OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / SRPEN 2017 

www.praha8.cz

37

Historie

Edmund Břetislav Kaizl uvedl do politiky synovce Josefa

Po kom (ne)jsou

pojmenovány

Kaizlovy sady

nnKarlínský park u Invalidovny nese od roku 1906 (s přestávkou v letech 1952–1991) jméno po JUDr. Josefu Kaizlovi

(1854–1901), českém ekonomovi, politikovi za mladočeskou

stranu a rakouském (předlitavském) ministru financí (1898–

1899), ale v jeho stínu se zcela zapomíná na jeho strýce, který

byl s Karlínem spjat možná ještě více.

JUDr. Edmund Břetislav Kaizl

(1836–1900) pocházel z rodiny

obročního písaře (měl na

starosti evidenci obilí ve velké

panské sýpce na statku) na

panství Schwarzenberků

v Cítolibech u Loun. V roce

1840 se rodina odstěhovala do

jižních Čech, kde se jeho otec

stal na dva roky správcem

panství Protivín. Po jeho smrti

se roku 1842 rodina přestěhovala do Prahy, kde vystudoval

pražské Akademické gymnázium (1844–1851) a pak i práva na

podpis Edmunda Břetislava Kaizla

v časopisu Obrazy života z roku 1859.

Karlo-Ferdinandově univerzitě

(1851–1856), kde roku 1860

získal titul JUDr.

Od roku 1868 až do své smrti

měl advokátní kancelář

v Karlíně, od roku 1870 zasedal

trvale v karlínském obecním

zastupitelstvu, kde byl činný

především ve školskému

odboru.

Původně se jmenoval

Edmund Josef, ale z vlasteneckých důvodů si změnil jméno

na Edmund Břetislav.

Překládal anglickou a americkou poezii, jako první přeložil

do češtiny Edgara Allana Poea,

sám psal i romantické básně

(knižně vyšla jediná jeho práce

– rýmovaná kronika Křivoklát

z roku 1858), cestopisy i právnické spisy. Je také spoluautorem Riegrova slovníku naučného (1860–1874). Od svých 15 let

až do své smrti si vedl deníky,

stalo se (nejen) v praze 8...

2. 8. 1897  Sbor obecních starších schválil ustanovení správní rady Městských elektrických

podniků.

3. 8. 2000  Bylo vydáno stavební povolení pro nový traťový úsek metra mezi stanicemi

Nádraží Holešovice – Ládví.

4. 8. 1648  Švédský generál

Wittenberg ze Žižkova ostřeluje pražské hradby, včetně Poříčské brány.

5. 8. 1907  Původní Křižíkova

elektrická soukromá tramvajová doprava v Karlíně přešla do

majetku pražské obce.

6. 8. 1915  Časopis Český svět

ve svém 48. čísle věnoval Mánesovým diplomům pro Karlín

celou dvoustránku.

7. 8. 1912  Rustonka se stala sídlem kanceláří Elektrických drah.

10. 8. 1926  Zahájila provoz

pražská autobusová linka C z autobusového nádraží Florenc.

11. 8. 1882  V Praze byl zahájen veřejný telefonní provoz. Do konce roku měla síť

30 účastníků.

rodný dům Edmunda Kaizla v Cítolibech.

které v jeho pozůstalosti v

Památníku národního písemnictví čítají 26 svazků. Jedná se

o klasické osobní deníky, avšak

jejich nedílnou součástí jsou

zápisy pořízené na prázdninových pobytech či dovolených ať

již v tuzemsku či v zahraničí

(procestoval nejenom území

tehdejšího Rakouska-Uherska,

především si oblíbil Slovinsko,

ale zavítal i do Itálie, Německa,

Francie, Belgie, Anglie a řady

dalších).

Jako pravý český vlastenec

si ovšem do deníku zapsal při

návratu z jedné z cest: „Odtud

jsem opět hleděl s radostí na

krásnou Prahu září měsíční

osvětlenou a cítil jsem srdečnou

rozkoš, věda že doma nejlepěji.“

Od roku 1868 až do své smrti

měl advokátní kancelář v Karlíně, od roku 1870 zasedal trvale

v karlínském obecním zastupi-

15. 8. 1732  Položen základní

kámen císařem Karlem VI. ke

stavbě Invalidovny.

17. 8. 2002  Po silných povodních se stahuje voda z Karlína,

kromě sklepů, kde zůstává stát.

18. 8. 1910  Rozhodnutí o stavbě městské nemocnice Bulovka.

19. 8. 1861  Konala se první

akademie v hostinci u Deutschů v Libni.

12. 8. 2002  Během povodně začala do Národního domu

v Karlíně, kde dne sídlí ČRo Regina, vnikat voda.

20. 8. 1845  Zahájení provozu na železniční dráze do Olomouce, která vedla Karlínem

po úpatí Vítkova.

13. 8. 2001  Budova Libeňské

sokolovny prohlášena za kulturní památku.

21. 8. 1968  Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Prahy.

14. 8. 1910  Za pouhých

10 měsíců byla postavena Libeňská sokolovna.

24. 8. 1848  Narodil se JUDr.

Jan Podlipný (1848–1914), pozdější starosta v Libni a pražský

primátor v letech 1897–1900.

telstvu, kde byl činný především v školskému odboru.

Jeho velkým přítelem byl

Vojta Náprstek a sám často

přednášel v jeho Americkém

klubu dam.

Edmund Kaizl byl jako český

vlastenec také politicky činný

za Národní stranu (Staročeši).

V letech 1874–1889 byl

poslancem Českého zemského

sněmu, v letech 1873–1880

zasedal v Říšské radě (obě

v kurii venkovských obcí).

Z důvodů pasivní rezistence

Staročechů (na protest proti

rakousko-uherskému vyrovnání) se však prakticky na činnosti sněmu ani rady dlouhodobě

nepodílel.

K jeho přínosu patří i to, že

do společenských a politických

kruhů uvedl svého synovce

Josefa Kaizla a dopomohl mu

(lk)

tak ke kariéře. 

26. 8. 1766  Byla koupena od

Václava Hubičky budova naproti Libeňskému zámku pro

účely nové školy za 525 zlatých.

27. 8. 1881  Pod názvem Thaetré – Varieté bylo otevřeno

dnešní Hudební divadlo v Karlíně.

28. 8. 1890  V Libni založen

spolek Libuše ku podporování

chudé mládeže.

29. 8. 1874  V dělnické rodině

v Libni se narodil básník Karel

Hlaváček (1874–1898).

30. 8. 1817  Vypracován územní a regulační plán Karlína pro

jeho výstavbu.

31. 8. 1791  Z Libeňského

zámku vyšel korunovační průvod českého krále Leopolda II.