ale i další čtvrti naší městské části.

Jde o přirozený proces, ostatně

Praha se rozvíjela po celou svou

historii a bude tomu tak i do

budoucna. Měli bychom ale

vědět, jakou Prahu 8 chceme

mít třeba za 10 nebo za 50 let,

a tuto vizi účinně prosazovat

a kontrolovat.

Je proto zvláštní, že naše

městská část až do letošního

roku neměla odborné pracoviště pro územní rozvoj, jak by se

slušelo na stotisícovou městskou část (funkce architekta

městské části tuto roli bohužel

neplnila odborně ani kapacitně). To se nyní změnilo. Vedoucím nově založeného odboru

se stal architekt Lukáš Vacek,

který se svým týmem bude

čelit mnoha dlouho opomíjeným výzvám.

Na obzoru je řada záměrů od

velkých projektů celých čtvrtí

až po jednotlivé budovy, které

ovšem také mají sílu výrazně

změnit tvář svého okolí. Je proto důležité, aby naše samospráva dokázala nastavit investorům a developerům jasné

a kontrolovatelné mantinely

pro jejich záměry, a to nejlépe

dříve, než podrobné projekty

začnou vznikat. Kvalitní urbanismus a jeho dobré i slabší

příklady ostatně můžeme

pozorovat denně ve svém okolí.

Karlín je založený na uliční

síti, která byla vytyčena již roku

1816. Plán čtvrti definoval

Masarykovo nádraží

Část dnešních drážních

pozemků, které se mají

proměnit v novou část města, leží na území naší městské části. Komisi územního

rozvoje byl představen aktualizovaný návrh, který bude

dále projednáván. Opět je ve

hře veřejný zájem – pestrá

funkční skladba domů,

kvalitní veřejná prostranství

s vstřícností k pěším a jiné.

kromě zástavby také náměstí

a parky a byl dodržován více než

století. Jeho jasné ortogonální

struktuře se nakonec podřídilo

i sídliště Invalidovna, byť za

využití typologicky odlišných

domů. Další sídliště severní

terasy sice přinesla dobově

determinované unifikované

stavební typy, ale ty byly osazeny kvalitním parkovým prostředím, byly vybaveny školami

i dalšími veřejnými budovami

a jsou i dnes dobře dopravně

obslouženy.

Oproti tomu vidíme porevoluční zástavbu, např. v Libni

kolem Voctářovy ulice, kde

pojmy jako stavební čára, jednotná výška, nebo dokonce jednota

materiálů či měřítka působí jako

z jiného světa. Aby bylo jasno

– nekladu to za vinu investorům

či jejich architektům, ti se pohybují v mantinelech, které jim

veřejná správa nastaví. Zodpovědnost za podobu města nemá

nikdo jiný než jeho vedení.

Pouze volená samospráva může

(a musí) dbát o vzájemný soulad

nejen nových domů, ale i ulic,

náměstí nebo infrastruktury

s celkovou představou o podobě

města a zájmů místních lidí.

Zde je na místě otevřená

a nezatížená debata mezi odborníky a obyvateli naší městské

části o tom, co naše okolí potřebuje a snese.

Pro začátek by bylo skvělé

zprovoznit např. online mapu

s vyznačením jednotlivých

stavebních záměrů, jejich vizualizací a vzájemnými vztahy. Jaké

záměry je záhodno pečlivě

promýšlet? Zde je výčet jen těch

nejdůležitějších.

Ondřej Tuček, architekt,

člen komise pro územní rozvoj