OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2018 

prapor; po válce na něj připnul

Válečný kříž.

Průvod kráčel Prahou čtyři

hodiny. Sokolové nesli na tisíc

(!) praporů a vlajek. Do pochodu

vyhrávalo 3000 muzikantů,

98 kapel. Vše uzavíralo

800 jezdců sokolské jízdy.

Sletové akce vyjadřovaly

odhodlání bránit vlast před

knírkatým führerem Hitlerem.

Bohužel, ten díky Mnichovské

dohodě naši vlast brzy okupoval.

To znamenalo tvrdý postih

členů Sokola. Stovky jich trpěly,

ba i umíraly ve věznicích

a koncentrácích.

XI. slet – 1948

Sokol byl obnoven v roce 1946.

Okolnosti umožnily konání sletu

až po tzv. únorových událostech

roku 1948. První poválečný slet

se tak stal výraznou demonstrací proti komunistickému režimu.

Prostná cvičení mužů Věrni

zůstaneme připomínala sokoly

umučené za okupace. Ženy

s kužely nezastavil ani divoký

déšť. Počet cvičenců na Strahově

překonal půl milionu.

Mnozí účastníci průvodu

hlasitě protestovali proti

K. Gottwaldovi a vnitropolitické

situaci. Příslušníci Státní

bezpečnosti hned při průvodu

pozatýkali 200 lidí. Komunistické akční výbory vyloučily ze

Sokola a existenčně postihly

11 000 členů.

předpokládán XII. všesokolský

slet na Strahově. Plán byl ale

znemožněn vpádem sovětských

okupačních vojsk do Československa ve středu 21. srpna

1968.

Ústředí československého

sokolstva v zahraničí pořádalo

v tomto období šest sletů:

I. slet: Vídeň, 6.–9. 7. 1962,

II. slet: Montreal, 1.–2. 7. 1967,

III. slet: Vídeň, 1.–3. 7. 1972,

IV. slet: Curych, 2.–5. 7. 1976,

V. slet: Vídeň, 2.–5. 7. 1982,

VI. slet: Curych, 3.–7. 7. 1986.

XII. slet – 1994

Na území Československa se

konal slet po přestávce dlouhé

46 let! Skutečnost, že Sokol,

který byl jako organizace v roce

1990 obnoven, skutečně zase

žije, dokázalo přes 23 000 cvičenců. Zahajovací projev na

strahovském Masarykově

www.praha8.cz

stadionu měl prezident Václav

Havel. Nechyběly četné

sportovní soutěže, společenské

a kulturní akce.

XIII. slet – 2000

Předcházely mu župní slety

v 35 místech ČR. Na menším

strahovském Stadionu Evžena

Rošického v červenci vystoupilo

ve 12 skladbách 25 000 cvičenců.

Ke sletu tradičně patřilo mnoho

kulturních i společenských akcí.

XIV. slet – 2006

Konal se počátkem července na

strahovském Stadionu Evžena

Rošického. Představilo se

20 000 cvičenců. Novinkou bylo

večerní a noční vystoupení za

umělého osvětlení. V hledišti

nechyběl prezident Václav Klaus.

Konala se řada kulturních

i společenských akcí, turistických výletů.

2. 7. 1942  Němečtí okupanti

předposlední den stanného

práva na Kobyliské střelnici

popravili 44 osob. Další den zde

zastřelili 46 bezbranných lidí.

3. 7. 1938  Do provozu byl uveden pouliční rozhlas v Praze.

3. 7. 1945  Československá

vláda souhlasila s odsunem

Němců a Maďarů z území ČSR.

3. 7. 1992  Federální

shromáždění nezvolilo

Předcházely mu župní slety.

Vyvrcholil ve dnech 1.–6. 7.

hromadnými vystoupeními na

stadionu v Edenu (Praha–Vršovice). Uskutečnilo se velice mnoho

doprovodných akcí, například

mše v chrámu sv. Víta nebo

průvod na Petřín.

XVI. všesokolský slet –

2018

Zatím poslední slet, konaný ve

dnech 1.–6. 7. se stal součástí

oslav 100. výročí vzniku

Československa. Vrcholem se

stala 5. a 6. 7. dvě programová

odpoledne (denní a večerní)

v Eden–Aréně. Cvičenci

předvedli deset hromadných

skladeb. Další byla česko-slovenská s názvem Spolu. V doprovodném programu se představily

sokolské divadelní, folklorní,

hudební i jiné soubory.

Tvrzení odborníků, že na celém

světě neexistuje velká tělovýchovná událost, která by měla

tak dlouhou tradici jako

sokolský slet, není v žádném

případě omylem. Vždyť i novodobé olympijské hry jsou o 14 let

mladší! Za to náleží dík obětavým „bratrům“ a „sestrám“, pro

které se Sokol stal neodmyslitelnou součástí jejich žití. Právě tak

jako pro J. Fügnera a M. Tyrše.

Ten se, když Fügner zemřel

v pouhých 43 letech na chorobu

krve, oženil s jeho dcerou

Renátou. Oba spoluzakladatelé

Sokola – tchán a zeť – mají

společnou mohylu na Olšanských

hřbitovech v Praze. Nazdar!

Veřejné cvičení Sokola Libeň v roce 1901.

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 7. 1939  Ve Stavovském

divadle se konalo poslední

české (!) představení. Byla to

Lucerna od A. Jiráska. Poté se

mělo hrát pouze německy.

XV. slet – 2012

Světový unikát

Slety v období totality

Slet v roce 1948 byl nakonec

jediný všesokolský slet za doby

komunistické vlády. Komunisté

Sokol v roce 1956 zrušili. V době

uvolnění během Pražského jara

v roce 1968 byl na rok 1970

35

prezidenta republiky. Jediným

kandidátem v 1. kole byl Václav

Havel. Další neúspěšná kola se

konala 16. 7., 30. 7. a 24. 9. 1992.

(Na protest papežský nuncius

opustil Prahu.)

8. 7. 1992  Začalo 2. kolo první

vlny kuponové privatizace.

3. 7. 1984  Definitivně skončil

provoz na dolním nádraží

v Libni.

11. 7. 1960  Národní shromáždění schválilo socialistickou

ústavu a změnu názvu státu

na Československou socialistickou republiku (ČSSR).

5. 7. 1954  Po rekonstrukci

byla otevřena Betlémská kaple.

(Stavební práce začaly v roce

1948.)

12. 7. 1971  Byl otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do

Mirošovic. (Stavba začala 8. 9.

1967.)

6. 7. 1925  Za účasti prezidenta

a členů vlády se konaly v Praze

okázalé oslavy výročí upálení

Mistra Jana Husa (6. 7. 1415).

Bylo to v den, který byl poprvé

vyhlášen státním svátkem ČSR.

14. 7. 1950  Před Památníkem

národního osvobození na vrchu

Vítkově byl odhalen pomník

Jana Žižky z Trocnova. (Tvůrcem tohoto největšího jezdeckého sousoší na světě je B. Kafka.)

Milan Koukal

19. 7. 1923  Schválen zákon

o založení Československých

státních aerolinií (ČSA).

20. 7. 1874  Začalo bourání

pražských hradeb (na náklady

Prahy) mezi Poříčskou branou

a ulicí Na Florenci.

20. 7. 1992  Václav Havel

se vzdal funkce prezidenta

federální republiky.

21. 7. 1971  Nařízením vlády

č. 66/1971 bylo historické jádro

Prahy prohlášeno za městskou

památkovou rezervaci.

(Rozlohou je největší na světě.)

31. 7. 1946  Národní soud

vynesl rozsudky nad členy

poslední protektorátní vlády,

kterou vedl R. Beran.