OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / SRPEN 2017
www.praha8.cz
37
Historie
Edmund Břetislav Kaizl uvedl do politiky synovce Josefa
Po kom (ne)jsou
pojmenovány
Kaizlovy sady
nnKarlínský park u Invalidovny nese od roku 1906 (s přestávkou v letech 1952–1991) jméno po JUDr. Josefu Kaizlovi
(1854–1901), českém ekonomovi, politikovi za mladočeskou
stranu a rakouském (předlitavském) ministru financí (1898–
1899), ale v jeho stínu se zcela zapomíná na jeho strýce, který
byl s Karlínem spjat možná ještě více.
JUDr. Edmund Břetislav Kaizl
(1836–1900) pocházel z rodiny
obročního písaře (měl na
starosti evidenci obilí ve velké
panské sýpce na statku) na
panství Schwarzenberků
v Cítolibech u Loun. V roce
1840 se rodina odstěhovala do
jižních Čech, kde se jeho otec
stal na dva roky správcem
panství Protivín. Po jeho smrti
se roku 1842 rodina přestěhovala do Prahy, kde vystudoval
pražské Akademické gymnázium (1844–1851) a pak i práva na
podpis Edmunda Břetislava Kaizla
v časopisu Obrazy života z roku 1859.
Karlo-Ferdinandově univerzitě
(1851–1856), kde roku 1860
získal titul JUDr.
Od roku 1868 až do své smrti
měl advokátní kancelář
v Karlíně, od roku 1870 zasedal
trvale v karlínském obecním
zastupitelstvu, kde byl činný
především ve školskému
odboru.
Původně se jmenoval
Edmund Josef, ale z vlasteneckých důvodů si změnil jméno
na Edmund Břetislav.
Překládal anglickou a americkou poezii, jako první přeložil
do češtiny Edgara Allana Poea,
sám psal i romantické básně
(knižně vyšla jediná jeho práce
– rýmovaná kronika Křivoklát
z roku 1858), cestopisy i právnické spisy. Je také spoluautorem Riegrova slovníku naučného (1860–1874). Od svých 15 let
až do své smrti si vedl deníky,
stalo se (nejen) v praze 8...
2. 8. 1897 Sbor obecních starších schválil ustanovení správní rady Městských elektrických
podniků.
3. 8. 2000 Bylo vydáno stavební povolení pro nový traťový úsek metra mezi stanicemi
Nádraží Holešovice – Ládví.
4. 8. 1648 Švédský generál
Wittenberg ze Žižkova ostřeluje pražské hradby, včetně Poříčské brány.
5. 8. 1907 Původní Křižíkova
elektrická soukromá tramvajová doprava v Karlíně přešla do
majetku pražské obce.
6. 8. 1915 Časopis Český svět
ve svém 48. čísle věnoval Mánesovým diplomům pro Karlín
celou dvoustránku.
7. 8. 1912 Rustonka se stala sídlem kanceláří Elektrických drah.
10. 8. 1926 Zahájila provoz
pražská autobusová linka C z autobusového nádraží Florenc.
11. 8. 1882 V Praze byl zahájen veřejný telefonní provoz. Do konce roku měla síť
30 účastníků.
rodný dům Edmunda Kaizla v Cítolibech.
které v jeho pozůstalosti v
Památníku národního písemnictví čítají 26 svazků. Jedná se
o klasické osobní deníky, avšak
jejich nedílnou součástí jsou
zápisy pořízené na prázdninových pobytech či dovolených ať
již v tuzemsku či v zahraničí
(procestoval nejenom území
tehdejšího Rakouska-Uherska,
především si oblíbil Slovinsko,
ale zavítal i do Itálie, Německa,
Francie, Belgie, Anglie a řady
dalších).
Jako pravý český vlastenec
si ovšem do deníku zapsal při
návratu z jedné z cest: „Odtud
jsem opět hleděl s radostí na
krásnou Prahu září měsíční
osvětlenou a cítil jsem srdečnou
rozkoš, věda že doma nejlepěji.“
Od roku 1868 až do své smrti
měl advokátní kancelář v Karlíně, od roku 1870 zasedal trvale
v karlínském obecním zastupi-
15. 8. 1732 Položen základní
kámen císařem Karlem VI. ke
stavbě Invalidovny.
17. 8. 2002 Po silných povodních se stahuje voda z Karlína,
kromě sklepů, kde zůstává stát.
18. 8. 1910 Rozhodnutí o stavbě městské nemocnice Bulovka.
19. 8. 1861 Konala se první
akademie v hostinci u Deutschů v Libni.
12. 8. 2002 Během povodně začala do Národního domu
v Karlíně, kde dne sídlí ČRo Regina, vnikat voda.
20. 8. 1845 Zahájení provozu na železniční dráze do Olomouce, která vedla Karlínem
po úpatí Vítkova.
13. 8. 2001 Budova Libeňské
sokolovny prohlášena za kulturní památku.
21. 8. 1968 Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Prahy.
14. 8. 1910 Za pouhých
10 měsíců byla postavena Libeňská sokolovna.
24. 8. 1848 Narodil se JUDr.
Jan Podlipný (1848–1914), pozdější starosta v Libni a pražský
primátor v letech 1897–1900.
telstvu, kde byl činný především v školskému odboru.
Jeho velkým přítelem byl
Vojta Náprstek a sám často
přednášel v jeho Americkém
klubu dam.
Edmund Kaizl byl jako český
vlastenec také politicky činný
za Národní stranu (Staročeši).
V letech 1874–1889 byl
poslancem Českého zemského
sněmu, v letech 1873–1880
zasedal v Říšské radě (obě
v kurii venkovských obcí).
Z důvodů pasivní rezistence
Staročechů (na protest proti
rakousko-uherskému vyrovnání) se však prakticky na činnosti sněmu ani rady dlouhodobě
nepodílel.
K jeho přínosu patří i to, že
do společenských a politických
kruhů uvedl svého synovce
Josefa Kaizla a dopomohl mu
(lk)
tak ke kariéře.
26. 8. 1766 Byla koupena od
Václava Hubičky budova naproti Libeňskému zámku pro
účely nové školy za 525 zlatých.
27. 8. 1881 Pod názvem Thaetré – Varieté bylo otevřeno
dnešní Hudební divadlo v Karlíně.
28. 8. 1890 V Libni založen
spolek Libuše ku podporování
chudé mládeže.
29. 8. 1874 V dělnické rodině
v Libni se narodil básník Karel
Hlaváček (1874–1898).
30. 8. 1817 Vypracován územní a regulační plán Karlína pro
jeho výstavbu.
31. 8. 1791 Z Libeňského
zámku vyšel korunovační průvod českého krále Leopolda II.