34

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2018 

www.praha8.cz

Historie

Sokolské slety

Tradice starší

než novodobé

olympijské hry

nnLetošní první červencový týden se Praha stane

dějištěm XVI. všesokolského sletu. K teplému létu

přehlídka tělesné i duševní krásy a nadšení, které

závidí celý svět, náleží už 136 let. Dokazuje to náš

stručný přehled.

„Křestní list“ tělocvičného

spolku Sokol má datum

16. 2. 1862. Duchovním otcem

a prvním náčelníkem se stal

filozof, novinář a spisovatel,

umělecký kritik, poslanec,

docent techniky a profesor

univerzity Miroslav Tyrš

(1832–1884). Jeho rodiče

i sestry zemřeli na plicní

tuberkulózu. Lékař mu proto

jako prevenci doporučoval

pravidelné cvičení. Věnoval se

harmonii duše a těla. Jeho

ideovým souputníkem se stal

Jindřich Fügner (1822–1865).

Jejich myšlenky v činy proměňovalo stále více vlasteneckých

sokolských jednot.

I. slet – 1882

Premiérová vrcholná akce se

konala v neděli 18. června.

Program začal vzpomínkovou

tryznou u hrobu prvního

starosty Sokola pražského

J. Fügnera.

Cílem průvodu 1572 krojovaných sokolů bylo cvičiště na

Střeleckém ostrově. První

cvičení prostných řídil M. Tyrš.

Na tribunách bylo 2500 nadšených diváků. Sledovali také

cvičení 40 družstev na nářadí.

Po tělocvičné části následovala

zábava vrcholící ohňostrojem.

II. slet – 1891

V roce 1889 se zrodila Česká

obec sokolská (ČOS). Prvním

starostou se stal dr. Jan Podlipný. Na území Čech sdružovala

229 jednot s 24 268 členy.

Slet se uskutečnil 27.–30. 6.

v Královské oboře. Cvičební

plocha o rozměrech 80 krát

120 metrů mohla pojmout

2500 cvičenců a dřevěné tribuny

7000 diváků. Sletu se už

nezúčastnil M. Tyrš, jenž se za

záhadných okolností v srpnu

1884 utopil v divoké alpské

říčce!

III. slet – 1895

Na rozlehlé letenské pláni se

konal ve dnech 28. 6. – 1. 7.,

v době Národopisné výstavy

českoslovanské. Program

sledovalo přes 30 000 diváků.

Mezi 5000 cvičenci se představili

také dorostenci a jezdci na

koních. Účastnici sletu mohli

vidět slavnostní představení

Smetanovy opery Prodaná

nevěsta.

IV. slet – 1901

Na akci ve dnech 28. 6. – 1. 7. zval

plakát Mikoláše Alše. Pozor milé

ženy: Poprvé zde vystoupilo

876 reprezentantek něžného

pohlaví – a to při cvičení

s kužely! Nechyběli muži,

dorostenci a sokolská jízda.

Průvod 11 000 sokolů končil

holdem Praze na Staroměstském náměstí.

V. slet – 1907

Představoval první „velký“ slet –

trval čtyři týdny. Vystoupilo

12 900 cvičenců, mj. školáci

a ženy v moravských krojích.

Před 200 000 diváky se poprvé

představily hudební doprovody.

Do tělocvičných závodů se

zapojilo 194 družstev z českých

zemí i ciziny. Průvodu se

zúčastnilo 12 000 členů Sokola

a sokolská jízda. V rámci sjezdu

se rozhodlo o založení Svazu

Slovanského sokolstva.

VI. slet – 1912

Na Letné se stal společnou akcí

Svazu Slovanského sokolstva.

Vedle sokolů ze slovanských

zemí zde byli i cvičenci z Ameriky a Francie. Dohromady se ve

dnech 28. 6. – 1. 7. představilo

30 000 sokolů. Tleskalo jim

desetkrát více diváků.

VII. slet – 1920

V červnu byl posledním na

Letenské pláni a prvním

Libeň 1009, cvičení žen, Voctářova ulice.

v samostatném Československu.

S půl milionem diváků se

radoval i prezident T. G. Masaryk. Vystřídalo se 100 000 cvičenců. Vystoupila nová československá armáda. Oslavou vzniku

ČSR se stala scéna Stavba sochy

svobody. V průvodech prošlo

metropolí 78 000 sokolů.

V rámci sletu byl položen

základní kámen k Žižkovu

pomníku na vrchu Vítkově.

VIII. slet – 1926

Sletištěm se poprvé stal Strahov.

Na místech strahovských lomů

dělníci postavili velký Masarykův státní stadion. Přes

140 000 cvičenců se představilo

před 800 000 nadšenými diváky.

Nechyběly ani gymnastické

závody ČOS a Svazu Slovanské

sokolstvo, kterých se zúčastnilo

200 družstev.

V Tyršově domě otevřeli

sokolské muzeum a odhalili

Tyršovu sochu. Prezident TGM

věnoval sokolstvu nádhernou

vlajku. Reportáže ze sletu

připravoval Československý

rozhlas (Josef Laufer).

IX. slet – 1932

Stal se oslavou 100. výročí

narození M. Tyrše. Však se také

hlavní sletová scéna jmenovala

Tyršův sen. Sletový plakát

vytvořil Max Švabinský. Jistě se

líbil i 190 000 cvičencům. Diváků

bylo na Strahově přes milion!

Uskutečnily se tři průvody se sto

tisíci účastníky. ČOS nachystala

tři soutěže – ve zpěvu, divadle

a loutkohraní.

X. slet – 1938

Poslední slet před vypuknutím

2. světové války se postavil

proti nacistické hrozbě.

K tomuto sletu náleží množství

doprovodných akcí, díky nimž

výrazně přerostla rámec

„obyčejného“ sokolského

cvičení.

Unikátem byla tzv. ohňová

štafeta. Začala v říjnu 1937 na

nádvoří Tyršova domu v Praze.

Čtyři nejvyšší činovníci ČOS

zapálili tzv. řecký oheň. Odtud

ho běžci přenesli pomocí

pochodní na sletiště, kde čekalo

Sokolstvo pražských žup.

Dobový tisk upřesňuje:

„Jejich náčelníci a náčelnice

přijímají oheň a svými pochodněmi dávají vzplanout veliké

hranici uprostřed sletiště…

Zasyčí barevné rakety… Za několik vteřin rozhoří se ohně kolem

dokola na návrších. Ohňový

kruh postupuje od Prahy dál

a dál… V 18.45 hod. vzplanul

první oheň na pražském sletišti

a v 23.05 hod. dospěl řetěz ohňů

až na nejvýchodnější hranici

u Dukelského průsmyku

v Karpatech.“

Hlavní sletové dny na

Strahově připadly na období

2.–5. 7. Další den, 6. července,

vystoupili stateční vojáci.

Slavnou skladbu Přísaha

republice cvičilo 30 000 mužů,

kteří z těl tvořili symbolické

hradby proti nepříteli. Zaznívaly

verše:

Stráž nás volá, bratři,

vztáhněme své paže,

pevně obejmeme

svoji krásnou zem!

Originální rej vytvořilo

30 000 žen. Dorostenky se

nezalekly ledového lijáku

a bouře, která strhla střechu

tribuny. Celkem své umění

předvedlo 350 000 cvičenců.

Bouřlivým potleskem je

odměňovaly dva miliony diváků.

K úspěchu přispěla technika –

24 reproduktorů pod cvičební

plochou. Devětkrát se opakovala

dojímavá masová scéna

„Budovat a bránit!“ Prezident

Edvard Beneš daroval Sokolu