OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2020 

www.praha8.cz

29

Kultura

AKADEMICKÝ MALÍŘ VÁCLAV ŠPALE:

Snažíme se

rozvíjet

Hrabalův

humanismus

Libeňská synagoga se ale stala

vaším dlouholetým působištěm.

Víme o vás, že jste zakládajícím

členem Sdružení Serpens

a kurátorem uměleckých aktivit

v tomto unikátním prostoru.

To je další šťastná náhoda. V nadšení z možnosti svobodně rozvíjet režimem potlačované nápady

jsme po roce devadesát hledali

s kolegou novinářem a vydavatelem Zdenko Pavelkou nějaký

prostor pro provozování kulturních programů. Naší pozornosti

neunikla tehdy prázdná synago-

také ke scénografii, a mezi různými tituly v různých divadlech, na

kterých jsem se podílel, byly

i Ostře sledované vlaky, které

jsme společně dělali nejprve

v Městském divadle v Mladé

Boleslavi a naposledy v Národním divadle v Brně. Hlavně jsou

to však hrabalovské projekty

v synagoze, kterých byly za těch

pětadvacet let desítky.

Naší snahou není opečovávat

odkaz Bohumila Hrabala jako

sbírku relikvií, snažíme se

Hrabalův humanismus a chápá-

n Akademický malíř Václav

Špale je mimo jiné pamětníkem hrabalovských posezení

U Zlatého tygra. Ukázal

kdysi v 60. letech slavnému

spisovateli pár svých

ilustrací.

„Hrabal je prohlédl a na místě

napsal redaktorům, ať mi dají

ilustrovat výbor povídek, které

se připravují k jeho nadcházejícím sedmdesátinám. Od té

chvíle jsem mohl občas přisednout na kraj lavice U Zlatého

tygra.“

Jakým způsobem vznikl nápad

uspořádat akci Po stopách

Bohumila Hrabala?

S nápadem mne oslovil pan

radní Švarc, který Hrabalovskou

tradici Libně vnímá jako důležitý, a stále ne zcela využitý

potenciál společenského a kulturního rozvoje městské části.

Naše spolupráce je v tomto

směru letitá.

Jak jste se vy dostal k zájmu

o Hrabalův odkaz a péči o jeho

zachování právě v Libni?

Vede k tomu několik cest, které

se díky šťastným okolnostem

několikrát prolnuly. Jsem profesí výtvarník, hlavně malíř,

a díky tomu, že jsem dětství

prožíval na konci padesátých

a hlavně v šedesátých letech

v Karlíně, měly důležité podněty pro mou práci od počátku

„hrabalovský“ charakter. Zkusil

jsem po škole jen tak pro sebe

udělat pár ilustrací k Hrabalovým povídkám a na radu výtvarných redaktorů tehdejšího

nakladatelství Československý

spisovatel jsem je nesměle

donesl k Tygrovi. Hrabal je

prohlédl a na místě napsal

redaktorům, ať mi dají ilustrovat výbor povídek, které se

připravují k jeho nadcházejícím

sedmdesátinám. Od té chvíle

jsem mohl občas přisednout na

kraj lavice U Zlatého tygra.

VÁCLAV ŠPALE v libeňské synagoze, která se stala jeho dĺouholetým působištěm

Druhá cesta mne na počátku

devadesátých let přivedla přímo

do centra hrabalovské historie.

S rodinou jsme se přestěhovali

do Ronkovy ulice, a od té doby od

svého pracovního stolu hledím

na částečně fungující autobusové nádraží, na jehož místě stávaly všechny ty pitoreskní dílny,

sklady a obytné domky z Hrabalových povídek. A vidím samozřejmě i místo, kde stával pověstný zadní trakt domu č. 24 v ulici

Na Hrázi, jak Hrabal dodával –

věčnosti. Dohlédnu také až

k libeňské synagoze, kam Hrabal

každý den zajížděl s ostatními

kulisáky od zadních vrat Divadla

S. K. Neumana s vozíkem plným

dekorací, protože v té době byla

synagoga skladištěm kulis a divadelního mobiliáře.

ga na Palmovce, čerstvě vrácená

Pražské židovské obci, která pro

ni neměla v té době žádné využití. Podařilo se mi získat důvěru

představenstva a od roku 1994

mám půjčené klíče a synagoga

tak mohla ožít kulturou ve svém

syrovém stavu jako memento

demonstrující vztah totalitních

režimů k židovskému národu,

jeho kultuře, ale také ke kulturnímu dědictví obecně. V dramaturgii nemohla přirozeně chybět

i hrabalovská linie. V té době byl

v angažmá blízkého divadla,

tehdy již s novým názvem Divadlo Pod Palmovkou, Ivo Krobot,

scénárista a režisér celé řady

dramatizací Hrabalových textů,

a tak bylo jen otázkou krátkého

času, kdy se dáme dohromady.

Díky Ivo Krobotovi jsem se dostal

ní lidského světa jako údělu

oscilujícího mezi láskou a ničemností, ušlechtilostí a banalitou

rozvíjet v nových dílech.

JAROSLAV SEKYR

VÝLET PO STOPÁCH

BOHUMILA HRABALA

Z ulice Na Hrázi 24 startuje 28. března ve 14.00 výlet po stopách spisovatele Bohumila Hrabala, nejpřekládanějšího českého autora. Mezi

místy spojenými s životem a dílem

slavného autora uslyšíte kromě

příběhů o jeho životě i úryvky z jeho

tvorby popisující život v industriální

čtvrti v padesátých a šedesátých

letech. Procházku, kterou

organizuje radní Michal Švarc

(Patrioti), pak můžete symbolicky

zakončit nad sklenicí piva.