14
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / PROSINEC 2021
www.praha8.cz
Rozhovor
SLAVNÝ PLOCHODRÁŽNÍK A „EXBOHNIČÁK“ MILAN ŠPINKA:
Mým největším úspěchem je
rodina, následuje Zlatá přilba
n Světoznámý závodník na ploché a ledové dráze Milan Špinka dosáhl na nejvyšší mety, jakých se sportovec může dotknout. Má kompletní sbírku medailí ze světového šampionátu a na hlavu si nasadil velmi prestižní Zlatou helmu. Své
trofeje a medaile vozil do Bohnic, kde léta žil. Nyní tam bydlí
jeho prvorozený syn s rodinou.
Letos v září zastupitelé osmého
městského obvodu přidělili
Milanu Špinkovi čestné občanství Prahy 8.
hrávat. Tato slova mi pomohla
z mého velkého zklamání. Po
dvou sezonách na krátké dráze
jsem si zkusil plochou dráhu na
přilbu v roce 1973. Nebylo to
jenom moje vítězství, ale ve velké
míře i vítězství mého otce, který
se moc snažil v poválečných
ročnících v tomto závodě zvítězit.
Nejlepší jeho umístění bylo
v desátém ročníku, kdy obsadil
třetí místo. Jak se píše v mé
knize, do smrti mě bude mrzet, že
jsem nedal mému otci Zlatou
přilbu při čestném kole na hlavu.
Jak dnes vzpomínáte na své sportovní
začátky a jakou roli
v nich sehrál váš
otec, rovněž slavný
plochodrážník?
Vyrůstal jsem
v rodině plochodrážního závodníka, takže
jsem byl už jako dítě
přítomen přípravě
motocyklů na závody.
V šedesátých letech
musel být na závody
i tréninky na ploché
dráze řidičský průkaz
na motocykl. Tak
jsem s trénováním na
ploché dráze začal až
v sedmnácti letech.
Můj otec mi byl v té
době rádcem
i trenérem.
STAROSTA ONDŘEJ GROS předává Milanu Špinkovi ocenění Čestný občan Prahy 8
Moje tréninky
začaly na dráze ve
ledě. Otec mi to rozmlouval, že je
První medaili mistrovství
Svítkově u Pardubic. První
to příliš nebezpečné, ale mně se
světa na ledě jsem vybojoval
to zalíbilo. V roce 1970 jsem
v roce 1971 na rychlobruslařské
odjel spolu s Antonínem Švábem dráze v německém Inzellu,
a Stanislavem Kubíčkem do
v devatenácti letech. To byl
Do smrti mě bude
SSSR na seriál osmi přípravných
první světový úspěch na ledě.
mrzet, že jsem otci
závodů a tří semifinálových
Otec už nebyl proti. V roce 1974
se mi povedlo s plným počtem
nedal Zlatou přilbu při závodů MS.
bodů zvítězit ve švédském
čestném kole na hlavu. Jaký úspěch považujete za
Nassjo a získat titul mistra
nejvýznamnější ve svém
světa. Ve stejný den 10. března
životě?
1974 se narodil mojí švagrové
Ve svém životě považuji za
kvalifikační závody do mistrovEvě syn Petr. V roce 1976 když
největší úspěch moji rodinu.
ství Československa jsem na
jsem odjížděl z bohnického bytu,
svítkovské dráze vyhrál. Další
Manželku Marcelku a naše dva
jsem při rozloučení s manželkou
kvalifikační závod byl v Třinci,
syny Milana a Pavla, které vyutrousil s úsměvem na rtech:
chovala moje žena, za což jí moc
kde byla dráha na rozdíl od
Kolikátý mám být? Žena odpověděla: Přece ještě nemáš do
děkuji. Já jsem jezdil celý život
svítkovské krátká, hluboká
sbírky stříbro. Tak jsem z hopo závodech, nejprve jako spora úzká. V prvních čtyřech jízlandského Assenu přivezl stříbrdách jsem měl pád a v poslední
tovec, pak trenér, později jako
nou medaili.
páté jsem dojel poslední. Po
mezinárodní rozhodčí FIM
závodech mi otec řekl, že se
a nakonec ve funkci prezidenta
Máte na svém kontě nejednu
musím ještě hodně učit a abych
JURY FIM.
význačnou trofej a stal jste se
si z toho nic nedělal, že správný
Asi největší sportovní úspěch
světovou osobností ve svém
sportovec musí umět taky probylo vítězství v závodě o Zlatou
sportu. Kdy vám bylo naopak
nejhůř?
V květnu 1976, po pádu a těžkém otřesu mozku při soustředění před MS v Ostravě, jsem
celý zbytek roku nemohl závodit. Na podzim stejného roku mě
lékaři dovolili fyzicky se připravit na zimní sezonu. První závod
MČR se jel 2. 1. 1977 v Táboře na
přírodním ledě rybníku Malý
Jordán. Hodinu před
závodem nám vedení
sdělilo, že nejlepší
jezdec z MČR dostane na světový šampionát nový čtyřventilový motor.
Divišovská JAWA
vyrobila těchto
motorů pět. Tři
motory dostali tovární jezdci I. Mauger,
Ole Olsen a Barry
Briggs na zimní seriál
závodů v Austrálii.
Čtvrtý dostal úřadující mistr světa na
ledě Sergej Tarabanko a pátý zůstal pro
nejlepšího z našeho
šampionátu. V posledním finálovém
závodě MS na ledě
v Assenu jsem vybojoval titul vicemistra
světa a toto rozhodnutí mě velice překvapilo. Byl
jsem přesvědčen, že motor
dostanu já.
V rozjížďce se Zdenkem Kudrnou jsem prohrál start a čtyři
kola jsme jeli vedle sebe. Do
poslední zatáčky došlo mezi
námi ke kolizi a já jsem z výjezdu
ze zatáčky vyjel z dráhy, která
byla vyznačena gumovými
kužely. Levým kolenem jsem
Moje výhoda, na rozdíl
od švédských,
německých,
holandských nebo
finských závodníků,
byla ta, že jsem se učil
ve škole rusky