Strana 14
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA / PROSINEC www.praha.cz
Rozhovor
Letos v září zastupitelé osmého
městského obvodu přidělili
Milanu Špinkovi čestné občan
-
ství Prahy .
Jak dnes vzpomíná-
te na své sportovní
začátky ajakou roli
vnich sehrál váš
otec, rovněž slavný
plochodrážník?
Vyrůstal jsem
v rodině plochodráž
-
ního závodníka, takže
jsem byl už jako dítě
přítomen přípravě
motocyklů na závody.
V šedesátých letech
musel být na závody
i tréninky na ploché
dráze řidičský průkaz
na motocykl. Tak
jsem s trénováním na
ploché dráze začal až
v sedmnácti letech.
Můj otec mi byl v té
době rádcem
i trenérem.
Moje tréninky
začaly na dráze ve
Svítkově u Pardubic. První
kvalifikační závody do mistrov
-
ství Československa jsem na
svítkovské dráze vyhrál. Další
kvalifikační závod byl v Třinci,
kde byla dráha na rozdíl od
svítkovské krátká, hluboká
a úzká. V prvních čtyřech jíz
-
dách jsem měl pád a v poslední
páté jsem dojel poslední. Po
závodech mi otec řekl, že se
musím ještě hodně učit a abych
si z toho nic nedělal, že správný
sportovec musí umět taky pro
-
hrávat. Tato slova mi pomohla
z mého velkého zklamání. Po
dvou sezonách na krátké dráze
jsem si zkusil plochou dráhu na
ledě. Otec mi to rozmlouval, že je
to příliš nebezpečné, ale mně se
to zalíbilo. V roce jsem
odjel spolu s Antonínem Švábem
a Stanislavem Kubíčkem do
SSSR na seriál osmi přípravných
závodů a tří semifinálových
závodů MS.
Jaký úspěch považujete za
nejvýznamnější ve svém
životě?
Ve svém životě považuji za
největší úspěch moji rodinu.
Manželku Marcelku a naše dva
syny Milana a Pavla, které vy
-
chovala moje žena, za což jí moc
děkuji. Já jsem jezdil celý život
po závodech, nejprve jako spor
-
tovec, pak trenér, později jako
mezinárodní rozhodčí FIM
a nakonec ve funkci prezidenta
JURY FIM.
Asi největší sportovní úspěch
bylo vítězství v závodě o Zlatou
SLAVNÝ PLOCHODRÁŽNÍK A „EXBOHNIČÁK“ MILAN ŠPINKA:
Mým největším úspěchem je
rodina, následuje Zlatá přilba
Světoznámý závodník na ploché a ledové dráze Milan Špin-
ka dosáhl na nejvyšší mety, jakých se sportovec může do -
t knout. Má kompletní sbírku medailí ze světového šampioná-
tu a na hlavu si nasadil velmi prestižní Zlatou helmu. Své
trofeje a medaile vozil do Bohnic, kde léta žil. Nyní tam bydlí
jeho prvorozený syn s rodinou.
přilbu v roce . Nebylo to
jenom moje vítězství, ale ve velké
míře i vítězství mého otce, který
se moc snažil v poválečných
ročnících v tomto závodě zvítězit.
Nejlepší jeho umístění bylo
v desátém ročníku, kdy obsadil
třetí místo. Jak se píše v mé
knize, do smrti mě bude mrzet, že
jsem nedal mému otci Zlatou
přilbu při čestném kole na hlavu.
První medaili mistrovství
světa na ledě jsem vybojoval
v roce na rychlobruslařské
dráze v německém Inzellu,
v devatenácti letech. To byl
první světový úspěch na ledě.
Otec už nebyl proti. V roce
se mi povedlo s plným počtem
bodů zvítězit ve švédském
Nassjo a získat titul mistra
světa. Ve stejný den . března
se narodil mojí švagrové
Evě syn Petr. V roce když
jsem odjížděl z bohnického bytu,
jsem při rozloučení s manželkou
utrousil s úsměvem na rtech:
Kolikátý mám být? Žena odpo
-
věděla: Přece ještě nemáš do
sbírky stříbro. Tak jsem z ho
-
landského Assenu přivezl stříbr-
nou medaili.
Máte na svém kontě nejednu
význačnou trofej astal jste se
světovou osobností ve svém
sportu. Kdy vám bylo naopak
nejhůř?
V květnu , po pádu a těž-
kém otřesu mozku při soustře-
dění před MS v Ostravě, jsem
celý zbytek roku nemohl závo
-
dit. Na podzim stejného roku mě
lékaři dovolili fyzicky se připra
-
vit na zimní sezonu. První závod
MČR se jel . . v Táboře na
přírodním ledě rybníku Malý
Jordán. Hodinu před
závodem nám vedení
sdělilo, že nejlepší
jezdec z MČR dosta
-
ne na světový šampi-
onát nový čtyřventi-
lový motor.
Divišovská JAWA
vyrobila těchto
motorů pět. Tři
motory dostali továr
-
ní jezdci I. Mauger,
Ole Olsen a Barry
Briggs na zimní seriál
závodů v Austrálii.
Čtvrtý dostal úřadu
-
jící mistr světa na
ledě Sergej Taraban
-
ko a pátý zůstal pro
nejlepšího z našeho
šampionátu. V po
-
sledním finálovém
závodě MS na ledě
v Assenu jsem vybo
-
joval titul vicemistra
světa a toto rozhod
-
nutí mě velice překvapilo. Byl
jsem přesvědčen, že motor
dostanu já.
V rozjížďce se Zdenkem Kudr
-
nou jsem prohrál start a čtyři
kola jsme jeli vedle sebe. Do
poslední zatáčky došlo mezi
námi ke kolizi a já jsem z výjezdu
ze zatáčky vyjel z dráhy, která
byla vyznačena gumovými
kužely. Levým kolenem jsem
Do smrti mě bude
mrzet, že jsem otci
nedal Zlatou přilbu při
čestném kole na hlavu.
Moje výhoda, na rozdíl
od švédských,
německých,
holandských nebo
nských závodníků,
byla ta, že jsem se učil
ve škole rusky
STAROSTA ONDŘEJ GROS předává Milanu Špinkovi ocenění Čestný občan Prahy 8