OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / DUBEN 2021 

www.praha8.cz

17

Historie

BOHNICE

Na sever tramvají, metrem,

lodí nebo autobusem?

nnZ únorového vydání Osmičky víme, kudy vedly do Bohnic

nejstarší cesty, dnes si povíme o rozvoji veřejné dopravy.

Jednou z nejstarších možností,

jak se dostat do Bohnic, byly

přívozy. Bývalo jich více – u dynamitky a od Tříkrálky do Sedlce (u dnešního psince). Sedlec

byl totiž přifařen k Bohnicím,

a proto byl přívoz pro tamní

obyvatele jediným spojením

s jejich kostelem. Od roku 1897

tento loďkový přívoz provozovala obec Bohnice, s mnoha změnami je v provozu dodnes.

Existence bohnické léčebny

volala po kultivovaném spojení

s městem, a proto Elektrické

podniky připravily projekt

tramvajové tratě od tehdejší

konečné na libeňské Vychovatelně před hlavní bránu ústavu.

Součástí tratě měla být i nákladní vlečka pro obsluhu ústavního

zázemí. V Podhajských polích se

uvažovalo o stavbě vozovny.

V roce 1924 byl nakonec postaven jen úsek do Kobylis (do

dnešní zastávky Ke Stírce).

Od 31. prosince 1951 nese

nejstarší bohnická linka číslo

102. Obyvatelé Čimic chodili na

zastávku Ubikace, která se

nacházela v místech, kde je dnes

Lidl.

ROZKVĚT DÍKY SÍDLIŠTI

Zásadní změny dopravní obsluhy Bohnic přinesla výstavba

sídliště. S rychle přibývajícím

počtem obyvatel, v závislosti na

obydlování jednotlivých domů,

se začaly zavádět nové autobusové linky. Nejdříve zahájily

v únoru 1975 provoz tři linky

vedené Lodžskou a Zhořeleckou

ulicí – č. 177 (Sídliště Bohnice –

Hloubětín), 183 (Sídliště Bohnice – Ke Stírce), 202 (Sídliště

KONEČNÁ AUTOBUSU 102 z 30. let 20. století na bohnické návsi.

dnes nám. Jana Palacha) a 209

(na Stírku). V roce 1978 byly

autobusové linky prodlouženy

Mazurskou ulicí na novou smyčku (dnes Poliklinika Mazurská).

LINKY AUTOBUSŮ MĚNILY

ČÍSLA

Nejreálnějším spojením se

ukázal autobus. Už v roce 1922

do Bohnic dojížděla také jedna

z prvních poválečných autobusových linek Československé

pošty na území Prahy (pův. č.

683, později 701). Šlo ale jen

o jediný pár spojů, takže význam linky byl poměrně malý,

i když spoj byl veden z centra

města. Protože však od roku

1925 Elektrické podniky hl. m.

Prahy také už úspěšně provozovaly autobusovou dopravu,

ukázalo se ekonomičtější zavést

do Bohnic pravidelnou městskou linku od konečné tramvaje. A tak v úterý 10. srpna 1926

zahájila provoz čtvrtá pražská

autobusová linka. Byla označena písmenem C a provoz zajišťoval zpočátku v přibližně hodinovém intervalu jediný vůz.

V době návštěv ústavu byl

interval poloviční. Linka dojížděla až do středu Bohnic, ke

kostelu. V 30. letech se v ranní

špičce jezdilo už v 15minutovém intervalu třemi autobusy.

NÁSTUPNÍ ZASTÁVKA busu 200 v Sokolovské ulici v roce 1975.

Bohnice – Čakovice), tedy linky

zajišťující dopravu k průmyslovým závodům v Praze 9 a napáječ tramvaje. K nim přibyla

v dubnu téhož roku noční linka

505 na Stírku a v květnu byly

zavedeny linky 200 (Sídliště

Bohnice – Sokolovská, zajišťující

přímé spojení na metro, dnešní

Florenc) a linka 201 do oblasti

Kbel.

V roce 1976 zahájily provoz

dvě linky k obsluze zastávky

Sídliště Bohnice Jih (pozdější

Mazurská či Krakov): č. 144 (na

tehdejší nám. Krasnoarmějců,

Od roku 1973 jezdila linka č. 152

z Kobylis přes Čimice až do

Dolních Chaber.

PRODLOUŽENÍ METRA

POMOHLO

V roce 1984 bylo prodlouženo

metro do Holešovic a řada autobusů byla zavedena k zastávce

metra Fučíkova. V roce 1982

opustila tradiční „stodvojka“

ulici Ústavní, kde pak ještě

nějaký čas, jen ve středu a v neděli, jezdila účelová linka 54

(454). Po jejím zrušení v roce

1993 už městská doprava tuto

tradiční trasu nevyužívá. Od

roku 1982 jezdí městské autobusy také ulicemi K Pazderkám

a Bohnickou. V roce 1984 získaly

autobusové spojení Zámky

prostřednictvím linky 236 a 102.

Severní pražská sídliště s velkým počtem obyvatel jsou dnes

odkázána pouze na autobusy.

O zavedení tramvajové dopravy

se znovu uvažovalo i v polovině

60. let při projektování systému

podpovrchové tramvaje. Později

byla do této části Prahy navržena prodloužená trať metra C, ale

v roce 1999 bylo rozhodnuto

o tzv. krátké variantě mimo

sídliště. Zvažovalo se také zavedení trolejbusové dopravy

v celém Severním Městě a v polovině 90. let byly opět vypracovány nové projekty tramvajových tratí; myšlenka na zavedení

kolejových dopravních prostředků se prostě „tu a tam vrací“.

V roce 2004 se hlavním přestupním uzlem mezi metrem

a autobusy stala stanice

Kobylisy.

Vzpomínáte na fungování

přívozu v druhé polovině 20.

století? Máte vzpomínky či

fotky související s jakýmikoliv

dopravními prostředky? Chcete

se o ně podělit? Ozvěte se prosím. blankarosi@seznam.cz

Za tým tvůrců Blanka Rošická

Zdroj: Pavel Fojtík:

Pražský dopravní zeměpis, archiv

DPP, www.tram-bus.cz