OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2018
prapor; po válce na něj připnul
Válečný kříž.
Průvod kráčel Prahou čtyři
hodiny. Sokolové nesli na tisíc
(!) praporů a vlajek. Do pochodu
vyhrávalo 3000 muzikantů,
98 kapel. Vše uzavíralo
800 jezdců sokolské jízdy.
Sletové akce vyjadřovaly
odhodlání bránit vlast před
knírkatým führerem Hitlerem.
Bohužel, ten díky Mnichovské
dohodě naši vlast brzy okupoval.
To znamenalo tvrdý postih
členů Sokola. Stovky jich trpěly,
ba i umíraly ve věznicích
a koncentrácích.
XI. slet – 1948
Sokol byl obnoven v roce 1946.
Okolnosti umožnily konání sletu
až po tzv. únorových událostech
roku 1948. První poválečný slet
se tak stal výraznou demonstrací proti komunistickému režimu.
Prostná cvičení mužů Věrni
zůstaneme připomínala sokoly
umučené za okupace. Ženy
s kužely nezastavil ani divoký
déšť. Počet cvičenců na Strahově
překonal půl milionu.
Mnozí účastníci průvodu
hlasitě protestovali proti
K. Gottwaldovi a vnitropolitické
situaci. Příslušníci Státní
bezpečnosti hned při průvodu
pozatýkali 200 lidí. Komunistické akční výbory vyloučily ze
Sokola a existenčně postihly
11 000 členů.
předpokládán XII. všesokolský
slet na Strahově. Plán byl ale
znemožněn vpádem sovětských
okupačních vojsk do Československa ve středu 21. srpna
1968.
Ústředí československého
sokolstva v zahraničí pořádalo
v tomto období šest sletů:
I. slet: Vídeň, 6.–9. 7. 1962,
II. slet: Montreal, 1.–2. 7. 1967,
III. slet: Vídeň, 1.–3. 7. 1972,
IV. slet: Curych, 2.–5. 7. 1976,
V. slet: Vídeň, 2.–5. 7. 1982,
VI. slet: Curych, 3.–7. 7. 1986.
XII. slet – 1994
Na území Československa se
konal slet po přestávce dlouhé
46 let! Skutečnost, že Sokol,
který byl jako organizace v roce
1990 obnoven, skutečně zase
žije, dokázalo přes 23 000 cvičenců. Zahajovací projev na
strahovském Masarykově
www.praha8.cz
stadionu měl prezident Václav
Havel. Nechyběly četné
sportovní soutěže, společenské
a kulturní akce.
XIII. slet – 2000
Předcházely mu župní slety
v 35 místech ČR. Na menším
strahovském Stadionu Evžena
Rošického v červenci vystoupilo
ve 12 skladbách 25 000 cvičenců.
Ke sletu tradičně patřilo mnoho
kulturních i společenských akcí.
XIV. slet – 2006
Konal se počátkem července na
strahovském Stadionu Evžena
Rošického. Představilo se
20 000 cvičenců. Novinkou bylo
večerní a noční vystoupení za
umělého osvětlení. V hledišti
nechyběl prezident Václav Klaus.
Konala se řada kulturních
i společenských akcí, turistických výletů.
2. 7. 1942 Němečtí okupanti
předposlední den stanného
práva na Kobyliské střelnici
popravili 44 osob. Další den zde
zastřelili 46 bezbranných lidí.
3. 7. 1938 Do provozu byl uveden pouliční rozhlas v Praze.
3. 7. 1945 Československá
vláda souhlasila s odsunem
Němců a Maďarů z území ČSR.
3. 7. 1992 Federální
shromáždění nezvolilo
Předcházely mu župní slety.
Vyvrcholil ve dnech 1.–6. 7.
hromadnými vystoupeními na
stadionu v Edenu (Praha–Vršovice). Uskutečnilo se velice mnoho
doprovodných akcí, například
mše v chrámu sv. Víta nebo
průvod na Petřín.
XVI. všesokolský slet –
2018
Zatím poslední slet, konaný ve
dnech 1.–6. 7. se stal součástí
oslav 100. výročí vzniku
Československa. Vrcholem se
stala 5. a 6. 7. dvě programová
odpoledne (denní a večerní)
v Eden–Aréně. Cvičenci
předvedli deset hromadných
skladeb. Další byla česko-slovenská s názvem Spolu. V doprovodném programu se představily
sokolské divadelní, folklorní,
hudební i jiné soubory.
Tvrzení odborníků, že na celém
světě neexistuje velká tělovýchovná událost, která by měla
tak dlouhou tradici jako
sokolský slet, není v žádném
případě omylem. Vždyť i novodobé olympijské hry jsou o 14 let
mladší! Za to náleží dík obětavým „bratrům“ a „sestrám“, pro
které se Sokol stal neodmyslitelnou součástí jejich žití. Právě tak
jako pro J. Fügnera a M. Tyrše.
Ten se, když Fügner zemřel
v pouhých 43 letech na chorobu
krve, oženil s jeho dcerou
Renátou. Oba spoluzakladatelé
Sokola – tchán a zeť – mají
společnou mohylu na Olšanských
hřbitovech v Praze. Nazdar!
Veřejné cvičení Sokola Libeň v roce 1901.
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 7. 1939 Ve Stavovském
divadle se konalo poslední
české (!) představení. Byla to
Lucerna od A. Jiráska. Poté se
mělo hrát pouze německy.
XV. slet – 2012
Světový unikát
Slety v období totality
Slet v roce 1948 byl nakonec
jediný všesokolský slet za doby
komunistické vlády. Komunisté
Sokol v roce 1956 zrušili. V době
uvolnění během Pražského jara
v roce 1968 byl na rok 1970
35
prezidenta republiky. Jediným
kandidátem v 1. kole byl Václav
Havel. Další neúspěšná kola se
konala 16. 7., 30. 7. a 24. 9. 1992.
(Na protest papežský nuncius
opustil Prahu.)
8. 7. 1992 Začalo 2. kolo první
vlny kuponové privatizace.
3. 7. 1984 Definitivně skončil
provoz na dolním nádraží
v Libni.
11. 7. 1960 Národní shromáždění schválilo socialistickou
ústavu a změnu názvu státu
na Československou socialistickou republiku (ČSSR).
5. 7. 1954 Po rekonstrukci
byla otevřena Betlémská kaple.
(Stavební práce začaly v roce
1948.)
12. 7. 1971 Byl otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do
Mirošovic. (Stavba začala 8. 9.
1967.)
6. 7. 1925 Za účasti prezidenta
a členů vlády se konaly v Praze
okázalé oslavy výročí upálení
Mistra Jana Husa (6. 7. 1415).
Bylo to v den, který byl poprvé
vyhlášen státním svátkem ČSR.
14. 7. 1950 Před Památníkem
národního osvobození na vrchu
Vítkově byl odhalen pomník
Jana Žižky z Trocnova. (Tvůrcem tohoto největšího jezdeckého sousoší na světě je B. Kafka.)
Milan Koukal
19. 7. 1923 Schválen zákon
o založení Československých
státních aerolinií (ČSA).
20. 7. 1874 Začalo bourání
pražských hradeb (na náklady
Prahy) mezi Poříčskou branou
a ulicí Na Florenci.
20. 7. 1992 Václav Havel
se vzdal funkce prezidenta
federální republiky.
21. 7. 1971 Nařízením vlády
č. 66/1971 bylo historické jádro
Prahy prohlášeno za městskou
památkovou rezervaci.
(Rozlohou je největší na světě.)
31. 7. 1946 Národní soud
vynesl rozsudky nad členy
poslední protektorátní vlády,
kterou vedl R. Beran.