Kdo čte, vůbec neví, co je to nuda
Předkové ilustrátorky Daniely Skalové žili v Karlíně a této čtvrti je celý život věrná i ona. Kromě knih svými obrázky vyzdobila interiéry několika mateřských školek, dětských koutků i pokojíků. „Číst pohádku je nejlepší cesta, jak se do té pohádky sám dostat,“ říká.
Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / KVĚTEN 2023 www.praha8.cz20
Rozhovor
Předkové ilustrátorky Daniely Skalové žili v Karlíně
a této čtvrti je celý život věrná i ona. Kromě knih svými
obrázky vyzdobila interiéry několika mateřských
školek, dětských koutků i pokojíků. „Číst pohádku je
nejlepší cesta, jak se do té pohádky sám dostat,“ říká.
❚ Vaše nezaměnitelné veselé
ilustrace zdobí mnoho dětských
knih. Kolik jstejich ilustrovala
a jste rovněž autorkoutextu
některé z nich?
Knih s mými ilustracemi vyšla
zatím zhruba dvacítka a další se
chystají. Nejsou to čistě vyloženě
dětské knížky, v jednom naklada-
telství mi dali důvěru a přesvěd-
čili se, že zvládnu vytvořit ilustra-
ce i do takzvaných zrcadlových
knížek pro všechny generace. Za
tuto výzvu jsem jim moc vděčná,
díky tomu jsem se dostala i k ilu-
strování klasických děl, jako je
Baron Prášil, Alenka v říši divů,
Doktor Dolittle. Sama autorkou
žádné knihy nejsem, ale baví mě
číst rukopisy knih, které mám to
štěstí ilustrovat.
❚ Knihy, které jste ilustrovala,
jsou obrázky velmi bohatě
doprovázeny. Jak vnímáte třeba
dětský komiks, a mohl by knihu
nahradit?
Komiks vnímám velmi pozitiv-
ně, je to z mého pohledu skvělý
způsob, jak děti, které se ke
čtení nemají, rozečíst. Když je
výtvarně vydařený a poutavý,
může lásku ke čtení v dětech
probudit. Zároveň si ale myslím,
že u komiksu není tolik prostoru
pro dětskou fantazii, proto jsou
důležité i knížky s větším množ-
stvím textu a menším počtem
obrázků.
❚ Zaměřujete se na texty pro
menší děti, Vaše ilustrace jsou
pro ně dobře uchopitelné. Máte
však nějaké další mety, kterých
byste ráda dosáhla?
Stávají se mi hezké náhody, jako
třeba když jsem před pár lety
držela v ruce knížku z řady
Kouzelného čtení, které moje
děti milovaly, a říkala jsem si,
jak by bylo hezké mít možnost
některou z mluvících knížek
ilustrovat. A za dva dny mi
zazvonil telefon a ozvala se
redaktorka z Albi, jestli bych pro
ně do Kouzelného čtení nechtě-
la ilustrovat knihu Básničky
z lesa. To byla krásná práce
a jako bonus hlasy zvířátek
namluvil můj velký oblíbenec
Milan Šteindler, který se na nich
opravdu vyřádil. Pak následova-
lo ještě Pohádkové učení. To byl
jeden splněný sen. Mám na své
práci ráda její rozmanitost.
Vymalovala jsem svými obrázky
několik školek, dětských koutků
i pokojíků a vždy mě potěší,
když mi někdo svěří zeď, kterou
mohu pomalovat dle své fanta-
zie. Líbilo by se mi pracovat na
nějakém velkém projektu, jako
je třeba výtvarné zpracování
pohádkové naučné stezky, nebo
například zoopark, kterým by
provázela moje zvířátka.
A opravdu velkým snem je
rozpohybování mých postaviček
v pohádkovém příběhu, napří-
klad ve večerníčku se skřítkem
Vltavínkem nebo jinou mojí
postavičkou.
❚ Bylo ilustrátorství vaším
vysněným povoláním již
v dětství? Kde případně nastal
ten okamžik a přišla první
knížka?
Vždy jsem ráda malovala, s pa-
pírem a tužkou v ruce jsem byla
šťastná. Milovala jsem dětské
knížky, hlavně ty, co byly ilu-
strované Adolfem Bornem. Ale
práce ilustrátora mým snem
nebyla hlavně proto, že mi to
přišlo jako naprosto nedosaži-
telná meta. Měla jsem období,
kdy jsem si přála být módní
návrhářkou nebo restaurátor-
kou starých obrazů. Chvíli jsem
také pro jednu restaurátorskou
rmu pracovala a bylo to ne-
smírně zajímavé. Nejvíc mě to
ale vždycky táhlo k tvorbě pro
děti. Pořád jsem se trochu
hledala, až přišla nabídka z na-
kladatelství Grada ilustrovat
knihu od Zuzany Pospíšilové
Prázdniny s drakem. Za to
nastartování mé ilustrátorské
kariéry jsem tolik vděčná.
❚ Vzdělávací plán ve školách
nelze nafukovat donekonečna,
ale hádám, že bystemožná ráda
viděla větší počet umělecky
zaměřených předmětů…
Nedomnívám se, že je ve škole
málo umělecky zaměřených
předmětů. Spíš si myslím, že
v tom počtu dětí, které ve tří-
dách jsou, je opravdu těžké jim
něco předat. Speciálně výtvarná
a hudební výchova by z mého
pohledu měla být dělená. Jsou
spousty dětí, které talent nema-
jí, nebaví je to a nezajímá.
S nimi by bylo potřeba pracovat
úplně jiným způsobem než
s těmi, co je některý z těch
předmětů těší a zajímá a chtěly
by se naučit víc. Naštěstí je ale
poměrně velký výběr zájmo-
vých kroužků a uměleckých
škol, které mohou talentované
děti podchytit.
ILUSTRÁTORKA KNIH DANIELA SKALOVÁ:
Kdo čte, vůbec neví,
co je to nuda
Titulní strana knihy Doktor Dolittle, kterou ilustrovala Daniela Skalová
Daniela Skalová ilustrovala
už zhruba dvacet publikací