18

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2018 

www.praha8.cz

Územní rozvoj

Seriál: Průvodce územním řízením, 2. díl

Jak probíhá územní řízení?

nnV minulém čísle Osmičky jsme v první části našeho seriálu čtenáře seznámili s tím, co je to

územní řízení a jaký je jeho význam. V tomto díle blíže představíme jeho průběh.

Zahájení řízení

Územní řízení se zahajuje

podáním žádosti o vydání

územního rozhodnutí, kterou

podává žadatel – stavebník.

Žadatelem je typicky vlastník

pozemků, na kterých se má

uskutečnit stavební záměr.

V případě, že žadatel není

současně vlastníkem těchto pozemků, je nutné, aby žadatel k žádosti doložil souhlas vlastníka

pozemků s umístěním stavby.

Žádost o vydání územního

rozhodnutí musí splňovat

zákonem stanovené náležitosti.

Její součástí musí být projektová

dokumentace v rozsahu

stanoveném vyhláškou o dokumentaci staveb. Zároveň musí

žadatel žádost doplnit o dokumenty uvedené v ust. § 86

odst. 2 stavebního zákona

(tj. např. závazná stanoviska

příslušných orgánů, smlouvy

s vlastníky komunikací apod.).

Stavební úřad přezkoumá, zda

podaná žádost má zákonem

požadované náležitosti. Pokud

by žádost nesplňovala tyto

náležitosti, stavební úřad

územní řízení přeruší dle ust.

§ 86 odst. 4 stavebního zákona.

Poté vyzve žadatele k doplnění

chybějících náležitostí a odstranění vad jeho žádosti, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Pokud žadatel ve lhůtě nedoplní

chybějící náležitosti či neodstraní vady žádosti, stavební úřad

územní řízení zastaví a územní

řízení skončí.

Oznámení

o zahájení řízení

Pokud žádost stavebníka splňuje

stanovené náležitosti, anebo ji

stavebník na výzvu a včas

doplní, stavební úřad oznámí

zahájení územního řízení.

Následně má stavební úřad

lhůtu 60 až 90 dnů na to,

aby o žádosti rozhodnul.

Zahájení řízení stavební úřad

oznamuje bez zbytečného

odkladu všem známým účastníkům řízení (pozn. kdo je

účastníkem řízení a jaká práva

účastníci v územním řízení mají,

budeme rozebírat v následujícím

díle).

Způsob doručování oznámení

o zahájení řízení (ale i dalších

listin v průběhu územního

řízení) je odvislý od počtu

účastníků řízení. Pokud se vede

„standardní“ územní řízení

s počtem do 30 účastníků,

doručuje se oznámení všem

účastníkům jednotlivě. V případě

řízení s velkým počtem účastníků ve smyslu ust. § 144 správního řádu, tj. s více než 30 účastníky, se doručuje účastníkům

veřejnou vyhláškou, která se

vyvěšuje na úřední desce

stavebního úřadu. Výjimku tvoří

žadatel, obec a případně vlastník

pozemku či stavby, na kterých

má být záměr uskutečněn,

pokud je odlišný od žadatele –

těmto účastníkům se vždy

doručuje jednotlivě.

K projednání žádosti stavební

úřad nařídí ústní jednání, a je-li

to účelné, spojí jej s ohledáním

na místě (tj. pokud vyhodnotí, že

je třeba seznámit se se stavebním záměrem přímo „v terénu“).

Oznámení o konání ústního

jednání se doručuje účastníkům

nejméně 15 dnů předem.

V rámci snížení administrativní náročnosti zejména v případě

„menších“ územních řízení

zákon dává stavebnímu úřadu

možnost upustit od ústního

jednání za podmínky, že (i) jsou

mu dobře známy poměry

v území a (ii) žádost samotná

poskytuje dostatečný podklad

pro posouzení záměru. Upustí-li

stavební úřad od ústního

jednání, musí stanovit lhůtu,

která nesmí být kratší než

15 dnů a do které mohou

účastníci řízení uplatnit své

námitky, dotčené orgány

závazná stanoviska a veřejnost

připomínky.

Záleží na posouzení stavebního úřadu, zda ústní jednání

nařídí, případně zda bude ústní

jednání probíhat jako veřejné,

tzn., že se jej může zúčastnit

kterýkoli občan bez ohledu např.

na to, zda je vlastníkem pozemků v blízkosti stavebního

záměru či zda bude stavebním

záměrem nějak přímo ovlivněn.

Veřejné ústní jednání může

nařídit zejména v případě, kdy

stavební záměr podléhá

posouzení vlivů na životní

prostředí (tzv. proces EIA) anebo

v jiných případech, kdy bude

s ohledem na charakter záměru

vhodné seznámit se stavebním

záměrem širší veřejnost. Veřejné

ústní jednání se povinně koná

v případě stavebního záměru

na území, pro které není vydán

územní plán.

Otázky a odpovědi:

1. Dozví se občané obce (městské

části) o zahájení územního

řízení?

Stavební úřad má na základě

stavebního zákona povinnost

oznámit zahájení územního

řízení pouze účastníkům řízení

jednotlivě, veřejnou vyhláškou

vyvěšenou na úřední desce pak

tehdy, jde-li o řízení s větším

počtem účastníků.

Veřejnost je informována

o zahájení řízení veřejnou

vyhláškou v případě, že stavební

úřad nařídí veřejné ústní

jednání o stavebním záměru.

Pokud chce mít občan přehled

o tom, zda bylo požádáno

o vydání územního rozhodnutí

na konkrétních pozemcích,

může se obrátit na stavební úřad

s žádostí o poskytnutí informace

podle zákona č. 106/1999 Sb.,

o svobodném přístupu k informacím, a to i opakovaně.

U významných stavebních

projektů v některých případech

obec či městská část informuje

občany o zahájení územního

řízení z vlastní iniciativy

prostřednictvím webových

stránek či lokálního tisku.

2. Kdy probíhá jednání před

stavebním úřadem veřejně?

Projednání stavebního záměru

v územním řízení probíhá

povinně za účasti veřejnosti

pouze vpřípadě, pokud má být

stavební záměr proveden

v území, pro které neexistuje

územní plán. V ostatních

případech záleží na uvážení

stavebního úřadu.

Stavební zákon výslovně

počítá s možností nařídit veřejné

ústní jednání v případě stavebních záměrů, které podléhají

posuzování vlivu jejich provedení

na životní prostředí (EIA), je však

možné jej nařídit i v ostatních

případech, např. pokud stavební

úřad vyhodnotí, že je zde dán

zvýšený zájem veřejnosti.

3. Jaké informace o řízení může

tedy veřejnost získat?

Jak vyplývá z výše uvedeného,

veřejnost (tj. každý, kdo není

účastníkem řízení) nemá

mnohdy možnost účastnit se

ústního projednání, a tak se

blíže seznámit se stavebním

záměrem. Pokud chce mít občan

přehled o tom, zda např.

na konkrétních pozemcích

neprobíhá územní řízení, je

možné podávat (i periodicky)

stavebnímu úřadu žádosti

o informace podle zákona

o svobodném přístupu k infor(red)

macím. 

1 Obecné náležitosti jsou stanovené v ust. § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“), náležitosti ve vztahu k žádosti o vydání

územního rozhodnutí pak ustanovuje § 86 odst. 1 stavebního zákona.

2 Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

3 Stavební úřad územní řízení přeruší také v případě, pokud zjistí, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování

příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat. Pak vyzve žadatele k předložení smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické

infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.

4 Viz § 87 odst. 4 stavebního zákona: „V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného

odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební úřad rozhodne nejdéle

ve lhůtě do 90 dnů.“

5 Jedná se o záměry, ke kterým je vydáváno stanovisko o posouzení vlivu záměru na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

a o změně některých souvisejících zákonů. Jde zejména o větší stavební záměry průmyslových staveb (čistírny odpadních vod, výrobny potravinářského průmyslu), z občanských

staveb podléhají posuzování např. parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích míst či obchodní střediska se zastavěnou plochou 6 tis. m2.