12

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / SRPEN 2017 

www.praha8.cz

Kultura

Dny evropského dědictví v Praze 8

Památné objekty

se opět otevřou

veřejnosti

nnDruhý zářijový týden se

pravidelně v České republice

konají Dny evropského

dědictví (EHD). Ve dnech

9. až 16. září se tak otevřou

veřejnosti mnohé zajímavé

objekty, často i ty, které jsou

jindy nepřístupné. Které to

budou na území Prahy 8?

Libeň

Libeňský zámek – Pozoruhodná

památka rokokového slohu.

Zatímco jeho vnější architektura

nedoznala od roku 1770

podstatných změn, z interiérů

se zachovalo jen málo. Zvláštní

pozornost si zaslouží především

slavnostní sál v prvním patře

východního křídla, který patří

od začátku 60. let minulého

století k nejvyhledávanějším

svatebním síním v Praze.

Nespornou umělecko-historickou cenu má též vnitřek

zámecké kaple Neposkvrněného

početí Panny Marie. Do ní se po

čtyřech letech a náročné opravě

vrátily původní dřevěné

polychromované téměř 3 metry

vysoké plastiky andělů. Sochy

s bohatým zlacením křídel

a řasení roucha můžete vidět

po stranách oltáře. V době EHD

bude na nádvoří zámku probíhat

Jarmark uměleckých řemesel

a tvůrčí sympozium.

Grabova vila – Reprezentační

vila židovského velkoprůmyslníka Hermanna Graba stojí

východně od usedlosti Košinka.

Pro majitele a ředitele firmy

M. Grab synové (M. Grab Söhne)

byla postavena v polovině 90. let

19. století karlínským stavitelem

a architektem Josefem Blechou,

který se podílel na realizaci

mnoha továrních i obytných

budov v Libni.

Kostel sv. Vojtěcha – Secesní

římskokatolický kostel sv.

Vojtěcha byl postavený jako

dočasný v letech 1904 až 1905

nákladem Spolku sv. Bonifáce

podle projektu architekta Matěje

Blechy. Ke stavbě stálého kostela

Libeňský plynojem (na fotografii Borise Baromykina, 1962) bude jedním

z objektů otevřených pro veřejnost během Dnů evropského dědictví.

ale nikdy nedošlo. Přes sto let

stojící „provizorní“ kostel je

pozoruhodný svým systémem

zděných svislých konstrukcí

a dřevěných, složitě tvarovaných

střešních vazníků, s výrazným

použitím dřevěných dekorativních i architektonických prvků.

V roce 1987 byl kostel prohlášen

nemovitou kulturní památkou

a nesporně patří mezi nejpůsobivější raně secesní stavby v České

republice.

Synagoga na Palmovce

– Libeňská židovská čtvrť byla

po staroměstském Josefově

druhým nejvýznamnějším

židovským sídlem na území

dnešní Prahy. Rozkládala se

v prostoru dnešních ulic

Voctářovy, Koželužské, Vojenovy

a již zaniklých ulic Jirchářské

a Kožní. V Koželužské ulici stála

stará synagoga, která trpěla

častými záplavami. Základní

kámen ke stavbě nové synagogy

na vyvýšeném místě již mimo

hranice ghetta byl položen

23. listopadu 1846 za přítomnosti arcivévody Štěpána. Nová

synagoga v novorománském

stylu s klasickým bazilikálním

interiérem byla slavnostně

vysvěcena roku 1858.

Libeňský plynojem – Přestože je

bývalý plynojem tyčící se na

vrcholu kopce nad Palmovkou

všeobecně známý, patří k těm

památkám Prahy 8, jejichž osudy

zůstávají nezasvěceným často

utajeny. Jako jediná stavba na

holém návrší ve své době plnil

nejen funkci, pro niž byl určen,

ale představoval i jakýsi symbol

průmyslové Libně. Doba největší,

paradoxně však dlouho utajené

slávy ale nastala až ve druhé

polovině 20. století. „Koule“ byla

převedena pod Letecký výzkumný ústav v Letňanech (LVÚ, dnes

Výzkumný a zkušební letecký

ústav, a. s. – VZLÚ), který ji

využíval jako podtlakového

rezervoáru pro aerodynamický

tunel. V 50. letech bylo dokonce

rozhodnuto vysázet z důvodu

utajení kolem areálu topoly

a samotný objekt byl po několik

desítek let veřejnosti zcela

nepřístupný.

Libeňská Sokolovna – Rozlehlá

budova pro libeňský Sokol podle

návrhu architekta Emila

Králíčka byla provedena v letech

1909–1910 firmou Matěje

Blechy ve stylu geometrické

secese a stala se jejím vrcholným

dílem. Dne 13. srpna 2001 byla

Dny evropského

dědictví

○ (European Heritage Days,

zkráceně EHD) se v Evropě

konají od roku 1991 pod

záštitou Rady Evropy a řadí

se k významným celoevropským kulturně poznávacím

a společenským podnětům.

○ V Česku je národním

koordinátorem Sdružení

historických sídel Čech,

Moravy a Slezska. EHD

pomáhají památkám

a zajímavým místům, aby si

jich návštěvníci všimli a rádi

se znovu vraceli na podobné

akce nebo běžné prohlídky,

které probíhají po celý rok.

○ Během EHD se každoročně

zdarma nebo za snížené

vstupné otevírá co nejvíce

zajímavých a výjimečných

architektonických, archeologických a sakrálních

památek, muzeí, galerií

a knihoven, technických

památek a militarií, budov,

objektů i dalších prostor,

v nichž všech je uchováváno

neuvěřitelně rozsáhlé

množství sbírkových fondů

a movitého kulturního

dědictví.

budova sokolovny prohlášena

za kulturní památku a právem

se řadí mezi nejkrásnější stavby

Libně.

Bohnice

Kostel sv. Václava – Základní

kámen secesního kostela sv.

Václava v areálu Psychiatrické

léčebny v Bohnicích byl položen

17. prosince 1914. Zajímavé je, že

na jeho stavbě se podíleli italští

a francouzští váleční zajatci.

Za druhé světové války sloužila

kopule kostela jako orientační

bod pro letecké útoky spojeneckých armád, opravdovou

katastrofou byla léta 1951–1956,

kdy se s dalšími objekty areálu

léčebny stal stanovištěm

protivzdušné obrany Prahy –

armáda interiér kostela zcela

zdevastovala. Svého znovuzrození

se kostel dočkal až po roce 1990.

Kostel sv. Petra a Pavla – Farní

kostel svatého Petra a Pavla se

svým založením řadí mezi

nejstarší křesťanské svatyně

v Čechách. První historická

zpráva o něm je z 30. května

1151. Roku 1805 byl kostel

přestavěn ve stylu doznívajícího

baroka do dnešní podoby,

přičemž bylo částečně použito