18
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2018
www.praha8.cz
Územní rozvoj
Seriál: Průvodce územním řízením, 2. díl
Jak probíhá územní řízení?
nnV minulém čísle Osmičky jsme v první části našeho seriálu čtenáře seznámili s tím, co je to
územní řízení a jaký je jeho význam. V tomto díle blíže představíme jeho průběh.
Zahájení řízení
Územní řízení se zahajuje
podáním žádosti o vydání
územního rozhodnutí, kterou
podává žadatel – stavebník.
Žadatelem je typicky vlastník
pozemků, na kterých se má
uskutečnit stavební záměr.
V případě, že žadatel není
současně vlastníkem těchto pozemků, je nutné, aby žadatel k žádosti doložil souhlas vlastníka
pozemků s umístěním stavby.
Žádost o vydání územního
rozhodnutí musí splňovat
zákonem stanovené náležitosti.
Její součástí musí být projektová
dokumentace v rozsahu
stanoveném vyhláškou o dokumentaci staveb. Zároveň musí
žadatel žádost doplnit o dokumenty uvedené v ust. § 86
odst. 2 stavebního zákona
(tj. např. závazná stanoviska
příslušných orgánů, smlouvy
s vlastníky komunikací apod.).
Stavební úřad přezkoumá, zda
podaná žádost má zákonem
požadované náležitosti. Pokud
by žádost nesplňovala tyto
náležitosti, stavební úřad
územní řízení přeruší dle ust.
§ 86 odst. 4 stavebního zákona.
Poté vyzve žadatele k doplnění
chybějících náležitostí a odstranění vad jeho žádosti, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Pokud žadatel ve lhůtě nedoplní
chybějící náležitosti či neodstraní vady žádosti, stavební úřad
územní řízení zastaví a územní
řízení skončí.
Oznámení
o zahájení řízení
Pokud žádost stavebníka splňuje
stanovené náležitosti, anebo ji
stavebník na výzvu a včas
doplní, stavební úřad oznámí
zahájení územního řízení.
Následně má stavební úřad
lhůtu 60 až 90 dnů na to,
aby o žádosti rozhodnul.
Zahájení řízení stavební úřad
oznamuje bez zbytečného
odkladu všem známým účastníkům řízení (pozn. kdo je
účastníkem řízení a jaká práva
účastníci v územním řízení mají,
budeme rozebírat v následujícím
díle).
Způsob doručování oznámení
o zahájení řízení (ale i dalších
listin v průběhu územního
řízení) je odvislý od počtu
účastníků řízení. Pokud se vede
„standardní“ územní řízení
s počtem do 30 účastníků,
doručuje se oznámení všem
účastníkům jednotlivě. V případě
řízení s velkým počtem účastníků ve smyslu ust. § 144 správního řádu, tj. s více než 30 účastníky, se doručuje účastníkům
veřejnou vyhláškou, která se
vyvěšuje na úřední desce
stavebního úřadu. Výjimku tvoří
žadatel, obec a případně vlastník
pozemku či stavby, na kterých
má být záměr uskutečněn,
pokud je odlišný od žadatele –
těmto účastníkům se vždy
doručuje jednotlivě.
K projednání žádosti stavební
úřad nařídí ústní jednání, a je-li
to účelné, spojí jej s ohledáním
na místě (tj. pokud vyhodnotí, že
je třeba seznámit se se stavebním záměrem přímo „v terénu“).
Oznámení o konání ústního
jednání se doručuje účastníkům
nejméně 15 dnů předem.
V rámci snížení administrativní náročnosti zejména v případě
„menších“ územních řízení
zákon dává stavebnímu úřadu
možnost upustit od ústního
jednání za podmínky, že (i) jsou
mu dobře známy poměry
v území a (ii) žádost samotná
poskytuje dostatečný podklad
pro posouzení záměru. Upustí-li
stavební úřad od ústního
jednání, musí stanovit lhůtu,
která nesmí být kratší než
15 dnů a do které mohou
účastníci řízení uplatnit své
námitky, dotčené orgány
závazná stanoviska a veřejnost
připomínky.
Záleží na posouzení stavebního úřadu, zda ústní jednání
nařídí, případně zda bude ústní
jednání probíhat jako veřejné,
tzn., že se jej může zúčastnit
kterýkoli občan bez ohledu např.
na to, zda je vlastníkem pozemků v blízkosti stavebního
záměru či zda bude stavebním
záměrem nějak přímo ovlivněn.
Veřejné ústní jednání může
nařídit zejména v případě, kdy
stavební záměr podléhá
posouzení vlivů na životní
prostředí (tzv. proces EIA) anebo
v jiných případech, kdy bude
s ohledem na charakter záměru
vhodné seznámit se stavebním
záměrem širší veřejnost. Veřejné
ústní jednání se povinně koná
v případě stavebního záměru
na území, pro které není vydán
územní plán.
Otázky a odpovědi:
1. Dozví se občané obce (městské
části) o zahájení územního
řízení?
Stavební úřad má na základě
stavebního zákona povinnost
oznámit zahájení územního
řízení pouze účastníkům řízení
jednotlivě, veřejnou vyhláškou
vyvěšenou na úřední desce pak
tehdy, jde-li o řízení s větším
počtem účastníků.
Veřejnost je informována
o zahájení řízení veřejnou
vyhláškou v případě, že stavební
úřad nařídí veřejné ústní
jednání o stavebním záměru.
Pokud chce mít občan přehled
o tom, zda bylo požádáno
o vydání územního rozhodnutí
na konkrétních pozemcích,
může se obrátit na stavební úřad
s žádostí o poskytnutí informace
podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, a to i opakovaně.
U významných stavebních
projektů v některých případech
obec či městská část informuje
občany o zahájení územního
řízení z vlastní iniciativy
prostřednictvím webových
stránek či lokálního tisku.
2. Kdy probíhá jednání před
stavebním úřadem veřejně?
Projednání stavebního záměru
v územním řízení probíhá
povinně za účasti veřejnosti
pouze vpřípadě, pokud má být
stavební záměr proveden
v území, pro které neexistuje
územní plán. V ostatních
případech záleží na uvážení
stavebního úřadu.
Stavební zákon výslovně
počítá s možností nařídit veřejné
ústní jednání v případě stavebních záměrů, které podléhají
posuzování vlivu jejich provedení
na životní prostředí (EIA), je však
možné jej nařídit i v ostatních
případech, např. pokud stavební
úřad vyhodnotí, že je zde dán
zvýšený zájem veřejnosti.
3. Jaké informace o řízení může
tedy veřejnost získat?
Jak vyplývá z výše uvedeného,
veřejnost (tj. každý, kdo není
účastníkem řízení) nemá
mnohdy možnost účastnit se
ústního projednání, a tak se
blíže seznámit se stavebním
záměrem. Pokud chce mít občan
přehled o tom, zda např.
na konkrétních pozemcích
neprobíhá územní řízení, je
možné podávat (i periodicky)
stavebnímu úřadu žádosti
o informace podle zákona
o svobodném přístupu k infor(red)
macím.
1 Obecné náležitosti jsou stanovené v ust. § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“), náležitosti ve vztahu k žádosti o vydání
územního rozhodnutí pak ustanovuje § 86 odst. 1 stavebního zákona.
2 Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
3 Stavební úřad územní řízení přeruší také v případě, pokud zjistí, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování
příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat. Pak vyzve žadatele k předložení smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické
infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.
4 Viz § 87 odst. 4 stavebního zákona: „V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného
odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební úřad rozhodne nejdéle
ve lhůtě do 90 dnů.“
5 Jedná se o záměry, ke kterým je vydáváno stanovisko o posouzení vlivu záměru na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů. Jde zejména o větší stavební záměry průmyslových staveb (čistírny odpadních vod, výrobny potravinářského průmyslu), z občanských
staveb podléhají posuzování např. parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 500 parkovacích míst či obchodní střediska se zastavěnou plochou 6 tis. m2.