OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / LEDEN 2020 

www.praha8.cz

27

PTÁCI

Nejen pes

je věrným

přítelem

člověka

n Ptáci patří ke stejně tradičním obyvatelům Prahy jako

domácí mazlíčci. Mnohé lokality představují velmi oblíbený

životní prostor středoevropských ptačích druhů. Mezi těmi

nejoblíbenějšími jsou i území Prahy 8. Například slepá ramena Vltavy kolem libeňského poloostrova jsou tradičním

životním prostorem ledňáčků.

Není od věci si zas a znovu

připomínat, jak se k opeřeným

obyvatelům Prahy chovat, aby

se jim soužití s lidmi líbilo. A to

zejména v zimě.

Na území Prahy 8 je hned

vícero přírodních památek nebo

lokalit s chráněnými druhy.

Z těch nejkrásnějších jmenujme

Čimické údolí, Bohnické údolí,

přírodní park Drahaň-Troja,

Jabloňka, Čimický háj, Ďáblický

háj a další a další. Samostatným

a zvláštním územím je pražská

zoo a její okolí, kde jsou volavky,

rackové a další vodní druhy

ptáků zvláště krotké, neboť jsou

zde navyklé na královské zacházení. Kromě velmi známých

návštěvníků zahrádek, parků,

lesoparků a krmítek, jako jsou

sýkory, strakapoudi, brhlík lesní,

žluna zelená nebo drozdovité

druhy v čele s kosem černým, se

na území nejen osmé městské

části nacházejí i méně viditelné

druhy jako například kalous

ušatý (Čimice, Ládví). Zahrádká-

ři v Chabrech nebo návštěvníci

lokalit s hustými podrosty

a nedalekou vodou mohou

v jarních a letních měsících

zaslechnout pronikavý a neopakovatelný hlasový projev slavíka

obecného. Ale i zahlédnout či

vyfotografovat. Na Bílé skále byl

pozorován protahující slavík

modráček, který je vyloženě

horským druhem. Všechny tyto

překrásné a životem pulzující

lokality jsou v letních měsících

hnízdištěm jednoho z nejkrásnějších návštěvníků naší země

– žluvou hajní.

JAK O LÉTAVCE PEČOVAT?

Naše životní prostředí je dennodenním životním prostorem

notoricky známých druhů, které

rok co rok v zimních měsících

nenecháváme na holičkách.

Když se tito ptáci stahují z hnízdišť a míst s přirozenou potravou, spoléhají na pomoc od lidí.

Jedná se zejména o sýkoru

koňadru, sýkoru modřinku,

KOS ČERNÝ je typickým ptačím představitelem Prahy 8.

mlynaříka dlouhoocasého,

stehlíka obecného, zvonka

zeleného, pěnkavu obecnou,

kosa černého, drozdy zpěvného

a kvíčalu, ale i méně známé nebo

frekventované, jako jsou čečetka

zimní, jikavec (donedávna pěnkava jikavec) nebo doslova hejna

čížků lesních. Krmítka a bezprostřední okolí našich domů,

zahrad a vchodů okupují také

strakapoudi a krkavcovité

druhy, zejména sojka obecná,

straka obecná, havran polní

nebo kavka obecná.

Základním obecným pravidlem, jak pečovat o ptáky, je po

většinu roku jim co nejméně

překážet. Zejména v období mezi

dubnem a srpnem, kdy většina

ptáků hnízdí, sedí na vejcích,

shání se za potravou, krmí

a jinak pečuje o potomstvo.

Tehdy potřebují ve svém okolí

co možná největší klid. Mnozí

z nich při vyrušení (zejména

samičky, které kladou vejce

poprvé) své snůšky opouštějí

a práce na zakládání nové rodinky je vyčerpává, a tak se významně zmenšuje pravděpodobnost snůšky druhé. Na druhou

stranu, pokud uvedené lokality

a chráněná území netrpí zejména výstavbou, dopravou či jiným

omezením, přetékají hojností

potravy, zejména hmyzem.

ZBYTEK KŮŽE

OD ZABIJAČKY...

SÝKORA KOŇADRA ráda v zimních měsících vyhledá pomoc lidí.

Péče v zimních měsících je

lidem docela dobře známá.

Neškodí si ale pár základních

pravidel připomínat. Prvním je

obsah krmítka. V žádném případě do něj nepatří slané věci,

které ptáky dehydratují, a tedy

vysilují. Nezatěžujme ptáky ani

zbytky pečiva nebo cukrovinek,

která jak známo obsahují prů-

myslová barviva. Nejlepším

přikrmením jsou olejnatá semena a nesolený lůj pro všežravce

a hmyzožravce (sýkory, brhlík,

strakapoud).

Pro semenožravce jsou ideální směsi pro ptáky chované

v zajetí obsahující drobná

semena obilnin (stehlík, čížek,

čečetka, zvonek, pěnkava, hýl).

Ovocné a zeleninové slupky

nebo méně kvalitní plody jsou

samozřejmě vítané, neboť jsou

přírodního původu. Takový

zbytek kůže od zabijačky ale

vždycky spolehlivě obsypaly

i desítky sýkor. Podobnou

laskominou bylo zalít plechovku od paštiky sádlem se slunečnicovými semeny nebo mákem.

Důležité je ovšem také umístění krmítka. Ptáci mají rádi ke

krmení klid, tedy od lidí a šelem,

protože mezi sebou jsou schopní se mnohdy o potravu porvat.

Krmítko by mělo být v ideálním

případě dále od domu, ne přímo

na okně nebo na balkoně, ale

i tam zalétávají, pokud nejsou

rušeni viditelnou přítomností

člověka a jeho domácích mazlíčků. Pokud se chcete věnovat

i větším druhům, jako je strakapoud, nemělo by být krmítko

příliš malé a také hladké, aby se

šplhavci k potravě lépe dostali.

Krmítko musí samozřejmě být

umístěno tak, aby se do něj

nedostaly kočky či jiné šelmy.

Ptáci jsou za zimní péči velmi

vděční a pravidelnou pozornost,

kterou jim věnujete, si budou

pamatovat po generace a budou

se vždy rádi vracet.

V příštím čísle zahájíme

seriál, který bude jednotlivé

druhy ptáků Prahy 8 podrobněji

představovat.

JIŘÍ VÁCLAV