10
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2021
www.praha8.cz
Fórum zastupitelů
Jak nejefek
tivněji řešit
otázku bezdo
movectví na
brownfieldech
na území
Prahy 8?
TENTO MĚSÍC
SE PTÁ:
TOP 09 + STAN
V této rubrice
najdete názory
zástupců stran
zvolených
do Zastupitelstva
MČ Praha 8.
Každý měsíc postupně
jedna z nich vybere
otázku, na kterou
odpovídají i ostatní.
Libor Paulus
radní
MČ Praha 8
Magdalena
Opletalová
členka komise RMČ
Praha 8 pro obecní byty
Perla Kuchtová
zastupitelka
MČ Praha 8
ODS
PIRÁTI
8ŽIJE
Nabídnout lidem
bez domova cestu
vpřed. Ti ale
musejí chtít
Nedopustit, aby
lidé přicházeli
o své domovy
Namísto represe
nabídnout pomoc
Začnu citací z Wikipedie:
„Brownfield (z angličtiny, česky
„hnědé pole“) je nemovitost
(pozemek, objekt, areál), která je
nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná.“ Nic z tohoto popisu nevidím
jako využitelné pro řešení této
otázky, byť bezdomovectví
celkem vystihuje. Tedy řešení je
mimo brownfield.
Bezdomovectví je především
fenomén velkých měst a v Praze
potřebuje systémové řešení. To
sdružuje několik odborných
oborů lidské činnosti, které se
musí spojit, aby řešení bylo
efektivní. Prevenci prostřednictvím sociálních služeb umožňují
místa, kde najdou lidé bez domova zázemí a podporu pro základní životní potřeby, hygienu,
oblečení, nocleh a jsou poslední
záštitou před úplným propadem.
Tato místa však musí být i bodem, který lidé bez domova
přijmou a naučí se odpovědnosti
ke svému životu, ale také povinnostem s tím souvisejícím.
Součástí systému jsou i represívní složky, které eliminují v této
komunitě osoby takzvaně závadové, páchající trestnou činnost
či již hledané. V neposlední řadě
jde také o kultivaci životního
prostředí a veřejného prostoru
a možnost účinně ovlivňovat
odpovědnost majitelů pozemků
a chátrajících nemovitostí.
Známá postava Rocky Balboa
řekl: „Život není jen o tom, jak
tvrdý úder umíte dát, ale kolik
ran dokážete dostat a přesto jít
stále vpřed.“ Jeho duchovní otec
byl také bezdomovcem, který
musel v době, kdy žil na ulici,
prodat i svého psa. To já bych asi
nedokázal. A o tom to je.
Těžká otázka, bezdomovectví je
třeba řešit především preventivně, tedy snažit se o to, aby lidé
své domovy neztráceli.
Cest do bezdomovectví je řada,
patří k nim především exekuce,
chudoba, problémy v osobních
vztazích, dlouhodobá nezaměstnanost, duševní onemocnění,
pobyt v institucionálním prostředí (např. dětský domov). Ztrátě
bydlení je třeba předcházet, a to
např. prostřednictvím spolupráce
bytového odboru, sociálního
odboru a sociálních služeb.
Bezdomovectví si lidé nevybírají
jako svou životní cestu
dobrovolně.
Pro některé lidi je život bez
domova jen životní epizodou, po
které se dokáží zařadit do společnosti, chodit do práce, založit
rodinu (typicky mladí lidé závislí
na nelegálních návykových
látkách), u jiných život na ulici
znamená závěrečnou kapitolu
života zakončenou sociálním
pohřbem.
S tímto fenoménem je spjata
velká část veřejných výdajů, ať už
státní správy nebo samospráv
a řešení vyžaduje značné veřejné
výdaje. Nejlevnější je prevence, to
je oblast, které je třeba se intenzivně věnovat. Jakákoliv represe
je jednak drahá, jednak nepřináší
výsledky.
A jak tedy nejefektivněji řešit
otázku bezdomovectví na brownfieldech? Nedopustit, aby lidé
přicházeli o své domovy. A ti lidé,
kteří již jsou bez střechy, tak
potřebují pomoc – někde se
vyspat a někde trávit svůj čas,
přístup k hygieně a potravinové
pomoci, odbornou sociální práci
s ohledem na svou individuální
situaci (v rámci Prahy 8 působí
velmi profesionálně mezi lidmi
bez domova několik neziskových
organizací). Ohrožují je trestné
činy (sami se nejčastěji dopouštějí trestné činnosti nízké závažnosti, jako jsou krádeže, ale jsou
sami ohroženi trestnými činy
z nenávisti) a závažné zdravotní
problémy. Lidem bez střechy je
třeba zajistit bydlení s podporou
sociální práce.
Ptám se sama sebe, zda tazatelé
myslí tuto otázku vážně. Řešení
bezdomovectví si přece žádá
dlouhodobé a vytrvalé úsilí.
Pokud by současná koalice měla
v tomto směru vážné úmysly,
pak by se nemohla tak úporně
bránit snahám magistrátu
o účinnou pomoc rodinám
s dětmi žijícím na ubytovnách.
A pak by se snažila využít cca
200 volných bytů, které ještě
Praha 8 má.
Bezdomovectví je příznakem
společnosti, která je zaměřená
na zisk, často na úkor nejslabších. Mnozí bezdomovci si tento
úděl nevybrali dobrovolně,
téměř polovina z nich má psychické potíže a čtvrtina jsou
vážně psychicky nemocní lidé.
Řešení jejich situace nespočívá
v pronásledování a vyhánění
nebo v prohlubování bezútěšného ekonomického postavení
některých rodin.
Pro inspiraci je možné se
ohlédnout za úspěšnými příběhy evropských měst. Britský
deník Guardian v roce 2019
vyzdvihl například italské
přístavní město Terst, kde problém bezdomovectví řeší především z pohledu odborné psychiatrické péče, nebo finské
Helsinky, které se připojily ke
koncepci Bydlení především
(Housing first). Díky poskytnutí
přístřeší lidem bez domova se
tyto daří postupně navracet do
společnosti, protože si postupně
osvojují i ostatní sociální
návyky.
A není třeba chodit tak daleko,
stačí se podívat k sousedům na
Prahu 9, kde již několik let mají
lidé na okraji společnosti možnost získat bydlení ve vyřazených stavebních buňkách. Na
oplátku uklízí a pečují o blízké
okolí v odlehlejších lokalitách
městské části. Převezme někdy
místo pouhé represe podobný
nápad i Praha 8?