34

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / listopad 2018 

www.praha8.cz

Historie

Sto let republiky

Vznik ČSR provázela

i nečekaná překvapení

nnMnohé vzpomínky ke 100. výročí zrození ČSR vzbuzují dojem, jako by

se tak stalo mávnutím historickým kouzelným proutkem. S naší

samostatností však souvisejí zajímavé souvislosti, nečekané náhody.

Národní výbor boduje

Symbolickým světlem na konci

tunelu se stal Národní výbor

československý (NVČ). Předáci

tuzemských politických stran ho

ustavili 13. 7. 1918 v pražském

Obecním domě. Předsedou

zvolili budoucího premiérového

premiéra ČSR Karla Kramáře,

místopředsedy pak agrárníka

Antonína Švehlu a sociálního

demokrata Františka Soukupa.

Tento kolektivní politický orgán

se měl připravit na rozpad

Rakousko-Uherska a poté vytvořit samostatný stát.

Z podnětu NVČ Socialistická

rada na 14. 10. vyhlásila generální stávku proti vývozu potravin

z českých zemí. Při ní však

nelenilo ani císařské vojsko

a od demonstrantů vyklidilo

střed Prahy. Protestní akce poté

pokračovaly na předměstích

– mj. v Libni a Karlíně.

I v chladu bylo

občas horko

Potom přišlo pondělí 28. října.

V chladném ránu se představitelé NVČ Švehla a Soukup vydali

do ústředí Obilního ústavu

v paláci Lucerna na Václavském

Naštěstí se nestřílelo

Nadšení lidé – často díky pomoci hasičů s vysokými žebříky –

vyvěšovali červenobílé prapory,

strhávali německé nápisy, orlice

i další připomínky císaře pána.

Bohužel, někteří napadali i rakouské důstojníky. Jen díky

rozvaze velitele rakousko-uherské posádky generála E. Zanantoniho nestříleli do lidí vojáci.

Maďarští ozbrojenci nasadili

u sochy svatého Václava už

poránu kulomet. Hned s ním

však odešli, když sem dorazil

mohutný dav, který vedl katolický kněz Izidor Zahradník. Ten

za velkého jásotu vyhlásil samostatný československý stát!

Lidský had se potom přesunul

k blízkému nádraží Františka

Josefa I. (dnešní Hlavní nádraží). Odtud železničáři do celé

země přinášeli informace

o pražském převratu.

V onen osudný den se vojáci

pohybovali nejen na Staroměstském a Václavském náměstí, ale

nechyběli mj. ani na Karlově

mostě. Na nikoho však nezaútočili, když se přesvědčili, že nový

stát by se zbraní bránili váleční

zběhové a hlavně sokolové. Ti už

začali hlídat Pražský hrad a další

důležité objekty. Velel jim dlouholetý starosta České obce

sokolské Josef Scheiner.

Kapely nechtěly

ani drancování

Manifestace na Václavském náměstí 28. října 1918.

Umíte si představit, že budete

mít úřední nárok na ¼ kg nechutného chleba týdně? Z Vídně,

metropole Rakousko-uherské

monarchie, přitom nekyne

žádná naděje na zlepšení životních podmínek. Výjimkou není

hlad, hlavně pohublých dětí, ba

ani umírání na tuberkulózu či

epidemii španělské chřipky.

oznámení, že vláda ve Vídni

údajně přijala podmínky, které

k ukončení války požadoval

americký prezident W. Wilson.

Jedna z nich uváděla mj. „právo

Čechoslováků na nezávislý

samostatný stát z Čech, Moravy,

Slezska a Slovenska“.

náměstí. Odtud se totiž řídilo

rozdělování tolik potřebného

obilí a jeho vývoz do ostatních

zemí mocnářství. Výřečný Švehla nechal svolat všechny početné úředníky a mohutným hlasem oznámil: „Na základě

manifestu jeho veličenstva se

vytváří Československý stát

a my dnes jeho jménem přebíráme správu Obilního úřadu.

A proto je třeba, abyste nám jako

představitelům tohoto státu

složili slib věrnosti.“ Poněkud

zkoprnělí rakouští úředníci této

žádosti (oficiálně nepodložené!)

vyhověli.

Jen o pár desítek metrů dál

čekaly na čtenáře vývěsky

redakce listů Národní listy

a Národní politika. Tam se před

desátou dopolední objevilo

Kupodivu, o těchto historických

událostech dlouho nic netušili

členové NVČ. Teprve v poledne

dorazili na místodržitelství, kde

s novou situací seznámili viceprezidenta Jana Kosinu. Překvapeně vyhrkl: „Vyžádám si instrukce z Vídně!“

Někde se už projevovala

davová psychóza, hrozilo drancování obchodů, napadání

cizinců. Žurnalista Jiří Stříbrný

(člen NVČ) tomu předešel spásným nápadem: Lidé v ulicích se

budou slušně chovat, jestliže

budou mít možnost tancovat

i jinak se radovat! Proto radnice

dostaly pokyn, aby do ulic vyslaly různé kapely, které by uspořádaly „hudební produkce“. První

taková kutálka přišla rovnou ze

svatby. Z kasáren v Karlíně na

Václavské náměstí pochodovala