OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2018 

www.praha8.cz

35

Historie

Autobusové nádraží Praha-Florenc slaví 70 let

Jubilant, jehož služby

využívají miliony lidí

nnJe asi jen málo čtenářů

Osmičky, kteří by někdy

v životě nenavštívili největší

české autobusové nádraží.

Ano, je v Praze na Florenci.

Věřte, nevěřte, letošního

17. června oslaví už

70. narozeniny.

Praha se přídomkem velkoměsto

může pyšnit až od roku 1961,

kdy zde statistici napočítali

1 005 823 osob. Ovšem to vůbec

neznamená, že kvůli tomu se

změna v jejich životě neudála již

mnohem dříve.

V době, kdy u nás bylo

mnohem méně automobilů než

dnes, hrála důležitou roli

autobusová doprava. Autobusy

potřebovaly nějakou pevnou

kvalitní základnu. Tou se stalo

ústřední autobusové nádraží

Florenc. Vzniklo před 70 roky

na místě bývalých zrušených

uhelných skladů, východně

od lokality s pomístním názvem

Florenc.

Původně bylo rozsáhlejší, než

ho známe dnes. Horní část totiž

dosahovala až do prostoru proti

Muzeu hlavního města Prahy,

kde byl také vjezd. Dolní část

a budova se starou odbavovací

halou (vedle Hudebního divadla)

náleží do Karlína v Praze 8.

Původně mělo autobusové

nádraží 25 odjezdových

stanovišť, dokonce krytých.

V roce 1948 zde mělo konečnou

stanici 30 linek, z toho 13 dálkových. Výpravní budova nabízela

Nová odbavovací hala. Foto Vladimír Slabý

čekárnu, pokladny, odpočívárnu

řidičů, dokonce i hojně vyhledávanou restauraci. Na betonovém

podstavci u dnešního západního

okraje nádraží stála na ploše

dřevěná budka výpravčího

a hlasatelky. To můžeme dodnes

vidět a slyšet v pamětnickém

filmu Florenc 13.30, kde si

zpívajícího fešného autobusáka

zahrál Josef Bek.

Metro mnohé změnilo

Zásadní změny přinesla stavba

metra počátkem 70. let minulého století. V souvislosti s tím se

v ruiny proměnila výpravní

budova z roku 1949. Jen

vzpomínkou se stal park. Místo

vjezdu od muzea autobusy

najíždějí z ulice Prvního pluku.

Objevil se systém přechodových

lávek mezi stanovišti, jejichž

umístění se výrazně změnilo.

Dnešní stanice metra Florenc

se tenkrát jmenovala Sokolovská. Odtud 9. 5. 1974 slavnostně

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 5. 1929  Petřínská rozhledna

byla otevřena pro veřejnost.

1. 5. 1953  Ústřední TV studio

v budově Měšťanské besedy ve

Vladislavově ulici zahájilo zkušební provoz.

1. 5. 1955  Na Letné byl odhalen megalomanský pomník J. V.

Stalina. S velkými technickými komplikacemi byl odstraněn

v roce 1962.

5. 5. 1945  Dopoledne začaly v Praze první útoky proti německým okupantům. Po

volání Českého rozhlasu o po-

moc ve 12.30 hod. přerostly

v ozbrojené povstání. Přes noc

bylo v metropoli postaveno asi

1600 barikád.

5. 5. 1977  Do provozu byla

uvedena trasa elektrické dráhy

z Holešovic do Kobylis.

6. 5. 1945  Při střelbě byl zasažen plynojem v Libni. Požár naštěstí nezpůsobil očekávanou

ničivou explozi.

9. 5. 1939  Uložení ostatků

K. H. Máchy na Vyšehradském

hřbitově se stalo velkou národní manifestací.

vyjela první souprava metra ve

směru na Kačerov. Premiérová

trasa C1 tehdy měřila 6,7 kilometru a vlak jí podzemím

profrčel za 14 minut.

Nádraží Florenc se v letech

1973–1974 dočkalo dalšího

rozšíření. Pro zasvěcence není

tajemstvím, že v té době se

prostředí stávalo pro pořádkumilovné obyvatele poněkud

nehostinné. Časem zde totiž

nechyběli ani kapsáři (zejména

cizokrajní). To pro naši zemi

nebylo dobrou vizitkou ani

pěkným přivítáním pro

přijíždějící cizince. Jako mouchy

na mucholapku to sem přitahovalo další nekalé živly. Zdejší

prostředí trochu očistila

mohutná povodeň v srpnu roku

2002, která autobusové nádraží

doslova spláchla! Divoký vodní

živel zaplavil celý Karlín. Dravá

voda z tohoto koutu taky

obrazně odnesla četné darebáky.

Provoz autobusového nádraží se

9. 5. 1945  Do Prahy vstoupily

kolem třetí hodiny ráno jednotky Rudé armády. V průběhu povstání v Praze padlo 1691 vlastenců.

9. 5. 1973  Čs. televize zahájila

pravidelné barevné vysílání.

18. 5. 1923  Československý

rozhlas (Radiožurnál Praha) zahájil pravidelné vysílání z vysílače ve Kbelích.

18. 5. 1992  Začalo 2. kolo tzv.

kupónové privatizace. (První

bylo zahájeno 1. 11. 1991.)

20. 5. 1938  Vláda ČSR v souvislosti s rostoucím nebezpe-

k radosti cestovatelů obnovil

dosti brzy –- 16. srpna 2002.

Na podzim roku 2003 se

rekonstrukce dočkala odjezdová

stání. Na nich se objevily nové

zastávkové přístřešky.

Blýskání na lepší časy

Situace se dále zlepšila v roce

2008, kdy začala výstavba nové

odbavovací haly. S velkou

parádou ji otevřeli 17. června

2009 přesně ve 13.30 hod. Bylo

to tedy přesně 61 let od premiéry provozu na tomto nádraží.

Hodina otevření se váže k názvu

výše zmíněného filmu.

Uvedená hala už cestující

neodstrašuje. Naopak jim nabízí

pohodlí. Kromě moderních

prostor pro odbavení cestujících

a infostánku tady čekají

restaurace, prodejna pečiva,

novin a drobných potravin.

Při příležitosti narozenin

mnohý z nás bilancuje. Autobusové nádraží Praha–Florenc by

se při 70. výročí svého zrodu

mohlo radovat: Podle nejnovějších oficiálních údajů vnitrostátní dálkovou dopravu využije

ročně přes pět milionů pasažérů.

V 90. letech 20. století, kdy

autobusová doprava u nás

prožívala vrchol, AN Florenc

ročně odbavilo skoro 14 milionů

cestujících a přibližně

400 000 autobusů. Dnes na

Florenci každý rok nastoupí

630 000 cestovatelů, aby se

podívali za naše hranice. Další

desítky tisíc cizinců do naší

vlasti naopak přijíždějí.

Dosud „nádražím v srdci

Evropy“ prošlo asi 400 milionů

lidí – nejspíš i vy. Co na tom, zda

jste na Florenci zanechali

symbolické otisky dětských

botiček či dospělácké šlápoty.

Milan Koukal

čím hitlerovské agrese vyhlásila

částečnou mobilizaci.

26. 5. 1995  Při mohutném požáru hotelu Olympik (21 pater)

v Karlíně zahynulo osm ubytovaných hostů.

27. 5. 1942  V Libni parašutisté

z Londýna provedli atentát na

zastupujícího říšského protektora R. Heydricha (zemřel 4. 6.).

Němci se pomstili krvavým terorem proti českému obyvatelstvu.

28. 5. 1942  Byly zahájeny popravy „pro schvalování atentátu“. Do 4. 7., kdy byl výjimečný

stav zrušen, popravčí čety zavraždily v Praze 442 osob.