OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / LEDEN 2020
www.praha8.cz
27
PTÁCI
Nejen pes
je věrným
přítelem
člověka
n Ptáci patří ke stejně tradičním obyvatelům Prahy jako
domácí mazlíčci. Mnohé lokality představují velmi oblíbený
životní prostor středoevropských ptačích druhů. Mezi těmi
nejoblíbenějšími jsou i území Prahy 8. Například slepá ramena Vltavy kolem libeňského poloostrova jsou tradičním
životním prostorem ledňáčků.
Není od věci si zas a znovu
připomínat, jak se k opeřeným
obyvatelům Prahy chovat, aby
se jim soužití s lidmi líbilo. A to
zejména v zimě.
Na území Prahy 8 je hned
vícero přírodních památek nebo
lokalit s chráněnými druhy.
Z těch nejkrásnějších jmenujme
Čimické údolí, Bohnické údolí,
přírodní park Drahaň-Troja,
Jabloňka, Čimický háj, Ďáblický
háj a další a další. Samostatným
a zvláštním územím je pražská
zoo a její okolí, kde jsou volavky,
rackové a další vodní druhy
ptáků zvláště krotké, neboť jsou
zde navyklé na královské zacházení. Kromě velmi známých
návštěvníků zahrádek, parků,
lesoparků a krmítek, jako jsou
sýkory, strakapoudi, brhlík lesní,
žluna zelená nebo drozdovité
druhy v čele s kosem černým, se
na území nejen osmé městské
části nacházejí i méně viditelné
druhy jako například kalous
ušatý (Čimice, Ládví). Zahrádká-
ři v Chabrech nebo návštěvníci
lokalit s hustými podrosty
a nedalekou vodou mohou
v jarních a letních měsících
zaslechnout pronikavý a neopakovatelný hlasový projev slavíka
obecného. Ale i zahlédnout či
vyfotografovat. Na Bílé skále byl
pozorován protahující slavík
modráček, který je vyloženě
horským druhem. Všechny tyto
překrásné a životem pulzující
lokality jsou v letních měsících
hnízdištěm jednoho z nejkrásnějších návštěvníků naší země
– žluvou hajní.
JAK O LÉTAVCE PEČOVAT?
Naše životní prostředí je dennodenním životním prostorem
notoricky známých druhů, které
rok co rok v zimních měsících
nenecháváme na holičkách.
Když se tito ptáci stahují z hnízdišť a míst s přirozenou potravou, spoléhají na pomoc od lidí.
Jedná se zejména o sýkoru
koňadru, sýkoru modřinku,
KOS ČERNÝ je typickým ptačím představitelem Prahy 8.
mlynaříka dlouhoocasého,
stehlíka obecného, zvonka
zeleného, pěnkavu obecnou,
kosa černého, drozdy zpěvného
a kvíčalu, ale i méně známé nebo
frekventované, jako jsou čečetka
zimní, jikavec (donedávna pěnkava jikavec) nebo doslova hejna
čížků lesních. Krmítka a bezprostřední okolí našich domů,
zahrad a vchodů okupují také
strakapoudi a krkavcovité
druhy, zejména sojka obecná,
straka obecná, havran polní
nebo kavka obecná.
Základním obecným pravidlem, jak pečovat o ptáky, je po
většinu roku jim co nejméně
překážet. Zejména v období mezi
dubnem a srpnem, kdy většina
ptáků hnízdí, sedí na vejcích,
shání se za potravou, krmí
a jinak pečuje o potomstvo.
Tehdy potřebují ve svém okolí
co možná největší klid. Mnozí
z nich při vyrušení (zejména
samičky, které kladou vejce
poprvé) své snůšky opouštějí
a práce na zakládání nové rodinky je vyčerpává, a tak se významně zmenšuje pravděpodobnost snůšky druhé. Na druhou
stranu, pokud uvedené lokality
a chráněná území netrpí zejména výstavbou, dopravou či jiným
omezením, přetékají hojností
potravy, zejména hmyzem.
ZBYTEK KŮŽE
OD ZABIJAČKY...
SÝKORA KOŇADRA ráda v zimních měsících vyhledá pomoc lidí.
Péče v zimních měsících je
lidem docela dobře známá.
Neškodí si ale pár základních
pravidel připomínat. Prvním je
obsah krmítka. V žádném případě do něj nepatří slané věci,
které ptáky dehydratují, a tedy
vysilují. Nezatěžujme ptáky ani
zbytky pečiva nebo cukrovinek,
která jak známo obsahují prů-
myslová barviva. Nejlepším
přikrmením jsou olejnatá semena a nesolený lůj pro všežravce
a hmyzožravce (sýkory, brhlík,
strakapoud).
Pro semenožravce jsou ideální směsi pro ptáky chované
v zajetí obsahující drobná
semena obilnin (stehlík, čížek,
čečetka, zvonek, pěnkava, hýl).
Ovocné a zeleninové slupky
nebo méně kvalitní plody jsou
samozřejmě vítané, neboť jsou
přírodního původu. Takový
zbytek kůže od zabijačky ale
vždycky spolehlivě obsypaly
i desítky sýkor. Podobnou
laskominou bylo zalít plechovku od paštiky sádlem se slunečnicovými semeny nebo mákem.
Důležité je ovšem také umístění krmítka. Ptáci mají rádi ke
krmení klid, tedy od lidí a šelem,
protože mezi sebou jsou schopní se mnohdy o potravu porvat.
Krmítko by mělo být v ideálním
případě dále od domu, ne přímo
na okně nebo na balkoně, ale
i tam zalétávají, pokud nejsou
rušeni viditelnou přítomností
člověka a jeho domácích mazlíčků. Pokud se chcete věnovat
i větším druhům, jako je strakapoud, nemělo by být krmítko
příliš malé a také hladké, aby se
šplhavci k potravě lépe dostali.
Krmítko musí samozřejmě být
umístěno tak, aby se do něj
nedostaly kočky či jiné šelmy.
Ptáci jsou za zimní péči velmi
vděční a pravidelnou pozornost,
kterou jim věnujete, si budou
pamatovat po generace a budou
se vždy rádi vracet.
V příštím čísle zahájíme
seriál, který bude jednotlivé
druhy ptáků Prahy 8 podrobněji
představovat.
JIŘÍ VÁCLAV