OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2020
www.praha8.cz
29
Kultura
AKADEMICKÝ MALÍŘ VÁCLAV ŠPALE:
Snažíme se
rozvíjet
Hrabalův
humanismus
Libeňská synagoga se ale stala
vaším dlouholetým působištěm.
Víme o vás, že jste zakládajícím
členem Sdružení Serpens
a kurátorem uměleckých aktivit
v tomto unikátním prostoru.
To je další šťastná náhoda. V nadšení z možnosti svobodně rozvíjet režimem potlačované nápady
jsme po roce devadesát hledali
s kolegou novinářem a vydavatelem Zdenko Pavelkou nějaký
prostor pro provozování kulturních programů. Naší pozornosti
neunikla tehdy prázdná synago-
také ke scénografii, a mezi různými tituly v různých divadlech, na
kterých jsem se podílel, byly
i Ostře sledované vlaky, které
jsme společně dělali nejprve
v Městském divadle v Mladé
Boleslavi a naposledy v Národním divadle v Brně. Hlavně jsou
to však hrabalovské projekty
v synagoze, kterých byly za těch
pětadvacet let desítky.
Naší snahou není opečovávat
odkaz Bohumila Hrabala jako
sbírku relikvií, snažíme se
Hrabalův humanismus a chápá-
n Akademický malíř Václav
Špale je mimo jiné pamětníkem hrabalovských posezení
U Zlatého tygra. Ukázal
kdysi v 60. letech slavnému
spisovateli pár svých
ilustrací.
„Hrabal je prohlédl a na místě
napsal redaktorům, ať mi dají
ilustrovat výbor povídek, které
se připravují k jeho nadcházejícím sedmdesátinám. Od té
chvíle jsem mohl občas přisednout na kraj lavice U Zlatého
tygra.“
Jakým způsobem vznikl nápad
uspořádat akci Po stopách
Bohumila Hrabala?
S nápadem mne oslovil pan
radní Švarc, který Hrabalovskou
tradici Libně vnímá jako důležitý, a stále ne zcela využitý
potenciál společenského a kulturního rozvoje městské části.
Naše spolupráce je v tomto
směru letitá.
Jak jste se vy dostal k zájmu
o Hrabalův odkaz a péči o jeho
zachování právě v Libni?
Vede k tomu několik cest, které
se díky šťastným okolnostem
několikrát prolnuly. Jsem profesí výtvarník, hlavně malíř,
a díky tomu, že jsem dětství
prožíval na konci padesátých
a hlavně v šedesátých letech
v Karlíně, měly důležité podněty pro mou práci od počátku
„hrabalovský“ charakter. Zkusil
jsem po škole jen tak pro sebe
udělat pár ilustrací k Hrabalovým povídkám a na radu výtvarných redaktorů tehdejšího
nakladatelství Československý
spisovatel jsem je nesměle
donesl k Tygrovi. Hrabal je
prohlédl a na místě napsal
redaktorům, ať mi dají ilustrovat výbor povídek, které se
připravují k jeho nadcházejícím
sedmdesátinám. Od té chvíle
jsem mohl občas přisednout na
kraj lavice U Zlatého tygra.
VÁCLAV ŠPALE v libeňské synagoze, která se stala jeho dĺouholetým působištěm
Druhá cesta mne na počátku
devadesátých let přivedla přímo
do centra hrabalovské historie.
S rodinou jsme se přestěhovali
do Ronkovy ulice, a od té doby od
svého pracovního stolu hledím
na částečně fungující autobusové nádraží, na jehož místě stávaly všechny ty pitoreskní dílny,
sklady a obytné domky z Hrabalových povídek. A vidím samozřejmě i místo, kde stával pověstný zadní trakt domu č. 24 v ulici
Na Hrázi, jak Hrabal dodával –
věčnosti. Dohlédnu také až
k libeňské synagoze, kam Hrabal
každý den zajížděl s ostatními
kulisáky od zadních vrat Divadla
S. K. Neumana s vozíkem plným
dekorací, protože v té době byla
synagoga skladištěm kulis a divadelního mobiliáře.
ga na Palmovce, čerstvě vrácená
Pražské židovské obci, která pro
ni neměla v té době žádné využití. Podařilo se mi získat důvěru
představenstva a od roku 1994
mám půjčené klíče a synagoga
tak mohla ožít kulturou ve svém
syrovém stavu jako memento
demonstrující vztah totalitních
režimů k židovskému národu,
jeho kultuře, ale také ke kulturnímu dědictví obecně. V dramaturgii nemohla přirozeně chybět
i hrabalovská linie. V té době byl
v angažmá blízkého divadla,
tehdy již s novým názvem Divadlo Pod Palmovkou, Ivo Krobot,
scénárista a režisér celé řady
dramatizací Hrabalových textů,
a tak bylo jen otázkou krátkého
času, kdy se dáme dohromady.
Díky Ivo Krobotovi jsem se dostal
ní lidského světa jako údělu
oscilujícího mezi láskou a ničemností, ušlechtilostí a banalitou
rozvíjet v nových dílech.
JAROSLAV SEKYR
VÝLET PO STOPÁCH
BOHUMILA HRABALA
Z ulice Na Hrázi 24 startuje 28. března ve 14.00 výlet po stopách spisovatele Bohumila Hrabala, nejpřekládanějšího českého autora. Mezi
místy spojenými s životem a dílem
slavného autora uslyšíte kromě
příběhů o jeho životě i úryvky z jeho
tvorby popisující život v industriální
čtvrti v padesátých a šedesátých
letech. Procházku, kterou
organizuje radní Michal Švarc
(Patrioti), pak můžete symbolicky
zakončit nad sklenicí piva.