24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / SRPEN 2017
www.praha8.cz
školství a mládež
ANUSRI A LAURA NA ČESKÉM GYMNÁZIU:
Jak nás vidí
zahraniční
středoškolačky
nnCestování, hledání, poznávání, výměna zkušeností,
prolínání kultur... Tyto věci k dnešní mládeži (naštěstí)
neodmyslitelně patří. Potvrzuje to i pohled mezi
studenty Gymnázia Ústavní.
Poměrně pestré jazykové
a národnostní spektrum se pro
uplynulý školní rok rozšířilo
o dvě dívky pobývající u nás na
výměnném studijním pobytu –
šestnáctiletou Anusri Arulmozhi
z Indie a osmnáctiletou Lauru
Chironi z Itálie. Rozhovor s nimi
před jejich návratem domů
připravily „domácí“ studentky
Kristýna Svobodová a Lucie
Jungová.
Češi jsou klidní…
Anusri Arulmozhi se u nás
nejvíc líbila architektura a nejvíc
jí vadila zima. Naše gymnázium
považuje za velmi pěknou školu
a Čechy za klidné lidi. S češtinou
jí pomáhají kamarádi a paní
profesorka Dalila Durčáková
(„je moc hodná“).
Mohla bys nám stručně popsat,
jak se k nám dá dostat na
výměnný pobyt? Přihlášení
do programu atd.
„Vybrala jsem si tři země:
Německo, Rakousko a Českou
republiku. Zkoušky se dělají pro
každou zemi zvlášť a mně se
povedly právě ty do České
republiky. Potom mi přidělili
rodinu, která je taky přihlášena
do programu. Během celého
pobytu musím rodinu třikrát
vystřídat.“
Proč jsi chtěla jet do ČR? Jak se
ti tu líbí? Co tě tu zaujalo?
Laura a Anusri s autorkami rozhovoru.
„V Indii jsem se o vaší zemi dost
učila. Po příjezdu mne zaujaly
především památné budovy
nebo třeba Karlův most. Mám
moc ráda lidi, kteří tu žijí, jsou
hodně klidní. V Indii je většinou
velké teplo, u vás jsem poznala,
co to je zima. Líbí se mi vaše
svátky, které jsem předtím
neznala – Vánoce, Velikonoce...
Mám ráda Ježíška, čerta
a Mikuláše. Zaujalo mě i jídlo.
V Indii jíme rukama, ale zvykla
jsem si.“
Je pro tebe čeština těžká?
„Ano, je hodně těžká, ale
strukturou je podobná našemu
jazyku. Musím se hodně snažit.“
Co tě tady překvapilo, nebo
naopak zklamalo?
„Překvapilo mě, že lidé tady se
snaží pomocí make-upu získat
tmavší odstín pleti, zatímco lidé
u nás se snaží být co nejsvětlejší
:D. A samozřejmě příroda a taky
kultura, která je jiná.“
Co si myslíš o lidech, které jsi tady
poznala?
„V Indii lidé více pomáhají
cizincům. Tady jsou lidé na
cizince zvyklí a nevšímají si jich.
Musím být nezávislá. Zdejší lidé
se mi zdáli zpočátku uzavření,
ale musím říct, že jak jsme se
poznali, jsou úžasní a moc
kamarádští.“
Je to pro tebe těžké, být tak
daleko a dlouho od rodiny
a přátel?
„Chtěla jsem se osamostatnit.
Vše jsem chtěla zkusit, ale někdy
mi rodiče moc chyběli.“
Máš doma v Indii nějaké koníčky?
„Samozřejmě. Dělám bojový
sport s tyčí nazývaný silambam.
Zajímají mě i další sporty, cvičím
jógu. Taky hodně spím...“
Jaké to pro tebe bylo v české
škole? Bylas na začátku nervózní?
„Škola je stejná. Jen u nás se
začíná v 9 a končí v 15.30.
Všichni spolužáci mi moc
pomáhali.“
Na co budeš nejraději vzpomínat?
„První sníh… Byla jsem šťastná
jako malé dítě. Taky si budu
navždy pamatovat své poprvé