OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2020 

www.praha8.cz

7

Životní prostředí

PTÁCI

O městskou

zeleň nepečují

jen lidé

n Praha je jednou z nejzelenějších metropolí Evropy

a možná i světa. I díky tomu je naše hlavní město domovem tradičních ptačích stromových obyvatel. Takových

opeřených podkorních doktorů jsou tu zejména dva

hlavní druhy. Strakapoud a žluna.

RODINKA žluny zelené, jak ji můžeme pozorovat prakticky na celém území Prahy.

Ptáci z řádu šplhavců jsou

stabilním a velmi odolným

stromovým druhem. Obývají

prakticky celý svět, kdekoli je

na zeleni dostatek jejích hmyzích škůdců, kteří pro ptáky

představují výživnou potravu.

Jsou k tomu vybaveni nejen

silným tělem a zobákem a dlouhým jazykem, ale i schopností

ukryté kůrovce neomylně

„diagnostikovat“.

Nejrozšířenějšími šplhavci

jsou v tuzemsku zejména tři

druhy – strakapoud velký, žluna

zelená a datel černý. Toto pořadí

platí i pro městské parky, v případě prvních dvou dokonce i

pro sídliště s dostatkem

vzrostlejších stromů.

Ačkoli si přiblížíme strakapouda a žlunu, řada lidí při

jejich pozorování tyto ptáky

identifikuje prostě jako „datla“.

Oba jsou předmětem stížností,

když si pochutnává na modřínových semenech, kdy se na tenkých větvičkách houpe jako

malá sýkorka). Jeho charakteristická kresba je kombinací černobílého kontrastu (zejména

kropenatá křídla) a sytě a křiklavě červeného kostřece (spodek

zad nad ocasem) a hlavy (u samce téměř celé a u samice jen

menší skvrny na temeni).

Po typickém jarním bubnování do suchých stromů nebo

čehokoli, co výrazně rezonuje,

zahnízdí strakapoud v dutinách

stromů, které si sám nevytváří,

spíše jen upravuje a někdy

i v budkách. Své potomky krmí

zejména larvami podkorního

hmyzu, který doluje v napadených stromech.

Na území ČR, ale i ve městech

je pozorován také strakapoud

malý (velký jako vrabec) a strakapoudi jižní a prostřední.

protože dutá opláštění budov

považují za vhodné hnízdiště.

Do čeledi šplhavců patří

kromě notoricky známých

druhů, jako jsou žluny, strakapoudi a datli také velmi zajímavý druh, a to krutihlav obecný.

Vymyká se svým příbuzným

nejen vzhledem, ale i držením

těla a měkkým ocasem, takže by

prvotní pozorovatel neřekl, že

jde o „datla“. Je velmi nenápadný a je unikátní tím, že má dva

prsty dopředu a dva dozadu.

Můžete ho mít dva metry od

hlavy a nebudete o něm vědět.

Příroda umí vždy překvapit.

STRAKAPOUD VELKÝ

Je celoročně přítomný a snadno

poznatelný. Je zhruba stejně

velký, ale o něco štíhlejší a vzpřímenější než kos černý. Jeho let je

klasicky houpavý a usedá téměř

výhradně na kmen (výjimkou je,

Na Šumavě žije vzácnější datlík

tříprstý.

ŽLUNA ZELENÁ

„Zelený datel“ je velmi krásně

vybarvený pták se zálibou

pozemního lovu. V této poloze

jej můžeme ve městě pozorovat

prakticky na pár kroků, přestože

je v lese velmi plachým druhem.

V jeho šatu převažuje tmavě

zelená, šedá a žlutá barva, samec

má stejně jako datel černý krásné sytě červené „číro“ po celé

délce vrchu hlavy.

Žluna miluje plže, které vytahuje z ranní rosy. Je tak nejuniverzálnějším šplhavcem, protože

není odkázána jen na hmyz

dobývaný z pod kůry stromů.

Šplhavci nepohrdnou „příkrmem“ z krmítek, ale obejdou

se i bez něj.

JIŘÍ VÁCLAV

KRMÍTKA A BUDKY MÍŘÍ DO ŠKOLNÍCH ZAHRAD

Zahrady desíti školských

zařízení v Praze 8 se mohou

pochlubit novými krmítky

pro ptáky. Jedná se například

o mateřinku Na Korábě,

Na Přesypu, Korycanská či

Poznaňská. Ocení to zejména

všechny druhy sýkor, pěnkavovití ptáci jako stehlík, zvonek,

pěnkava, dlask a samozřejmě

drozdi včetně kosa a vrabci.

V desítce školních zahrad se

s nástupem jara také objeví

ptačí budky, ze kterých budou

(red)

mít radost nejen děti.