OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2020
www.praha8.cz
7
Životní prostředí
PTÁCI
O městskou
zeleň nepečují
jen lidé
n Praha je jednou z nejzelenějších metropolí Evropy
a možná i světa. I díky tomu je naše hlavní město domovem tradičních ptačích stromových obyvatel. Takových
opeřených podkorních doktorů jsou tu zejména dva
hlavní druhy. Strakapoud a žluna.
RODINKA žluny zelené, jak ji můžeme pozorovat prakticky na celém území Prahy.
Ptáci z řádu šplhavců jsou
stabilním a velmi odolným
stromovým druhem. Obývají
prakticky celý svět, kdekoli je
na zeleni dostatek jejích hmyzích škůdců, kteří pro ptáky
představují výživnou potravu.
Jsou k tomu vybaveni nejen
silným tělem a zobákem a dlouhým jazykem, ale i schopností
ukryté kůrovce neomylně
„diagnostikovat“.
Nejrozšířenějšími šplhavci
jsou v tuzemsku zejména tři
druhy – strakapoud velký, žluna
zelená a datel černý. Toto pořadí
platí i pro městské parky, v případě prvních dvou dokonce i
pro sídliště s dostatkem
vzrostlejších stromů.
Ačkoli si přiblížíme strakapouda a žlunu, řada lidí při
jejich pozorování tyto ptáky
identifikuje prostě jako „datla“.
Oba jsou předmětem stížností,
když si pochutnává na modřínových semenech, kdy se na tenkých větvičkách houpe jako
malá sýkorka). Jeho charakteristická kresba je kombinací černobílého kontrastu (zejména
kropenatá křídla) a sytě a křiklavě červeného kostřece (spodek
zad nad ocasem) a hlavy (u samce téměř celé a u samice jen
menší skvrny na temeni).
Po typickém jarním bubnování do suchých stromů nebo
čehokoli, co výrazně rezonuje,
zahnízdí strakapoud v dutinách
stromů, které si sám nevytváří,
spíše jen upravuje a někdy
i v budkách. Své potomky krmí
zejména larvami podkorního
hmyzu, který doluje v napadených stromech.
Na území ČR, ale i ve městech
je pozorován také strakapoud
malý (velký jako vrabec) a strakapoudi jižní a prostřední.
protože dutá opláštění budov
považují za vhodné hnízdiště.
Do čeledi šplhavců patří
kromě notoricky známých
druhů, jako jsou žluny, strakapoudi a datli také velmi zajímavý druh, a to krutihlav obecný.
Vymyká se svým příbuzným
nejen vzhledem, ale i držením
těla a měkkým ocasem, takže by
prvotní pozorovatel neřekl, že
jde o „datla“. Je velmi nenápadný a je unikátní tím, že má dva
prsty dopředu a dva dozadu.
Můžete ho mít dva metry od
hlavy a nebudete o něm vědět.
Příroda umí vždy překvapit.
STRAKAPOUD VELKÝ
Je celoročně přítomný a snadno
poznatelný. Je zhruba stejně
velký, ale o něco štíhlejší a vzpřímenější než kos černý. Jeho let je
klasicky houpavý a usedá téměř
výhradně na kmen (výjimkou je,
Na Šumavě žije vzácnější datlík
tříprstý.
ŽLUNA ZELENÁ
„Zelený datel“ je velmi krásně
vybarvený pták se zálibou
pozemního lovu. V této poloze
jej můžeme ve městě pozorovat
prakticky na pár kroků, přestože
je v lese velmi plachým druhem.
V jeho šatu převažuje tmavě
zelená, šedá a žlutá barva, samec
má stejně jako datel černý krásné sytě červené „číro“ po celé
délce vrchu hlavy.
Žluna miluje plže, které vytahuje z ranní rosy. Je tak nejuniverzálnějším šplhavcem, protože
není odkázána jen na hmyz
dobývaný z pod kůry stromů.
Šplhavci nepohrdnou „příkrmem“ z krmítek, ale obejdou
se i bez něj.
JIŘÍ VÁCLAV
KRMÍTKA A BUDKY MÍŘÍ DO ŠKOLNÍCH ZAHRAD
Zahrady desíti školských
zařízení v Praze 8 se mohou
pochlubit novými krmítky
pro ptáky. Jedná se například
o mateřinku Na Korábě,
Na Přesypu, Korycanská či
Poznaňská. Ocení to zejména
všechny druhy sýkor, pěnkavovití ptáci jako stehlík, zvonek,
pěnkava, dlask a samozřejmě
drozdi včetně kosa a vrabci.
V desítce školních zahrad se
s nástupem jara také objeví
ptačí budky, ze kterých budou
(red)
mít radost nejen děti.