24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / srpen 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Na Dlážděnce  Touto cestou jezdili čeští panovníci

v 16. a 17. století do Staré Boleslavi a na své letní sídlo v Brandýse nad Labem. Cesta proto

byla upravena a částečně vydlážděna, proto se začala lidově

nazývat Dlážděnka. Název ulice

od roku 1920.

Na Hájku  Hájek, strmý vrch

nad potokem Rokytkou, staré pomístní jméno celé lokality, na němž v době 1. čs. republiky vznikla kolonie dělnických

domků Na Hájku.

Na Hrázi  Ulice vybudovaná v místech, v nichž vedla cesta po hrázi zrušeného rybníka,

který se nad bývalým libeňským pivovarem rozprostíral

směrem k říčce Rokytce. Jedna z nejstarších libeňských ulic,

která vznikla před rokem 1888,

název ulice je od roku 1904.

Na Jílu  Název ulice souvisí

s místní cihelnou a výskytem

jílu.

Na Kindlovce  Kindlovka, bývalá vinice, pak hospodářská

usedlost. Ulice pojmenována po

svém vzniku roku 1925.

Na Kopanině  Ulice, která přejala tamní starší přírodní pomístní název, byla pojmenována roku 1947.

Na Kopečku  Starý název lokality, kterou ulice prochází, odvozený podle její polohy na vyvýšeném místě.

Na Korábě  Koráb, místní jméno pro tamní dům, který vynikal svou výraznou architekturou a velikostí nad tehdy ještě

nesouvislou drobnou zástavbou pod ním ležící stráně.

Na Košince  Košinka, původně

vinice, později usedlost. V roce

1875 se dostala do majetku bratří Grabů, kteří zde vybudovali továrnu na voskování plátna

a u ní vilu č. p. 502.

Na Kozlovce  Kozlovka, bývalá vinice, později usedlost zvaná

po majiteli Janu Kozlovi.

Na Labuťce I–IV  Labuťka,

vrch nad Libní, v době 1 čs. republiky zde vznikla dělnickozahrádkářská kolonie. Ulice

byla pojmenována v roce 1988.

Na Malém klínu  Ulice pojmenována po svém vzniku podle původního tvaru pozemků,

přes které dnes prochází.

Na Okrouhlíku  Ulice nese

název dle místního dvouvrší

Okrouhlík, Hora Okrouhlá.

Na Rokytce  Rokytka, potok pramenící jihovýchodně

od Prahy, protékající postupně pražskými městskými částmi Praha 10, 9, a 8, kde se pod

Thomayerovými sady vlévá do

Vltavy.

Na Rozhraní  Ulice tvořila

v době zavedení dnešního názvu v roce 1925 rozhraní mezi

katastry Libně a Proseka.

Na Rozvodí  Ulice přejala

starší pomístní jméno, které

vyjadřuje, že směřuje po vrcholové vrstevnici, jež je v orientaci severovýchodní a jihozápadní rozvodím.

Na Slovance  Slovanka, sídliště vybudované před rokem 1925 stavitelem Vavrouškem a pojmenované na návrh

písmáka Josefa Schneidra-Krejčího, který stál v čele tamní

stolní společnosti Slovanka.

Na Srázu  Název vyjadřuje polohu ulice ve srázném svahu

spadajícím k řece Vltavě, pojmenována v roce 1925.

Na Stráži  Současné pojmenování ulice bylo odvozeno od jejího staršího názvu. Podle pověsti zde ustupovala po prohrané

bitvě u Kolína (18. 6. 1757)

pruská vojska, která urychleně skončila dosavadní obléhání

Prahy, tak kvapně, že zde zapomněla svého vojáka na stráži.

Na Sypkém  Název odvozen

od písčité půdy, která tvořila

povrch této lokality před jejím

zastavěním.

Na Šedivé  Na Šedivé, druhý,

méně používaný název pro vinici a pak hospodářskou usedlost Kundratka. Ulice byla po

svém vzniku bezejmenná, podle své polohy byla pojmenována roku 1947.

Libeň, 2. díl

nnTak jak název Kobylisy nabízí několik výkladů původu svého jména, tak i Libeň nezůstává v tomto nijak

pozadu. Často tradovaná etymologická konstrukce

uvádí, že jméno vzniklo jako označení libého, krásného

místa, což je určitě velmi lichotivé. Toto tvrzení má

navíc i racionální jádro, Libeň opravdu patřila do doby

průmyslového rozmachu k nejhezčím místům v okolí

Prahy. Můžeme se však s tímto výkladem spokojit?

Odkaz na název obce nacházíme

v kronice Václava Hájka z Libočan, který přináší první, avšak

velmi nespolehlivou zprávu

o Libni vážící se k roku 720:

„I rozkázala jest Libuše ještě

jeden dvůr nad řekou Vltavou

postaviti a od svého jména

Libeň jemu jméno dáti.“ Tento

výklad o založení Libně kněžnou

Libuší, a tedy i původ názvu této

obce, je však neudržitelný.

Další výklad názvu uvádí, že

se jedná o odvozeninu od osobního jména Ľuben či Liben

(s významem „milovaný“).

Od tohoto staročeského vlastního jména tak vznikl přivlastňovací tvar Ľubeň či Libeň =

Libenův, tj. Libenovo panství,

osada nebo tvrz. Záhada názvu

se tak zdá býti rozluštěna. Ve

jménu této městské čtvrti tak

zřejmě přežívá dávný držitel

zdejšího dvora či tvrze, jakýsi

vladyka nebo rytíř Ľuben.

Osoba tohoto jména, jak uvedl

Ladislav Hejtmánek, libeňský

učitel, historiograf a autor

dosud nejrozsáhlejšího díla

o starších libeňských dějinách,

není však v souvislosti s Libní

doložena. Písemné prameny

o mytickém vladykovi mlčí,

první písemná zmínka o Libni je

až z roku 1363, kdy Libeň vlast-

nili Rotlevové, tedy poměrně

pozdě, uvážíme-li, že například

první zmínka o Karlínu je z 10.

století, o Střížkovu z roku 1228

a o Kobylisích z roku 1305.

Máme tu však i jinou teorii,

která uvádí, že Libeň se nazývá

podle jistého Žida Liebena.

Židovské město zde vzniklo

v 16. století a rozprostíralo se

v oblasti dnešní Dolní Libně.

Početnou komunitu libeňských

Židů do dnešních dní připomíná

budova Nové libeňské synagogy

na Palmovce ale také názvy ulic

Koželužská, Tkalcovská, které

odkazující na způsob obživy

místní židovské komunity. Navíc

na historických mapách nalezneme označení Lieben. Že by?

Mapy však byly psány německy a v němčině Lieben znamená

milovat, mít rád, a proto ano,

etymologický výklad, který

uvádí, že jméno vzniklo jako

označení libého, krásného

místa, je nasnadě, vždyť Libeň

je místo, které si tak zamiloval

Bohumil Hrabal, který Libeň

spolu s místními obyvateli

mnohokrát zvěčnil ve svém

literárním díle. Co by však

Bohumil Hrabal napsal o výkladu názvu této městské čtvrti

a co by tomu všemu řekl Jan

Tleskač… ?

Na Štěpnici  Na štěpnici, pomístní jméno nepochybně podle charakteru ovocného sadu

původní lokality, na níž vznikla

stejnojmenná ulice.

Na Truhlářce  Truhlářka, bývalá vinice a později hospodářská usedlost. Ulice pojmenována v roce 1930.

Na Úbočí  Ulice pojmenována po svém vzniku v roce

1930 podle polohy na jednom

Ulice Na Hrázi, Bohumil Hrabal bydlel v prostém příbytku sestávajícím

z jediné, nikterak prostorné místnosti, jež dříve sloužila jako kovářská dílna ve

dvoře domu č. p. 326/24 (první dům vlevo), 1988. Foto: Archiv MČ P8