34
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / listopad 2018
www.praha8.cz
Historie
Sto let republiky
Vznik ČSR provázela
i nečekaná překvapení
nnMnohé vzpomínky ke 100. výročí zrození ČSR vzbuzují dojem, jako by
se tak stalo mávnutím historickým kouzelným proutkem. S naší
samostatností však souvisejí zajímavé souvislosti, nečekané náhody.
Národní výbor boduje
Symbolickým světlem na konci
tunelu se stal Národní výbor
československý (NVČ). Předáci
tuzemských politických stran ho
ustavili 13. 7. 1918 v pražském
Obecním domě. Předsedou
zvolili budoucího premiérového
premiéra ČSR Karla Kramáře,
místopředsedy pak agrárníka
Antonína Švehlu a sociálního
demokrata Františka Soukupa.
Tento kolektivní politický orgán
se měl připravit na rozpad
Rakousko-Uherska a poté vytvořit samostatný stát.
Z podnětu NVČ Socialistická
rada na 14. 10. vyhlásila generální stávku proti vývozu potravin
z českých zemí. Při ní však
nelenilo ani císařské vojsko
a od demonstrantů vyklidilo
střed Prahy. Protestní akce poté
pokračovaly na předměstích
– mj. v Libni a Karlíně.
I v chladu bylo
občas horko
Potom přišlo pondělí 28. října.
V chladném ránu se představitelé NVČ Švehla a Soukup vydali
do ústředí Obilního ústavu
v paláci Lucerna na Václavském
Naštěstí se nestřílelo
Nadšení lidé – často díky pomoci hasičů s vysokými žebříky –
vyvěšovali červenobílé prapory,
strhávali německé nápisy, orlice
i další připomínky císaře pána.
Bohužel, někteří napadali i rakouské důstojníky. Jen díky
rozvaze velitele rakousko-uherské posádky generála E. Zanantoniho nestříleli do lidí vojáci.
Maďarští ozbrojenci nasadili
u sochy svatého Václava už
poránu kulomet. Hned s ním
však odešli, když sem dorazil
mohutný dav, který vedl katolický kněz Izidor Zahradník. Ten
za velkého jásotu vyhlásil samostatný československý stát!
Lidský had se potom přesunul
k blízkému nádraží Františka
Josefa I. (dnešní Hlavní nádraží). Odtud železničáři do celé
země přinášeli informace
o pražském převratu.
V onen osudný den se vojáci
pohybovali nejen na Staroměstském a Václavském náměstí, ale
nechyběli mj. ani na Karlově
mostě. Na nikoho však nezaútočili, když se přesvědčili, že nový
stát by se zbraní bránili váleční
zběhové a hlavně sokolové. Ti už
začali hlídat Pražský hrad a další
důležité objekty. Velel jim dlouholetý starosta České obce
sokolské Josef Scheiner.
Kapely nechtěly
ani drancování
Manifestace na Václavském náměstí 28. října 1918.
Umíte si představit, že budete
mít úřední nárok na ¼ kg nechutného chleba týdně? Z Vídně,
metropole Rakousko-uherské
monarchie, přitom nekyne
žádná naděje na zlepšení životních podmínek. Výjimkou není
hlad, hlavně pohublých dětí, ba
ani umírání na tuberkulózu či
epidemii španělské chřipky.
oznámení, že vláda ve Vídni
údajně přijala podmínky, které
k ukončení války požadoval
americký prezident W. Wilson.
Jedna z nich uváděla mj. „právo
Čechoslováků na nezávislý
samostatný stát z Čech, Moravy,
Slezska a Slovenska“.
náměstí. Odtud se totiž řídilo
rozdělování tolik potřebného
obilí a jeho vývoz do ostatních
zemí mocnářství. Výřečný Švehla nechal svolat všechny početné úředníky a mohutným hlasem oznámil: „Na základě
manifestu jeho veličenstva se
vytváří Československý stát
a my dnes jeho jménem přebíráme správu Obilního úřadu.
A proto je třeba, abyste nám jako
představitelům tohoto státu
složili slib věrnosti.“ Poněkud
zkoprnělí rakouští úředníci této
žádosti (oficiálně nepodložené!)
vyhověli.
Jen o pár desítek metrů dál
čekaly na čtenáře vývěsky
redakce listů Národní listy
a Národní politika. Tam se před
desátou dopolední objevilo
Kupodivu, o těchto historických
událostech dlouho nic netušili
členové NVČ. Teprve v poledne
dorazili na místodržitelství, kde
s novou situací seznámili viceprezidenta Jana Kosinu. Překvapeně vyhrkl: „Vyžádám si instrukce z Vídně!“
Někde se už projevovala
davová psychóza, hrozilo drancování obchodů, napadání
cizinců. Žurnalista Jiří Stříbrný
(člen NVČ) tomu předešel spásným nápadem: Lidé v ulicích se
budou slušně chovat, jestliže
budou mít možnost tancovat
i jinak se radovat! Proto radnice
dostaly pokyn, aby do ulic vyslaly různé kapely, které by uspořádaly „hudební produkce“. První
taková kutálka přišla rovnou ze
svatby. Z kasáren v Karlíně na
Václavské náměstí pochodovala