24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / říjen 2019
www.praha8.cz
Ulice naší městské části
Buďte hrdi na místo, kde žijete
názvosloví ulic
Běšťákova Václav Běšťák
(1895–1942), odbojový pracovník, během okupace člen ilegální KSČ, popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
Název od vzniku ulice v roce
1975.
Červenkova Alois (či Oldřich) Červenka (1899–1942),
během nacistické okupace ilegální odbojový pracovník, zahynul v koncentračním táboře
Mauthausen. Ulice pojmenována v roce 1975. V publikacích bývalého Obvodního výboru Svazu protifašistických
bojovníků Prahy 8 je uváděno
jméno Alois Červenka, v usnesení bývalé rady NVP z 11. 11.
1975, kterým byl název ulice schválen, pak Oldřich Červenka.
Česákova Josef Česák
(1904–1941), za nacistické
okupace působil v odboji jako
radiotelegrafista ústřední ilegální vysílačky KSČ v Čechách,
odkud byly předávány zprávy
do Moskvy. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. Ulice pojmenována v roce
1978.
Děčínská Děčín, severočeské město na Labi. Pojmenování ulice, která vznikala výstavbou již v 80. letech 20. století,
bylo zavedeno až roku 1994.
Drahorádova Josef Drahorád (1894–1942), během
nacistické okupace ilegál-
ní odbojový pracovník, zahynul v koncentračním táboře
Mauthausen. Ulice pojmenována v roce 1975.
Jitravská Jítrava, ves v severních Čechách ležící západně od Liberce. Název by měl
správně znít Jítravská. Ulice
vznikla a byla pojmenována
roku 2003.
Rochlická Rochlice, původně ves, dnes městská část Liberce. Jde o mimoúrovňovou
spojku mezi ulicemi Vysočanskou a Libereckou. Ulice byla
pojmenována při svém vzniku
v roce 1972.
Roudnická Roudnice, město
v severních Čechách na Litoměřicku. Název od vzniku ulice v roce 1975.
Střížkovská Střížkov, původně samostatná ves, od
roku 1922 součást Prahy, dnes
jako katastr v rámci městských částí Praha 8 a 9. Jméno této vsi pochází zřejmě od
Střížka, majitele původního
dvora.
U Kapliček Již dříve vzniklá
ulice byla podle tamního staršího pomístního názvu pojmenována roku 1938.
Ve Štěpnici Ulice vznikla po
roce 1938 na místě bývalého
sadu – štěpnice.
Dvoustranu připravila
Pavla Tomšíková
Svatojánský dvůr, 2019. Foto: Pavla Tomšíková
Střížkov
nnStřížkov leží v městské části Praha 8 a Praha 9. Na rozloze 2,03 km2 žije přes 14 000 obyvatel a možná, kdyby
nová stanice metra linky C nedostala název Střížkov, tak
by ani většina Pražanů neměla tušení, že nějaká pražská
čtvrť s takovým jménem vůbec existuje.
Střížkov se však objevuje v dokumentech už v letech 1227–
1230, a to jako dvůr. Původně se
nazýval Střiežkov ve smyslu
Střížkův dvůr od osobního
jména Střiezek, což je zdrobnělina jména Střezimír nebo Střezivoj. Památný Střížkovský dvůr,
zmiňovaný v historické listině
jako svatojánský poplužní dvůr,
náležel původně do majetku
svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Pražané jej v době
husitské zabavili a vlastnili jej
do roku 1547, kdy jej Ferdinand
I. Habsburský zkonfiskoval
a prodal majiteli Libně. Staré
Město jej koupilo jako součást
libeňského panství v roce 1662.
Rozsáhlý dvůr obklopený ohradní zdí, ke kterému patřily především zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až
k Ďáblicím, se do dnešních dnů
dochoval pouze v podobě obytné části a jedné přímo sousedící
hospodářské budovy. Tento
nepatrný zlomek zachránila
nejspíše skutečnost, že dvůr byl
již roku 1958 zapsán na seznam
kulturních památek. V Děčínské
ulici tak můžeme narazit mezi
panelovými domy na ufona,
který do místní zástavby přistál
tak trochu z jiné galaxie.
Střížkov byl vždy malou vsí
a v roce 1922, když byl připojen
k hlavnímu městu a stal se
součástí Prahy VIII, měl jen
35 domků a 365 obyvatel. Ani
připojení k Praze na dlouhou
dobu však nezměnilo charakter
této zemědělské vesnice. V roce
1960 byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8,
neobydlená („náhorní“) část se
stala součástí Prahy 9. Do části
Střížkova v Praze 8 tak spadá
původní ves Střížkov, kde se
v historickém jádru nachází
kaplička, nejzajímavější střížkovská historická památka, a dále
část Střížkova severozápadně od
kapacitní ulice Liberecké vedené
v terénním zářezu. V této části
Střížkova je Ďáblický hřbitov,
tramvajová smyčka Sídliště
Ďáblice, nejvýchodnější část
sídliště Ďáblice a autoservis
(východně od ulice Ďáblické,
kolem ulice Bešťákovy). Do
střížkovské části Prahy 8 patří
i areál Porsche na opačné straně
ulice Liberecká. Do části Střížkova v Praze 9 spadá severozápadní polovina sídliště Prosek
včetně škol, polikliniky a stanice
metra a zástavba rodinných
domků jižně od původní vsi
Střížkov, které zde byly postaveny ve 30. letech 20. století.
V 60. a 70. letech 20. století
začala na území Střížkova vyrůstat rozsáhlá sídliště. Na tom
však samotný Střížkov, co se
věhlasu týče, moc nevydělal.
Žádné sídliště Střížkov totiž
neexistuje. Sídlišti na Praze 8
se začalo nepochopitelně říkat
Sídliště Ďáblice, ačkoli v Ďáblicích vůbec neleží. Střížkovskému sídlišti na Praze 9 se zase
začalo říkat Sídliště Prosek,
i když na katastru Prosek ho leží
jen půlka. Protože se bydlelo
na sídlišti, tak vlastně řada lidí,
co bydleli na Střížkově, o sobě
říkali, že bydlí někde jinde.
Bydleli na sídlišti Prosek či na
sídlišti Ďáblice v Kobylisích.
Pro mnohé mladé tak mohlo být
překvapením, když si ve svém
prvním občanském průkaze
přečetli, že bydlí na Střížkově.
Možná si nutnost připomenout
tuto historicky zapomenutou
část Prahy uvědomili už v roce
1953, kdy ulici Čelakovského
přejmenovali na Střížkovskou,
která je osou starého Střížkova
a táhne se od libeňského náměstí Na Stráži vzhůru přes střížkovské centrum až na sídliště,
kde končí na hlavní Teplické
ulici. Mohlo by se zdát, že Střížkov byl úplně zachráněn, když
nová stanice linky metra C
získala název Střížkov. Řada lidí
však stále jede na polikliniku
Prosek či na Ďáblický hřbitov do
Ďáblic. Vše pak u našich sousedů
na Praze 9 se snaží zachránit
a uvést na pravou míru Spolek
za veselejší Střížkov v oblasti
kulturních, společenských
a nutno dodat osvětových aktivit. Jo, když je veselo, tak je
veselo i v oblasti názvů nejen
ulic, ale i sídlišť, a nakonec
i hřbitovů.