OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / DUBEN 2021
www.praha8.cz
17
Historie
BOHNICE
Na sever tramvají, metrem,
lodí nebo autobusem?
nnZ únorového vydání Osmičky víme, kudy vedly do Bohnic
nejstarší cesty, dnes si povíme o rozvoji veřejné dopravy.
Jednou z nejstarších možností,
jak se dostat do Bohnic, byly
přívozy. Bývalo jich více – u dynamitky a od Tříkrálky do Sedlce (u dnešního psince). Sedlec
byl totiž přifařen k Bohnicím,
a proto byl přívoz pro tamní
obyvatele jediným spojením
s jejich kostelem. Od roku 1897
tento loďkový přívoz provozovala obec Bohnice, s mnoha změnami je v provozu dodnes.
Existence bohnické léčebny
volala po kultivovaném spojení
s městem, a proto Elektrické
podniky připravily projekt
tramvajové tratě od tehdejší
konečné na libeňské Vychovatelně před hlavní bránu ústavu.
Součástí tratě měla být i nákladní vlečka pro obsluhu ústavního
zázemí. V Podhajských polích se
uvažovalo o stavbě vozovny.
V roce 1924 byl nakonec postaven jen úsek do Kobylis (do
dnešní zastávky Ke Stírce).
Od 31. prosince 1951 nese
nejstarší bohnická linka číslo
102. Obyvatelé Čimic chodili na
zastávku Ubikace, která se
nacházela v místech, kde je dnes
Lidl.
ROZKVĚT DÍKY SÍDLIŠTI
Zásadní změny dopravní obsluhy Bohnic přinesla výstavba
sídliště. S rychle přibývajícím
počtem obyvatel, v závislosti na
obydlování jednotlivých domů,
se začaly zavádět nové autobusové linky. Nejdříve zahájily
v únoru 1975 provoz tři linky
vedené Lodžskou a Zhořeleckou
ulicí – č. 177 (Sídliště Bohnice –
Hloubětín), 183 (Sídliště Bohnice – Ke Stírce), 202 (Sídliště
KONEČNÁ AUTOBUSU 102 z 30. let 20. století na bohnické návsi.
dnes nám. Jana Palacha) a 209
(na Stírku). V roce 1978 byly
autobusové linky prodlouženy
Mazurskou ulicí na novou smyčku (dnes Poliklinika Mazurská).
LINKY AUTOBUSŮ MĚNILY
ČÍSLA
Nejreálnějším spojením se
ukázal autobus. Už v roce 1922
do Bohnic dojížděla také jedna
z prvních poválečných autobusových linek Československé
pošty na území Prahy (pův. č.
683, později 701). Šlo ale jen
o jediný pár spojů, takže význam linky byl poměrně malý,
i když spoj byl veden z centra
města. Protože však od roku
1925 Elektrické podniky hl. m.
Prahy také už úspěšně provozovaly autobusovou dopravu,
ukázalo se ekonomičtější zavést
do Bohnic pravidelnou městskou linku od konečné tramvaje. A tak v úterý 10. srpna 1926
zahájila provoz čtvrtá pražská
autobusová linka. Byla označena písmenem C a provoz zajišťoval zpočátku v přibližně hodinovém intervalu jediný vůz.
V době návštěv ústavu byl
interval poloviční. Linka dojížděla až do středu Bohnic, ke
kostelu. V 30. letech se v ranní
špičce jezdilo už v 15minutovém intervalu třemi autobusy.
NÁSTUPNÍ ZASTÁVKA busu 200 v Sokolovské ulici v roce 1975.
Bohnice – Čakovice), tedy linky
zajišťující dopravu k průmyslovým závodům v Praze 9 a napáječ tramvaje. K nim přibyla
v dubnu téhož roku noční linka
505 na Stírku a v květnu byly
zavedeny linky 200 (Sídliště
Bohnice – Sokolovská, zajišťující
přímé spojení na metro, dnešní
Florenc) a linka 201 do oblasti
Kbel.
V roce 1976 zahájily provoz
dvě linky k obsluze zastávky
Sídliště Bohnice Jih (pozdější
Mazurská či Krakov): č. 144 (na
tehdejší nám. Krasnoarmějců,
Od roku 1973 jezdila linka č. 152
z Kobylis přes Čimice až do
Dolních Chaber.
PRODLOUŽENÍ METRA
POMOHLO
V roce 1984 bylo prodlouženo
metro do Holešovic a řada autobusů byla zavedena k zastávce
metra Fučíkova. V roce 1982
opustila tradiční „stodvojka“
ulici Ústavní, kde pak ještě
nějaký čas, jen ve středu a v neděli, jezdila účelová linka 54
(454). Po jejím zrušení v roce
1993 už městská doprava tuto
tradiční trasu nevyužívá. Od
roku 1982 jezdí městské autobusy také ulicemi K Pazderkám
a Bohnickou. V roce 1984 získaly
autobusové spojení Zámky
prostřednictvím linky 236 a 102.
Severní pražská sídliště s velkým počtem obyvatel jsou dnes
odkázána pouze na autobusy.
O zavedení tramvajové dopravy
se znovu uvažovalo i v polovině
60. let při projektování systému
podpovrchové tramvaje. Později
byla do této části Prahy navržena prodloužená trať metra C, ale
v roce 1999 bylo rozhodnuto
o tzv. krátké variantě mimo
sídliště. Zvažovalo se také zavedení trolejbusové dopravy
v celém Severním Městě a v polovině 90. let byly opět vypracovány nové projekty tramvajových tratí; myšlenka na zavedení
kolejových dopravních prostředků se prostě „tu a tam vrací“.
V roce 2004 se hlavním přestupním uzlem mezi metrem
a autobusy stala stanice
Kobylisy.
Vzpomínáte na fungování
přívozu v druhé polovině 20.
století? Máte vzpomínky či
fotky související s jakýmikoliv
dopravními prostředky? Chcete
se o ně podělit? Ozvěte se prosím. blankarosi@seznam.cz
Za tým tvůrců Blanka Rošická
Zdroj: Pavel Fojtík:
Pražský dopravní zeměpis, archiv
DPP, www.tram-bus.cz