OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2018 

www.praha8.cz

35

Historie

Duben 1945 a následky bombardování Libně

Byl to předobraz pekla

nnUmíte si představit, že

se s blízkými chystáte na

sváteční oběd – a vmžiku

se můžete změnit v oběť

nečekaného bombardování?

Právě tak se do válečné

historie nejen Libně tragicky

zapsal 25. březen 1945.

Byla Květná neděle, v Praze

panovalo příjemné jarní počasí.

Na modré obloze hřejivě svítilo

sluníčko. Náhle ho zastínila

vrčící kovová monstra amerických bombardérů. Tři čtvrtě

hodiny před polednem se

rozkvílely sirény. V čase od

11.48 do 13.02 hodin 143 těžkých

bombardovacích letounů značky

B24 Liberator za doprovodu

stíhaček útočilo na objekty

v Libni a Vysočanech. Na tamější

továrny svrhly 753 těžkých

trhavých pum; každá vážila

454 kg. Pozadu nezaostávaly

ani bomby zápalné.

Cílem byly továrny

Hlavním cílem byly libeňské

závody ČKD. Tady přicházely

v hojném počtu na svět známé

tankové stíhače Jagdpanzer 38

Hetzer. Na západní i východní

frontě byly pro Němce vysoce

efektivním bojovým prostředkem. Dalším cílem masivního

úderu se stala vysočanská

letecká továrna Aero. Vyráběla

zejména stovkové série dvoumotorových víceúčelových letounů

Siebel Si 204 D.

Pumy si však nevybírají. Tak

v tomto koutě hlavního města

zničily mnoho dalších podniků,

Štiplavý dým se během bombardování vznášel nad těžce zkoušenou Libní.

např. hlavní sklady firmy Julius

Meinl, parní mlýny Odkolek,

mlékárnu Frey. Bombardování

poškodilo nádraží Horní Libeň či

vysočanskou radnici. Výrazně

narušilo tramvajové spojení.

Obraz zkázy přibližuje

odborník Miroslav Kuranda:

„V ulicích Vysočan a v jejich

libeňské části nastal po hlášení

poplachu útěk do domů a v domech do úkrytů... Po ukončení

poplachu byly ulice zamlženy

prachem a houstnoucím kouřem.

Tam, kde dopadly bomby, naskytl

se strašlivý pohled: Zhroucené

domy, železné nosníky zkroucené

jako vlásenky, červené záblesky

vyšlehujících plamenů. S motorovými vozy přijížděly hasičské

sbory a zdravotnická služba, čety

policie a zasahovaly na ohrožených místech.

V blízkosti postižených míst

byla zřízena improvizovaná

nemocnice, kde se dostávalo

první pomoci vážněji zraněným…

Obyvatelé zachraňovali majetek

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 4. 1938  Československá vláda vydala zákaz všech projevů

a veřejných shromáždění. Toto

rozhodnutí však byla pro velký

odpor veřejnosti nucena zrušit.

2. 4. 1981  V metropoli byl

otevřen Palác kultury (budoval

se v období 1976–1981).

9. 4. 1960  Národní shromáždění schválilo zákon o územní

organizaci státu. Podle něj má

Praha statut kraje.

13.–14. 4. 1950  Řeholníci

pražských klášterů byli (stejně

jako příslušníci ostatních

klášterních komunit v českých

zemích) deportováni v rámci

Akce K bezpečnostními orgány

do vybraných klášterů. Tam

je čekala internace. Kláštery

byly zrušeny a zabrány pro jiné

využití.

17. 4. 1969  Na zasedání

ÚV KSČ byl odvolán z funkce

prvního tajemníka Alexandr

Dubček a místo něj zvolen

Gustáv Husák. Tím se zcela

otevřela cesta k takzvané

prosovětské normalizaci.

20. 4. 1903  Na místě dnešního Libeňského mostu vzniklo

z rozbitých domů, sváželi

slamníky na přechodné

ubytování… Všude byl stejný

obraz zkázy: ohořelé zdi,

hromady kamení a cihel, kráter

vedle kráteru…“

Lidské osudy v troskách

Duben 1945 přinesl odstraňování škod. Někde se ulice zatarasily zřícenými objekty až do výše

2. patra. Často byla silně

poškozena veřejná vodovodní,

plynovodní, kanalizační a jiná

zařízení. Podobná hrůza

postihla mj. i Střížkov, Prosek

a další blízké části. V bombardovaných pražských částech bylo

poškozeno asi 1600 objektů.

V trosky se neměnily jen

budovy, ale i lidské osudy.

Při tomto březnovém náletu lidé

často hledali spásu v útěku

do lesů a polí. Domnívali se,

že budou opět padat z nebe

mohutné bomby. Ovšem

tentokrát nechyběly ani pumy

menší, tříštivé. Jejich svištící

provizorní přemostění z Libně

do Holešovic.

20. 4. 1990  Federální shromáždění schválilo nový název státu:

Česká a Slovenská Federativní

republika (ČSFR).

21. 4. 1990  Prahu navštívil při

své dvoudenní návštěvě naší

vlasti papež Jan Pavel II. Na

Letenské pláni celebroval mši

za účasti několika set tisíc osob.

21. 4. 1948  Ústavodárné

národní shromáždění přijalo

zákon o jednotné škole. Vstoupil

v platnost 1. září téhož roku.

27. 4. 1978  V Praze byli

s velkou slávou uvítáni první

střepiny řádily na otevřeném

prostranství.

Paní Evě Hervířové bylo

tenkrát devět let. Vzpomíná:

„Maminka nám nestačila dát

oběd, když začaly houkat sirény.

Tatínek nás všechny popadl

a museli jsme utíkat přes pole

do rokle. Tam ale byli němečtí

vojáci s protileteckými děly,

což nikdo nemohl tušit. Tatínek

s ostatními zalehli do křoví,

ale mne babička chytila za ruku

a utíkala se mnou na druhou

stranu rokle, daleko od ostatních.

Zalehla mě svým tělem, čímž mi

zachránila život. Sama při náletu

zemřela. Střepiny z bomb mě

zasáhly do levé ruky, o kterou

jsem málem přišla... Pak vojáci

všechny, kdo přežili, odnesli na

okraj silnice, kde nás naložili na

náklaďák. Cestou do nemocnice

Bulovka jsem omdlela pro velkou

ztrátu krve. Probudila jsem se až

po několikahodinové operaci.

Jako zázrakem jsem o ruku

nepřišla, ale dodnes ji mám těžce

postiženou. V nemocnici jsem

byla přes rok. Nejhorší ale pro

mne bylo, když jsem se po víc než

roce dozvěděla, že celá moje

rodina nežije: Oba rodiče, dvě

sestry – roční Zdenička a šestiletá Janička, babička s dědou

a jejich syn. Všichni byli pohřbeni

do společného hrobu.“

Při bombardování 25. března

1945 si nenasytná Smrt v Praze

a blízkých obcích připsala do

svojí černé statistiky 562 mrtvých. Přitom o Květné neděli,

kdy se naštěstí nepracovalo,

zbývalo do konce válečných

hrůz pouhých 45 dnů!

Milan Koukal

FOTO str. 1, 35: AHMP, fond NAD

číslo 2913, Český svaz bojovníků

za svobodu – Obvodní výbor Praha 9

čs. kosmonaut Vladimír

Remek a sovětský kosmonaut

Alexander Gubarev. Oba se

zúčastnili historického letu

kosmické lodi Sojuz 28 ve dnech

2.–10. března 1978.

28. 4. 1961  Prahu navštívil

první kosmonaut světa Jurij

Gagarin. Jeho let se uskutečnil

12. dubna 1961.

28. 4. 1948  Byly přijaty znárodňovací zákony. Podle nich

byly zestátněny průmyslové,

stavební, dopravní a potravinářské podniky, obchodní

organizace, cestovní kanceláře

a léčebné ústavy zaměstnávající

více než 50 zaměstnanců.