20 Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / KVĚTEN 2023

www.praha8.cz

Rozhovor

ILUSTRÁTORKA KNIH DANIELA SKALOVÁ:

Kdo čte, vůbec neví,

co je to nuda

Předkové ilustrátorky Daniely Skalové žili v Karlíně

a této čtvrti je celý život věrná i ona. Kromě knih svými

obrázky vyzdobila interiéry několika mateřských

školek, dětských koutků i pokojíků. „Číst pohádku je

nejlepší cesta, jak se do té pohádky sám dostat,“ říká.

❚ Vaše nezaměnitelné veselé

ilustrace zdobí mnoho dětských

knih. Kolik jste jich ilustrovala

a jste rovněž autorkou textu

některé z nich?

Knih s mými ilustracemi vyšla

zatím zhruba dvacítka a další se

chystají. Nejsou to čistě vyloženě

dětské knížky, v jednom nakladatelství mi dali důvěru a přesvědčili se, že zvládnu vytvořit ilustrace i do takzvaných zrcadlových

knížek pro všechny generace. Za

tuto výzvu jsem jim moc vděčná,

díky tomu jsem se dostala i k ilustrování klasických děl, jako je

Baron Prášil, Alenka v říši divů,

Doktor Dolittle. Sama autorkou

žádné knihy nejsem, ale baví mě

číst rukopisy knih, které mám to

štěstí ilustrovat.

❚ Knihy, které jste ilustrovala,

jsou obrázky velmi bohatě

doprovázeny. Jak vnímáte třeba

dětský komiks, a mohl by knihu

nahradit?

Komiks vnímám velmi pozitivně, je to z mého pohledu skvělý

způsob, jak děti, které se ke

čtení nemají, rozečíst. Když je

výtvarně vydařený a poutavý,

může lásku ke čtení v dětech

probudit. Zároveň si ale myslím,

že u komiksu není tolik prostoru

pro dětskou fantazii, proto jsou

důležité i knížky s větším množstvím textu a menším počtem

obrázků.

❚ Zaměřujete se na texty pro

menší děti, Vaše ilustrace jsou

pro ně dobře uchopitelné. Máte

však nějaké další mety, kterých

byste ráda dosáhla?

Stávají se mi hezké náhody, jako

třeba když jsem před pár lety

držela v ruce knížku z řady

Kouzelného čtení, které moje

děti milovaly, a říkala jsem si,

jak by bylo hezké mít možnost

některou z mluvících knížek

ilustrovat. A za dva dny mi

zazvonil telefon a ozvala se

redaktorka z Albi, jestli bych pro

ně do Kouzelného čtení nechtěla ilustrovat knihu Básničky

z lesa. To byla krásná práce

a jako bonus hlasy zvířátek

namluvil můj velký oblíbenec

Milan Šteindler, který se na nich

opravdu vyřádil. Pak následovalo ještě Pohádkové učení. To byl

jeden splněný sen. Mám na své

práci ráda její rozmanitost.

Vymalovala jsem svými obrázky

několik školek, dětských koutků

i pokojíků a vždy mě potěší,

když mi někdo svěří zeď, kterou

mohu pomalovat dle své fantazie. Líbilo by se mi pracovat na

nějakém velkém projektu, jako

je třeba výtvarné zpracování

pohádkové naučné stezky, nebo

například zoopark, kterým by

provázela moje zvířátka.

A opravdu velkým snem je

rozpohybování mých postaviček

v pohádkovém příběhu, například ve večerníčku se skřítkem

Vltavínkem nebo jinou mojí

postavičkou.

❚ Bylo ilustrátorství vaším

vysněným povoláním již

v dětství? Kde případně nastal

ten okamžik a přišla první

knížka?

� Titulní strana knihy Doktor Dolittle, kterou ilustrovala Daniela Skalová

Vždy jsem ráda malovala, s papírem a tužkou v ruce jsem byla

šťastná. Milovala jsem dětské

knížky, hlavně ty, co byly ilustrované Adolfem Bornem. Ale

práce ilustrátora mým snem

nebyla hlavně proto, že mi to

přišlo jako naprosto nedosažitelná meta. Měla jsem období,

kdy jsem si přála být módní

návrhářkou nebo restaurátorkou starých obrazů. Chvíli jsem

také pro jednu restaurátorskou

firmu pracovala a bylo to nesmírně zajímavé. Nejvíc mě to

ale vždycky táhlo k tvorbě pro

� Daniela Skalová ilustrovala

už zhruba dvacet publikací

děti. Pořád jsem se trochu

hledala, až přišla nabídka z nakladatelství Grada ilustrovat

knihu od Zuzany Pospíšilové

Prázdniny s drakem. Za to

nastartování mé ilustrátorské

kariéry jsem tolik vděčná.

❚ Vzdělávací plán ve školách

nelze nafukovat donekonečna,

ale hádám, že byste možná ráda

viděla větší počet umělecky

zaměřených předmětů…

Nedomnívám se, že je ve škole

málo umělecky zaměřených

předmětů. Spíš si myslím, že

v tom počtu dětí, které ve třídách jsou, je opravdu těžké jim

něco předat. Speciálně výtvarná

a hudební výchova by z mého

pohledu měla být dělená. Jsou

spousty dětí, které talent nemají, nebaví je to a nezajímá.

S nimi by bylo potřeba pracovat

úplně jiným způsobem než

s těmi, co je některý z těch

předmětů těší a zajímá a chtěly

by se naučit víc. Naštěstí je ale

poměrně velký výběr zájmových kroužků a uměleckých

škol, které mohou talentované

děti podchytit.