24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / říjen 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Běšťákova  Václav Běšťák

(1895–1942), odbojový pracovník, během okupace člen ilegální KSČ, popraven v koncentračním táboře Mauthausen.

Název od vzniku ulice v roce

1975.

Červenkova  Alois (či Oldřich) Červenka (1899–1942),

během nacistické okupace ilegální odbojový pracovník, zahynul v koncentračním táboře

Mauthausen. Ulice pojmenována v roce 1975. V publikacích bývalého Obvodního výboru Svazu protifašistických

bojovníků Prahy 8 je uváděno

jméno Alois Červenka, v usnesení bývalé rady NVP z 11. 11.

1975, kterým byl název ulice schválen, pak Oldřich Červenka.

Česákova  Josef Česák

(1904–1941), za nacistické

okupace působil v odboji jako

radiotelegrafista ústřední ilegální vysílačky KSČ v Čechách,

odkud byly předávány zprávy

do Moskvy. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. Ulice pojmenována v roce

1978.

Děčínská  Děčín, severočeské město na Labi. Pojmenování ulice, která vznikala výstavbou již v 80. letech 20. století,

bylo zavedeno až roku 1994.

Drahorádova  Josef Drahorád (1894–1942), během

nacistické okupace ilegál-

ní odbojový pracovník, zahynul v koncentračním táboře

Mauthausen. Ulice pojmenována v roce 1975.

Jitravská  Jítrava, ves v severních Čechách ležící západně od Liberce. Název by měl

správně znít Jítravská. Ulice

vznikla a byla pojmenována

roku 2003.

Rochlická  Rochlice, původně ves, dnes městská část Liberce. Jde o mimoúrovňovou

spojku mezi ulicemi Vysočanskou a Libereckou. Ulice byla

pojmenována při svém vzniku

v roce 1972.

Roudnická  Roudnice, město

v severních Čechách na Litoměřicku. Název od vzniku ulice v roce 1975.

Střížkovská  Střížkov, původně samostatná ves, od

roku 1922 součást Prahy, dnes

jako katastr v rámci městských částí Praha 8 a 9. Jméno této vsi pochází zřejmě od

Střížka, majitele původního

dvora.

U Kapliček  Již dříve vzniklá

ulice byla podle tamního staršího pomístního názvu pojmenována roku 1938.

Ve Štěpnici  Ulice vznikla po

roce 1938 na místě bývalého

sadu – štěpnice.

Dvoustranu připravila

Pavla Tomšíková

Svatojánský dvůr, 2019. Foto: Pavla Tomšíková

Střížkov

nnStřížkov leží v městské části Praha 8 a Praha 9. Na rozloze 2,03 km2 žije přes 14 000 obyvatel a možná, kdyby

nová stanice metra linky C nedostala název Střížkov, tak

by ani většina Pražanů neměla tušení, že nějaká pražská

čtvrť s takovým jménem vůbec existuje.

Střížkov se však objevuje v dokumentech už v letech 1227–

1230, a to jako dvůr. Původně se

nazýval Střiežkov ve smyslu

Střížkův dvůr od osobního

jména Střiezek, což je zdrobnělina jména Střezimír nebo Střezivoj. Památný Střížkovský dvůr,

zmiňovaný v historické listině

jako svatojánský poplužní dvůr,

náležel původně do majetku

svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Pražané jej v době

husitské zabavili a vlastnili jej

do roku 1547, kdy jej Ferdinand

I. Habsburský zkonfiskoval

a prodal majiteli Libně. Staré

Město jej koupilo jako součást

libeňského panství v roce 1662.

Rozsáhlý dvůr obklopený ohradní zdí, ke kterému patřily především zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až

k Ďáblicím, se do dnešních dnů

dochoval pouze v podobě obytné části a jedné přímo sousedící

hospodářské budovy. Tento

nepatrný zlomek zachránila

nejspíše skutečnost, že dvůr byl

již roku 1958 zapsán na seznam

kulturních památek. V Děčínské

ulici tak můžeme narazit mezi

panelovými domy na ufona,

který do místní zástavby přistál

tak trochu z jiné galaxie.

Střížkov byl vždy malou vsí

a v roce 1922, když byl připojen

k hlavnímu městu a stal se

součástí Prahy VIII, měl jen

35 domků a 365 obyvatel. Ani

připojení k Praze na dlouhou

dobu však nezměnilo charakter

této zemědělské vesnice. V roce

1960 byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8,

neobydlená („náhorní“) část se

stala součástí Prahy 9. Do části

Střížkova v Praze 8 tak spadá

původní ves Střížkov, kde se

v historickém jádru nachází

kaplička, nejzajímavější střížkovská historická památka, a dále

část Střížkova severozápadně od

kapacitní ulice Liberecké vedené

v terénním zářezu. V této části

Střížkova je Ďáblický hřbitov,

tramvajová smyčka Sídliště

Ďáblice, nejvýchodnější část

sídliště Ďáblice a autoservis

(východně od ulice Ďáblické,

kolem ulice Bešťákovy). Do

střížkovské části Prahy 8 patří

i areál Porsche na opačné straně

ulice Liberecká. Do části Střížkova v Praze 9 spadá severozápadní polovina sídliště Prosek

včetně škol, polikliniky a stanice

metra a zástavba rodinných

domků jižně od původní vsi

Střížkov, které zde byly postaveny ve 30. letech 20. století.

V 60. a 70. letech 20. století

začala na území Střížkova vyrůstat rozsáhlá sídliště. Na tom

však samotný Střížkov, co se

věhlasu týče, moc nevydělal.

Žádné sídliště Střížkov totiž

neexistuje. Sídlišti na Praze 8

se začalo nepochopitelně říkat

Sídliště Ďáblice, ačkoli v Ďáblicích vůbec neleží. Střížkovskému sídlišti na Praze 9 se zase

začalo říkat Sídliště Prosek,

i když na katastru Prosek ho leží

jen půlka. Protože se bydlelo

na sídlišti, tak vlastně řada lidí,

co bydleli na Střížkově, o sobě

říkali, že bydlí někde jinde.

Bydleli na sídlišti Prosek či na

sídlišti Ďáblice v Kobylisích.

Pro mnohé mladé tak mohlo být

překvapením, když si ve svém

prvním občanském průkaze

přečetli, že bydlí na Střížkově.

Možná si nutnost připomenout

tuto historicky zapomenutou

část Prahy uvědomili už v roce

1953, kdy ulici Čelakovského

přejmenovali na Střížkovskou,

která je osou starého Střížkova

a táhne se od libeňského náměstí Na Stráži vzhůru přes střížkovské centrum až na sídliště,

kde končí na hlavní Teplické

ulici. Mohlo by se zdát, že Střížkov byl úplně zachráněn, když

nová stanice linky metra C

získala název Střížkov. Řada lidí

však stále jede na polikliniku

Prosek či na Ďáblický hřbitov do

Ďáblic. Vše pak u našich sousedů

na Praze 9 se snaží zachránit

a uvést na pravou míru Spolek

za veselejší Střížkov v oblasti

kulturních, společenských

a nutno dodat osvětových aktivit. Jo, když je veselo, tak je

veselo i v oblasti názvů nejen

ulic, ale i sídlišť, a nakonec

i hřbitovů.