OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2018
www.praha8.cz
35
Historie
Autobusové nádraží Praha-Florenc slaví 70 let
Jubilant, jehož služby
využívají miliony lidí
nnJe asi jen málo čtenářů
Osmičky, kteří by někdy
v životě nenavštívili největší
české autobusové nádraží.
Ano, je v Praze na Florenci.
Věřte, nevěřte, letošního
17. června oslaví už
70. narozeniny.
Praha se přídomkem velkoměsto
může pyšnit až od roku 1961,
kdy zde statistici napočítali
1 005 823 osob. Ovšem to vůbec
neznamená, že kvůli tomu se
změna v jejich životě neudála již
mnohem dříve.
V době, kdy u nás bylo
mnohem méně automobilů než
dnes, hrála důležitou roli
autobusová doprava. Autobusy
potřebovaly nějakou pevnou
kvalitní základnu. Tou se stalo
ústřední autobusové nádraží
Florenc. Vzniklo před 70 roky
na místě bývalých zrušených
uhelných skladů, východně
od lokality s pomístním názvem
Florenc.
Původně bylo rozsáhlejší, než
ho známe dnes. Horní část totiž
dosahovala až do prostoru proti
Muzeu hlavního města Prahy,
kde byl také vjezd. Dolní část
a budova se starou odbavovací
halou (vedle Hudebního divadla)
náleží do Karlína v Praze 8.
Původně mělo autobusové
nádraží 25 odjezdových
stanovišť, dokonce krytých.
V roce 1948 zde mělo konečnou
stanici 30 linek, z toho 13 dálkových. Výpravní budova nabízela
Nová odbavovací hala. Foto Vladimír Slabý
čekárnu, pokladny, odpočívárnu
řidičů, dokonce i hojně vyhledávanou restauraci. Na betonovém
podstavci u dnešního západního
okraje nádraží stála na ploše
dřevěná budka výpravčího
a hlasatelky. To můžeme dodnes
vidět a slyšet v pamětnickém
filmu Florenc 13.30, kde si
zpívajícího fešného autobusáka
zahrál Josef Bek.
Metro mnohé změnilo
Zásadní změny přinesla stavba
metra počátkem 70. let minulého století. V souvislosti s tím se
v ruiny proměnila výpravní
budova z roku 1949. Jen
vzpomínkou se stal park. Místo
vjezdu od muzea autobusy
najíždějí z ulice Prvního pluku.
Objevil se systém přechodových
lávek mezi stanovišti, jejichž
umístění se výrazně změnilo.
Dnešní stanice metra Florenc
se tenkrát jmenovala Sokolovská. Odtud 9. 5. 1974 slavnostně
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 5. 1929 Petřínská rozhledna
byla otevřena pro veřejnost.
1. 5. 1953 Ústřední TV studio
v budově Měšťanské besedy ve
Vladislavově ulici zahájilo zkušební provoz.
1. 5. 1955 Na Letné byl odhalen megalomanský pomník J. V.
Stalina. S velkými technickými komplikacemi byl odstraněn
v roce 1962.
5. 5. 1945 Dopoledne začaly v Praze první útoky proti německým okupantům. Po
volání Českého rozhlasu o po-
moc ve 12.30 hod. přerostly
v ozbrojené povstání. Přes noc
bylo v metropoli postaveno asi
1600 barikád.
5. 5. 1977 Do provozu byla
uvedena trasa elektrické dráhy
z Holešovic do Kobylis.
6. 5. 1945 Při střelbě byl zasažen plynojem v Libni. Požár naštěstí nezpůsobil očekávanou
ničivou explozi.
9. 5. 1939 Uložení ostatků
K. H. Máchy na Vyšehradském
hřbitově se stalo velkou národní manifestací.
vyjela první souprava metra ve
směru na Kačerov. Premiérová
trasa C1 tehdy měřila 6,7 kilometru a vlak jí podzemím
profrčel za 14 minut.
Nádraží Florenc se v letech
1973–1974 dočkalo dalšího
rozšíření. Pro zasvěcence není
tajemstvím, že v té době se
prostředí stávalo pro pořádkumilovné obyvatele poněkud
nehostinné. Časem zde totiž
nechyběli ani kapsáři (zejména
cizokrajní). To pro naši zemi
nebylo dobrou vizitkou ani
pěkným přivítáním pro
přijíždějící cizince. Jako mouchy
na mucholapku to sem přitahovalo další nekalé živly. Zdejší
prostředí trochu očistila
mohutná povodeň v srpnu roku
2002, která autobusové nádraží
doslova spláchla! Divoký vodní
živel zaplavil celý Karlín. Dravá
voda z tohoto koutu taky
obrazně odnesla četné darebáky.
Provoz autobusového nádraží se
9. 5. 1945 Do Prahy vstoupily
kolem třetí hodiny ráno jednotky Rudé armády. V průběhu povstání v Praze padlo 1691 vlastenců.
9. 5. 1973 Čs. televize zahájila
pravidelné barevné vysílání.
18. 5. 1923 Československý
rozhlas (Radiožurnál Praha) zahájil pravidelné vysílání z vysílače ve Kbelích.
18. 5. 1992 Začalo 2. kolo tzv.
kupónové privatizace. (První
bylo zahájeno 1. 11. 1991.)
20. 5. 1938 Vláda ČSR v souvislosti s rostoucím nebezpe-
k radosti cestovatelů obnovil
dosti brzy –- 16. srpna 2002.
Na podzim roku 2003 se
rekonstrukce dočkala odjezdová
stání. Na nich se objevily nové
zastávkové přístřešky.
Blýskání na lepší časy
Situace se dále zlepšila v roce
2008, kdy začala výstavba nové
odbavovací haly. S velkou
parádou ji otevřeli 17. června
2009 přesně ve 13.30 hod. Bylo
to tedy přesně 61 let od premiéry provozu na tomto nádraží.
Hodina otevření se váže k názvu
výše zmíněného filmu.
Uvedená hala už cestující
neodstrašuje. Naopak jim nabízí
pohodlí. Kromě moderních
prostor pro odbavení cestujících
a infostánku tady čekají
restaurace, prodejna pečiva,
novin a drobných potravin.
Při příležitosti narozenin
mnohý z nás bilancuje. Autobusové nádraží Praha–Florenc by
se při 70. výročí svého zrodu
mohlo radovat: Podle nejnovějších oficiálních údajů vnitrostátní dálkovou dopravu využije
ročně přes pět milionů pasažérů.
V 90. letech 20. století, kdy
autobusová doprava u nás
prožívala vrchol, AN Florenc
ročně odbavilo skoro 14 milionů
cestujících a přibližně
400 000 autobusů. Dnes na
Florenci každý rok nastoupí
630 000 cestovatelů, aby se
podívali za naše hranice. Další
desítky tisíc cizinců do naší
vlasti naopak přijíždějí.
Dosud „nádražím v srdci
Evropy“ prošlo asi 400 milionů
lidí – nejspíš i vy. Co na tom, zda
jste na Florenci zanechali
symbolické otisky dětských
botiček či dospělácké šlápoty.
Milan Koukal
čím hitlerovské agrese vyhlásila
částečnou mobilizaci.
26. 5. 1995 Při mohutném požáru hotelu Olympik (21 pater)
v Karlíně zahynulo osm ubytovaných hostů.
27. 5. 1942 V Libni parašutisté
z Londýna provedli atentát na
zastupujícího říšského protektora R. Heydricha (zemřel 4. 6.).
Němci se pomstili krvavým terorem proti českému obyvatelstvu.
28. 5. 1942 Byly zahájeny popravy „pro schvalování atentátu“. Do 4. 7., kdy byl výjimečný
stav zrušen, popravčí čety zavraždily v Praze 442 osob.