OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2021 

Matěj Fichtner

zastupitel

MČ Praha 8

Tomáš Hřebík

radní

MČ Praha 8

ANO

TOP 09 A STAN

Kouzelné řešení

neexistuje

Recept je vhodná

územní změna

Na úvod je nutno připomenout,

že bezdomovectví je fenomén,

který se ve svobodné společnosti

objevuje téměř v každé větší

aglomeraci. Nelze je jen tak

vymazat, vyřešit, zrušit. Lze je

pouze vhodně zvolenými kroky

omezovat nebo řešit jeho dopady.

Především je potřeba se podívat na důvody, proč jsou lidé na

ulici. Bezdomovci totiž zdaleka

nejsou všichni stejní, jedná se

o pestrou paletu lidských příběhů a osudů, z nichž každý by

vydal na samostatnou kapitolu

v knize. Někteří lidé jsou bez

domova v důsledku užívání drog,

jiní v důsledku duševní choroby,

pro další je to zase preferovaný

životní styl, některým se zhroutil

život a nejsou si sami schopni

pomoci nahoru ze sociálního dna.

A právě proto je nutno diferencovat i přístup k nim.

Je třeba zajistit, aby ten, kdo je

sice momentálně bez domova, ale

má vůli se opět začlenit do společnosti, dostal férovou šanci, a

je-li to třeba, psychickou a materiální podporu. Pokud vůli ke

změně bezdomovec sám nemá

a není ani šance, že by ji získal, lze

mu pomoci v rovině humanitární

– společnost by mu měla zajistit

možnost vyhledání základní

lékařské péče a nenechat ho

umřít hlady nebo zimou. Samozřejmě svět není černobílý, a proto je třeba se všemi bezdomovci

pracovat soustavně, dlouhodobě

a hlavně promyšleně.

Ve městech vznikají strategie,

které se snaží předepsat spektrum

opatření, která mají za cíl bezdomovectví a jeho dopady minimalizovat. Zapojují se státní, městské

i nestátní organizace, např. charity.

Je to nikdy nekončící úsilí mnoha

lidí. Na tomto místě se sluší poděkovat všem, kteří se v humanitární oblasti osobně angažují – velký

respekt k jejich práci!

No a tím se vlastně dostáváme

k odpovědi na otázku položenou

v tomto fóru. „Bezdomovectví na

brownfieldech“ se vyřeší samo –

tím, že se brownfieldy zastaví.

Ovšem přesune se logicky jinam

a stále to bude to stejné bezdomovectví, které známe.

Oblasti se shlukováním lidí bez

domova, drogově závislých nebo

tzv. „alkopankáčů“ se převážně

tvoří na místech tam, kde není

vidět. Území, které porostlo

náletovou zelení, pro normálního člověka je neprostupné,

nebezpečné, zapomenuté, slepé

místo na mapě, častokrát označované jako brownfield. Takové

lokace nemají ve městě pokud

možno vůbec být.

Otřepané fráze, že musíme

v inkriminovaných místech

zvýšit návštěvy policistů, jsou

liché, znám v Praze 8 několik

míst, kam ze strachu raději ani

policie nechodí, a pokud ano, tak

nic nevyřeší, protože by tam

museli stát stále. Na území

Prahy 8 je bohužel pořád stále

mnoho míst, kde se běžný občan

necítí bezpečně, a já sám bych

tam nešel.

Vedle klasických represivních,

více či méně nefunkčních metod

vidím jako jediný efektivní způsob řešení vhodnou územní

změnu. Pokud území chytrou,

citlivou, třeba jen částečnou

územní změnou zhodnotíte

a vymezíte tam správnou funkci,

jako např. sportoviště, plochy

oddechu nebo obytnou plochu,

tak tam tato změna přinese

kapitál v podobě financí či lidí

a místo se kultivuje. Jak je známo,

bezdomovectví se nedaří v hezkých a kultivovaných místech,

o které se lidé starají a zajímají.

Proto na charakteru takovýchto změn velmi intenzivně pracujeme. Druhá sada problémů je

v místech, kde tento problém

vidět je. Hlavně v nejbližším okolí

metra – Kobylisy, Ládví, Palmovka, Invalidovna, Florenc. I zde

pracujeme na kultivaci prostředí

ve spolupráci s Prahou, měníme

územní plán na Palmovce, Invalidovně, Florenci, kde se v současné době připravuje kultivovaná

výstavba s velkým penzem parků

a zeleně.

www.praha8.cz

Tomáš Pavlů

zastupitel

MČ Praha 8

OSMIČKA SOBĚ,

KDU-ČSL

A NEZÁVISLÍ

Majitel má být

zodpovědný.

Bezdomovec má

dostat šanci

Brownfieldy jsou opuštěné,

zanedbané a nevyužívané pozemky nebo budovy, často jde

o bývalé průmyslové objekty.

Taková místa „nikoho“ samozřejmě přitahují bezdomovce a také

narkomany. Autoři otázky jistě

nevolají potom, aby na brownfieldech vznikla sociální centra

a kuchyně pro bezdomovce…

V Libni takové místo nikoho

bylo ještě před 5 lety v blízkosti

ulice Karla Hlaváčka, nyní zde je

5 luxusních bytových domů.

Bylo zajímavé zblízka sledovat

přerod křovisek na exkluzivní

místo k bydlení, dnes částečně

oplocené a se značkami soukromý pozemek, zákaz vstupu.

Majitel pozemku na to má nejspíš právo, ve stejné logice je

třeba požadovat po majiteli

pozemku – brownfieldu, aby

pečoval o svůj majetek a zabezpečil ho tak, aby nebylo místem

pro bezdomovce a narkomany.

MČ má možnost tuto péči vymáhat a sankcionovat nedodržování, dělá to MČ Praha 8?

Pomoc bezdomovcům se má

řešit především na celostátní

úrovni a v Praze v součinnosti

s magistrátem. Avšak u našich

sousedů z MČ Prahy 9 existuje

projekt, kdy bezdomovci výměnou za jednoduché bydlení

pečují o opuštěné místo. Funguje

to velmi dobře. Reportáž ČT pro

inspiraci najdete zde:

https://www.ceskatelevize.cz/

porady/11346681886-vytrzeno-z-metropole/

216411033420018-bezdomovci-v-praze-9/

11

­Jiří Vítek

místostarosta

MČ Praha 8

PATRIOTI

S TRIKOLOROU

Menší problém

než chátrající

školka na sídlišti

Nejprve bych vysvětlil, co to

vlastně ten brownfield je, protože kolegům, kteří otázku pokládají, v zápalu nedošlo, že tento

výraz není zcela zdomácnělý. Jde

o nemovitost, která je nedostatečně využívaná, zanedbaná.

Vzniká jako pozůstatek průmyslové či vojenské aktivity. Prakticky to u nás znamená místa

opuštěných fabrik, skladů, která

dnes využívají lidé bez domova

ke svému pobytu.

Odpovědět se dá jednou větou.

Nová výstavba za podmínek, že

poskytnou nejen bydlení, ale také

dostačující veřejné vybavení

a služby, které nezatíží blízké

okolí. Tedy myslet na budování

škol, školek či zdravotnických

zařízení, protože u takových

projektů jde opravdu o velké

množství bytů. Upřímně, není

velkým problémem bezdomovectví na zmiňovaných brownfieldech, jako v opuštěných domech

soukromých majitelů v zastavěných oblastech. Zatímco se mi

podařilo vyřešit po dohodě

s majiteli po více než deseti

letech několik takových opuštěných domů například formou

demolice (ať na Dlážděnce, nebo

rekonstrukcí v ulici Hejtmánkova a další se chystají), někde to

bohužel paradoxně stojí na

připomínkách či na odvoláních

občanů. Ti nesouhlasí se záměrem projektu, to je případ Třeboradické či Odry, kde majitel

několik let hledá kompromis

s občany a budovy se i přes

upozornění samosprávy a ukládání pokut stávají místy s velkým

rizikem bezdomovectví či

vandalismu.

Za poslední dva roky došlo

v těchto věcech k zásadní změně,

kdy osobně majitele kontaktuji

z pozice radního pro bezpečnost

a následně velmi úzce spolupracujeme se sociálním odborem,

krizovým řízením, městskou

policií, ale také s odborem územního rozvoje.