10

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2021 

www.praha8.cz

Fórum zastupitelů

Jak nejefek­

tivněji řešit

otázku bezdo­

mo­vectví na

brownfieldech

na území

Prahy 8?

TENTO MĚSÍC

SE PTÁ:

TOP 09 + STAN

V této rubrice

najdete názory

zástupců stran

zvolených

do Zastupitelstva

MČ Praha 8.

Každý měsíc postupně

jedna z nich vybere

otázku, na kterou

odpovídají i ostatní.

Libor Paulus

radní

MČ Praha 8

Magdalena

Opletalová

členka komise RMČ

Praha 8 pro obecní byty

Perla Kuchtová

zastupitelka

MČ Praha 8

ODS

PIRÁTI

8ŽIJE

Nabídnout lidem

bez domova cestu

vpřed. Ti ale

musejí chtít

Nedopustit, aby

lidé přicházeli

o své domovy

Namísto represe

nabídnout pomoc

Začnu citací z Wikipedie:

„Brownfield (z angličtiny, česky

„hnědé pole“) je nemovitost

(pozemek, objekt, areál), která je

nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná.“ Nic z tohoto popisu nevidím

jako využitelné pro řešení této

otázky, byť bezdomovectví

celkem vystihuje. Tedy řešení je

mimo brownfield.

Bezdomovectví je především

fenomén velkých měst a v Praze

potřebuje systémové řešení. To

sdružuje několik odborných

oborů lidské činnosti, které se

musí spojit, aby řešení bylo

efektivní. Prevenci prostřednictvím sociálních služeb umožňují

místa, kde najdou lidé bez domova zázemí a podporu pro základní životní potřeby, hygienu,

oblečení, nocleh a jsou poslední

záštitou před úplným propadem.

Tato místa však musí být i bodem, který lidé bez domova

přijmou a naučí se odpovědnosti

ke svému životu, ale také povinnostem s tím souvisejícím.

Součástí systému jsou i represívní složky, které eliminují v této

komunitě osoby takzvaně závadové, páchající trestnou činnost

či již hledané. V neposlední řadě

jde také o kultivaci životního

prostředí a veřejného prostoru

a možnost účinně ovlivňovat

odpovědnost majitelů pozemků

a chátrajících nemovitostí.

Známá postava Rocky Balboa

řekl: „Život není jen o tom, jak

tvrdý úder umíte dát, ale kolik

ran dokážete dostat a přesto jít

stále vpřed.“ Jeho duchovní otec

byl také bezdomovcem, který

musel v době, kdy žil na ulici,

prodat i svého psa. To já bych asi

nedokázal. A o tom to je.

Těžká otázka, bezdomovectví je

třeba řešit především preventivně, tedy snažit se o to, aby lidé

své domovy neztráceli.

Cest do bezdomovectví je řada,

patří k nim především exekuce,

chudoba, problémy v osobních

vztazích, dlouhodobá nezaměstnanost, duševní onemocnění,

pobyt v institucionálním prostředí (např. dětský domov). Ztrátě

bydlení je třeba předcházet, a to

např. prostřednictvím spolupráce

bytového odboru, sociálního

odboru a sociálních služeb.

Bezdomovectví si lidé nevybírají

jako svou životní cestu

dobrovolně.

Pro některé lidi je život bez

domova jen životní epizodou, po

které se dokáží zařadit do společnosti, chodit do práce, založit

rodinu (typicky mladí lidé závislí

na nelegálních návykových

látkách), u jiných život na ulici

znamená závěrečnou kapitolu

života zakončenou sociálním

pohřbem.

S tímto fenoménem je spjata

velká část veřejných výdajů, ať už

státní správy nebo samospráv

a řešení vyžaduje značné veřejné

výdaje. Nejlevnější je prevence, to

je oblast, které je třeba se intenzivně věnovat. Jakákoliv represe

je jednak drahá, jednak nepřináší

výsledky.

A jak tedy nejefektivněji řešit

otázku bezdomovectví na brownfieldech? Nedopustit, aby lidé

přicházeli o své domovy. A ti lidé,

kteří již jsou bez střechy, tak

potřebují pomoc – někde se

vyspat a někde trávit svůj čas,

přístup k hygieně a potravinové

pomoci, odbornou sociální práci

s ohledem na svou individuální

situaci (v rámci Prahy 8 působí

velmi profesionálně mezi lidmi

bez domova několik neziskových

organizací). Ohrožují je trestné

činy (sami se nejčastěji dopouštějí trestné činnosti nízké závažnosti, jako jsou krádeže, ale jsou

sami ohroženi trestnými činy

z nenávisti) a závažné zdravotní

problémy. Lidem bez střechy je

třeba zajistit bydlení s podporou

sociální práce.

Ptám se sama sebe, zda tazatelé

myslí tuto otázku vážně. Řešení

bezdomovectví si přece žádá

dlouhodobé a vytrvalé úsilí.

Pokud by současná koalice měla

v tomto směru vážné úmysly,

pak by se nemohla tak úporně

bránit snahám magistrátu

o účinnou pomoc rodinám

s dětmi žijícím na ubytovnách.

A pak by se snažila využít cca

200 volných bytů, které ještě

Praha 8 má.

Bezdomovectví je příznakem

společnosti, která je zaměřená

na zisk, často na úkor nejslabších. Mnozí bezdomovci si tento

úděl nevybrali dobrovolně,

téměř polovina z nich má psychické potíže a čtvrtina jsou

vážně psychicky nemocní lidé.

Řešení jejich situace nespočívá

v pronásledování a vyhánění

nebo v prohlubování bezútěšného ekonomického postavení

některých rodin.

Pro inspiraci je možné se

ohlédnout za úspěšnými příběhy evropských měst. Britský

deník Guardian v roce 2019

vyzdvihl například italské

přístavní město Terst, kde problém bezdomovectví řeší především z pohledu odborné psychiatrické péče, nebo finské

Helsinky, které se připojily ke

koncepci Bydlení především

(Housing first). Díky poskytnutí

přístřeší lidem bez domova se

tyto daří postupně navracet do

společnosti, protože si postupně

osvojují i ostatní sociální

návyky.

A není třeba chodit tak daleko,

stačí se podívat k sousedům na

Prahu 9, kde již několik let mají

lidé na okraji společnosti možnost získat bydlení ve vyřazených stavebních buňkách. Na

oplátku uklízí a pečují o blízké

okolí v odlehlejších lokalitách

městské části. Převezme někdy

místo pouhé represe podobný

nápad i Praha 8?