34
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2018
www.praha8.cz
Historie
Sokolské slety
Tradice starší
než novodobé
olympijské hry
nnLetošní první červencový týden se Praha stane
dějištěm XVI. všesokolského sletu. K teplému létu
přehlídka tělesné i duševní krásy a nadšení, které
závidí celý svět, náleží už 136 let. Dokazuje to náš
stručný přehled.
„Křestní list“ tělocvičného
spolku Sokol má datum
16. 2. 1862. Duchovním otcem
a prvním náčelníkem se stal
filozof, novinář a spisovatel,
umělecký kritik, poslanec,
docent techniky a profesor
univerzity Miroslav Tyrš
(1832–1884). Jeho rodiče
i sestry zemřeli na plicní
tuberkulózu. Lékař mu proto
jako prevenci doporučoval
pravidelné cvičení. Věnoval se
harmonii duše a těla. Jeho
ideovým souputníkem se stal
Jindřich Fügner (1822–1865).
Jejich myšlenky v činy proměňovalo stále více vlasteneckých
sokolských jednot.
I. slet – 1882
Premiérová vrcholná akce se
konala v neděli 18. června.
Program začal vzpomínkovou
tryznou u hrobu prvního
starosty Sokola pražského
J. Fügnera.
Cílem průvodu 1572 krojovaných sokolů bylo cvičiště na
Střeleckém ostrově. První
cvičení prostných řídil M. Tyrš.
Na tribunách bylo 2500 nadšených diváků. Sledovali také
cvičení 40 družstev na nářadí.
Po tělocvičné části následovala
zábava vrcholící ohňostrojem.
II. slet – 1891
V roce 1889 se zrodila Česká
obec sokolská (ČOS). Prvním
starostou se stal dr. Jan Podlipný. Na území Čech sdružovala
229 jednot s 24 268 členy.
Slet se uskutečnil 27.–30. 6.
v Královské oboře. Cvičební
plocha o rozměrech 80 krát
120 metrů mohla pojmout
2500 cvičenců a dřevěné tribuny
7000 diváků. Sletu se už
nezúčastnil M. Tyrš, jenž se za
záhadných okolností v srpnu
1884 utopil v divoké alpské
říčce!
III. slet – 1895
Na rozlehlé letenské pláni se
konal ve dnech 28. 6. – 1. 7.,
v době Národopisné výstavy
českoslovanské. Program
sledovalo přes 30 000 diváků.
Mezi 5000 cvičenci se představili
také dorostenci a jezdci na
koních. Účastnici sletu mohli
vidět slavnostní představení
Smetanovy opery Prodaná
nevěsta.
IV. slet – 1901
Na akci ve dnech 28. 6. – 1. 7. zval
plakát Mikoláše Alše. Pozor milé
ženy: Poprvé zde vystoupilo
876 reprezentantek něžného
pohlaví – a to při cvičení
s kužely! Nechyběli muži,
dorostenci a sokolská jízda.
Průvod 11 000 sokolů končil
holdem Praze na Staroměstském náměstí.
V. slet – 1907
Představoval první „velký“ slet –
trval čtyři týdny. Vystoupilo
12 900 cvičenců, mj. školáci
a ženy v moravských krojích.
Před 200 000 diváky se poprvé
představily hudební doprovody.
Do tělocvičných závodů se
zapojilo 194 družstev z českých
zemí i ciziny. Průvodu se
zúčastnilo 12 000 členů Sokola
a sokolská jízda. V rámci sjezdu
se rozhodlo o založení Svazu
Slovanského sokolstva.
VI. slet – 1912
Na Letné se stal společnou akcí
Svazu Slovanského sokolstva.
Vedle sokolů ze slovanských
zemí zde byli i cvičenci z Ameriky a Francie. Dohromady se ve
dnech 28. 6. – 1. 7. představilo
30 000 sokolů. Tleskalo jim
desetkrát více diváků.
VII. slet – 1920
V červnu byl posledním na
Letenské pláni a prvním
Libeň 1009, cvičení žen, Voctářova ulice.
v samostatném Československu.
S půl milionem diváků se
radoval i prezident T. G. Masaryk. Vystřídalo se 100 000 cvičenců. Vystoupila nová československá armáda. Oslavou vzniku
ČSR se stala scéna Stavba sochy
svobody. V průvodech prošlo
metropolí 78 000 sokolů.
V rámci sletu byl položen
základní kámen k Žižkovu
pomníku na vrchu Vítkově.
VIII. slet – 1926
Sletištěm se poprvé stal Strahov.
Na místech strahovských lomů
dělníci postavili velký Masarykův státní stadion. Přes
140 000 cvičenců se představilo
před 800 000 nadšenými diváky.
Nechyběly ani gymnastické
závody ČOS a Svazu Slovanské
sokolstvo, kterých se zúčastnilo
200 družstev.
V Tyršově domě otevřeli
sokolské muzeum a odhalili
Tyršovu sochu. Prezident TGM
věnoval sokolstvu nádhernou
vlajku. Reportáže ze sletu
připravoval Československý
rozhlas (Josef Laufer).
IX. slet – 1932
Stal se oslavou 100. výročí
narození M. Tyrše. Však se také
hlavní sletová scéna jmenovala
Tyršův sen. Sletový plakát
vytvořil Max Švabinský. Jistě se
líbil i 190 000 cvičencům. Diváků
bylo na Strahově přes milion!
Uskutečnily se tři průvody se sto
tisíci účastníky. ČOS nachystala
tři soutěže – ve zpěvu, divadle
a loutkohraní.
X. slet – 1938
Poslední slet před vypuknutím
2. světové války se postavil
proti nacistické hrozbě.
K tomuto sletu náleží množství
doprovodných akcí, díky nimž
výrazně přerostla rámec
„obyčejného“ sokolského
cvičení.
Unikátem byla tzv. ohňová
štafeta. Začala v říjnu 1937 na
nádvoří Tyršova domu v Praze.
Čtyři nejvyšší činovníci ČOS
zapálili tzv. řecký oheň. Odtud
ho běžci přenesli pomocí
pochodní na sletiště, kde čekalo
Sokolstvo pražských žup.
Dobový tisk upřesňuje:
„Jejich náčelníci a náčelnice
přijímají oheň a svými pochodněmi dávají vzplanout veliké
hranici uprostřed sletiště…
Zasyčí barevné rakety… Za několik vteřin rozhoří se ohně kolem
dokola na návrších. Ohňový
kruh postupuje od Prahy dál
a dál… V 18.45 hod. vzplanul
první oheň na pražském sletišti
a v 23.05 hod. dospěl řetěz ohňů
až na nejvýchodnější hranici
u Dukelského průsmyku
v Karpatech.“
Hlavní sletové dny na
Strahově připadly na období
2.–5. 7. Další den, 6. července,
vystoupili stateční vojáci.
Slavnou skladbu Přísaha
republice cvičilo 30 000 mužů,
kteří z těl tvořili symbolické
hradby proti nepříteli. Zaznívaly
verše:
Stráž nás volá, bratři,
vztáhněme své paže,
pevně obejmeme
svoji krásnou zem!
Originální rej vytvořilo
30 000 žen. Dorostenky se
nezalekly ledového lijáku
a bouře, která strhla střechu
tribuny. Celkem své umění
předvedlo 350 000 cvičenců.
Bouřlivým potleskem je
odměňovaly dva miliony diváků.
K úspěchu přispěla technika –
24 reproduktorů pod cvičební
plochou. Devětkrát se opakovala
dojímavá masová scéna
„Budovat a bránit!“ Prezident
Edvard Beneš daroval Sokolu