OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2018
www.praha8.cz
35
Historie
Duben 1945 a následky bombardování Libně
Byl to předobraz pekla
nnUmíte si představit, že
se s blízkými chystáte na
sváteční oběd – a vmžiku
se můžete změnit v oběť
nečekaného bombardování?
Právě tak se do válečné
historie nejen Libně tragicky
zapsal 25. březen 1945.
Byla Květná neděle, v Praze
panovalo příjemné jarní počasí.
Na modré obloze hřejivě svítilo
sluníčko. Náhle ho zastínila
vrčící kovová monstra amerických bombardérů. Tři čtvrtě
hodiny před polednem se
rozkvílely sirény. V čase od
11.48 do 13.02 hodin 143 těžkých
bombardovacích letounů značky
B24 Liberator za doprovodu
stíhaček útočilo na objekty
v Libni a Vysočanech. Na tamější
továrny svrhly 753 těžkých
trhavých pum; každá vážila
454 kg. Pozadu nezaostávaly
ani bomby zápalné.
Cílem byly továrny
Hlavním cílem byly libeňské
závody ČKD. Tady přicházely
v hojném počtu na svět známé
tankové stíhače Jagdpanzer 38
Hetzer. Na západní i východní
frontě byly pro Němce vysoce
efektivním bojovým prostředkem. Dalším cílem masivního
úderu se stala vysočanská
letecká továrna Aero. Vyráběla
zejména stovkové série dvoumotorových víceúčelových letounů
Siebel Si 204 D.
Pumy si však nevybírají. Tak
v tomto koutě hlavního města
zničily mnoho dalších podniků,
Štiplavý dým se během bombardování vznášel nad těžce zkoušenou Libní.
např. hlavní sklady firmy Julius
Meinl, parní mlýny Odkolek,
mlékárnu Frey. Bombardování
poškodilo nádraží Horní Libeň či
vysočanskou radnici. Výrazně
narušilo tramvajové spojení.
Obraz zkázy přibližuje
odborník Miroslav Kuranda:
„V ulicích Vysočan a v jejich
libeňské části nastal po hlášení
poplachu útěk do domů a v domech do úkrytů... Po ukončení
poplachu byly ulice zamlženy
prachem a houstnoucím kouřem.
Tam, kde dopadly bomby, naskytl
se strašlivý pohled: Zhroucené
domy, železné nosníky zkroucené
jako vlásenky, červené záblesky
vyšlehujících plamenů. S motorovými vozy přijížděly hasičské
sbory a zdravotnická služba, čety
policie a zasahovaly na ohrožených místech.
V blízkosti postižených míst
byla zřízena improvizovaná
nemocnice, kde se dostávalo
první pomoci vážněji zraněným…
Obyvatelé zachraňovali majetek
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 4. 1938 Československá vláda vydala zákaz všech projevů
a veřejných shromáždění. Toto
rozhodnutí však byla pro velký
odpor veřejnosti nucena zrušit.
2. 4. 1981 V metropoli byl
otevřen Palác kultury (budoval
se v období 1976–1981).
9. 4. 1960 Národní shromáždění schválilo zákon o územní
organizaci státu. Podle něj má
Praha statut kraje.
13.–14. 4. 1950 Řeholníci
pražských klášterů byli (stejně
jako příslušníci ostatních
klášterních komunit v českých
zemích) deportováni v rámci
Akce K bezpečnostními orgány
do vybraných klášterů. Tam
je čekala internace. Kláštery
byly zrušeny a zabrány pro jiné
využití.
17. 4. 1969 Na zasedání
ÚV KSČ byl odvolán z funkce
prvního tajemníka Alexandr
Dubček a místo něj zvolen
Gustáv Husák. Tím se zcela
otevřela cesta k takzvané
prosovětské normalizaci.
20. 4. 1903 Na místě dnešního Libeňského mostu vzniklo
z rozbitých domů, sváželi
slamníky na přechodné
ubytování… Všude byl stejný
obraz zkázy: ohořelé zdi,
hromady kamení a cihel, kráter
vedle kráteru…“
Lidské osudy v troskách
Duben 1945 přinesl odstraňování škod. Někde se ulice zatarasily zřícenými objekty až do výše
2. patra. Často byla silně
poškozena veřejná vodovodní,
plynovodní, kanalizační a jiná
zařízení. Podobná hrůza
postihla mj. i Střížkov, Prosek
a další blízké části. V bombardovaných pražských částech bylo
poškozeno asi 1600 objektů.
V trosky se neměnily jen
budovy, ale i lidské osudy.
Při tomto březnovém náletu lidé
často hledali spásu v útěku
do lesů a polí. Domnívali se,
že budou opět padat z nebe
mohutné bomby. Ovšem
tentokrát nechyběly ani pumy
menší, tříštivé. Jejich svištící
provizorní přemostění z Libně
do Holešovic.
20. 4. 1990 Federální shromáždění schválilo nový název státu:
Česká a Slovenská Federativní
republika (ČSFR).
21. 4. 1990 Prahu navštívil při
své dvoudenní návštěvě naší
vlasti papež Jan Pavel II. Na
Letenské pláni celebroval mši
za účasti několika set tisíc osob.
21. 4. 1948 Ústavodárné
národní shromáždění přijalo
zákon o jednotné škole. Vstoupil
v platnost 1. září téhož roku.
27. 4. 1978 V Praze byli
s velkou slávou uvítáni první
střepiny řádily na otevřeném
prostranství.
Paní Evě Hervířové bylo
tenkrát devět let. Vzpomíná:
„Maminka nám nestačila dát
oběd, když začaly houkat sirény.
Tatínek nás všechny popadl
a museli jsme utíkat přes pole
do rokle. Tam ale byli němečtí
vojáci s protileteckými děly,
což nikdo nemohl tušit. Tatínek
s ostatními zalehli do křoví,
ale mne babička chytila za ruku
a utíkala se mnou na druhou
stranu rokle, daleko od ostatních.
Zalehla mě svým tělem, čímž mi
zachránila život. Sama při náletu
zemřela. Střepiny z bomb mě
zasáhly do levé ruky, o kterou
jsem málem přišla... Pak vojáci
všechny, kdo přežili, odnesli na
okraj silnice, kde nás naložili na
náklaďák. Cestou do nemocnice
Bulovka jsem omdlela pro velkou
ztrátu krve. Probudila jsem se až
po několikahodinové operaci.
Jako zázrakem jsem o ruku
nepřišla, ale dodnes ji mám těžce
postiženou. V nemocnici jsem
byla přes rok. Nejhorší ale pro
mne bylo, když jsem se po víc než
roce dozvěděla, že celá moje
rodina nežije: Oba rodiče, dvě
sestry – roční Zdenička a šestiletá Janička, babička s dědou
a jejich syn. Všichni byli pohřbeni
do společného hrobu.“
Při bombardování 25. března
1945 si nenasytná Smrt v Praze
a blízkých obcích připsala do
svojí černé statistiky 562 mrtvých. Přitom o Květné neděli,
kdy se naštěstí nepracovalo,
zbývalo do konce válečných
hrůz pouhých 45 dnů!
Milan Koukal
FOTO str. 1, 35: AHMP, fond NAD
číslo 2913, Český svaz bojovníků
za svobodu – Obvodní výbor Praha 9
čs. kosmonaut Vladimír
Remek a sovětský kosmonaut
Alexander Gubarev. Oba se
zúčastnili historického letu
kosmické lodi Sojuz 28 ve dnech
2.–10. března 1978.
28. 4. 1961 Prahu navštívil
první kosmonaut světa Jurij
Gagarin. Jeho let se uskutečnil
12. dubna 1961.
28. 4. 1948 Byly přijaty znárodňovací zákony. Podle nich
byly zestátněny průmyslové,
stavební, dopravní a potravinářské podniky, obchodní
organizace, cestovní kanceláře
a léčebné ústavy zaměstnávající
více než 50 zaměstnanců.