Strana 17
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA / DUBEN www.praha.cz
Historie
Jednou z nejstarších možností,
jak se dostat do Bohnic, byly
přívozy. Bývalo jich více – u dy
-
namitky a od Tříkrálky do Sedl-
ce (u dnešního psince). Sedlec
byl totiž přifařen k Bohnicím,
a proto byl přívoz pro tamní
obyvatele jediným spojením
s jejich kostelem. Od roku
tento loďkový přívoz provozova
-
la obec Bohnice, s mnoha změ-
nami je v provozu dodnes.
Existence bohnické léčebny
volala po kultivovaném spojení
s městem, a proto Elektrické
podniky připravily projekt
tramvajové tratě od tehdejší
konečné na libeňské Vychovatel
-
ně před hlavní bránu ústavu.
Součástí tratě měla být i náklad
-
ní vlečka pro obsluhu ústavního
zázemí. V Podhajských polích se
uvažovalo o stavbě vozovny.
V roce byl nakonec posta
-
ven jen úsek do Kobylis (do
dnešní zastávky Ke Stírce).
LINKY AUTOBUSŮ MĚNILY
ČÍSLA
Nejreálnějším spojením se
ukázal autobus. Už v roce
do Bohnic dojížděla také jedna
z prvních poválečných autobu
-
sových linek Československé
pošty na území Prahy (pův. č.
, později ). Šlo ale jen
o jediný pár spojů, takže vý
-
znam linky byl poměrně malý,
i když spoj byl veden z centra
města. Protože však od roku
Elektrické podniky hl. m.
Prahy také už úspěšně provozo
-
valy autobusovou dopravu,
ukázalo se ekonomičtější zavést
do Bohnic pravidelnou měst
-
skou linku od konečné tramva-
je. A tak v úterý . srpna
zahájila provoz čtvrtá pražská
autobusová linka. Byla označe
-
na písmenem C a provoz zajišťo-
val zpočátku v přibližně hodino-
vém intervalu jediný vůz.
V době návštěv ústavu byl
interval poloviční. Linka dojíž
-
děla až do středu Bohnic, ke
kostelu. V . letech se v ranní
špičce jezdilo už v minuto
-
vém intervalu třemi autobusy.
Od . prosince nese
nejstarší bohnická linka číslo
. Obyvatelé Čimic chodili na
zastávku Ubikace, která se
nacházela v místech, kde je dnes
Lidl.
ROZKVĚT DÍKY SÍDLIŠTI
Zásadní změny dopravní obslu-
hy Bohnic přinesla výstavba
sídliště. S rychle přibývajícím
počtem obyvatel, v závislosti na
obydlování jednotlivých domů,
se začaly zavádět nové autobu
-
sové linky. Nejdříve zahájily
v únoru provoz tři linky
vedené Lodžskou a Zhořeleckou
ulicí – č. (Sídliště Bohnice –
Hloubětín), (Sídliště Bohni
-
ce – Ke Stírce), (Sídliště
Bohnice – Čakovice), tedy linky
zajišťující dopravu k průmyslo
-
vým závodům v Praze a napá-
ječ tramvaje. K nim přibyla
v dubnu téhož roku noční linka
na Stírku a v květnu byly
zavedeny linky (Sídliště
Bohnice – Sokolovská, zajišťující
přímé spojení na metro, dnešní
Florenc) a linka do oblasti
Kbel.
V roce zahájily provoz
dvě linky k obsluze zastávky
Sídliště Bohnice Jih (pozdější
Mazurská či Krakov): č. (na
tehdejší nám. Krasnoarmějců,
BOHNICE
Na sever tramvají, metrem,
lodí nebo autobusem?
Z únorového vydání Osmičky víme, kudy vedly do Bohnic
nejstarší cesty, dnes si povíme o rozvoji veřejné dopravy.
dnes nám. Jana Palacha) a
(na Stírku). V roce byly
autobusové linky prodlouženy
Mazurskou ulicí na novou smyč
-
ku (dnes Poliklinika Mazurská).
Od roku jezdila linka č.
z Kobylis přes Čimice až do
Dolních Chaber.
PRODLOUŽENÍ METRA
POMOHLO
V roce bylo prodlouženo
metro do Holešovic a řada auto
-
busů byla zavedena k zastávce
metra Fučíkova. V roce
opustila tradiční „stodvojka“
ulici Ústavní, kde pak ještě
nějaký čas, jen ve středu a v ne
-
děli, jezdila účelová linka
(). Po jejím zrušení v roce
už městská doprava tuto
tradiční trasu nevyužívá. Od
roku jezdí městské autobu
-
sy také ulicemi K Pazderkám
a Bohnickou. V roce získaly
autobusové spojení Zámky
prostřednictvím linky a .
Severní pražská sídliště s vel
-
kým počtem obyvatel jsou dnes
odkázána pouze na autobusy.
O zavedení tramvajové dopravy
se znovu uvažovalo i v polovině
. let při projektování systému
podpovrchové tramvaje. Později
byla do této části Prahy navrže
-
na prodloužená trať metra C, ale
v roce bylo rozhodnuto
o tzv. krátké variantě mimo
sídliště. Zvažovalo se také zave
-
dení trolejbusové dopravy
v celém Severním Městě a v po
-
lovině . let byly opět vypraco-
vány nové projekty tramvajo-
vých tratí; myšlenka na zavedení
kolejových dopravních prostřed
-
ků se prostě „tu a tam vrací“.
V roce se hlavním pře
-
stupním uzlem mezi metrem
a autobusy stala stanice
Kobylisy.
Vzpomínáte na fungování
přívozu v druhé polovině .
století? Máte vzpomínky či
fotky související s jakýmikoliv
dopravními prostředky? Chcete
se o ně podělit? Ozvěte se pro
-
sím. blankarosi@seznam.cz
Za tým tvůrců Blanka Rošická
Zdroj: Pavel Fojtík:
Pražský dopravní zeměpis, archiv
DPP, www.tram-bus.cz
NÁSTUPNÍ ZASTÁVKA busu 200 vSokolovské ulici vroce 1975.
KONEČNÁ AUTOBUSU 102 z30. let 20. století na bohnické návsi.