OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2021
Matěj Fichtner
zastupitel
MČ Praha 8
Tomáš Hřebík
radní
MČ Praha 8
ANO
TOP 09 A STAN
Kouzelné řešení
neexistuje
Recept je vhodná
územní změna
Na úvod je nutno připomenout,
že bezdomovectví je fenomén,
který se ve svobodné společnosti
objevuje téměř v každé větší
aglomeraci. Nelze je jen tak
vymazat, vyřešit, zrušit. Lze je
pouze vhodně zvolenými kroky
omezovat nebo řešit jeho dopady.
Především je potřeba se podívat na důvody, proč jsou lidé na
ulici. Bezdomovci totiž zdaleka
nejsou všichni stejní, jedná se
o pestrou paletu lidských příběhů a osudů, z nichž každý by
vydal na samostatnou kapitolu
v knize. Někteří lidé jsou bez
domova v důsledku užívání drog,
jiní v důsledku duševní choroby,
pro další je to zase preferovaný
životní styl, některým se zhroutil
život a nejsou si sami schopni
pomoci nahoru ze sociálního dna.
A právě proto je nutno diferencovat i přístup k nim.
Je třeba zajistit, aby ten, kdo je
sice momentálně bez domova, ale
má vůli se opět začlenit do společnosti, dostal férovou šanci, a
je-li to třeba, psychickou a materiální podporu. Pokud vůli ke
změně bezdomovec sám nemá
a není ani šance, že by ji získal, lze
mu pomoci v rovině humanitární
– společnost by mu měla zajistit
možnost vyhledání základní
lékařské péče a nenechat ho
umřít hlady nebo zimou. Samozřejmě svět není černobílý, a proto je třeba se všemi bezdomovci
pracovat soustavně, dlouhodobě
a hlavně promyšleně.
Ve městech vznikají strategie,
které se snaží předepsat spektrum
opatření, která mají za cíl bezdomovectví a jeho dopady minimalizovat. Zapojují se státní, městské
i nestátní organizace, např. charity.
Je to nikdy nekončící úsilí mnoha
lidí. Na tomto místě se sluší poděkovat všem, kteří se v humanitární oblasti osobně angažují – velký
respekt k jejich práci!
No a tím se vlastně dostáváme
k odpovědi na otázku položenou
v tomto fóru. „Bezdomovectví na
brownfieldech“ se vyřeší samo –
tím, že se brownfieldy zastaví.
Ovšem přesune se logicky jinam
a stále to bude to stejné bezdomovectví, které známe.
Oblasti se shlukováním lidí bez
domova, drogově závislých nebo
tzv. „alkopankáčů“ se převážně
tvoří na místech tam, kde není
vidět. Území, které porostlo
náletovou zelení, pro normálního člověka je neprostupné,
nebezpečné, zapomenuté, slepé
místo na mapě, častokrát označované jako brownfield. Takové
lokace nemají ve městě pokud
možno vůbec být.
Otřepané fráze, že musíme
v inkriminovaných místech
zvýšit návštěvy policistů, jsou
liché, znám v Praze 8 několik
míst, kam ze strachu raději ani
policie nechodí, a pokud ano, tak
nic nevyřeší, protože by tam
museli stát stále. Na území
Prahy 8 je bohužel pořád stále
mnoho míst, kde se běžný občan
necítí bezpečně, a já sám bych
tam nešel.
Vedle klasických represivních,
více či méně nefunkčních metod
vidím jako jediný efektivní způsob řešení vhodnou územní
změnu. Pokud území chytrou,
citlivou, třeba jen částečnou
územní změnou zhodnotíte
a vymezíte tam správnou funkci,
jako např. sportoviště, plochy
oddechu nebo obytnou plochu,
tak tam tato změna přinese
kapitál v podobě financí či lidí
a místo se kultivuje. Jak je známo,
bezdomovectví se nedaří v hezkých a kultivovaných místech,
o které se lidé starají a zajímají.
Proto na charakteru takovýchto změn velmi intenzivně pracujeme. Druhá sada problémů je
v místech, kde tento problém
vidět je. Hlavně v nejbližším okolí
metra – Kobylisy, Ládví, Palmovka, Invalidovna, Florenc. I zde
pracujeme na kultivaci prostředí
ve spolupráci s Prahou, měníme
územní plán na Palmovce, Invalidovně, Florenci, kde se v současné době připravuje kultivovaná
výstavba s velkým penzem parků
a zeleně.
www.praha8.cz
Tomáš Pavlů
zastupitel
MČ Praha 8
OSMIČKA SOBĚ,
KDU-ČSL
A NEZÁVISLÍ
Majitel má být
zodpovědný.
Bezdomovec má
dostat šanci
Brownfieldy jsou opuštěné,
zanedbané a nevyužívané pozemky nebo budovy, často jde
o bývalé průmyslové objekty.
Taková místa „nikoho“ samozřejmě přitahují bezdomovce a také
narkomany. Autoři otázky jistě
nevolají potom, aby na brownfieldech vznikla sociální centra
a kuchyně pro bezdomovce…
V Libni takové místo nikoho
bylo ještě před 5 lety v blízkosti
ulice Karla Hlaváčka, nyní zde je
5 luxusních bytových domů.
Bylo zajímavé zblízka sledovat
přerod křovisek na exkluzivní
místo k bydlení, dnes částečně
oplocené a se značkami soukromý pozemek, zákaz vstupu.
Majitel pozemku na to má nejspíš právo, ve stejné logice je
třeba požadovat po majiteli
pozemku – brownfieldu, aby
pečoval o svůj majetek a zabezpečil ho tak, aby nebylo místem
pro bezdomovce a narkomany.
MČ má možnost tuto péči vymáhat a sankcionovat nedodržování, dělá to MČ Praha 8?
Pomoc bezdomovcům se má
řešit především na celostátní
úrovni a v Praze v součinnosti
s magistrátem. Avšak u našich
sousedů z MČ Prahy 9 existuje
projekt, kdy bezdomovci výměnou za jednoduché bydlení
pečují o opuštěné místo. Funguje
to velmi dobře. Reportáž ČT pro
inspiraci najdete zde:
https://www.ceskatelevize.cz/
porady/11346681886-vytrzeno-z-metropole/
216411033420018-bezdomovci-v-praze-9/
11
Jiří Vítek
místostarosta
MČ Praha 8
PATRIOTI
S TRIKOLOROU
Menší problém
než chátrající
školka na sídlišti
Nejprve bych vysvětlil, co to
vlastně ten brownfield je, protože kolegům, kteří otázku pokládají, v zápalu nedošlo, že tento
výraz není zcela zdomácnělý. Jde
o nemovitost, která je nedostatečně využívaná, zanedbaná.
Vzniká jako pozůstatek průmyslové či vojenské aktivity. Prakticky to u nás znamená místa
opuštěných fabrik, skladů, která
dnes využívají lidé bez domova
ke svému pobytu.
Odpovědět se dá jednou větou.
Nová výstavba za podmínek, že
poskytnou nejen bydlení, ale také
dostačující veřejné vybavení
a služby, které nezatíží blízké
okolí. Tedy myslet na budování
škol, školek či zdravotnických
zařízení, protože u takových
projektů jde opravdu o velké
množství bytů. Upřímně, není
velkým problémem bezdomovectví na zmiňovaných brownfieldech, jako v opuštěných domech
soukromých majitelů v zastavěných oblastech. Zatímco se mi
podařilo vyřešit po dohodě
s majiteli po více než deseti
letech několik takových opuštěných domů například formou
demolice (ať na Dlážděnce, nebo
rekonstrukcí v ulici Hejtmánkova a další se chystají), někde to
bohužel paradoxně stojí na
připomínkách či na odvoláních
občanů. Ti nesouhlasí se záměrem projektu, to je případ Třeboradické či Odry, kde majitel
několik let hledá kompromis
s občany a budovy se i přes
upozornění samosprávy a ukládání pokut stávají místy s velkým
rizikem bezdomovectví či
vandalismu.
Za poslední dva roky došlo
v těchto věcech k zásadní změně,
kdy osobně majitele kontaktuji
z pozice radního pro bezpečnost
a následně velmi úzce spolupracujeme se sociálním odborem,
krizovým řízením, městskou
policií, ale také s odborem územního rozvoje.