Strana 22
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA / ČERVENEC / SRPEN www.praha.cz
Historie
Součástí historie Bohnic je i vinařství
a jednou z významných budov tohoto
odvětví byla dnes již zaniklá budova Lísku.
Lísek byla viniční usedlost s malým lisem na
víno, nacházela se blízko ústí bohnického
údolí, první zmínka o ní je z roku . Velký
lis byl v Troji, tento zpracovával víno z vinic
na okolních k jihu obrácených svazích. Vinici
s i s původní budovou koupil v roce
lékař Jakub Osborne. Jakubův otec Isaac se
v roce v Bohnicích usadil, spravoval
velké množství pozemků a tento rod se tak
stal významným hybatelem bohnického
života . století. Vinařství tou dobou proží
-
valo ještě dozvuky své bývalé slávy, jejíž
počátky sahají až k opatřením Karla IV.
Přízemní vinařská usedlost Lísek byla
přestavěna na jednopatrovou budovu
s věžičkou, jejíž zvon v poledne svolával
chasu z vinice k obědu. Místo původního
kládového dřevěného lisu byl instalován
kovový šroubový lis. Vinařem se stal
Matěj Polívka z Mělníka, v roce Josef
Helitzer z Lobkovic. Budova byla prostor
-
ná, bydlel v ní vinař, štěpař a potřebný
služební personál. Víno se zde prodávalo
i pilo. Vinice prosperovala až do roku ,
kdy révokaz zničil vinnou révu, budova
zůstala brzy neobydlená a začala pust
-
nout. Roku byl rozebrán lis. Roku
nechal majitel chátrající budovu
zbourat, zůstala jen zadní kamenná zeď,
polozbořené sklepy, dvě zasypávající se
studny a most přes bohnický potok, spoju
-
jící budovu s vinicí.
V roce byla postavena silnice kvůli
dopravě materiálu do vznikající léčebny
a část bývalého Lísku je ukryta přímo pod
silničním tělesem.
Několik generací místo nazývalo „Zboře
-
ňák“ a ve své době ji obývali lidé na okraji
společnosti, takže děti docházející z Podhoří
do školy na náves, se místu raději velkým
obloukem vyhýbaly. Dodnes na místě zůsta
-
lo několik patrných stop. Zkuste je při svých
toulkách najít i vy.
Trojský lis byl postaven nejpozději
v . století mezi vinicemi Bouchalka
a U Lisu. Objekt s dobře zdokumentovanou
historií byl zbořen kvůli vládní vile preziden
-
ta Gustáva Husáka.
O dalších objektech souvisejích s vinař
-
stvím se dozvíte na panelu vznikající naučné
stezky Bohnice.
Za tvůrce naučné stezky
Blanka Rošická
Karlínská vodárna byla postave-
na v roce v rámci objektu
porážky dobytka na dnešním
Rohanském nábřeží (na rohu
Pobřežní a Šaldovy ulice), tehdy
na pobřeží karlínského přístavu.
Pikantní informací je, že karlín
-
ský obecní výbor odsouhlasil, že
veškeré náklady na tuto stavbu
budou pokryty výtěžkem
z takzvaného pivního krejcaru,
který obci platili místní hostin
-
ští a jiní prodejci piva.
„Vodárna Karlínská v čp.
v Pobřežní třídě čerpala nefiltro
-
vanou vodu z ramene Vltavy ze
studny o profilu čtyři metry
v hloubce , metru v budově
vyzděné, která spojena byla
troubou položenou na dně
řečiště přes celé rameno vltav
-
ské a vyúsťující nedaleko špičky
Rohanského ostrova,“ uvádí se
v dobových materiálech.
Z věžového vodojemu na
půdě tekla užitková vltavská
voda do čtyř veřejných kašen
a dvou výtokových kanálků.
Navíc byla zavedena do někte
-
rých „větších domů“. V roce
zadala karlínská obec
stavbu připojení místního
vodovodu na vodu pražskou
firmě Sviták a Zelený, když už
čtyři měsíce před tím odsouhla
-
sila připojení karlínské vodo-
vodní sítě na síť pražskou. Do
Karlína tak začala téci přiroze
-
ně filtrovaná vltavská voda
z vodárny v Podolí.
Stavba jako taková byla zboře
-
na někdy ve . letech . století,
protože na plánu Prahy z roku
už není zakreslena.
Zdroj: Vodovody předměstských obcí
před vznikem Velké Prahy
Jaroslav Jásek – Kryštof Drnek,
Scriptorium 2020
LÍSEK
Zašlá sláva bohnického vinařství
PROJEKCE BÝVALÉHO OBJEKTU LÍSEK do současné mapy LÍSEK vústí bohnického údolí
VODÁRENSTVÍ
Objekt v Karlíně zaplatil „pivní“ krejcar
PROJEKT KARLÍNSKÉ VODÁRNY na dobových snímcích.